Práce na první etapě obchvatu Frýdku-Místku jdou poměrně dobře i v zimě. Podle jednání města s Ředitelstvím silnic a dálnic to vypadá, že by se mohlo podařit otevřít první etapu do poloviny roku. Potvrzeno už je, že bude tato část obchvatu navíc spuštěna bez omezení. Druhou etapu stále komplikuje výrazný sesuv půdy.
První etapa obchvatu Frýdku-Místku s připojením na dálnici D48 byla oproti původním plánům mírně zpožděná. Nakonec to ale nebude pro město tak zlé.
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Stále jednáme s ŘSD a zhotovitelem o průbězích obou dvou staveb obchvatu. V současné době probíhají práce, které je možné realizovat i se sníženou teplotou. To znamená pod nulou. A čeká se na lepší počasí, aby mohly začít další práce, u kterých je třeba například pět stupňů celsia, jako je betonování a tak dále."
Už v září začala betonáž hlavní trasy. Dále pokračovalo předpínání nosných konstrukcí, usazování kabelovodů a upravování zeleně. Také docházelo na nátěry či sanace a montáž dalších částí protihlukových stěn. Průběžně jsou připravovány portály pro osazení tabulí svislého dopravního značení.
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Díky tomu bude moci být obchvat spuštěn v celém rozsahu. To je změna oproti loňskému roku, kdy se uvažovalo o průběžném užívání a obchvat měl být spuštěn v omezeném rozsahu. Takže současně se plánuje spuštění sice květen, červen, ale v plném rozsahu."
Ale pouze první etapa. Druhou bohužel komplikuje rozsáhlý sesuv půdy mezi Starým Městem a Skalicí.
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Práce sanační, které probíhají na sesuvu jsou samozřejmě náročné. Musí se vybudovat spousta pilotů tak, aby se ten svah zadržel. Pokud vím, tak tam museli dokonce navozit několik metrů zeminy zpět. Takže teď s tím pracují, aby bylo možné pokračovat v pracích dále. Tam stále probíhá jednání mez ŘSD, zhotovitelem, ministerstvem dopravy o termínu a průběhu dostavby. Takže tam podáme informace, až je budeme mít."
Ředitelství silnic a dálnic zároveň uklidňuje řidiče, že teď už se bude ve Frýdku-Místku soustředit hlavně na stavbu obchvatu.
Michaela Slezáková, vedoucí provozního úseku ŘSD MSK: "V letošním roce neplánuje naše organizace žádný podstatný a finančně náročný stavební záměr, který by měl dopad na občany a dopravu v rámci území města Frýdek-Místek. V loňském roce byla dokončena významná oprava ramp u Frýdy. Takováto oprava stejného charakteru v letošním roce občany města nečeká."
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku: "My jako vedení města vnímáme, že výstavba obchvatu i opravy ve městě jsou velmi citlivou záležitostí. Tak mimo veškeré standardní kontrolní dny, které probíhají, se potkáváme pravidelně, jak s panem ředitelem Opělou, tak i s provozním úsekem. A já jsem rád, že je tady optimistická vize, že opravdu první etapa obchvatu bude dokončena v jarních měsících a zároveň dobrou informací je to, že v příštím roce na území města neplánuje ŘSD žádnou velkou opravu, která by omezila ten provoz a paralyzovala chod města. Jako se tomu stávalo v minulosti."
Doprava v Moravskoslezském kraji narostla podle sčítání za posledních pět let o 10 procent. Přes Hlavní třídu ve Frýdku-Místku projede denně na 8 671 nákladních aut. Z celkového počtu jde o pětinu všech aut, která projedou městem.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku: "Situace ve městě před dostavbou obchvatu je druhá nejkritičtější v celém Moravskoslezském kraji. Víme, že pouze D1 v Ostravě má větší provoz nákladní dopravy než průtah městem. A pro nás je prioritou po dostavbě obchvatu vyřešit i technické odklonění toho tranzitu. Čili je důležité, co se stane na tom vjezdu do města a výjezdu z města. Aby opravdu veškerý tranzit to město opustil a my mohli potom uvažovat o tom, co budeme dělat s ulicí Hlavní, abychom ji vrátili městu a občanům."
Město proto požádalo o pomoc odborníky z Českého vysokého učení technického, kteří právě dokončují studii s návrhy možných řešení.
---
Profesionální hasiči z Frýdku-Místku mají za sebou neobvyklé cvičení. Zdokonalovali se v ovládání a jízdě s pásovým vozidlem BV206 v terénu. Během tří dnů si všechny směny vyzkoušely nácvik jízdy v zasněženém terénu kolem vrcholu Ondřejník u Frýdlantu nad Ostravicí.
Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje disponuje dvěma pásovými vozidly Hägglunds BV206, které pořídil v roce 2018 v rámci projektu Zvýšení připravenosti Hasičského záchranného sboru České republiky k řešení a řízení rizik způsobených změnou klimatu.
Jakub Kozák, mluvčí HZS MSK: "Jedno z vozidel je dislokováno na stanici v Bruntálu, druhé ve Frýdku-Místku - tedy v lokalitách, v jejichž hasebním obvodu jsou rozsáhlé hornaté oblasti a těžko přístupný terén. Stroje jsou určeny jak pro dopravu hasičů, tak pro evakuaci a transport zraněných či zachraňovaných osob. V podlaze nákladového prostoru jsou oka pro uchycení transportních nosítek, která jsou standardní výbavou stroje."
Současné počasí využili k výcviku hasiči právě ze stanice ve Frýdku-Místku. Díky vstřícnosti Biskupských lesů se mohly všechny tři směny od středy 2. února až do pátku vystřídat v nácviku jízdy v zasněženém terénu v oblasti vrcholu Ondřejník u Frýdlantu nad Ostravicí.
Jakub Kozák, mluvčí HZS MSK: "Hasiči si tak vyzkoušeli jak samotné ovládání vozidla ve zúžených prostorech, tak jeho průjezdnost terénem, způsob sjíždění prudkých kopců i samotnou přepravu osob. V základním vybavení stroje nechybí hasicí přístroje, variabilní ruční vyprošťovací nástroj, lékárnička, rozbíječ skla a řezač pásů. Do úchytů lze umístit i standardní dýchací přístroje."
Vozidlo je osazeno řadovým čtyřválcovým vznětovým motorem o objemu 2,2 litrů a výkonu 132 kW. Stroj s ním dosahuje rychlosti až 70 km/h. Má automatickou šestistupňovou převodovku s terénní redukcí. A spotřebuje přibližně 10 litrů nafty za hodinu.
Jakub Kozák, mluvčí HZS MSK: "První modely BV206 sjely z výrobních linek firmy Hägglunds počátkem 70. let. Svou technickou spolehlivost a odolnost prokázal a dodnes stále prokazuje na všech světových kontinentech."
Každé z vozidel, které Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje využívá, stálo přes 5,3 milionu korun.
---
Pacienti Nemocnice ve Frýdku-Místku se mohou nově objednat k vyšetření kvality kostní tkáně. Vyšetření jim provedou pomocí denzitometru. Přístroj zakoupila nemocnice v prosinci, nyní už má za sebou zkušební provoz a nově může vyšetřovat pacienty se žádanou od praktického nebo odborného lékaře.
Jednoduchý přístroj, který může lékařům velmi pomoct. Denzitometr si nově pořídila také Nemocnice ve Frýdku-Místku. Jeho zobrazovací metoda pomáhá měřit hustotu kostní hmoty.
Petr Gebauer, vedoucí radiologický asistent: "Pacienti sem přicházejí na doporučení lékaře, který má podezření, že trpí osteoporózou. Většinou vyšetřujeme zápěstí nedominantní ruky, bederní páteř a kyčelní kloub. Přístroj umí udělat i celotělový sken, ze kterého jsme schopni vyčíst nejen kostní intenzitu, ale i rozložení svalů a tuku v těle."
Díky denzitometrickému vyšetření je lékař schopen přesně určit, jaký je úbytek minerálů v kostech, a tím i náchylnost ke zlomeninám. Vyšetření je určeno ke stanovení rizika osteoporózy u žen po menopauze, u žen i u mužů s rizikovými faktory. Například léčených kortikoidy nebo se závažným chronickým onemocněním, a také u pacientů s již prodělanou frakturou.
Petr Gebauer, vedoucí radiologický asistent: "Tady vidíme oskenovaný levý kyčelní kloub. Jedná se hlavně o zjištění osteoporózy v této oblasti krčku kyčle, které je často náchylné ke zlomenině. Tady u pacientky vidíme, že bohužel už se dostává k prvnímu stupni osteoporózy k osteopenii." – Co to znamná? – "To znamená, že už je ta kost oslabená a měla by navštívit odborného lékaře z klinické osteologie."
Jana Březinová, mluvčí Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Tento nový přístroj, který tady máme na vyšetření denzitometrické stál zhruba kolem třech milionů korun. I se stavebními úpravami. Částečně jsme ho hradili z vlastních zdrojů a částečně nám na to přispěl Moravskoslezský kraj."
Petr Gebauer, vedoucí radiologický asistent: "Máme za sebou zkušební provoz. V rámci něj jsme se učili zacházet s přístrojem. Teď najíždíme na provoz plný a pacienti už se mohou objednávat na číslech, která jsou uvedená na našich stránkách."
Samotní vyšetření trvá 20 až 30 minut. Jeho výhodou je také návaznost na osteologickou ambulanci přímo v nemocnici. Tak může být právě u těch nejrizikovějších pacientů bezprostředně zahájena léčba.
---
Práce na první etapě obchvatu Frýdku-Místku jdou poměrně dobře i v zimě. Podle jednání města s Ředitelstvím silnic a dálnic to vypadá, že by se mohlo podařit otevřít první etapu do poloviny roku. Potvrzeno už je, že bude tato část obchvatu navíc spuštěna bez omezení. Druhou etapu stále komplikuje výrazný sesuv půdy.
První etapa obchvatu Frýdku-Místku s připojením na dálnici D48 byla oproti původním plánům mírně zpožděná. Nakonec to ale nebude pro město tak zlé.
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Stále jednáme s ŘSD a zhotovitelem o průbězích obou dvou staveb obchvatu. V současné době probíhají práce, které je možné realizovat i se sníženou teplotou. To znamená pod nulou. A čeká se na lepší počasí, aby mohly začít další práce, u kterých je třeba například pět stupňů celsia, jako je betonování a tak dále."
Už v září začala betonáž hlavní trasy. Dále pokračovalo předpínání nosných konstrukcí, usazování kabelovodů a upravování zeleně. Také docházelo na nátěry či sanace a montáž dalších částí protihlukových stěn. Průběžně jsou připravovány portály pro osazení tabulí svislého dopravního značení.
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Díky tomu bude moci být obchvat spuštěn v celém rozsahu. To je změna oproti loňskému roku, kdy se uvažovalo o průběžném užívání a obchvat měl být spuštěn v omezeném rozsahu. Takže současně se plánuje spuštění sice květen, červen, ale v plném rozsahu."
Ale pouze první etapa. Druhou bohužel komplikuje rozsáhlý sesuv půdy mezi Starým Městem a Skalicí.
Jakub Míček, náměstek primátora Frýdku-Místku: "Práce sanační, které probíhají na sesuvu jsou samozřejmě náročné. Musí se vybudovat spousta pilotů tak, aby se ten svah zadržel. Pokud vím, tak tam museli dokonce navozit několik metrů zeminy zpět. Takže teď s tím pracují, aby bylo možné pokračovat v pracích dále. Tam stále probíhá jednání mez ŘSD, zhotovitelem, ministerstvem dopravy o termínu a průběhu dostavby. Takže tam podáme informace, až je budeme mít."
Ředitelství silnic a dálnic zároveň uklidňuje řidiče, že teď už se bude ve Frýdku-Místku soustředit hlavně na stavbu obchvatu.
Michaela Slezáková, vedoucí provozního úseku ŘSD MSK: "V letošním roce neplánuje naše organizace žádný podstatný a finančně náročný stavební záměr, který by měl dopad na občany a dopravu v rámci území města Frýdek-Místek. V loňském roce byla dokončena významná oprava ramp u Frýdy. Takováto oprava stejného charakteru v letošním roce občany města nečeká."
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku: "My jako vedení města vnímáme, že výstavba obchvatu i opravy ve městě jsou velmi citlivou záležitostí. Tak mimo veškeré standardní kontrolní dny, které probíhají, se potkáváme pravidelně, jak s panem ředitelem Opělou, tak i s provozním úsekem. A já jsem rád, že je tady optimistická vize, že opravdu první etapa obchvatu bude dokončena v jarních měsících a zároveň dobrou informací je to, že v příštím roce na území města neplánuje ŘSD žádnou velkou opravu, která by omezila ten provoz a paralyzovala chod města. Jako se tomu stávalo v minulosti."
Doprava v Moravskoslezském kraji narostla podle sčítání za posledních pět let o 10 procent. Přes Hlavní třídu ve Frýdku-Místku projede denně na 8 671 nákladních aut. Z celkového počtu jde o pětinu všech aut, která projedou městem.
Petr Korč, primátor Frýdku-Místku: "Situace ve městě před dostavbou obchvatu je druhá nejkritičtější v celém Moravskoslezském kraji. Víme, že pouze D1 v Ostravě má větší provoz nákladní dopravy než průtah městem. A pro nás je prioritou po dostavbě obchvatu vyřešit i technické odklonění toho tranzitu. Čili je důležité, co se stane na tom vjezdu do města a výjezdu z města. Aby opravdu veškerý tranzit to město opustil a my mohli potom uvažovat o tom, co budeme dělat s ulicí Hlavní, abychom ji vrátili městu a občanům."
Město proto požádalo o pomoc odborníky z Českého vysokého učení technického, kteří právě dokončují studii s návrhy možných řešení.
---
Profesionální hasiči z Frýdku-Místku mají za sebou neobvyklé cvičení. Zdokonalovali se v ovládání a jízdě s pásovým vozidlem BV206 v terénu. Během tří dnů si všechny směny vyzkoušely nácvik jízdy v zasněženém terénu kolem vrcholu Ondřejník u Frýdlantu nad Ostravicí.
Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje disponuje dvěma pásovými vozidly Hägglunds BV206, které pořídil v roce 2018 v rámci projektu Zvýšení připravenosti Hasičského záchranného sboru České republiky k řešení a řízení rizik způsobených změnou klimatu.
Jakub Kozák, mluvčí HZS MSK: "Jedno z vozidel je dislokováno na stanici v Bruntálu, druhé ve Frýdku-Místku - tedy v lokalitách, v jejichž hasebním obvodu jsou rozsáhlé hornaté oblasti a těžko přístupný terén. Stroje jsou určeny jak pro dopravu hasičů, tak pro evakuaci a transport zraněných či zachraňovaných osob. V podlaze nákladového prostoru jsou oka pro uchycení transportních nosítek, která jsou standardní výbavou stroje."
Současné počasí využili k výcviku hasiči právě ze stanice ve Frýdku-Místku. Díky vstřícnosti Biskupských lesů se mohly všechny tři směny od středy 2. února až do pátku vystřídat v nácviku jízdy v zasněženém terénu v oblasti vrcholu Ondřejník u Frýdlantu nad Ostravicí.
Jakub Kozák, mluvčí HZS MSK: "Hasiči si tak vyzkoušeli jak samotné ovládání vozidla ve zúžených prostorech, tak jeho průjezdnost terénem, způsob sjíždění prudkých kopců i samotnou přepravu osob. V základním vybavení stroje nechybí hasicí přístroje, variabilní ruční vyprošťovací nástroj, lékárnička, rozbíječ skla a řezač pásů. Do úchytů lze umístit i standardní dýchací přístroje."
Vozidlo je osazeno řadovým čtyřválcovým vznětovým motorem o objemu 2,2 litrů a výkonu 132 kW. Stroj s ním dosahuje rychlosti až 70 km/h. Má automatickou šestistupňovou převodovku s terénní redukcí. A spotřebuje přibližně 10 litrů nafty za hodinu.
Jakub Kozák, mluvčí HZS MSK: "První modely BV206 sjely z výrobních linek firmy Hägglunds počátkem 70. let. Svou technickou spolehlivost a odolnost prokázal a dodnes stále prokazuje na všech světových kontinentech."
Každé z vozidel, které Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje využívá, stálo přes 5,3 milionu korun.
---
Pacienti Nemocnice ve Frýdku-Místku se mohou nově objednat k vyšetření kvality kostní tkáně. Vyšetření jim provedou pomocí denzitometru. Přístroj zakoupila nemocnice v prosinci, nyní už má za sebou zkušební provoz a nově může vyšetřovat pacienty se žádanou od praktického nebo odborného lékaře.
Jednoduchý přístroj, který může lékařům velmi pomoct. Denzitometr si nově pořídila také Nemocnice ve Frýdku-Místku. Jeho zobrazovací metoda pomáhá měřit hustotu kostní hmoty.
Petr Gebauer, vedoucí radiologický asistent: "Pacienti sem přicházejí na doporučení lékaře, který má podezření, že trpí osteoporózou. Většinou vyšetřujeme zápěstí nedominantní ruky, bederní páteř a kyčelní kloub. Přístroj umí udělat i celotělový sken, ze kterého jsme schopni vyčíst nejen kostní intenzitu, ale i rozložení svalů a tuku v těle."
Díky denzitometrickému vyšetření je lékař schopen přesně určit, jaký je úbytek minerálů v kostech, a tím i náchylnost ke zlomeninám. Vyšetření je určeno ke stanovení rizika osteoporózy u žen po menopauze, u žen i u mužů s rizikovými faktory. Například léčených kortikoidy nebo se závažným chronickým onemocněním, a také u pacientů s již prodělanou frakturou.
Petr Gebauer, vedoucí radiologický asistent: "Tady vidíme oskenovaný levý kyčelní kloub. Jedná se hlavně o zjištění osteoporózy v této oblasti krčku kyčle, které je často náchylné ke zlomenině. Tady u pacientky vidíme, že bohužel už se dostává k prvnímu stupni osteoporózy k osteopenii." – Co to znamná? – "To znamená, že už je ta kost oslabená a měla by navštívit odborného lékaře z klinické osteologie."
Jana Březinová, mluvčí Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Tento nový přístroj, který tady máme na vyšetření denzitometrické stál zhruba kolem třech milionů korun. I se stavebními úpravami. Částečně jsme ho hradili z vlastních zdrojů a částečně nám na to přispěl Moravskoslezský kraj."
Petr Gebauer, vedoucí radiologický asistent: "Máme za sebou zkušební provoz. V rámci něj jsme se učili zacházet s přístrojem. Teď najíždíme na provoz plný a pacienti už se mohou objednávat na číslech, která jsou uvedená na našich stránkách."
Samotní vyšetření trvá 20 až 30 minut. Jeho výhodou je také návaznost na osteologickou ambulanci přímo v nemocnici. Tak může být právě u těch nejrizikovějších pacientů bezprostředně zahájena léčba.
---
