Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ve studiu vítám historika a kurátora Slezského zemského muzea Ondřeje Haničáka a naším tématem je nová kniha o knížatech z Lichtenštejna a regionu. Dobrý den.

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: Dobrý den

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ondřeji, pojďme v úvodu říct našim divákům, kdo vlastně byli Lichtenštejnové a jaký měli vztah k regionu. A proč vlastně ta kniha vznikla? Protože kniha je krásná, obsáhlá, takže asi hodně informací se tam dozví čtenář.

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: Vztah Lichtenštejnů obecně k českým zemím a k Českému království byl velmi úzký už od středověkého období. Oni, jako přední šlechtici patřili k dvořanům a spolupodíleli se na politice českých králů a byli spjati především s Rakousko-moravským pomezím. Ostatně i když se dnes podíváme do ústavy Lichtenštejnského knížectví, tak vlastně v oficiální titulatuře knížete je i dnes titul vévoda opavský a krnovský. A to vlastně poukazuje na ten velmi úzký vztah k regionu.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Zmínil byste některá přímo některé osoby toho rodu, které jsou s ohledem na ten náš region významnější?

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: Tak nepochybně to byl první kníže Karel I. z Lichtenštejna, který získal od českého krále a císaře Opavské knížectví a posléze Krnovské knížectví, ale byly i další jména. Třeba Jan II. z Lichtenštejna to byl kníže 19. a počátku 20. století. Byl opravdu velmi významný mecenáš a filantrop, který například muzejní a galerijní instituce v českých zemích, na Moravě, ale také ve Slezsku, v Opavě skutečně zásoboval velkým množstvím velmi cenných uměleckých předmětů, které třeba to Slezské zemské muzeum dodnes spravuje ve svých sbírkách.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: No to jsem se právě chtěla zeptat, co po nich u nás v regionu kromě té krásné publikace, která před krátkou dobou vyšla, tak co po nich zůstalo?

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: Tak pochopitelně jsou to ty sbírky, ale nejenom to. Také řada autentických památek přímo v terénu, například heraldických památek, erbů, dalších staveb, sochařských děl a uměleckých děl, které bychom si třeba s nimi nespojili, tak jsou zachovány a věřím, že tato publikace pomůže k odhalení tohoto tajemství. Dnes většina lidí si spojí, pokud si spojí Lichtenštejny s něčím, tak je to s Lednicko-valtickým areálem a právě s tou oblastí jižní Moravy. Tedy ten náš region Opavsko a Krnovsko v podstatě úplně uniká tady tomuto. Přitom pro ty knížata samotná, minimálně v tom raném novověku, tedy v 17. a 18. století, byl tento region velmi významný.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ať ještě se chvilku pobavíme o rodu a než uzavřeme tuhle část našeho rozhovoru a budeme se bavit o publikaci. Potomci ještě žijí a vy s nimi máte úzký vztah.

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: Já osobně úplně ne, ale naše instituce, kterou zastupuji, tedy Slezské zemské muzeum, kooperuje s knížecí rodinou velmi úzce a především s jejich institucemi. Oni jsou zřizovateli privátních knížecích sbírek a archivů, který sídlí jak ve Vaduzu, tak ve Vídni, kde jsou ty umělecké sbírky deponovány a s nimi jsme kooperovali jak na přípravě několika výstav, ta poslední se realizovala v roce 2023 až 2024 a také na přípravě této publikace. Bez jejich podpory by nebyla možná a ta kniha by nevznikla.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co bylo takovým hlavním impulsem, kdy vás napadlo, je třeba tu publikaci začít psát a je třeba, aby se čtenář dozvěděl další podrobnosti, které se nedozví v muzeu i v publikaci.

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: My jsme to s kolegy vnímali jako určitý dluh jak té odborné, tak laické veřejnosti. A ta kniha je katalogem té výstavy, která proběhla ve Slezském zemském muzeu. A diváci, kteří třeba neměli šanci nebo nezaregistrovali tu výstavu, tak se vlastně mohou seznámit s těmi exponáty, ale také s mnohými dalšími, které už se na tu výstavu nevešly právě prostřednictvím této publikace.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Když už jste zmínil výstavu, co bylo takovým "puncem" celé té výstavy? Protože vždycky je tam něco, alespoň podle kurátora nejcennější?

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: No, pro mě "nej" byly zápůjčky všechny a bylo to téměř padesát exemplářů právě z těch privátních knížecích sbírek. A byly to různé portréty, historické dokumenty, ale například i zbraně, které skutečně visí v tom Vaduzu, v tom hradu na těch stěnách a bylo velmi složité vyjednat tu jejich zápůjčku. A díky těm nadstandardním vztahům, které vlastně Slezské zemské muzeum pěstuje s knížaty, s knížecí rodinou a s firmami, které jsou zřizovány i tím státem, tak to bylo možné.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co je za tím, když řeknete, že je velmi těžké nebo nadstandardní získat do zápůjčky některé exponáty? Vysvětlete nám laikům, co si pod tím máme představit?

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: Tak samozřejmě tam hrají roli pojistné ceny, které jsou u tak vzácných věcí enormní. Potom vůbec ochota toho vlastníka k transportu těch věcí za speciálních podmínek a váže se k tomu i většinou mezi těmi muzejním institucemi toho většího typu i závazek nějaké reciprocity. A my třeba úplně jako bychom jim neměli co nabídnout a dokázali jsme ty věci prezentovat tímto způsobem i prostřednictvím této knihy. A to je vlastně zase naše strana toho závazku, jak dostat do obecného povědomí nějaké ty vazby mezi Lichtenštejny, Lichtenštejnskem a třeba Českou republikou nebo naším regionem konkrétněji.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co bylo impulsem ke vzniku knihy? Už jste řekl, kdo se na knize podílel.

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: Tak je to koprodukční záležitost. Nevydávali jsme to sami, ale společně s Opavskou kulturní organizací a Statutárním městem Opava. V tomto kontextu bych ještě chtěl podotknout, že velikou zásluhu na realizaci této publikace měl kolega doktor Tomáš Elis, který vlastně dlouhodobě pěstuje vztahy z Lichtenštejny, z Lichtenštejnským knížectvím a také díky němu byla tato kniha možná.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Já tady ve svých poznámkách mám, že dvaadvacet odborníků na danou tematiku se podílelo na vzniku publikace.

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: Je to kolektivní dílo. Je to skutečně tak. Jsou tam kolegové z univerzit, z různých muzeí, galerií, z Národního památkového ústavu, ale také ze zahraničních institucí, z Rakouska. Na tom s námi dělali. Jsem tomu opravdu rád, že to byl tak široký autorský kolektiv.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Práce trvaly tři roky, je to tak?

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: V podstatě tři roky plus mínus.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Co všechno publikace obsahuje? Byť jste naznačil, že to je takový katalog té výstavy.

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: Je to tak. Jsou tam velmi kvalitní reprodukce těch věcí, v prvé řadě ale i doprovodné texty, které nějakým způsobem vysvětlují nebo interpretují. V první části knihy je soubor portrétů všech třinácti vládnoucích knížat. Potom tam máme oddíly věnované vojenství, hospodářství, právě těm heraldických památkám, numismatice, mincích, medailím. Je to takový kulturně historický pel mel. Věřím, že každý si tam najde to své. A je to míněno skutečně jak pro laiky, tak i pro odbornou veřejnost.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kniha vyšla ve dvou jazycích, proč?

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: Chtěli jsme se, aby badatelé v zahraničí se dozvěděli o tom, co my u nás v našich muzeích, galeriích a archivech k Lichtenštejnům máme. A jedinou možnou platformou bylo vydat tu knihu také v angličtině.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jak obsáhlá ta kniha je, byť když ji ukážete našim divákům, si možná dokáží představit.

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: Já nevím přesně stránkový rozsah. Jestli vás zajímá dopodrobna, tak zhruba asi 400 stran.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: 400 stran textu a fotografií.

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: Fotografií a různých obrázků velmi kvalitních.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Tak jak jsem se ptala u té výstavy, je některá z těch fotografií nebo textů, pro vás významný? Nebo má větší význam než ten zbytek?

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: Já jsem třeba velmi rád za takovou vzácnost. Jedná se o edici svědectví dobového svědka holdu, tedy přísahy věrnosti, kterou stavové Opavského knížectví složili novému knížeti Karlu Eusebiovi v roce 1632 v Opavě. Následně totéž učinili i krnovští stavové v Krnově. O tom byla vydána taková relace. Tento text je zachován ve třech tištěných exemplářích na světě, z nichž jsme jeden pořídili spolu s doktorem Karlem Müllerem. Součástí edice a přepisu tohoto textu je také velmi vzácná obrazová příloha, která obsahuje dobové mědirytiny, jež doprovázejí starý tisk. A to také čtenáři najdou v této publikaci.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pro koho je publikace určena? Byť jste naznačil, že pro laickou i odbornou veřejnost, ale kdo by ji třeba určitě v knihovně měl mít?

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: Já myslím, že milovníci regionální historie, obecně šlechty, šlechtických rodů, příznivci památkové péče, heraldiky erbů, starých numismatiky, starých mincí, vojenské historie, ale třeba i hospodářských dějin regionů raného novověku, to znamená toho především 17. a 18. století.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: A určitě po ní sáhnou také knihovny.

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: Věřím, že ta kniha bude k dispozici v těchto zdrojích. Zájemci si ji však mohou také zakoupit v opavském Turistickém informačním centru nebo prostřednictvím opavské kulturní organizace, která ji rovněž distribuuje poštou.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Ondřeji, já vám děkuji za poutavé vyprávění o publikaci. Vím, že by se dalo hovořit o rodu Lichtenštejnů daleko více. No, více se už dočtou naši diváci jako čtenáři této publikace. Děkuji vám za rozhovor a vám za pozornost. Mějte se moc hezky.

Ondřej Haničák, kurátor a historik, Slezské zemské muzeum: Děkuji za pozvání.

Redakčně upraveno / zkráceno.