Město jedná o vzniku zubní pohotovosti

Do podzimu by mohla být ve Frýdku-Místku zubní pohotovost. Shodli se na tom zástupci vedení magistrátu, kraje, nemocnice i stomatologů. Kraj s nemocnicí vyčlení prostory a stomatologové zajistí lékaře. Město plánuje vznik ordinace podpořit i finančně.

Frýdek-Místek usiluje o zřízení zubní pohotovosti. Ta by měla fungovat v prostorách nemocnice, která se pro tyto služby jeví jako nejvhodnější. Navíc tam v minulosti už zubní pohotovost fungovala.

Martin Gebauer, náměstek hejtmana MSK/ANO/: "Já jsem samozřejmě rád, že tato schůzka byla iniciována a byla svolána. Myslím, že jsme se všichni shodli na tom, že zubní pohotovost ve Frýdku-Místku chceme. Každý má svůj díl, který musí splnit. My zajistíme tu organizační papírovou záležitost. Ve spolupráci s nemocnicí vyčleníme prostory, které se zadaptují a byly by vhodné pro provoz té stomatologické ambulance nebo pohotovosti."

Lékaře by měla zajistit stomatologická komora.

Pavel Brückner, člen České stomatologické komory: "Lékaři zubní, kteří mají registraci u krajského úřadu. To znamená, že mohou vykonávat své povolání. Tak jedna z těch podmínek té registrace je, že pokud je krajský úřad vyzve, jsou povinni se účastnit pohotovostních služeb."

Petr Korč, primátor Frýdku-Místku/NMFM/: "V tento okamžik už všechny kroky směřujeme k těm administrativním činnostem. Teď už se potkají všechny čtyři strany společně v nemocnici. Na místě, kde by opravdu ta pohotovost měla vzniknout a věřím, že horizont podzimu, po prázdninách, by mohl být tím reálným datem, kdy by opravdu vzniklo místo, kde bude o víkendech, o svátcích, možná i v nějakém širším rozsahu pohotovost, která byla zrušena v minulosti. Kdy bude opět ve Frýdku-Místku fungovat, protože si myslím, že město velikosti Frýdku-Místku, statutární, takovou službu nutně potřebuje. A je to v podstatě moje povinnost, abych se zasadil o to, aby ty strany došly k finální dohodě a vše dopadlo ve prospěch občanů."

Radovan Hořínek, náměstek primátora Frýdku-Místku/ANO/: "Zdá se, že to společné úsilí vede k tomu, že cíle bude dosaženo, že tou spoluúčastí kraje, města, stomatologů i nemocnice, skutečně dojde ke znovuzavedení té zubní pohotovosti. A chtěl bych také poděkovat náměstkovi hejtmana kraje pro zdravotnictví panu Gebauerovi, že k tomu svým výrazným dílem přispěl."

V celém Moravskoslezském kraji je aktuálně jediná zubní pohotovost v Ostravě, kterou ze zákona zřizuje prostřednictvím výběrového řízení právě kraj.

Martin Gebauer, náměstek hejtmana MSK/ANO/: "Momentálně tam je výběrové řízení se smlouvou do konce letošního roku. To znamená, že ve druhé polovině letošního roku se bude vypisovat druhé výběrové řízení na další dva, tři roky. To znamená, že my jsme tu povinnost splnili. Ale to je taková velká pohotovost, která běží každý všední den přes noc. A všechny soboty, neděle, svátky, 24 hodin."

Nedostatek zubařů je všeobecně velký problém nejen v celém Moravskoslezském kraji. Lékařská fakulta Ostravské univerzity chce proto otevřít do roku obor stomatologie.

---

Charita F-M vybrala v Tříkrálové sbírce 2,4 milionu

2,4 milionu korun darovali lidé Charitě Frýdek-Místek v rámci Tříkrálové sbírky. Peníze budou použity na podporu doučování a volnočasových aktivit pro děti. Obnovu vozového parku, opravy pobytových zařízení a také na zřízení nového tréninkového bytu pro duševně nemocné.

Letošní Tříkrálovou sbírku hodnotí Charita Frýdek-Místek velmi dobře. Jsou zde hlavně rádi, že koledníci mohli opět vyjít přímo do ulic.

Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "My jsme hlavně rádi, že vůbec mohla být, že na rozdíl od toho loňského roku, kdy nebylo možné, aby koledníci vyšli ven, takže v tom letošním roce po té pauze vyšli do ulic. Vyšli s tříkrálovým požehnáním k našim domovům, za což jsme hrozně moc rádi. A to je asi jeden z největších přínosů Tříkrálové sbírky letos, že to mohlo být."

Lidé koledníky na mnoha místech dokonce očekávali a například i přes omezení se snažili darovat, co mohli.

Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "Nezřídka se stávalo i to, že když ta rodina třeba byla v nějaké karanténě, nebylo možné tam jít, tak nechávali lístečky na dveřích, o tom, že peníze jsou tam a tam, ať si je vezmou. Stejně tak víme o tom, že děti někde chodily s velkými taškami sladkostí, které dostaly, protože na ně ti lidé čekali a těšili se na ně. Takže to je asi to největší nej, že Tříkrálová sbírka mohla proběhnout a že zase byla."

V rámci celé Charity Frýdek-Místek se letos podařilo ve sbírce vybrat přes 2,4 milionu korun. Což je přibližně stejná částka jako před dvěma lety.

Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "Drtivá většina toho byla v rámci běžného koledování v kombinaci se statickými pokladničkami. Ale něco přes 140 tisíc korun přišlo i těmi bezhotovostními způsoby. Ať už přes online kasičku anebo že nám přímo s naším variabilním symbolem lidé poslali peníze. Takže i ten finanční obnos tam je. Je hodně pěkný, my jsme za něj hodně rádi a ukazuje to, i ty finance ukazují, že nejenom to přijetí koledníků, že Tříkrálová sbírka tady místo má."

Peníze chce charita letos využít na pět záměrů, které schválila tříkrálová komise.

Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "Chceme použít ty finanční prostředky na zajištění provozu doučování a volnočasových aktivit pro děti. Stejně tak na podporu provozu mobilního hospice. Zároveň chceme trošku podpořit obnovu vozového parku v terénních službách tak, aby ta cesta ke klientům byla co nejbezpečnější a nejhladší."

Kromě toho se plánují také opravy některých pobytových zařízení a jedna velká novinka.

Martin Hořínek, ředitel Charity Frýdek-Místek: "Chceme zrekonstruovat a zřídit tréninkový byt pro osoby s duševním onemocněním v návaznosti na Beskydské centrum duševního zdraví a jiné služby pro osoby s duševním onemocněním, které máme. Tak chceme pro ty lidi, kteří se vracejí z hospitalizací, z psychiatrické nemocnice a nejsou připraveni na to, aby mohli fungovat úplně samostatně, tak aby s naší nějakou tou pomocí si to mohli nacvičit. A k tomu chceme zřídit tréninkový byt."

Pokud by někdo chtěl Charitě přispět, má možnost celoročně na její bankovní účet. Do konce dubna je ještě možné poslat peníze i přes web www.trikralovasbirka.cz.

---

Nemocnice plánuje provádět bronchoskopii EBUS

Nemocnice ve Frýdku-Místku má za sebou první bronchoskopické vyšetření EBUS. Jde o speciální úkon, kdy se pacientovi přímo z plic odebere vzorek pro vyšetření. Zákrok byl pod vedením profesionála z Brna a do konce roku by ho chtěli rádi provádět už běžně také ve Frýdku-Místku.

Diagnostika a terapie rakoviny plic jde rychle dopředu. Nyní jsou k dispozici nové metody, jako je například endobronchiální ultrasonografie, které zrychlují a zpřesňují diagnostiku. Právě toto vyšetření bude brzy možné podstoupit běžně i v Nemocnici ve Frýdku-Místku.

Ondřej Zela, plicní lékař Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Endobronchiální ultrazvuk nebo EBUS, jak tomu říkáme, je v podstatě jakési nástavbové vyšetření ke klasické bronchoskopii. To je to, co vidíte tady za mnou. Jedná se o vyšetřovací metodu, která nám umožňuje přesně vyšetřit pacienty zejména s rakovinou plic. A umožňuje nám odebírat vzorky tkání z lymfatických uzlin nebo z jakýchkoliv tumorů, které se vyskytují v blízkosti velkých dýchacích cest."

Lékaři budou díky tomu moci snadněji u pacientů posoudit možnost operace. Zároveň to pomůže i histologicky ověřit jakékoliv jiné nádory, které se v prostoru plic vyskytují.

Ondřej Zela, plicní lékař Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Ten přístroj je v podstatě kombinací klasického bronschoskopu, čili je to vlastně tenká hadička, kde můžeme pomocí optiky vyšetřovat ty velké dýchací cesty. Dostaneme se všude tam, kde ty dýchací cesty jsou širší, než je průměr toho bronschoskopu. Jeho konec má kolem 5 až 6 milimetrů a ten EBUS je v podstatě to samé, akorát na konci toho přístroje je ultrazvuková sonda."

Jde tak o kombinaci přímého optického vyšetření dýchacích cest za pomoci ultrazvuku.

Ondřej Zela, plicní lékař Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Ten bronchoskop se přiloží na tu stěnu dýchacích cest a my vlastně vidíme ty struktury ultrazvukem kolem. Můžeme tam najít ty lymfatické uzliny a přímo do nich píchnout jehličkou přes tu stěnu dýchacích cest a vzít vzoreček té tkáně. – Pro toho pacienta je to komfortnější? – Dýchací cesty zevnitř nebolí. Pokud tam někdo píchne jehlou zevnitř do průdušky, tak byste to cítit neměl. Plíce jako takové nemají senzitivní inervaci, ale obvykle se to vyšetření dělá buď v analgosedaci, čili v takovém přitlumení nebo v celkové anestezii. Je to komfortnější pro toho pacienta i pro lékaře."

První takové vyšetření už v Nemocnici ve Frýdku-Místku provedli za pomoci specialisty z brněnské plicní kliniky. Do konce roku ho chtějí v nemocnici zavést standardně. Pacientům tak odpadnou cesty na daleká specializovaná pracoviště.

Ondřej Zela, plicní lékař Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Pacientů s karcinomem plic je poměrně dost. To je náš denní chleba a pokud se bavíme o posouzení operability, tak je to poměrně důležité, protože těch pacientů mohou být v našem případě klidně i desítky měsíčně, když bych to přehnal. A z našeho spádu vybral ten vzorek pacientů, tak klidně to mohou být desítky měsíčně."

Karcinom plic postihuje nejčastěji kuřáky. Muže středního a vyššího věku.

---