Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>
Host dne

Host dne

Radim Kuchař, statutární zástupce HZS MSK, Hasiči - klíčová složka pomoci ukrajinským uprchlíkům

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pomoci lidem prchajícím před válkou rezonuje celým krajem. Na řadu činností jsou nasazováni hasiči. Také proto je dnešním hostem statutární zástupce moravskoslezských hasičů Radim Kuchař. Dobrý den, vítejte.

Radim Kuchař, statutární zástupce HZS MSK: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na začátek prosím o informaci v jaké kondici jsou hasiči, kolik jich máte, protože vy vedle té pomoci, na kterou jste nasazováni v souvislosti s válkou v Ukrajině, musíte své povinnosti nadále plnit. Jak na tom jste?

Radim Kuchař, statutární zástupce HZS MSK: Jsme na tom dobře. My jsme na přelomu roku doplňovali stavy, což souviselo s tím, že jsme navyšovaly kategorie některých našich stanic. Náš aktuální početní stav je 1 060. Tisíc šedesát příslušníků i našich zaměstnanců občanských, takže s tím jsme nastupovali do letošního roku. My jsme se samozřejmě v tom počátku roku potýkali ještě s dozvuky nebo řekněme s celou vlnou omicronu covidu. To znamená, že jsme se dostali až na nějakou hranici pěti procent personálu, který byl mimo službu. Právě z tohoto důvodu tyto čísla postupně klesaly dolů. Teď na přelomu února a března přišla tahle nova výzva. Samozřejmě i když máme nové aktivity, tak my musíme zajišťovat dál standardní výkon služby. Není v žádném případě omezený, nejsou omezeny výjezdy k požárům, technickým pomůckám a podobně, protože to, co se nazývá minimální početní stavy, ty jsou na všech stanicích zajištěné. Že musíme teda uvolnit poměrně velkou část našich lidí do těchto aktivit, tak to je umožněno tím, že my kromě takzvaných "mokrých hasičů", tak máme taky potom část, což jsou příslušníci, kteří jsou v sekci prevence a civilního nouzového plánování. A právě tito lidé, kteří jsou jednak pro to předurčeni a jednak také, protože momentální situace nám umožňuje nebo nás nutí a my si to můžeme dovolit, že můžeme redukovat tyto aktivity. Nemůžeme redukovat aktivity hašení požárů, ale můžeme redukovat aktivity typu provádění kontrol státního požárního dozoru. Tím se snažíme uvolnit naše příslušníky pro tyto služby.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dá se říct, v návaznosti na to, co říkáte, že daleko více vám pak mohou pomáhat i dobrovolní hasiči v těch běžných činnostech mimo té pomoci nebo možná je promícháte?

Radim Kuchař, statutární zástupce HZS MSK: My s dobrovolnými hasiči pracujeme a komprimuje standardně. Samozřejmě i tady v těch aktivitách, o kterých se dneska bavíme. To znamená o té asistenci občanům Ukrajiny v těch úkonech, které musí provést v enterech, které mají právě sloužit k tomu, aby na jednom místě mohli ty povinné úkony oni splnit a získat další záležitosti jako například ubytování, dopravu a podobně. V těch aktivitách my samozřejmě počítáme s podporou hasičů. Ne úplně přitom provozu samotné jsme je využili, protože centrum je v Ostravě na Černé louce po přesunutí, původně bylo také v Ostravě v centru, takže samozřejmě ostravským dobrovolným jednotkám jsme hasiče využili při budování, při sestavování například látkových nocleháren. Samotný provoz, který jenom pro představu dneska představuje, že ta jedna směna, která teď v tuto chvíli na Černé louce je, tak má zhruba 50 osob. Z toho polovinu tvoří lidé u těch přepážek, ať už cizinecké policie, odboru azylové a migrační politiky. Jsou to ty dámy a pánové ze zdravotních pojišťoven, dámy a pánové z úřadu práce. Takže to je asi polovina, dvacet pět, je tam non stop. Ta druhá polovina to jsou právě lidé, kteří zajišťují veškerou tu logistiku chodu. Tady my sice v čele toho jsme, čili vedeme vedeme ten provoz, ale tady by to bylo naprosto nemožné. My nemáme prostředky, ani nechceme zapojovat dobrovolné hasiče do těchto aktivit zapojit. Toto je opravdu na dobrovolnících, kteří jsou získávání a nám v podstatě dodávání do rozpisu, těmi hlavními partneři, které určitě chci zmínit, což je Český červený kříž, Oblastní spolek Ostrava, což je nezisková nevládní organizace ADRA, tak je to Diecézní charita ostravsko-opavská a v neposlední řadě je to také Krizové centrum Ostrava. Tito čtyři partneři jsou klíčoví, protože to jsou opravdu silné organizace dobrovolnické, které umí i dlouhodobě vytvořit zázemí těchto lidí, kteří potom chodí a dělají logistiku, podporu. Ta podpora to není jenom to, že tam je někdo řekněme na recepci, je to velmi důležité. Dává úvodní informace, pochopitelně v ukrajinštině. Ale je to až po to, že někdo musí obsluhovat bistro, někdo musí obsluhovat dětské koutky, zázemí psychologů, zdravotnické zabezpečení, které tam je. Je tam mnoho činností, které tito lide dělají.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když se bavíme o tom centru na Černé louce vy jste ho vystavěli prakticky. Jak náročné to bylo? Jaké požadavky jste museli splnit?

Radim Kuchař, statutární zástupce HZS MSK: My jsme tady vycházeli ze dvou zkušeností. Jedna byla naše zkušenost z našeho vlastního Moravskoslezského centra, které jsme vybudovali opravdu přes noc díky neuvěřitelné podpoře už zmíněného Českého červeného kříže, Oblastního spolku Ostrava přímo v jejich areálu na ulici Červeného kříže 4, kde to bylo v malých podmínkách. Bylo to proto, že ten ten rozkaz, to nařízení vybudovat a spustit to centrum byl velmi rychlý. Ta příprava byla velká. My jsme to tam rozjeli v kapacitě, jenom pro představu, sedmdesát dva osob nebo občanů Ukrajiny během dvanácti hodin. Tam nebylo možné ani v té době ještě pracovat 24 hodin. My jsme věděli, že je to málo, že to samozřejmě nebude stačit. Po týdnu jsme hledali ty prostory a po týdnu jsme se přesunuli na Černou louku. Kapacita byla původně sedmdesát dva. Dneska je ta kapacita osm set. Víme, že v prvních dnech se odhadovalo devět set, určitě by šlo ještě více. Teď už ta potřeba taková není, alespoň momentálně. Když jsme teda tu Černou louku připravovali, to znamená s podporou města, které přišlo s tou nabídkou, že by mohlo dojít k ukončení činnosti očkovacího centra, které tam vlastně bylo a mohlo by se to přestavět na asistenční centrum. Ta podpora toho personálního zázemí Černé louky byla taková, že my jsme tam po dvou dnech, kdy jsme tam poprvé byli, tak potom během jedné noci, kdy se zastavila ta činnost, jak jsem říkal na tom předchozím se to neprovozovalo přes noc, povedlo se během jedné noci a jednoho víkendu, který byl ten minulý. Všechno jsme dobudovali a v pondělí se to rozjelo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ubytování pro uprchlíky, to je teď věc, kterou řeší celá zem. Praha, Brno už ví, že má kapacity naplněné. Poskytují tělocvičny, v Brně pak výstaviště, jak jsme na tom my v Moravskoslezském kraji? Co nás čeká?

Radim Kuchař, statutární zástupce HZS MSK: Aktuálně jsme na tom relativně dobře. To říkám hlavně ve vztahu k tomu, že další z aktivit, kterou jsem ještě nezmínil na tom asistenčním centru je, kromě těch úřadů, které už jsem zmiňoval, protože je třeba si říct, že povinností občana Ukrajiny je tedy vyřídit si vízum, tak zvané speciální vízum se statutem strpení a zřídit si zdravotní pojištění. Toto se mu dostane. Velká většina lidí, kteří tímto centrem prošla dosud za těch 14 dní, což je pro představu asi pět tisíc tři sta, tak nepotřebovala potom další službu a odjížděla, protože tady měla nějaké zázemí, ať už svých rodinných příslušníků nebo u známých, ke kterým přijeli. Nicméně byli tady takoví, těch je zase pro představu asi momentálně 1 600, kteří se na to centrum dostali tak, že neměli tady tu podporu a dostali se do situace, že neměli kam jít na ubytování, jak se tam dostat. To je právě poslední aktivita toho centra, kterou dělají hasiči, kteří využívají databáze, které k tomu byly zřízené a snaží se toho propojit ubytovatele, ale většinou dobrovolného a zdarma v této chvíli pod názvem "Nouzové ubytování". To se ještě nebavíme o těch lehátkách. Toto je opravdu ubytování na chatách, na internátech a podobně, které se předpokládá zhruba asi na tři měsíce a tam jsme je odváželi. Takže to je stav, kde v Praze a v Brně ty kapacity došly už dávno. Tady v kraji ne tak úplně, protože ten hlavní důvod je jednoduchý. K dnešnímu dni se zaregistrovalo v ČR přes tato centra i na kamenných pobočkách asi sto padesát tisíc Ukrajinců. Tady v Ostravě, jak jsem říkal, je něco přes pět tisíc. To znamená my jsme spolu s Olomouckým krajem zatím kraj, který nejméně je zatížený tady touto registrační vlnou a taky tím pádem nejméně máme požadavků na to ubytování. Je otázka, jak to dlouho vydrží, ale v této chvíli to je ten hlavní důvod, proč my jsme zatím mohli čerpat z těch kapacit. Je třeba říct, že se pomalu blížíme taky k závěru. My jsme už využili všechny prostory, které mělo správu uprchlických zařízení a v tuto chvíli můžeme ještě ubytovat hlavně díky aktivitám krajského úřadu, který dál aktualizuje a generuje nové kapacity u organizací, které zřizuje. Ale my vidíme v horizontu asi týdne nebo deseti dnů, že se můžeme při tomto tempu, pokud se to nezvýší dojít na konec. Takže i my jsme teď v etapě tzv. přípravy v hledání a přípravy té fáze, která se jmenuje nouzové přístřeší. Nouzové přístřeší neznamená hned bydlení ve stanech. To je až opravdu úplně krajní možnost. Tam pro to tipujeme nějaké plochy, ale není to teď ve hře, ale nouzové přístřeší znamená ubytování na lehátkách. Pro příklad v tělocvičně, ve sportovní hale asi tak na jeden měsíc.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, jak jste napojeni na hasiče v Ukrajině? Potřebují vaši pomoc a uvažuje se, že byste tam vyslali své zástupce?

Radim Kuchař, statutární zástupce HZS MSK: To se vracím právě k té poznámce těch našich aktivit. My jsme dostali pokyn opravdu vyslat naši skupinu do Polska. Důvod jasný, protože opravdu v těch příhraničních okresech i ti naši příslušníci velmi dobře hovoří polsky a mají znalosti z těch evropsky mechanismů. Takže my jsme vyslali tu první čtyřčlennou skupinu, která navázala neuvěřitelně kvalitní kontakty. Nám se podařilo propojit v blízkosti, jak jsem říkal u toho Lublinu v blízkosti polsko-ukrajinské hranice, hlavní hráče, to znamená ty, kteří mají, co mluvit do vyslání, uložení a také příjmu hlavně té humanitární pomoci. Výsledkem je, že se povedlo dojednat pravidelné videokonference našeho generálního ředitele s generálním ředitelem hasičů Ukrajiny, které probíhají jednou až dvakrát týdně a tam se konzultují ty záležitosti, přičemž pomoc se potom fyzicky předává cestou konzulky ukrajinské v Polsku právě přímo v těchto skladech. Zatím máme tam teda vybudované zázemí, kontakty. Povedlo se odbavit už první humanitární konvoj čtyřiceti vozidel, které připravila ČR. V tom konvoji byly nemocniční postele, byly tamější stříkačky a jehly. Teď se připravuje tento týden ve středu by měl jet druhý konvoj, který poveze vaky na krev a dětské pleny, je to velké množství. Připravuje se tato skupina, která bude rotovat. Jak jsem říkal, tak ta třetí bude připravovat hladký průchod téhle pomoci s léky pro zdravotnictví. Co se týká hasičů, oni i tu hasičskou pomoc. V této chvíli je to tak, že Hasičský záchranný sbor ČR připravuje nákup nového vybavení, které tímto kanálem by prošlo k hasičům. Ukrajinští hasiči si přesně vydefinovali, co potřebují. Jsou to ty nejzákladnější věci, ochranné oděvy, boty, svítilny, přilby. Dále se zvažuje nabídka některé starší mobilní techniky, což je ale majetek státu, tam to chvíli trvá. V neposlední řadě paralelně hasičský sbor spolu s největším sdružením dobrovolných hasičů, kterým je Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, tak právě v těchto dnech pořádá sbírku použitých věcí u těch dobrovolných hasičů, to se všechno shromažďuje až do středy v našem skladovacím zařízení a odtamtud to zase kamiony našeho záchranného útvaru bude distribuováno stejným kanálem ukrajinským hasičům.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Z bezpečnostního hlediska, hrozí nějaká rizika? Nebo řešili už jste nějaké incidenty v souvislosti s lidmi nebo s tou situací na Ukrajině?

Radim Kuchař, statutární zástupce HZS MSK: Samozřejmě hasičský sbor není prioritně ta složka, která by měla řešit toto. Na druhou stranu pochopitelně my máme nějaké informace z asistenčního centra. Je třeba říct, že tam je trvalá přítomnost Městské policie Ostrava, což určitě pomáhá. To hlavní, co bych chtěl ale říct z toho, co říkají kolegové, ti velitelé nebo když tam jsem já, opravdu tam převládá klidná atmosféra spojená s vděčností a radostí z toho, že někdo poskytuje pomoc těm občanům. Samozřejmě občas se hovoří o nějakých drobných excesech, ale v tuto chvíli tady v Moravskoslezském kraji jsem nezaznamenal něco zcela zásadního. Dál v těch ubytovaných, to už je pak záležitost policie, pakliže by k něčemu došlo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za rozhovor a díky za Vaši práci.

Radim Kuchař, statutární zástupce HZS MSK: Děkuji za pozvání.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Mohlo by Vás také zajímat

Pořad: Host dne
Radim Kuchař, statutární zástupce HZS MSK, Hasiči - klíčová složka pomoci ukrajinským uprchlíkům
15. března 2022, 17:14

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pomoci lidem prchajícím před válkou rezonuje celým krajem. Na řadu činností jsou nasazováni hasiči. Také proto je dnešním hostem statutární zástupce moravskoslezských hasičů Radim Kuchař. Dobrý den, vítejte.

Radim Kuchař, statutární zástupce HZS MSK: Dobrý den.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Na začátek prosím o informaci v jaké kondici jsou hasiči, kolik jich máte, protože vy vedle té pomoci, na kterou jste nasazováni v souvislosti s válkou v Ukrajině, musíte své povinnosti nadále plnit. Jak na tom jste?

Radim Kuchař, statutární zástupce HZS MSK: Jsme na tom dobře. My jsme na přelomu roku doplňovali stavy, což souviselo s tím, že jsme navyšovaly kategorie některých našich stanic. Náš aktuální početní stav je 1 060. Tisíc šedesát příslušníků i našich zaměstnanců občanských, takže s tím jsme nastupovali do letošního roku. My jsme se samozřejmě v tom počátku roku potýkali ještě s dozvuky nebo řekněme s celou vlnou omicronu covidu. To znamená, že jsme se dostali až na nějakou hranici pěti procent personálu, který byl mimo službu. Právě z tohoto důvodu tyto čísla postupně klesaly dolů. Teď na přelomu února a března přišla tahle nova výzva. Samozřejmě i když máme nové aktivity, tak my musíme zajišťovat dál standardní výkon služby. Není v žádném případě omezený, nejsou omezeny výjezdy k požárům, technickým pomůckám a podobně, protože to, co se nazývá minimální početní stavy, ty jsou na všech stanicích zajištěné. Že musíme teda uvolnit poměrně velkou část našich lidí do těchto aktivit, tak to je umožněno tím, že my kromě takzvaných "mokrých hasičů", tak máme taky potom část, což jsou příslušníci, kteří jsou v sekci prevence a civilního nouzového plánování. A právě tito lidé, kteří jsou jednak pro to předurčeni a jednak také, protože momentální situace nám umožňuje nebo nás nutí a my si to můžeme dovolit, že můžeme redukovat tyto aktivity. Nemůžeme redukovat aktivity hašení požárů, ale můžeme redukovat aktivity typu provádění kontrol státního požárního dozoru. Tím se snažíme uvolnit naše příslušníky pro tyto služby.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Dá se říct, v návaznosti na to, co říkáte, že daleko více vám pak mohou pomáhat i dobrovolní hasiči v těch běžných činnostech mimo té pomoci nebo možná je promícháte?

Radim Kuchař, statutární zástupce HZS MSK: My s dobrovolnými hasiči pracujeme a komprimuje standardně. Samozřejmě i tady v těch aktivitách, o kterých se dneska bavíme. To znamená o té asistenci občanům Ukrajiny v těch úkonech, které musí provést v enterech, které mají právě sloužit k tomu, aby na jednom místě mohli ty povinné úkony oni splnit a získat další záležitosti jako například ubytování, dopravu a podobně. V těch aktivitách my samozřejmě počítáme s podporou hasičů. Ne úplně přitom provozu samotné jsme je využili, protože centrum je v Ostravě na Černé louce po přesunutí, původně bylo také v Ostravě v centru, takže samozřejmě ostravským dobrovolným jednotkám jsme hasiče využili při budování, při sestavování například látkových nocleháren. Samotný provoz, který jenom pro představu dneska představuje, že ta jedna směna, která teď v tuto chvíli na Černé louce je, tak má zhruba 50 osob. Z toho polovinu tvoří lidé u těch přepážek, ať už cizinecké policie, odboru azylové a migrační politiky. Jsou to ty dámy a pánové ze zdravotních pojišťoven, dámy a pánové z úřadu práce. Takže to je asi polovina, dvacet pět, je tam non stop. Ta druhá polovina to jsou právě lidé, kteří zajišťují veškerou tu logistiku chodu. Tady my sice v čele toho jsme, čili vedeme vedeme ten provoz, ale tady by to bylo naprosto nemožné. My nemáme prostředky, ani nechceme zapojovat dobrovolné hasiče do těchto aktivit zapojit. Toto je opravdu na dobrovolnících, kteří jsou získávání a nám v podstatě dodávání do rozpisu, těmi hlavními partneři, které určitě chci zmínit, což je Český červený kříž, Oblastní spolek Ostrava, což je nezisková nevládní organizace ADRA, tak je to Diecézní charita ostravsko-opavská a v neposlední řadě je to také Krizové centrum Ostrava. Tito čtyři partneři jsou klíčoví, protože to jsou opravdu silné organizace dobrovolnické, které umí i dlouhodobě vytvořit zázemí těchto lidí, kteří potom chodí a dělají logistiku, podporu. Ta podpora to není jenom to, že tam je někdo řekněme na recepci, je to velmi důležité. Dává úvodní informace, pochopitelně v ukrajinštině. Ale je to až po to, že někdo musí obsluhovat bistro, někdo musí obsluhovat dětské koutky, zázemí psychologů, zdravotnické zabezpečení, které tam je. Je tam mnoho činností, které tito lide dělají.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když se bavíme o tom centru na Černé louce vy jste ho vystavěli prakticky. Jak náročné to bylo? Jaké požadavky jste museli splnit?

Radim Kuchař, statutární zástupce HZS MSK: My jsme tady vycházeli ze dvou zkušeností. Jedna byla naše zkušenost z našeho vlastního Moravskoslezského centra, které jsme vybudovali opravdu přes noc díky neuvěřitelné podpoře už zmíněného Českého červeného kříže, Oblastního spolku Ostrava přímo v jejich areálu na ulici Červeného kříže 4, kde to bylo v malých podmínkách. Bylo to proto, že ten ten rozkaz, to nařízení vybudovat a spustit to centrum byl velmi rychlý. Ta příprava byla velká. My jsme to tam rozjeli v kapacitě, jenom pro představu, sedmdesát dva osob nebo občanů Ukrajiny během dvanácti hodin. Tam nebylo možné ani v té době ještě pracovat 24 hodin. My jsme věděli, že je to málo, že to samozřejmě nebude stačit. Po týdnu jsme hledali ty prostory a po týdnu jsme se přesunuli na Černou louku. Kapacita byla původně sedmdesát dva. Dneska je ta kapacita osm set. Víme, že v prvních dnech se odhadovalo devět set, určitě by šlo ještě více. Teď už ta potřeba taková není, alespoň momentálně. Když jsme teda tu Černou louku připravovali, to znamená s podporou města, které přišlo s tou nabídkou, že by mohlo dojít k ukončení činnosti očkovacího centra, které tam vlastně bylo a mohlo by se to přestavět na asistenční centrum. Ta podpora toho personálního zázemí Černé louky byla taková, že my jsme tam po dvou dnech, kdy jsme tam poprvé byli, tak potom během jedné noci, kdy se zastavila ta činnost, jak jsem říkal na tom předchozím se to neprovozovalo přes noc, povedlo se během jedné noci a jednoho víkendu, který byl ten minulý. Všechno jsme dobudovali a v pondělí se to rozjelo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ubytování pro uprchlíky, to je teď věc, kterou řeší celá zem. Praha, Brno už ví, že má kapacity naplněné. Poskytují tělocvičny, v Brně pak výstaviště, jak jsme na tom my v Moravskoslezském kraji? Co nás čeká?

Radim Kuchař, statutární zástupce HZS MSK: Aktuálně jsme na tom relativně dobře. To říkám hlavně ve vztahu k tomu, že další z aktivit, kterou jsem ještě nezmínil na tom asistenčním centru je, kromě těch úřadů, které už jsem zmiňoval, protože je třeba si říct, že povinností občana Ukrajiny je tedy vyřídit si vízum, tak zvané speciální vízum se statutem strpení a zřídit si zdravotní pojištění. Toto se mu dostane. Velká většina lidí, kteří tímto centrem prošla dosud za těch 14 dní, což je pro představu asi pět tisíc tři sta, tak nepotřebovala potom další službu a odjížděla, protože tady měla nějaké zázemí, ať už svých rodinných příslušníků nebo u známých, ke kterým přijeli. Nicméně byli tady takoví, těch je zase pro představu asi momentálně 1 600, kteří se na to centrum dostali tak, že neměli tady tu podporu a dostali se do situace, že neměli kam jít na ubytování, jak se tam dostat. To je právě poslední aktivita toho centra, kterou dělají hasiči, kteří využívají databáze, které k tomu byly zřízené a snaží se toho propojit ubytovatele, ale většinou dobrovolného a zdarma v této chvíli pod názvem "Nouzové ubytování". To se ještě nebavíme o těch lehátkách. Toto je opravdu ubytování na chatách, na internátech a podobně, které se předpokládá zhruba asi na tři měsíce a tam jsme je odváželi. Takže to je stav, kde v Praze a v Brně ty kapacity došly už dávno. Tady v kraji ne tak úplně, protože ten hlavní důvod je jednoduchý. K dnešnímu dni se zaregistrovalo v ČR přes tato centra i na kamenných pobočkách asi sto padesát tisíc Ukrajinců. Tady v Ostravě, jak jsem říkal, je něco přes pět tisíc. To znamená my jsme spolu s Olomouckým krajem zatím kraj, který nejméně je zatížený tady touto registrační vlnou a taky tím pádem nejméně máme požadavků na to ubytování. Je otázka, jak to dlouho vydrží, ale v této chvíli to je ten hlavní důvod, proč my jsme zatím mohli čerpat z těch kapacit. Je třeba říct, že se pomalu blížíme taky k závěru. My jsme už využili všechny prostory, které mělo správu uprchlických zařízení a v tuto chvíli můžeme ještě ubytovat hlavně díky aktivitám krajského úřadu, který dál aktualizuje a generuje nové kapacity u organizací, které zřizuje. Ale my vidíme v horizontu asi týdne nebo deseti dnů, že se můžeme při tomto tempu, pokud se to nezvýší dojít na konec. Takže i my jsme teď v etapě tzv. přípravy v hledání a přípravy té fáze, která se jmenuje nouzové přístřeší. Nouzové přístřeší neznamená hned bydlení ve stanech. To je až opravdu úplně krajní možnost. Tam pro to tipujeme nějaké plochy, ale není to teď ve hře, ale nouzové přístřeší znamená ubytování na lehátkách. Pro příklad v tělocvičně, ve sportovní hale asi tak na jeden měsíc.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Pane řediteli, jak jste napojeni na hasiče v Ukrajině? Potřebují vaši pomoc a uvažuje se, že byste tam vyslali své zástupce?

Radim Kuchař, statutární zástupce HZS MSK: To se vracím právě k té poznámce těch našich aktivit. My jsme dostali pokyn opravdu vyslat naši skupinu do Polska. Důvod jasný, protože opravdu v těch příhraničních okresech i ti naši příslušníci velmi dobře hovoří polsky a mají znalosti z těch evropsky mechanismů. Takže my jsme vyslali tu první čtyřčlennou skupinu, která navázala neuvěřitelně kvalitní kontakty. Nám se podařilo propojit v blízkosti, jak jsem říkal u toho Lublinu v blízkosti polsko-ukrajinské hranice, hlavní hráče, to znamená ty, kteří mají, co mluvit do vyslání, uložení a také příjmu hlavně té humanitární pomoci. Výsledkem je, že se povedlo dojednat pravidelné videokonference našeho generálního ředitele s generálním ředitelem hasičů Ukrajiny, které probíhají jednou až dvakrát týdně a tam se konzultují ty záležitosti, přičemž pomoc se potom fyzicky předává cestou konzulky ukrajinské v Polsku právě přímo v těchto skladech. Zatím máme tam teda vybudované zázemí, kontakty. Povedlo se odbavit už první humanitární konvoj čtyřiceti vozidel, které připravila ČR. V tom konvoji byly nemocniční postele, byly tamější stříkačky a jehly. Teď se připravuje tento týden ve středu by měl jet druhý konvoj, který poveze vaky na krev a dětské pleny, je to velké množství. Připravuje se tato skupina, která bude rotovat. Jak jsem říkal, tak ta třetí bude připravovat hladký průchod téhle pomoci s léky pro zdravotnictví. Co se týká hasičů, oni i tu hasičskou pomoc. V této chvíli je to tak, že Hasičský záchranný sbor ČR připravuje nákup nového vybavení, které tímto kanálem by prošlo k hasičům. Ukrajinští hasiči si přesně vydefinovali, co potřebují. Jsou to ty nejzákladnější věci, ochranné oděvy, boty, svítilny, přilby. Dále se zvažuje nabídka některé starší mobilní techniky, což je ale majetek státu, tam to chvíli trvá. V neposlední řadě paralelně hasičský sbor spolu s největším sdružením dobrovolných hasičů, kterým je Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, tak právě v těchto dnech pořádá sbírku použitých věcí u těch dobrovolných hasičů, to se všechno shromažďuje až do středy v našem skladovacím zařízení a odtamtud to zase kamiony našeho záchranného útvaru bude distribuováno stejným kanálem ukrajinským hasičům.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Z bezpečnostního hlediska, hrozí nějaká rizika? Nebo řešili už jste nějaké incidenty v souvislosti s lidmi nebo s tou situací na Ukrajině?

Radim Kuchař, statutární zástupce HZS MSK: Samozřejmě hasičský sbor není prioritně ta složka, která by měla řešit toto. Na druhou stranu pochopitelně my máme nějaké informace z asistenčního centra. Je třeba říct, že tam je trvalá přítomnost Městské policie Ostrava, což určitě pomáhá. To hlavní, co bych chtěl ale říct z toho, co říkají kolegové, ti velitelé nebo když tam jsem já, opravdu tam převládá klidná atmosféra spojená s vděčností a radostí z toho, že někdo poskytuje pomoc těm občanům. Samozřejmě občas se hovoří o nějakých drobných excesech, ale v tuto chvíli tady v Moravskoslezském kraji jsem nezaznamenal něco zcela zásadního. Dál v těch ubytovaných, to už je pak záležitost policie, pakliže by k něčemu došlo.

Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za rozhovor a díky za Vaši práci.

Radim Kuchař, statutární zástupce HZS MSK: Děkuji za pozvání.

Redakčně upraveno / zkráceno.

Zdroj: https://polar.cz/index.php/porady/host-dne/host-dne-15-03-2022-17-14