Architekti představili projekt proměny parku M. Horákové
V Městském ateliéru prostorového plánování a architektury se uskutečnilo veřejné projednání návrhu na přeměnu ostravského sadu Dr. Milady Horákové. Bude se kácet i sadit, stavět i bourat a důležitá je také návaznost na koncertní sál VOX.
Sad doktorky Milady Horákové. Původně vznikl jako městský hřbitov, ale koncem padesátých let byl přestěhován a na jeho místě vznikl nynější park. V současné době je druhý největší po Komenského sadech. Pak už si ale jen tak rostl a příliš se toho v něm nedělo. V roce 2023 byl vybrán vítěz architektonické soutěže na jeho revitalizaci a nyní byl tento návrh představen veřejnosti.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Bohužel je ten park zdevastovaný a ten, kdo ho zná a je to poměrně u frekventovaných institucí krajského úřadu Futuru. Je to velký, rozsáhlý park, který, a věřím, že do budoucna bude více sloužit veřejnosti právě k rekreaci, odpočinku, sportu a bude trošičku přehlednější nejenom z hlediska chodníků, ale i hlavně stavu zeleně."
Klíčové pro celý projekt bylo zmapovat zdravotní stav stromů a zeleně, aby bylo jasné, co se bude kácet a kde se bude sadit. Bylo nutné zmapovat i chodníky a pěšiny, protože park slouží i jako propojení.
Tomáš Minarovič, spoluautor vítězného návrhu: "Základním cílem parku je kompletní revitalizace všech cest, takže vlastně nějaké uživatelské příjemnosti, ale dále se snažíme nabídnout v revitalizaci i spoustu nových aktivit, rozvinout stávající aktivity jako dětská hřiště. Dále více i vlastně středobodem parku se stane tady vodní prvek a kulturní louka, která vytvoří krásný kulturní prostor nové budově filharmonie. Návrh je velmi založený na nějakém odkazu místa, kde my se snažíme připomenout zejména židovský hřbitov. V této části dochází k nějakému zklidnění a vlastně rozvinutí původní hřbitovní cestní sítě, ale vlastně na úrovni nějakého jemného připomnění, žádné obnovování hřbitova."
Park má rozlohu kolem 140 000 metrů čtverečních.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Už právě v roce 2003 byl vybrán ten vítězný návrh architekta soutěží. Podle mě ten výběr z hlediska podmínek právě nebyl úplně šťastný, ale nicméně návrh je pěkný, a proto trvá nějakou dobu v rukách investic vytvořit opravdu smlouvu, na které se dá stavět. Dneska už jsme po neurologických průzkumech, po prvních vstupech, po etapě, kde už geologické průzkumy doběhly, zmapováno je celé území a vlastně i lidé si budou moct říkat, co by od parku vlastně chtěli, co od něj očekávají, jak chtějí rekreovat, jak se ten přístup k parku změnil a kudy vlastně nejčastěji třeba chodí. A tohle budou muset ti projektanti promítnout a vlastně dostat do projektové dokumentace, kde na to mají celý jeden rok, aby to nakreslili."
Nyní mohou občané přidat své připomínky a bude se chystat projektová dokumentace. Potom na konci příštího roku by projekt mohl mít stavební povolení a bude se hledat zhotovitel. V roce 2029 by práce mohly začít.
---
O soutěž Mladý záchranář je ve Frýdku-Místku velký zájem
Ve sportovní hale 6. základní školy se konal už 5. ročník soutěže Mladý záchranář. Opět se jí účastí žáci ze základních škol z Frýdku-Místku.
Finále soutěže Mladý záchranář ve Frýdku-Místku je vyvrcholením kurzů, které probíhají v Nemocnici Frýdek-Místek pro všechny děti základních škol.
Veronika Šigutová, koordinátorka kurzů a soutěže: "Dnes z každé třídy byli vybráni dva zástupci, kteří se tady utkají v boji v první pomoci. Zástupci tříd ze čtvrté třídy, šesté třídy a osmé třídy. Celkem tady dnes máme 65 týmů, takže nějakých 130 účastníků. Děti nejdříve napíšou písemný test, pak bude následovat jejich ověření praktických dovedností, kdy si vylosují nějaký akutní stav, který ohrožuje život, a dále budou provádět resuscitaci. Vše bude ohodnoceno našimi lektory, kteří děti školí po celý školní rok na těch kurzech, a bude to vyhodnoceno a děti dostanou nějaké hodnotné ceny a ocenění."
O kurzy první pomoci je ve Frýdku-Místku mezi dětmi obrovský zájem.
anketa: soutěžící: "Já jsem se do kurzu první pomoci přihlásil, protože chodím do skautu a tam se učíme zdravovědu a myslím si, že mi to poměrně jde."
Co tě na tom baví nejvíce?
anketa: soutěžící: "Asi jak se naučíme, jak lidem pomáhat, jak nejvíc to jde, abych potom v nějakém případě mohla pomoct těm lidem, co to potřebují."
A co bys tady už dneska zvládla?
anketa: soutěžící: "Dneska bych zvládla první pomoc a nějaké otevřené rány."
Se záchranáři na soutěži spolupracuje město i nemocnice Frýdek-Místek.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Já jsem rád, že tato akce probíhá, protože důležité je, aby opravdu děti, mladí lidé si osvojili první pomoc, aby ji uměli poskytnout kdykoliv. A to je to nejdůležitější."
Zdá se, že zájem ze strany mládeže o první pomoc je velký.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Určitě je to tak každoročně a já věřím, že to tak bude i do budoucna. Jak říkám, umět poskytnout první pomoc je důležité a zachránit lidský život, to je to nejcennější, co člověk může udělat."
Jarmila Dostálová, náměstkyně ředitele, Nemocnice Frýdek-Místek: "Děláme to proto, aby se dostalo do povědomí dětí, že účelem je pomáhat. Že nemůžu jít kolem člověka, kterého vidím ležet, zkolabovaného, a myslet si, že je opilý, tak ať si tam leží. Je třeba zjistit, co mu je, a je třeba mu pomoct. A když nemůžu pomoct já, tak zavolat pomoc a hlavně, aby ty děti už se dovedly zorientovat v těch prvních prvcích, které musí udělat. To znamená, že musí zjistit jeho vědomí, musí zjistit, jestli dýchá, jestli mu tluče srdíčko, no a jak potom pomáhat a jak zavolat záchranku, což je neméně důležité."
Jak vás těší zájem těch mladých?
Jarmila Dostálová, náměstkyně ředitele, Nemocnice Frýdek-Místek: "Moc nás to těší, je to fakt rozdíl. To už vidíte, jak ty děti dospívají, že ti čtvrťáci jsou ještě děti, kteří to mají jako hru, ale ti osmáci už to berou vážněji, protože hodně z nich zvažuje, jestli půjdou studovat, co půjdou studovat a co pak budou dělat."
Soutěž má dobře našlápnuto a pořadatelé očekávají v příštím roce opět rekordní účast.
---
NOVÁ CISTERNA PRO SDH KARVINÁ-RÁJ
Dobrovolní hasiči v Karviné-Ráji mají po letech plnohodnotnou zásahovou cisternu. Jde o vůz, který dostalo město Karviná darem od obce Tísek. Uveze 2 700 litrů vody a má prostor i pro další techniku.
Monika Danková, mluvčí Karviné: „Nová cisterna umožní dobrovolným hasičům zvládat zásahy zejména tam, kde je potřeba větší zásoba vody. Budou tak ještě lépe připraveni pomáhat občanům při mimořádných událostech.“
---
Věznice v Heřmanicích otevřela kapli Naděje
Věznice v Ostravě-Heřmanicích má nové duchovní zázemí. Slavnostně se zde otevřela kaple, která dostala jméno Naděje. Na jejím vzniku se podíleli i samotní odsouzení.
Místo pro ztišení, naději a nový začátek. Za zdmi Heřmanice věznice vznikla nová kaple. Tento duchovní prostor má mít dobrý vliv na psychiku odsouzených i celkovou atmosféru ve věznici.
Pavel Horák, ředitel Věznice Heřmanice: "On by neměl ztrácet víru v to, že se napraví, že se nebude vracet do vězení. Je to určitě symbol toho, v co my doufáme jako pracovníci věznice, kdy samozřejmě vkládáme svoji energii do toho, abychom odsouzené připravili na výstup z věznice."
Nová kaple dostala jméno Naděje.
Martin David, biskup Ostravsko-opavské diecéze: "Věznice je právě velkým prostorem naděje, protože naděje je něco, co nás upíná do budoucna. Všichni ti, kteří jsou tady ve věznici, mají nějakou naději v budoucnost, v lepší budoucnost. A to je věc, kterou si můžou v té kapli uvědomovat."
Na kapli se pracovalo dva roky. Její stavbu finančně podpořila i veřejná sbírka.
Petr Veselka (ANO), starosta Moravské Ostravy a Přívozu: "Ta kaple je úplně úžasná a já jsem moc rád a jsem poctěn, že jsem u toho mohl být. A držím odsouzeným a zaměstnancům palce v tom, aby jim ta kaple přinesla to odpoutání se od těch všedních starostí, které tady ve věznici mají."
Při slavnostním otevření kapli vysvětili i představitelé církve. Požehnali nejen samotnému místu a odsouzeným, ale také všem zaměstnancům věznice.
---
MS kraj ocenil na Frýdeckém zámku nejlepší knihovníky
Soutěž Knihovnická K2 už dvanáctým rokem oceňuje v sudém roce nejlepší knihovníky, v lichém roce nejlepší knihovny Moravskoslezského kraje. Slavnostní vyhlášení hostil Frýdecký zámek a mezi oceněnými byla také reprezentantka Frýdku-Místku.
Soutěž Knihovnická K2 pořádá Moravskoslezský kraj ve spolupráci s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou v Ostravě.
Peter Harvánek (SPD), radní MSK: "Oceňujeme tady práci našich knihovníků za jejich činnost, protože spousta lidí si myslí, že knihovna je jen o půjčování knih. Nicméně v dnešní době je to komunitní místo, kde se lidé inspirují, chodí pro nápady, takže pro nás je to tady velice důležité."
Těch profesí je spousta. Proč zrovna knihovníci? Proč ne třeba novináři?
Peter Harvánek (SPD), radní MSK: "Já si myslím, že knihovníky není moc vidět a ta jejich práce je o to více záslužná. Pracují v pozadí a připravují pro nás ty podmínky."
Komise se zaměřovala na nadstandardní aktivity spojené s řízením a modernizací veřejné knihovny nebo její pobočky, za realizaci mimořádných nebo výjimečných činností v oblasti knihovnictví anebo za mimořádný přínos v oboru.
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "To, že kraj uspořádá akci v našem městě, je vždycky nějakou příjemnou vizitkou spolupráce kraje a města. A to, že to je knihovnická akce, se mi líbí ještě víc."
Moravskoslezský kraj udělil také čestné uznání paní Jiřině Dvořákové z Městské knihovny Frýdek-Místek za mimořádný podíl na vzniku a dlouholeté organizaci literární soutěže Můj svět. Ta se stala platformou pro literární tvorbu.
Jiřina Dvořáková, Městská knihovna Frýdek-Místek: "Projekt, za který jsem byla oceněna, se jmenuje Můj svět a napadlo mě to před 34 lety a od té doby se v podstatě asi ze 14–15 lidí rozrostl na počet 120. Jedná se o lidi z celé České republiky. Posílají nám své příspěvky, poezii, prózu a dokonce se tam přihlásili lidé, kteří žijí třeba v Austrálii, nebo z Anglie, z Chorvatska a tak dále. Takže je to celorepublikové, včetně nějakých těch cizích států. A vždycky máme slavnostní vyhodnocení. Je to akce, které si velmi vážím a doufám, že bude pokračovat i dál a že bude těch lidí pořád stejně nebo i více a že budou přibývat příspěvky. A opravdu jsem vděčná za to, že lidé i v dnešní době píší a že mají rádi český jazyk a že s ním pracují a je to strašně důležité."
Tomáš Pyško (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Moc se mi líbí to, že naše Městská knihovna je známá v celém kraji a tím pádem u nás můžeme uspořádat takovou akci. To, že dneska fungujeme v provizorních podmínkách, této knihovně nebrání v tom, že poskytuje fantastické podmínky pro naše čtenáře, jak mladé, tak starší."
V letošním roce si hlavní cenu převzala paní Adéla Klaczaková z Místní knihovny Soběšovice a zároveň Knihovny Mobilního hospice Ondrášek.
---
NA NÁBŘEŽÍ V OSTRAVĚ MŮŽE VYRŮST HOTEL
Na Seidlerově nábřeží ve Slezské Ostravě by mohl vyrůst nový čtyřhvězdičkový hotel. Ostrava schválila záměr prodeje pozemků a hledá investora. Součástí projektu má být i úprava okolního veřejného prostoru.
Lucie Baránková Vilamová, náměstkyně primátora Ostravy: „Víme z analýz, které jsme si nechali udělat, že městu Ostrava chybí čtyřhvězdičkový hotel a vyšší. Po kterém je velká poptávka zejména v době konání velkých akcí v Ostravě. Víme, že by se tady uživil, víme, že by tady našel poptávku.“
---
Předškoláci v Porubě sportují s fotbalisty
Ostrava-Poruba se snaží podporovat pohybové aktivity už u nejmenších dětí a proto připravila ve spolupráci s klubem 1. FC Poruba speciální projekt. Desítky dětí z mateřských škol si tak v letošním školním roce užily sportovní dopoledne s fotbalem.
Sportovní projekt pro mateřské školy je jednou z cest, jak děti motivovat k pravidelnému pohybu již od útlého věku. Na hřišti Sportovního areálu Poruba se jim věnovali zkušení fotbaloví trenéři, kteří si pro ně připravili řadu pohybových aktivit.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Ostravy-Poruby: "V letošním roce jsme speciálně zkusili znovu obnovit po několika letech program pro naše mateřské školy, kdy Poruba s 1. FC Poruba, tedy fotbalovým klubem, připravila a zorganizovala takovou přípravku na fotbal."
Milan Duhan, sportovní ředitel, 1. FC Poruba: "Od května do konce června pořádáme každé dopoledne pro jednu mateřskou školu, kde chceme pro děti vytvořit nějaké pohybové aktivity."
Do programu se zapojily úplně všechny porubské mateřské školy, kterých je 10 na 19 pracovištích.
Leona Jirsová, učitelka, MŠ Makovského-Slavíkova: "Ne všechny děti mají v dnešní době dostatek pohybu, a tady je určitě velká příležitost, že si děti mohou zkusit různé činnosti."
děti z MŠ Makovského-Slavíkova: "Děláme fotbal, abychom se naučili fotbalovat."
"Přišli jsme ze školky sportovat. Nejvíc mě baví skákání."
Projekt navazuje na bruslení, které městský obvod zprostředkovává dětem z mateřských škol zase v zimě ve spolupráci s hokejovým klubem HC RT TORAX Poruba.
---