Obálka v lednici může seniorovi zachránit život
Havířov je dalším městem, které se zapojilo do krajského projektu Obálka do ledničky. Ten je určen zejména pro seniory, nebo nemocné lidi, kteří žijí sami doma.
V Havířově žije mnoho seniorů, ale i hendikepovaných lidí. Ti se mohou z různých důvodů ocitnout v nebezpečí ohrožení života. Stávají se například případy, kdy při příjezdu rychlé záchranné služby není schopen senior s posádkou komunikovat. A právě proto vznikl na kraji projekt Obálka do lednice.
“Obsahem obálky je tiskopis, který si dotyčný vyplní. Jsou tam údaje o nemocech, o lécích, kontaktní osoby. Takto vyplněný formulář se dá do modré obálky a obálka se vloží do lednice. Lednici má v domácnosti každý a podle hasičů je to poslední věc, která v domácnosti shoří. Proto je to obálka do lednice,” řekla vedoucí odboru sociálních věcí Bernarda Urbancová.
Havířov má pro rizikové skupiny občanů k dispozici 5 tisíc takových obálek, které si mohou lidé vyzvednou na odboru sociálních věcí. Obálky mohou seniorům vyzvednou i rodinní příslušníci.
Pozor na šmejdy. Obálky nemá právo nikdo kontrolovat.
“Ani Moravskoslezský kraj, ani náš úřad nebude v žádném případě kontrolovat, zda je obálka aktuální, nebude docházet k žádným kontrolám. Říkám to proto, aby lidé byli obezřetní a neotvírali lidem, kteří by tvrdili, že jdou obálku zkontrolovat,” dodala vedoucí.
“Zároveň se chceme připojit k okolním městům, která zavedla tísňové tlačítko. Bude jich pořízeno padesát. Dostanou je osoby nad 80 let, které žijí osaměle,”dodala náměstkyně primátora Stanislava Gorecká (ANO).
Každý senior bude mít dvě tlačítka, jedno vždy u sebe a jedno u dveří. Obě budou napojena na městskou policii.
---
V Havířově zavedli odlehčovací službu pro postižené
Příspěvková organizace Santé v Havířově zavádí novou službu, takzvanou respitní péči. Rodiče mentálně postižených, mnohdy už dospělých dětí, to vítají všemi deseti.
Paní Jiřina Nevrlá z Havířova se celý život stará o svou mentálně postiženou dceru. Snaží se jí dát maximum. 32letá Hanka během dne navštěvuje denní stacionář Santé. Městská organizace nyní chce rodičům ještě více pomoci a zavádí odlehčovací službu.
“Odlehčovací služby byla zřízena na žádost rodičů, opatrovníků, kteří poskytují celodenní péči o své blízké,” řekla ředitelka Santé Michaela Rosová.
Paní Nevrlá nyní bude moci například v klidu odjet na dovolenou, protože bude vědět, že je o dceru dobře postaráno.
“Pečovat každý den o takové dítě, je velmi náročné. My jsme využívali služeb v Ostravě, ale tam jsme dceru odvezli a celý týden tam byla bez kontaktu se svým okolím, kamarády,” řekla maminka Hanky Jiřina Nevrlá.
Respitní péči zajišťují také sociální služby města. Ta je ale určená zejména pro seniory.
“Tyto cílové skupiny úplně nejdou k sobě. Jsou to mladší lidé, senioři vyžadují jinou péči a jiný přístup,” řekl náměstkyně primátora Stanislava Gorecká (ANO).
Odlehčovací služba pro lidi s mentálním postižením starších patnácti let se nachází v domě s chráněným bydlením. Délka jednorázového pobytu nesmí přesáhnout patnáct dnů. Celkově ale během roku může jeden klient využít službu až na po dobu tří měsíců.
---
Zámek v Hnojníku bude po záchraně vysokou školou
Zámek v Hnojníku se zřejmě konečně dočkal majitele, který ho dokáže zachránit před zkázou. Novým vlastníkem se stala skupina škol Prigo. Ta už začala s drobnými záchrannými pracemi a připravuje celkovou rekonstrukci památky.
Po dlouhých letech se památkově chráněný zámek v Hnojníku dočká záchrany. Od španělských vlastníků zámek koupila česká skupina škol Prigo. Po rekonstrukci by v zámku měli studovat vysokoškoláci. Revitalizací projde také zámecký park.
“Stav zámku je poměrně neutěšený, historie se na tom podepsala. Každopádně ve spolupráci s projekční kanceláři, respektive s památkáři, se pokusíme ten zámek dát do stavu, který byl na počátku 19. století a v souvislosti s tím chceme provést určité úpravy v duchu nové ve starém. Ten časový horizont máme 3 až 4 roky. Pak bychom chtěli otevřít budovu nejenom našim vysokoškolským studentům, ale taky, pokud jde o zámeckou zahradu, tak tady běžným občanům a samozřejmě návštěvníkům Hnojníku. Každopádně všechno to záleží na tom, jakým způsobem bude probíhat stavební řízení, komunikace s památkovým úřadem a v neposlední řadě také financování, protože takhle velká investice není financovatelná z vlastních zdrojů. Snažíme se o projektové fondy, a to nejen z České republiky ale i ze zahraničí. Myslím si, že Hnojníku by vysoká škola, respektive školské zařízení slušelo,” řekl Pavel Petr, zřizovatel skupiny Prigo.
V Hnojníku budou studovat budoucí zdravotníci i specialisté na kybernetickou bezpečnost.
“Školy Prigo se momentálně poměrně dynamicky rozvíjejí. Týká se to zejména vysoké školy, kde na rozdíl od jiných vysokých škol každoročně zaznamenáváme nárůst počtu studentů, zhruba o 25 procent. Naše vysoká škola momentálně sídlí v Havířově, což tak určitě zůstane. V Havířově máme vynikající vztahy a určitě bychom tam chtěli zůstat, nicméně budova, kde jsme momentálně v nájmu, nám kapacitně v následujících letech nebude postačovat. To byl důvod, proč jsme hledali nové prostory nejen pro vysokou školu, ale pro všechny skupiny a školy skupiny. Na školách Prigo se mentálně nejvíce rozvíjí zdravotnické obory, které nabízíme zejména na naší vyšší odborné škole. Je to například obor Diplomovaná dětská sestra, který nyní realizujeme v Havířově a i v Havířově na vysoké škole Prigo počítáme s tím, že bychom v budoucnu rádi akreditovali zdravotnické obory Dětskou sestru, Všeobecnou sestru, případně na vysoké a vyšší odborné škole uvažujeme o veterinářství. Čili je možné, že to budou zrovna ty zdravotnické obory, které budeme potom otevírat tady v Hnojníku. Dalším z oborů, které bychom rádi nabízeli v budoucnosti, je obor Kybernetická bezpečnost, který v regionu žádná škola momentálně nenabízí. I tam očekáváme poměrně výraznou poptávku a i tento obor by možná mohl být jednou otevřen tady v Hnojníku,” vysvětlila rektorka Vysoké školy Prigo Zuzana Machová.
Hnojnický zámek má zajímavou historii.
“Původně to byl velkostatek, který má kořeny už někdy ve 12. století. Ale v takové podobě, v jaké je to teď, tak do té podoby to dostali až Beesové z Chrostiny, kteří to koupili v 18. století a vlastnili zámek více než 200 let. V roce 1947 byla poslední majitelka, která na zámku žila, vystěhována do Německa. Pak měl zámek například místní Národní výbor, Rašelinářský ústav, který si ho přizpůsobil k tomu, aby tady mohli fungovat. Na zámku byla i obřadní síň, v přízemí byly byty. Těsně po revoluci byl zámek ještě v relativně dobrém stavu, kdy asi opravdu stačilo jenom vymalovat a v podstatě začít fungovat,” shrnula historii zámku Linda Foltýnová.
Zajímavostí hnojnického zámku je návštěva prezidenta Masaryka, který v roce 1930 při cestě na Těšínsko navštívil svého dřívějšího spolužáka, syna původního majitele zámku.
---
Nemocnice uspořádala pro pacienty novoroční koncert
Havířovská nemocnice připravila pro pacienty i zdravotníky novoroční koncert. Na něm vystoupili žáci ze Základní školy Leoše Janáčka, nezisková organizace Duhové noty a na hudební nástroje zahráli i dva lékaři.
Příjemnou atmosféru připravila nemocnice v prostorách odborné ambulance ORL. Návštěvníci, pacienti i zaměstnanci se mohli zaposlouchat do hudby, ale také si i zazpívat.
“My jsme si připravili novoroční koncert, který měl být původně vánočním koncertem, ale bohužel kvůli tragických událostí ve FN v Ostravě jsme ho přesunuli. Věříme, že zahájíme pěknou tradici, kdy ve spolupráci se ZUŠ L. Janáčka budeme pacientům dopřávat více pohody a hudebních zážitků,” řekla Irma Kaňová, manažer pro vztahy s veřejností a marketing.
“Nás to samozřejmě potěšilo, že nás nemocnice oslovila. Jsme rádi, když můžeme udělat radost lidem, zvlášť, když se jedná o pacienty,” řekla ředitelka ZUŠ L. Janáčka Anna Mikulová.
Aktivně se na koncertě podílel také vedoucí lékárny a primář dětského oddělení.
“Do dnešní akce jsem se zapojil, protože mám rád legraci, mám rád hudbu a mám rád, když se něco děje v nemocnici,” řekl vedoucí nemocniční lékárny Luboš Vejmola.
V prosinci se konal v nemocnici také vánoční jarmark.
“Povedlo se vybrat přes dvacet tisíc korun a my za to všem děkujeme, kteří přišli, koupili si výrobky. Vyráběly je naše sestry a doktorky. Věříme, že i příští rok se jarmark vydaří,” dodal primář dětského oddělení Hynek Canibal.
Nemocnice bude i do budoucna hledat způsoby, jak by mohla pacientům zpříjemnit pobyt během hospitalizace.
---