Moravskoslezský kraj bude v roce 2025 hospodařit s rekordním rozpočtem ve výši téměř 43 miliardy korun. Důraz je kladen na investice do infrastruktury i zdravotnictví a také na obnovu po zářijových povodních. Schodek 3 miliardy korun pokryjí krajské úspory a krátkodobé úvěry.
42,722 miliard korun - to je výše rozpočtu pro příští rok v Moravskoslezském kraji. Je to o více než 3 miliardy více, než v končícím roce. Příjmy, ale všechny výdaje nepokryjí a tak téměř stejnou částku o jakou je rozpočet navýšen, tvoří schodek, který bude pokryt úsporami a úvěrem.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: "Celkově jsou příjmy plánovány ve výši 39, 5 mld kč. Jedná se o navýšení na příjmové stránce přibližně 3,3 mld. kč. Nárůst vznikl vlivem dotací a navýšením příjmů ze sdílených daní o 600 milionů korun."
Sestavování rozpočtu významně ovlivnily zářijové povodně, které podle odhadů způsobily na krajském majetku škody za více než dvě miliardy korun.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: "Na financování povodňových škod je vyčleněno 100 milionů korun. Další prostředky jsou připraveny v Zajišťovacím fondu kraje, kde je asi 700 milionů korun, tyto finance budou do rozpočtu kraje zapojeny postupně, jak bude probíhat obnova území."
Na investice má kraj připraveno rekordních zhruba 6 a půl miliardy korun, což je o 1,6 miliardy více než letos.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: "Podstatnou část rozpočtu MS kraje tvoří reprodukce krajského majetku z vlastích zdrojů v celkové výši zhruba 2,8 mld. kč."
Kraj chce příští rok zahájit asi 120 projektů spolufinancovaných z evropských finančních zdrojů za téměř 4 miliardy korun.
---
Otevřen byl další úsek dálnice D48, a to část mezi Palačovskou spojkou a Šenovem u Nového Jičína. Tato část je dlouhá něco přes osm kilometrů, stavba začala v červnu 2021.
Další nový osmikilometrový úsek dálnice D48 mezi Palačovskou spojkou a Šenovem u Nového Jičína, který byl slavnostně otevřen, je pokračováním rozsáhlého projektu přebudovat na dálnici původní dvouproudovou silnici I/48.
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MS kraje pro dopravu: “Tom že se otevírá tento úsek, je pro mě důležitý i v tom, že se tady zvýší bezpečnost. Původní silnice neměla středová svodidla, bylo tady hodně smrtelných nehod. No a v druhé řadě budeme v budoucnu napojeni D48 na D1 a pak se ty Beskydy přiblíží blíže Praze.”
Martin Kupka (ODS), ministr dopravy: “Tohle je další z těch důležitých staveb pro to, aby ten tah mezi Olomoucí a Frýdkem-Místkem byl co nejkapacitnější a co nejbezpečnější. Tady je to dalších osm kilometrů s tím, že k tomu musí přibýt ještě do roku 2026 Palačovská spojka, další úsek mezi Lešnou a Palačovem, a také mezi Šenovem a Rybím.”
Zmiňovaná Palačovská spojka by měla být zprovozněna v červnu 2026.
Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic: “A pak zbývá těch 3, 8 kilometrů v Novém Jičíně, tedy ta druhé etapa úseku Bělotín - Rybí, a já věřím, že právě v tom roce stejném, jako bychom zprovoznili tu Palačovskou spojku s tím úsekem D48, tak bychom stavbu zahájili a během dvou let by mohla být hotova, to znamená někdy v roce 2028 by mohla být kompletně dokončena dálnice D48 v celé své délce.”
Největší komplikací právě zprovozněného úseku byla hrozba sesuvu půdy v lokalitě u Starého Jičína a hledání technického řešení. Tady budou muset řidiči počítat s lokálními omezeními i v příštím roce.
---
Ostrava pokračuje v boji s jmelím, nenápadným, avšak destruktivním parazitem, který ohrožuje zdraví městské zeleně. V rámci třetí etapy projektu bude odborně ošetřeno 600 stromů v Porubě a Radvanicích a Bartovicích.
Jmelí je stromový parazit, který postupně oslabuje hostitelskou dřevinu. V Ostravě napadá nejčastěji lípy, javory nebo topoly. Snižuje schopnost stromu provádět fotosyntézu, brání příjmu živin a vody a může způsobit i jejich odumírání. Bez kontrolních opatření dochází k rychlému šíření a devastaci zeleně ve městě. Proto Ostrava realizuje projekt, který má šíření jmelí omezit.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Tato akce přispívá ke zvyšování vitality městské zeleně, prodlužuje její životnost, zbavuje zeleň parazitů, kteří ji hubí."
Arboristé se nyní zaměřují na stromy v Porubě. Jmelí zde nejčastěji napadá lípy, javory nebo topoly. Každý napadený strom byl prohlédnut a odborníci navrhli pěstební opatření. Nejde jen o fyzicku likvidaci parazita, ale i o další ošetření.
Karel Stránský, arborista: "Nejvíce napadené stromy půjdou k zemi, budou se kácet. Stromy, které jsou pod 40 procenty zajmelení, budeme ořezávat. Pomocí stromolezeckých technik si ten strom nahodíme a dostaneme se nahoru v lanech. Následně probíhá samotný ořez."
V rámci třetí etapy projektu s názvem „omezení nadměrného šíření jmelí bílého“ bude odborně ošetřeno dalších 600 stromů na území dvou městských obvodů. Náklady jsou přes 5 milionů korun.
---
Policie ocenila své nejlepší pracovníky z území Novojičínska za rok 2024. Slova uznání si vyslechli na slavnostním ceremoniálu v sále Piaristického kláštera v Příboře.
Nejlepší policisté Novojičínska se setkali v Příboře, aby převzali ocenění za dosažení skvělých výsledků v tomto roce nebo medaile za věrnost. Byli to pracovníci z obvodních oddělení, dopravního inspektorátu a hospodářské kriminality.
Aleš Böhm, oceněný policista, obvodní oddělení PČR Studénka: ”U policie sloužím celkově deset let, první čtyři roky jsem začínal u městské policie jako strážník ve Studénce, následně šest let sloužím u státní policie. Vedlo mě k tomu asi ta různorodost práce, náročnost a adrenalin s tím spojený.”
Jakub Tisovský, oceněný policista, obvodní oddělení PČR Nový Jičín: “U policie pracuji už pět let, celou dobu na obvodním oddělení v Novém Jičíně. Už na vysoké škole jsem přemýšlel nad nějakou prací, která by dávala smysl, za kterou bych viděl nějaké svoje výsledky, a tu právě naplňuje i Policie České republiky.”
Tomáš Kužel, brigádní generál, krajský ředitel PČR MSK: “Já si hrozně vážím každého policisty a policistky, kteří nastoupí k Policii České republiky, protože podle mého soudu to pořád ještě není povolání jako takové, ale spíše poslání. Je to trošku nadnesené, ale člověk to musí cítit, musí k tomu mít vztah a musí to chtít dělat, nedá se to dělat jen pro peníze a o penězích to už vůbec v dnešní době u policie není.”
V rámci Moravskoslezského kraje je novojičínská policie stabilně nejlepší, co se týče objasněnosti, ta dosahuje okolo 60 procent případů.
Tomáš Kvíčala, vedoucí ÚO Nový Jičín, Policie ČR: “Ohodnocujeme i mladší policisty, myslím si, že ta policejní obroda personálu na novojičínské policii je vidět, mladí policisté se snaží, jsou aktivní, učí se od těch starších, zkušených policistů a myslím, že to funguje.”
Aktuálně na Novojičínsku chybí 29 policistů, cílem je naplnit stav v příštím roce, třeba i formou roadshow po středních školách.
---
Tentokrát se zaměříme na ne zcela tradiční sport. V roce 2026 zamíří totiž do Ostravy Mistrovství Evropy v curlingu. Moravskoslezský kraj, Ostrava a svaz curlingu podepsali memorandum o spolupráci a podpoře tohoto šampionátu.
Unikátní prostory Grossmannovy vily se staly důstojnou kulisou pro dohodu, díky které se Ostrava stane v listopadu 2026 centrem evropského curlingu. Akci podpoří Moravskoslezský kraj i město Ostrava, každé částkou 3 miliony korun.
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Jsem moc rád, že se nám podařilo do Ostravy přitáhnout takhle velkou sportovní akci. Povede to k další popularizaci tohoto sportu."
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "My za Moravskoslezský kraj věříme, že to opravdu přiláká velký počet obecenstva, diváků. Ten sport je v rozvoji, po olympiádě je popularita mnohem větší a věříme, že to přitáhne mladé talenty."
Curling se v České republice hraje přes 30 let, za tu dobu se podařilo vychovat kvalitní hráče, kteří se svými týmy Česko úspěšně reprezentují na významných mezinárodních akcích.
Karolína Frederiksen, předsedkyně Českého svazu curlingu: "Mistrovství se uskuteční v hale Sareza v Porubě, kde budou dvě ledové plochy. Na jedné se bude hrát skupina A pro 10 elitních týmů Evropy a ve druhé se bude hrát skupina B."
Mistrovství Evropy v curlingu se v Ostravě uskuteční 21. – 28. listopadu 2026 ve sportovní hale RT TORAX ARENA v Porubě, kde bude vytvořeno 10 curlingových drah na dvou stadionech.
---
Karvinská hornická nemocnice pomáhá pacientům, kterým komplikuje život vážné onemocnění nebo úraz, botulotoxinovými injekcemi. V tuto chvíli má nemocnice v rehabilitační péči první desítku pacientů, kterým je „botox“ pravidelně vpravován do svalů. Další nemocní postupně přibývají.
Jedním z pacientů, který na injekce botulotoxinu pravideln dochází je i pan Robert Mirga. Cévní mozková příhoda ho postihla v práci před dvěma lety, po ní zůstal na vozíčku. Jeho stav se výrazně zlepšil před rokem, kdy začal docházet na pravidelné injekce. Už dokáže chodit za pomocí hole. Stejný pokrok vidí i u ruky.
Robert Mirga, pacient: “Víte co, už ji jako dát tak, dát dopředu, předtím to nešlo, jde to. Jsem vděčný, že mě paní doktorka léčí."
Botox působí zhruba tři měsíce, ve kterých je nutné, aby pacienti denně cvičili. Lékaři se snaží je tedy naučit samostatné práci s jejich svaly, motivovat je, aby na sobě pracovali. Jinak by šlo jen o pasivní úlevu.
Eliška Kollerová, zástupkyně primářky rehabilitačního oddělení KHN: "To cvičení navazuje na tu aplikaci, což podle posledních poznatků vědy je to zásadní na celé terapii. Protože po třech měsících ten účinek vyprchá a byli bychom tam, kde jsme byli před začátkem léčby. Když bude pravidelně sám 2x denně cvičit, tak dochází k postupnému zlepšování zdravotního stavu a funkce dané končetiny."
Aktivní spolupráce pacienta s lékařem je proto pro viditelný výsledek podstatná. Aplikovat botulotoxin pacientům začala KHN koncem loňského roku.
---
Moravskoslezský kraj bude v roce 2025 hospodařit s rekordním rozpočtem ve výši téměř 43 miliardy korun. Důraz je kladen na investice do infrastruktury i zdravotnictví a také na obnovu po zářijových povodních. Schodek 3 miliardy korun pokryjí krajské úspory a krátkodobé úvěry.
42,722 miliard korun - to je výše rozpočtu pro příští rok v Moravskoslezském kraji. Je to o více než 3 miliardy více, než v končícím roce. Příjmy, ale všechny výdaje nepokryjí a tak téměř stejnou částku o jakou je rozpočet navýšen, tvoří schodek, který bude pokryt úsporami a úvěrem.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: "Celkově jsou příjmy plánovány ve výši 39, 5 mld kč. Jedná se o navýšení na příjmové stránce přibližně 3,3 mld. kč. Nárůst vznikl vlivem dotací a navýšením příjmů ze sdílených daní o 600 milionů korun."
Sestavování rozpočtu významně ovlivnily zářijové povodně, které podle odhadů způsobily na krajském majetku škody za více než dvě miliardy korun.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: "Na financování povodňových škod je vyčleněno 100 milionů korun. Další prostředky jsou připraveny v Zajišťovacím fondu kraje, kde je asi 700 milionů korun, tyto finance budou do rozpočtu kraje zapojeny postupně, jak bude probíhat obnova území."
Na investice má kraj připraveno rekordních zhruba 6 a půl miliardy korun, což je o 1,6 miliardy více než letos.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: "Podstatnou část rozpočtu MS kraje tvoří reprodukce krajského majetku z vlastích zdrojů v celkové výši zhruba 2,8 mld. kč."
Kraj chce příští rok zahájit asi 120 projektů spolufinancovaných z evropských finančních zdrojů za téměř 4 miliardy korun.
---
Otevřen byl další úsek dálnice D48, a to část mezi Palačovskou spojkou a Šenovem u Nového Jičína. Tato část je dlouhá něco přes osm kilometrů, stavba začala v červnu 2021.
Další nový osmikilometrový úsek dálnice D48 mezi Palačovskou spojkou a Šenovem u Nového Jičína, který byl slavnostně otevřen, je pokračováním rozsáhlého projektu přebudovat na dálnici původní dvouproudovou silnici I/48.
Radek Podstawka (ANO), náměstek hejtmana MS kraje pro dopravu: “Tom že se otevírá tento úsek, je pro mě důležitý i v tom, že se tady zvýší bezpečnost. Původní silnice neměla středová svodidla, bylo tady hodně smrtelných nehod. No a v druhé řadě budeme v budoucnu napojeni D48 na D1 a pak se ty Beskydy přiblíží blíže Praze.”
Martin Kupka (ODS), ministr dopravy: “Tohle je další z těch důležitých staveb pro to, aby ten tah mezi Olomoucí a Frýdkem-Místkem byl co nejkapacitnější a co nejbezpečnější. Tady je to dalších osm kilometrů s tím, že k tomu musí přibýt ještě do roku 2026 Palačovská spojka, další úsek mezi Lešnou a Palačovem, a také mezi Šenovem a Rybím.”
Zmiňovaná Palačovská spojka by měla být zprovozněna v červnu 2026.
Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic: “A pak zbývá těch 3, 8 kilometrů v Novém Jičíně, tedy ta druhé etapa úseku Bělotín - Rybí, a já věřím, že právě v tom roce stejném, jako bychom zprovoznili tu Palačovskou spojku s tím úsekem D48, tak bychom stavbu zahájili a během dvou let by mohla být hotova, to znamená někdy v roce 2028 by mohla být kompletně dokončena dálnice D48 v celé své délce.”
Největší komplikací právě zprovozněného úseku byla hrozba sesuvu půdy v lokalitě u Starého Jičína a hledání technického řešení. Tady budou muset řidiči počítat s lokálními omezeními i v příštím roce.
---
Ostrava pokračuje v boji s jmelím, nenápadným, avšak destruktivním parazitem, který ohrožuje zdraví městské zeleně. V rámci třetí etapy projektu bude odborně ošetřeno 600 stromů v Porubě a Radvanicích a Bartovicích.
Jmelí je stromový parazit, který postupně oslabuje hostitelskou dřevinu. V Ostravě napadá nejčastěji lípy, javory nebo topoly. Snižuje schopnost stromu provádět fotosyntézu, brání příjmu živin a vody a může způsobit i jejich odumírání. Bez kontrolních opatření dochází k rychlému šíření a devastaci zeleně ve městě. Proto Ostrava realizuje projekt, který má šíření jmelí omezit.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Tato akce přispívá ke zvyšování vitality městské zeleně, prodlužuje její životnost, zbavuje zeleň parazitů, kteří ji hubí."
Arboristé se nyní zaměřují na stromy v Porubě. Jmelí zde nejčastěji napadá lípy, javory nebo topoly. Každý napadený strom byl prohlédnut a odborníci navrhli pěstební opatření. Nejde jen o fyzicku likvidaci parazita, ale i o další ošetření.
Karel Stránský, arborista: "Nejvíce napadené stromy půjdou k zemi, budou se kácet. Stromy, které jsou pod 40 procenty zajmelení, budeme ořezávat. Pomocí stromolezeckých technik si ten strom nahodíme a dostaneme se nahoru v lanech. Následně probíhá samotný ořez."
V rámci třetí etapy projektu s názvem „omezení nadměrného šíření jmelí bílého“ bude odborně ošetřeno dalších 600 stromů na území dvou městských obvodů. Náklady jsou přes 5 milionů korun.
---
Policie ocenila své nejlepší pracovníky z území Novojičínska za rok 2024. Slova uznání si vyslechli na slavnostním ceremoniálu v sále Piaristického kláštera v Příboře.
Nejlepší policisté Novojičínska se setkali v Příboře, aby převzali ocenění za dosažení skvělých výsledků v tomto roce nebo medaile za věrnost. Byli to pracovníci z obvodních oddělení, dopravního inspektorátu a hospodářské kriminality.
Aleš Böhm, oceněný policista, obvodní oddělení PČR Studénka: ”U policie sloužím celkově deset let, první čtyři roky jsem začínal u městské policie jako strážník ve Studénce, následně šest let sloužím u státní policie. Vedlo mě k tomu asi ta různorodost práce, náročnost a adrenalin s tím spojený.”
Jakub Tisovský, oceněný policista, obvodní oddělení PČR Nový Jičín: “U policie pracuji už pět let, celou dobu na obvodním oddělení v Novém Jičíně. Už na vysoké škole jsem přemýšlel nad nějakou prací, která by dávala smysl, za kterou bych viděl nějaké svoje výsledky, a tu právě naplňuje i Policie České republiky.”
Tomáš Kužel, brigádní generál, krajský ředitel PČR MSK: “Já si hrozně vážím každého policisty a policistky, kteří nastoupí k Policii České republiky, protože podle mého soudu to pořád ještě není povolání jako takové, ale spíše poslání. Je to trošku nadnesené, ale člověk to musí cítit, musí k tomu mít vztah a musí to chtít dělat, nedá se to dělat jen pro peníze a o penězích to už vůbec v dnešní době u policie není.”
V rámci Moravskoslezského kraje je novojičínská policie stabilně nejlepší, co se týče objasněnosti, ta dosahuje okolo 60 procent případů.
Tomáš Kvíčala, vedoucí ÚO Nový Jičín, Policie ČR: “Ohodnocujeme i mladší policisty, myslím si, že ta policejní obroda personálu na novojičínské policii je vidět, mladí policisté se snaží, jsou aktivní, učí se od těch starších, zkušených policistů a myslím, že to funguje.”
Aktuálně na Novojičínsku chybí 29 policistů, cílem je naplnit stav v příštím roce, třeba i formou roadshow po středních školách.
---
Tentokrát se zaměříme na ne zcela tradiční sport. V roce 2026 zamíří totiž do Ostravy Mistrovství Evropy v curlingu. Moravskoslezský kraj, Ostrava a svaz curlingu podepsali memorandum o spolupráci a podpoře tohoto šampionátu.
Unikátní prostory Grossmannovy vily se staly důstojnou kulisou pro dohodu, díky které se Ostrava stane v listopadu 2026 centrem evropského curlingu. Akci podpoří Moravskoslezský kraj i město Ostrava, každé částkou 3 miliony korun.
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Jsem moc rád, že se nám podařilo do Ostravy přitáhnout takhle velkou sportovní akci. Povede to k další popularizaci tohoto sportu."
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MS kraje: "My za Moravskoslezský kraj věříme, že to opravdu přiláká velký počet obecenstva, diváků. Ten sport je v rozvoji, po olympiádě je popularita mnohem větší a věříme, že to přitáhne mladé talenty."
Curling se v České republice hraje přes 30 let, za tu dobu se podařilo vychovat kvalitní hráče, kteří se svými týmy Česko úspěšně reprezentují na významných mezinárodních akcích.
Karolína Frederiksen, předsedkyně Českého svazu curlingu: "Mistrovství se uskuteční v hale Sareza v Porubě, kde budou dvě ledové plochy. Na jedné se bude hrát skupina A pro 10 elitních týmů Evropy a ve druhé se bude hrát skupina B."
Mistrovství Evropy v curlingu se v Ostravě uskuteční 21. – 28. listopadu 2026 ve sportovní hale RT TORAX ARENA v Porubě, kde bude vytvořeno 10 curlingových drah na dvou stadionech.
---
Karvinská hornická nemocnice pomáhá pacientům, kterým komplikuje život vážné onemocnění nebo úraz, botulotoxinovými injekcemi. V tuto chvíli má nemocnice v rehabilitační péči první desítku pacientů, kterým je „botox“ pravidelně vpravován do svalů. Další nemocní postupně přibývají.
Jedním z pacientů, který na injekce botulotoxinu pravideln dochází je i pan Robert Mirga. Cévní mozková příhoda ho postihla v práci před dvěma lety, po ní zůstal na vozíčku. Jeho stav se výrazně zlepšil před rokem, kdy začal docházet na pravidelné injekce. Už dokáže chodit za pomocí hole. Stejný pokrok vidí i u ruky.
Robert Mirga, pacient: “Víte co, už ji jako dát tak, dát dopředu, předtím to nešlo, jde to. Jsem vděčný, že mě paní doktorka léčí."
Botox působí zhruba tři měsíce, ve kterých je nutné, aby pacienti denně cvičili. Lékaři se snaží je tedy naučit samostatné práci s jejich svaly, motivovat je, aby na sobě pracovali. Jinak by šlo jen o pasivní úlevu.
Eliška Kollerová, zástupkyně primářky rehabilitačního oddělení KHN: "To cvičení navazuje na tu aplikaci, což podle posledních poznatků vědy je to zásadní na celé terapii. Protože po třech měsících ten účinek vyprchá a byli bychom tam, kde jsme byli před začátkem léčby. Když bude pravidelně sám 2x denně cvičit, tak dochází k postupnému zlepšování zdravotního stavu a funkce dané končetiny."
Aktivní spolupráce pacienta s lékařem je proto pro viditelný výsledek podstatná. Aplikovat botulotoxin pacientům začala KHN koncem loňského roku.
---
