Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jurij Tarča ze Studénky v září úspěšně absolvoval Ultratriatlon, který probíhal v rámci Světového poháru ve Švýcarsku. Po proběhnutí jeho cílem se tak stal dvacetinásobným ironmanem, jediným v ČR. Vítejte ve studiu.

Jurij Tarča, dvacetinásobný ironman: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Juriji, na začátek obrovská gratulace k tak velkému úspěchu.

Jurij Tarča, dvacetinásobný ironman: Děkuji.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ne každý z nás si to dokáže vůbec představit, natož to absolvovat.

Jurij Tarča, dvacetinásobný ironman: Je to tak. Hodně lidí mě zastavuje a ptá se, jak je to možné vůbec. Nedokážou si to vůbec představit.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na to se Vás budu dnes ptát i já. Vy jste důkazem toho, že lidé neustále dokáží překonávat své limity. Ve Švýcarsku jste měl za úkol uplavat 76 kilometrů, dalších 3600 km ujet na kole a na závěr uběhnout 844 km. Znova říkám, pro mnohé lidi je to něco neuvěřitelného. Vy jste to dokázal. S jakými ambicemi jste do toho závodu šel?

Jurij Tarča, dvacetinásobný ironman: Před tímto závodem jsem trénoval na ten závod. Samozřejmě se na tento závod nedá natrénovat, ale trošku jsem si simuloval závod na tři dny. Dvakrát. Jenom za pět dnů jsem si doma udělal takovou simulaci a podle těch výsledků z analýz těch tréningů jsem si věřil natolik, že tam jedu udělat pěkný výsledek do třetího místa. Chtěl jsem ten závod skončit jako mezi těmi nejlepšími.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: I tak jste mezi nejlepšími, protože jste skončil sedmý na světě. A znova říkám, že v Česku jste jediný.

Jurij Tarča, dvacetinásobný ironman: Tak to je jenom, že je to v Česku.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já jsem někde četla, že jste si splnil svůj sen tím, že jste dokázal být nebo jste teď dvacetinásobným ironmanem, co ten sen v roce 2015 odstartovalo?

Jurij Tarča, dvacetinásobný ironman: Já moc na ty sny nějak nehraji. Spíš jsem splnil jednu část, co jsem si předsevzal jako takto. To, že to dokážu, jsem věřil stoprocentně. Pokud bych nějak zdravotně nebyl hodně indisponován, to jsem si věřil, že to zvládnu. No ale ta druhá část byla ta sportovní, že jsem chtěl udělat pěkný výsledek a ten jsem podle mě nesplnil, protože jsem měl ty zdravotní problémy. Jinak podle mě by to asi do třetího místa bylo určitě.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Podělte se s námi o těch zdravotních problémech. Byly to nějaké úrazy?

Jurij Tarča, dvacetinásobný ironman: To byly takové překážky, zdravotní úrazy nějaké lehčí, třeba u bazénu. Jak má člověk rozmočené prsty z té vody po dvaceti hodinách, někdo je ve vaně hodinu a ví, jak má rozmočené prsty, tak jsem si otvíral podnos s jídlem a pořezal jsem se. Tekla mi krev, takže jsem musel přerušit to plavání, zalepit si to. To bylo na čtyřicátém kilometru. Na padesátém pátém se mi postupem času začaly zablokovávat záda. Blok, že při nádechu mě to tam píchalo, musel jsem to řešit masážní pistolí. To mi tak trošku pomohlo. Ke konci jsem trefil, jak se říká, energetickou zeď, že jsem prostě přestal energeticky fungovat. Plaval jsem, ale místo 2:10 na sto metrů, jako tempo, jsem plaval 4:10, no vlastně na místě, a ještě jsem měl před sebou devět kilometrů. Přitom jsem doplňoval tu energii. Tam mě kluci hlídali, ale prostě tělo to tak má, že jednou to vynechá chviličku a třeba za hodinu, za dvě ta energie dojde. Tak jsem musel vylézt bazénu a po poradě jsme šli spát a za pět hodin jsem se vrátil a doplaval to. To bylo u plavání. Na kole jsem měl problémy s deštěm. Čtyři dny v kuse tu pršelo, takže jsme se museli furt převlékat, věci sušit a moje tepelná termoregulace není ještě tolik vytrénovaná, že ten třetí a čtvrtý den mi byla strašná zima, je tam mezi Alpami. Ráno bylo deset stupňů a na tom kole je to pocitově pět. Jak člověk jezdí v zimě ta únava a nedostatek spánku se sečte, takže ten výkon šel dolů u mě. Některým to nevadilo, ale u mě to tak šlo, trošku jsem spadl. Ale pak se zase oteplilo, chtěl jsem to nadehnat, vrátit se zpátky na to první místo. Vrátil jsem se, ale více jsem si uškodil, měl jsem chvilku závratě a místní lékař závodu mě musel stopnout na šest hodin.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To jsou velké ztráty, protože jednu chvíli jste byl vedoucím závodu. Je to tak?

Jurij Tarča, dvacetinásobný ironman: V položce závodu jsem vedl a měl jsem obrovsky náskok přes 12 hodin. Člověk si chtěl ještě našetřit něco před během, protože jsem věděl, že dva běžci tam jsou lepší než já. Ale to člověk prostě neovlivní.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Je důležité vědět podrobnosti o svých soupeřích?

Jurij Tarča, dvacetinásobný ironman: Trošku se známe a každý vidí, jak je na tom. Pokud chce vyhrát nebo umístit se, má taky přehled, jak je na tom.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste sebou měl i další dvakrát dva lidi ve svém týmu. To je asi hodně důležité mít někoho, kdo Vás podporuje, kdo se o Vás trošku stará. Ale taky jste mi prozradil, že jsou tací mezi závodníky, kteří neměli nikoho a naopak někteří měli třeba i s sebou lékaře nebo štáb deseti lidí, kteří se starali o toho závodníka.

Jurij Tarča, dvacetinásobný ironman: Záleží, jak je na tom závodník finančně, kolik do toho investuje a potom jaký cíl má toho závodu. Byla tam polovička závodníků, kteří to chtěli jenom dokončit a polovička závodila, dá se říct v rámci svých možností.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy jste byl určitě mezi těmi, kteří závodili. Stihl jste to za dvacet sedm dní. Před Vámi byl člověk, který má pětašedesát let. Já jsem se Vás před natáčením ptala, kde je ta Vaše další meta? Co bude víc než se stát dvacetinásobným ironmanem?

Jurij Tarča, dvacetinásobný ironman: Spíš mě lákají i další výzvy a hlavně nějaký sportovní výsledek a může to být i na kratších tratích. Všechno je to, dá se říct, o sponzorech. Připravit se, pokud budu zdravotně v pořádku, není problém, si myslím. Teď mám velké zkušenosti a i zázemí. Takže zaleží, jak mě podpoří na příští rok sponzoři.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Určitě během závodů je důležitá i podpora fanoušků. Vy jste hodně ty své zážitky a jednotlivé etapy sdílel na sociálních sítích a ta podpora byla veliká.

Jurij Tarča, dvacetinásobný ironman: Ano, byla veliká. Já to říkám, je to moje taktika i bič na mě. Při tréningu, když už věděli, že jedu na ten závod, člověku se nechce. Nebo je ráno, prší a člověk má naplánovaný trénink, tak prostě nemůžu zklamat ty lidi. Měl jsem dost fanoušků, jeden sponzor byl nadace, takže firmy a je tam ta zodpovědnost, jak jste říkala. Takže mě to pomáhá právě. Čím víc lidí to ví, tím víc se snažím, jak se říká.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Popište jaký byl ten den, jaké jste měl emoce v momentě, kdy jste to měl všechno, ten dvacátý sedmý den, za sebou?

Jurij Tarča, dvacetinásobný ironman: Emoce byly takové, že už 30 km před cílem už jsem na to myslel. Člověk někdy úplně vyměkl a já jsem jakoby plakal. Připravoval jsem se na ten cíl a na ten čas přesně. Každý závodník se snaží v ten den ukončit závod, protože se tam všichni závodníci sejdou, sejdou se všichni supporti od těch závodníků a pořadatele do toho posledního kolečka. Všichni se tam sejdou a čekají ho a je to taková oslava, ale když závodník skončí někde v jednu hodinu, tak je tam jenom pořadatel. Takže jsem to chtěl ukončit v ten pátek do osmi hodin podle plánu. Za pět osm jsem to ukončil. Předposlední kolečko jsem ještě běžel naplno a poslední kolečko jsem dostal tu vlajku a jde se v protisměru s tou vlajkou a závodníci, co jsou na trati, Vám ještě gratulují. Člověk přijde do toho cíle a je nadšený, že už to má za sebou. Jako je borec, že už to má za sebou, že už se těší na hotel, že usne a pak si ten závod promítne.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za rozhovor a ještě jednou velká gratulace. Mým dnešním hostem byl Jurij Tarča, dvacetinásobný ironman, jediný v Česku.

Redakčně upraveno / zkráceno.