Do Charity dorazila první dávka očkovací látky

Mezi první studeňáky, kteří se dočkali vakcíny s protilátkou proti koronaviru, se dostali klienti a zaměstnanci Domova svaté Anny. Ti se mohli dobrovolně přihlásit k očkování proti tomuto oznámení. Pro Charitu ve Studénce připadají čtyři desítky vakcín.

Jarmila Pomikálková, ředitelka Charity Studénka: „Oslovil nás Moravskoslezský kraj v prvních dnech tohoto roku, kdy jsme na kraj poslali požadavky, kolik klientů a kolik pracovníků by chtělo být očkováno. Od začátku letošního roku jsme věděli, že jsme v plánu s očkováním. V minulém týdnu se nám ozval pan ředitel z Bílovecké nemocnice, že očkovací látka přijde k nim, a že nás budou očkovat oni. Očekáváme, že přijede lékař z bílovecké nemocnice, který očkování provede.“

O protilátku byl v Charitě velký zájem jak mezi pečovateli, tak mezi klienty. Z celkového počtu seniorů, o které zaměstnanci pečují, se nepřihlásili pouze dva.

Jarmila Pomikálková, ředitelka Charity Studénka: „Jedná se o 16 seniorů, klientů domova, z 18, a zaměstnanců 26. Celkem 40 lidí bude dnes očkováno.“

Samotné očkování provede specializovaný tým z nemocnice z blízkého Bílovce. Všichni zájemci o vakcínu museli předem vyplnit nejrůznější formuláře. Prohlédnout je musel i lékař, který vyloučil případné komplikace.

Jarmila Pomikálková, ředitelka Charity Studénka: „Přijede k nám očkovací tým. Máme už předvyplněné dotazníky, museli jsme také oslovit lékaře, jestli klienti nemají nějaké kontraindikace, které by znemožňovaly toto očkování. Tým přijede, změří teplotu a naočkuje.“

Pro očkované klienty by po očkování mohl platit volnější režim. Mohli by mít například návštěvy nebo by se mohli společně scházet mezi sebou. O dalším postupu ale vedení Charity zatím nemá bližší informace. Očkování musí podstoupit ještě jednou.

Jarmila Pomikálková, ředitelka Charity Studénka: „Zatím nevíme, žádné informace nemáme. Očkování proběhne ve dvou dávkách, takže uvidíme až po druhém přeočkování, jestli budou nějaké úlevy pro pracovníky a pro klienty, ale zatím nevím, informace nemáme.“

Kdy do studénecké Charity dorazí druhá dávka očkovací látky prozatím jisté není. Tu první všichni zájemci obdrželi 20. ledna.

---

Studénka získala dekontaminační generátor

Město Studénka v lednu obdrželo darem od moravskoslezského kraje dekontaminační generátor na výrobu teplých aerosolů. Ten nyní budou používat místní hasiči.

Petr Sič, velitel JSDH Studénka: „Slouží pro dezinfekci prostor jako takových, také jako prevence proti COVIDU. Kraj nám to dal sám o sobě a dostaly to jen čtyři města v okrese. Přístroj neslouží jen k zabíjení COVIDU, ale také k likvidaci komárů.“

Moravskoslezský kraj rozdal tyto přístroje dalším devíti městům. Nyní se hasiči budou muset s generátorem naučit pracovat.

Petr Sič, velitel JSDH Studénka: „Momentálně jsme obdrželi toto zařízení, čekáme ještě na metodiku, kterou by nám měli poslat. V těchto nejbližších dnech bychom měli vědět, co si máme koupit a jak to máme používat. Pak bychom přístroj použili ve školách, školkách anebo ve zdravotnických zařízeních.“

Přístroje mají sloužit ke zkvalitnění činnosti hasičů a k ochraně obyvatel kraje v souvislosti s výskytem koronaviru. Jejich účelem je dovybavit jednotky sboru dobrovolných hasičů v obcích.

---

Vagonářské muzeum chystá několik novinek

Zaměstnanci vagonářského muzea se připravují na výročí založení Vagónky a plánují pro jeho návštěvníky novinky, mezi ně patří například vydání nové brožury, výstava modelů souvisejících s Vagónkou ve spolupráci s kopřivnickými modeláři nebo vystavené věci z depozitáře muzea, které nejsou běžně k vidění. Lidé budou moci v Muzeu také zhlédnout nový dokument, který by se měl věnovat vlakové výrobě ve Studénce.

Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: „Co se týká tohoto roku, tak ten je zcela výjimečný. Slavíme sto dvacáté výroční založení podniku Vagónky. S tímto výročím připravujeme různé aktivity, jednou z nich je také natočení dokumentu o mužích, kteří stáli u zrodu zdejšího podniku. Navazujeme tak na stejnojmennou výstavu.“

V rámci plánovaného dokumentu navštívili zaměstnanci také obec Tichá u Frenštátu pod Radhoštěm. Ta je svázána s Leopoldem Parmou, který je právě s Vagónkou svázán.

Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: „Je jedním z můžu, kteří se podíleli na založení zdejší známé firmy. Jednak jsme byli vřele přivítání na obecním úřadě, který sídlí v jedné z parmových vil. Opravdu velkou zajímavostí je dochovaný interiér, který se nachází na Obecním úřadě, v původně Parmově vile, která byla postavena v roce 1892. Měli velké štěstí, že po roce 1945 nedošlo k nějaké velké destrukci interiéru, takže jsou zde dochovány původní dřevěné obložky, původní kazetový strop i imitace krbu.“

Dokument by mohli návštěvníci Muzea zhlédnout letos na jaře, kdy dojde k jeho otevření, nikdo neví.

---

Koním na Jarošově statku zima nevadí

Péče o zvířata je v zimě složitější než v létě. Práce venku je ve velkých mrazech nepříjemná. Koním a poníkům zima nevadí. Nesnášejí však průvan nebo zimní déšť. Nejdůležitější pro ně je kvalitní krmivo.

Sabina Poukarová, ředitelka Jarošova statku: „Dá se to zvládnout. Zvířata to zvládají dobře. Máme tady hlavně poníky, kteří jsou na zimu krásně chlupatí a běžně žijí volně v přírodě, takže mráz jim nevadí. Samozřejmě musí dostávat dostatek kvalitního krmení, hlavně sena, protože se zahřívají jednak jak se jim krmí, když tráví, jejich organismus se zahřívá. Jsou chlupatí, mají i 10 centimetrů dlouhé chlupy, a když je mráz, tak se jim chlupy na kůži postaví a mezi nimi vzniká vzduchová termovrstva, která zvíře chrání a udržuje ho v teple.“

Zvířata se o svůj zimní kabát postarají sama. Hůř jsou na tom zaměstnanci Jarošova statku. Ti se musejí o koně a poníky postarat i ve velkých mrazech. Péče o zvířectvo se ale oproti létu nijak výrazně nemění.

Sabina Poukarová, ředitelka Jarošova statku: „Samozřejmě, když se pracuje v zimě, tak je to vše zmrzlé, člověku je zima, musí být hodně oblečený. Co je nepříjemné, je, že zamrzá voda, takže se musí pořád měnit, dolévat se horkou, aby se zvířata napila. Koně jsou schopni si led rozbít, ale vlažnou vodu pijí raději než ledovou. Práce kolem zvířat je víceméně stejná.“

Zajezdit si na poníkovi je možné i v zimním období. Avšak kvůli opatřením je možné pouze jednotlivě. Informace, které Vám poslouží k dohodnutí individuální lekcí jsou k dispozici na stránkách Jarošova statku.

Sabina Poukarová, ředitelka Jarošova statku: „Momentálně můžeme pořádat a dělat aktivity jeden lektor – jedno dítě, takže například individuální lekce nebo svezení na poníkovi je teď možné. Čekáme a těšíme se, až se situace malinko rozvolní a bude možné pořádat kroužky a jiné aktivity kde je dětí víc, protože každý přínos z aktivit je pro nás nesmírně důležitá, abychom udrželi chod a péči o zvířata.“

Jednou z dalších aktivit pořádaných pro děti jsou letní tábory. Těch je několik druhů a navštěvují je jak jednotlivci, tak celé skupiny i školní třídy. Organizátoři se na ně těší a doufají, že se budou moci co nejdříve znovu otevřít

Sabina Poukarová, ředitelka Jarošova statku: „Těšíme se už také na tábory, na léto. Ozývají se nám lidé, kteří mají zájem, kteří u nás na táborech už byli a chtějí si zarezervovat termín na prázdniny. Ozývají se nám i školy. Samozřejmě ještě nevíme, jak to bude, jak to bude vypadat, jak moc to bude uvolněné, ale těší nás, že se zájem projevuje už teď ze strany jak veřejnosti, tak školských zařízení.“

Nyní se čeká na rozvolnění dané vládou. Kdy se však na Jarošově statku uskuteční pravidelné odpolední akce pro veřejnost nikdo neví.

---