Dobrý den, jsme na začátku magazínu TV Polar Energie a kraj. Začneme reportáží o čerpání evropských peněz našeho kraje při odklonu od uhlí, podíváme se na projekty v Nošovicích a nakonec si budeme povídat s expertem na dotační programy, panem Davidem Sventkem.

MS kraj čerpal z programu IROP I 18,5 miliard korun

Osmnáct a půl miliardy korun nateklo v posledním programovém období do moravskoslezského regionu z operačního programu IROP I. Ostravská kancelář Centra pro regionální rozvoj úspěšně řešila 1670 projektů. V objemu čerpaných prostředků zaujímá náš kraj druhou příčku za Středočeským krajem.

Gabriela Janošová, ředitelka IROP pro MS kraj, Centrum pro regionální rozvoj ČR: „IROP je největším operačním programem v ČR, v tom minulém programovém období, je investiční a je zaměřen na širokou škálu oblastí. Od udržitelné dopravy, přes zateplování bytových domů, vzdělávání, zdravotnictví.“

Petr Ksenič, odbor evropských projektů, KÚ MSK: „Jsme velmi úspěšní, což je dáno několika faktory. Některé výzvy jsou cílené přímo na kraje, u dalších jsme dobře připraveni. Máme i partnery, kteří nám pomáhají se zpracováním žádostí tak, aby ta úroveň byla co nejvyšší. Troufám si říct, že 90 až 95 procent našich projektů prochází úspěšně.“

Úspěšní žadatelé o evropské peníze v rámci programu IROP přišli na konferenci v Ostravě prezentovat své projekty.

Dagmar Jiskrová, projektová manažerka Biskupství ostravsko-opavského: „Naše biskupství využívá IROP hojně. Dnes jsem přišla prezentovat jeden z našich projektů, a to Hukvaldský biskupský environmentální rezort.“

Lenka Nekorancová, projektová manažerka, Hello: „My jsme realizovali projekty v oblasti vzdělávání, budovali jsme odborné učebny a na vybudování úplně nové budovy mateřské školy.“

Transformaci našeho kraje podpoří také program IROP 2, ze kterého dostane ČR více než 117 miliard korun.

Téměř 19 miliard korun přiteče do kraje z Fondu spravedlivé transformace

Nošovice nedaleko Frýdku-Místku patří mezi obce, které rozjely moderní energetické a ekologické projekty. O tom se dozvíte více v následující reportáži.

Nošovice na Frýdecko-Místecku v minulosti investovaly do nádrží zachycujících dešťovou a spodní vodu a v současných letních dnech se jim tento počin velmi vyplácí.

Jiří Myšinský, starosta Nošovic: „K tomu účelu jsme vybudovali retenční nádrže o objemu přes 100 kubíků. Dnes jsou plné a mohou nám sloužit k zavlažování zeleně v celé obci.“

Petr Praus, obecní pracovník: „Princip je takový, že z velkých nádrží čerpáme vodu do této mobilní a zavlažujeme tím veškerou zeleň, kterou obec založila. Napouštíme vodu do těchto vaků, které pak pět až osm hodin vypouštějí vodu ke stromům, takže kořeny jsou neustále ve vlhku.“

V rámci ekologické udržitelnosti se Nošovice pouštějí také do výstavby fotovoltaických elektráren.

Jiří Myšinský, starosta Nošovic: „Instalujeme fotovoltaiku na dvou budovách – na tělocvičně a také na přístavbě Radegastova šenku. Ta by měla z jedné třetiny pokrýt spotřebu této budovy.“

Vedení obce jde také cestou budování fotovoltaického veřejného osvětlení.

Rozhovor s expertem na dotační programy Davidem Sventkem

MS kraj prochází intenzivní transformací. Na své cestě od uhlí k jiným energetickým zdrojům potřebuje finance. Jak se daří získávat finanční prostředky z fondů Evropské unie, nám prozradí expert na dotační programy David Sventek.

David Sventek, expert na dotační programy: Mám pocit, že v takovém aktivním rozvojovém módu se všechno hezky rozjíždí a to i na straně těch, kteří mají k dispozici zdroje. Ministerstvo životního prostředí, které musí výzvy vyhlásit, toto aktivně činí. Už jsou venku výzvy jak na strategické i tematické projekty, tak i výzvy pro kraj. Kraj následně bude příjemcem peněz, které bude dál distribuovat do území. Dobrá zpráva je, že se projevila aktivita nositelů přímo v Moravskoslezském kraji. Dnes máme podaných 10 strategických projektů ze 13, což třeba ve srovnání s regionem severozápadu, Karlovarským a Ústeckým krajem, kde je podán pouze jeden projekt, je určitě dobrá vizitka. Je vidět, že jsme se na realizační fázi hodně těšili, že jsme to nepromeškali, že se řada projektů skutečně kvalitně připravila. No a nyní jsme v takovém horké momentu, kdy čekáme, jak dopadne hodnocení a které z projektů v kraji uspějí, získají zdroje a začnou se realizovat. Samozřejmě ten efekt celé transformace se projeví až po realizaci projektu, nemůžeme čekat, že to bude ze dne na den. Na druhou stranu rozjeto je to v kraji velmi dobře.

Tomáš Tikal, TV Polar: Projektů je celkem třináct a všichni věřili, že všechny uspějí. Jak to vidíte Vy?

David Sventek, expert na dotační programy: Bohužel není tolik prostředků na to, aby uspělo všech třináct. Takže je to soutěž. Na druhou stranu tím, že je to soutěž, více to motivuje a možná i proto byly projekty rychle připraveny a podány. Počítám, že někdy už o prázdninách bychom mohli získat první výsledky.

Tomáš Tikal, TV Polar: Kam si myslíte, že nás to posune?

David Sventek, expert na dotační programy: My z té částky 18,9 miliardy korun, kterou máme k dispozici, polovinu - možná i větší polovinu - využijeme v kraji právě na strategické projekty. Druhá polovina je rozdělována přes klasické výzvy. Otevře se výzva třeba na oblast obnovy území na Karvinsku a Frenštátu, na území postižené těžbou, a budou se financovat nejrůznější veřejně prospěšné aktivity v tom území od opravy historického kostelíčku, který se zachránil v pohornické krajině, až po novou naučnou stezku. Nebo se tam udělá nový kemp, který přiláká lidi. Taková výzva je teď v přípravě a bude velmi brzy spuštěna. Podobných výzev je řada, například se chystají řemeslné inkubátory. To znamená možnost začít podnikat v prostorách, které zvýhodněně dostanu k dispozici, abych mohl začít něco vyrábět nebo tvořit. To bude de facto dílna s malou kanceláří. Ale musí přijít aktivita ze strany obcí a měst a musí si o ty prostředky říct. Musí tomu jít naproti a inkubátory chtít zřídit. To jsou příklady výzvy, které jsou teď aktuální. Dál se investuje do školství, do konektivity škol. Plejáda je široká, ale pořád to není konečný výčet, protože se připravují stále nové a nové výzvy. Je to načasováno tak, aby to šlo postupně, aby jsme území nezahltili v jednu chvíli příliš mnoha aktivitami.

Tomáš Tikal, TV Polar: Jsou všechny tyto výzvy a projekty časově omezené do kdy se musí zrealizovat?

David Sventek, expert na dotační programy: Program má svůj časový rámec do roku 2030, ale reálně v tom roce musí být dokončen úplně nejposlednější projekt a vyúčtován. Prakticky velká část toho programu už musí být vyčerpaná v roce 2026, což je bohužel velmi neúprosný termín. Je to kolem 70 % celkové částky, takže teď není na co čekat a ty projekty se musí rozjet a uskutečnit velmi rychle.

Tomáš Tikal, TV Polar: S čím byste byl spokojen v roce 2030, kdy už to bude naprosto uzavřeno?

David Sventek, expert na dotační programy: Ta vize byla, aby prostředky pomohly jednak vrátit území po hornické činnosti život. Aby se tam odehrávaly aktivity, které to znovu probudí, protože toho území je škoda a ono si zaslouží tzv. resocializaci, že se tam vrátí lidé. Určitě bychom měli pomoct ekonomické transformaci firem, které byly třeba předtím závislé na hornickém řetězci a teď se musí přeorientovat na úplně jiné druhy podnikání. S transformací je teď vyhlášen tzv. transformační úvěr pro malé a střední podnikatele, kdy mohou dostat prostředky bezúročně, dokonce s odkladem, právě na změnu svých výrobních kapacit a zaměření. Kdyby se podařila jak obnova území, tak i udržení pracovních míst, budu já za sebe velmi spokojen.

Tomáš Tikal, TV Polar: Je těch necelých 19 miliard konečná částka, nebo se dá očekávat, že to bude pokračovat?

David Sventek, expert na dotační programy: Pro tuhle fázi vyjednávání je to konečná částka. My máme dohromady zhruba 41 miliard korun jako 3 regiony. Hypoteticky, když jeden z regionů tu částku nevyčerpá, může ji využít někdo jiný. Třeba když my nevyčerpáme, může to za nás využít Ústecký kraj a naopak. V jednáních, kterých jsem teď účasten v Bruselu, začíná rezonovat úvaha o nástupnickém programu tak, aby i od roku 2028 začal běžet podobný program jako je dnes Fond spravedlivé transformace. Začíná to mít silnou podporu, protože je vidět, že některé projekty nemáme šanci stihnout v tom krátkém období a některé z nich se třeba jenom rozpracují a budou mít další etapy v budoucnu. A na ty by právě bylo potřeba získat další evropské financování.

Redakčně upraveno / zkráceno.