Rýmařovská expozice tkalcovství spojuje historii se současností tkaní

Chcete-li poznat teorii i praxi výroby tkanin, její historii a současnost, měli byste navštívit unikátní expozici tkalcovství v Rýmařově. Městské muzeum zde připravilo jedinečnou podívanou, kterou vás provedou i slavné historické postavy. Celá expozice je také součástí Technotrasy Moravskoslezského kraje.

Původní hedvábnický podnik založili v Rýmařově v roce 1890 bratři Shielové. Dnes Hedva Český brokát vyrábí i vzácné brokáty pro náročné odběratele, kravatové tkaniny a ubrusoviny.

Martina Kohoutková, autorka výstavy, manažerka výroby: „Právě teď připravujeme několik nových brokátů, je to například pro zámek v Lánech, ten je právě teď na stavu, dokončuje se, máme v plánu brokát do prezidentského apartmá v Národním divadle, Národní divadlo nás oslovilo, takže to je v procesu vzorování, to bude zhruba do dvou měsíců asi hotovo. Prodejnu tady přímo v Rýmařově máme a máme další 4 prodejny po republice. Roušky se samozřejmě koupit dají, a jako zajímavost nabízíme i brokátové roušky. To jsou takové luxusní.

To vše a mnohem více můžete vidět při návštěvě komentované prohlídky expozice tkalcovství, kterou zde připravilo rýmařovské muzeum. Na ní vás doprovodí i historické postavy v podání zdejších ochotníků.

Martina Kohoutková, autorka výstavy, manažerka výroby: K tomu nápadu mě vlastně vedlo to, že by si tady ta textilka, že má tak strašně dlouhou tradici, že by si zasloužili návštěvníci vědět, jak dlouhou tradici a zasloužili by si vědět, jak vůbec ta tkanina vzniká, jak se ten vzor dostává na tkaninu“.

"Marie Shiel", manželka továrníka: „Marie Shiel. Velice mě těší. Já jsem manželka Franze Shiela, majitele této půvabné továrny.“

"Franz Shiel", majitel továrny: „Já jsem Franz Shiel a jsem zakladatelem místní fabriky. Familie Shielová je zde od léta 1890 až do 1945, kdy nám tuto fabriku vzali.“

Růžena Zapletalová, ředitelka Městského muzea Rýmařov: „Lidi tady uvidí celou historii textilnictví, je rozdělena na více částí, nahoře v expozici se dozví o historii textilnictví na Rýmařovsku a tady teď kde se nacházíme je expozice, která je zaměřena na výrobu tkaniny. Dále tady můžou shlédnout původní prodejnu Hedvy Český brokát, která byla v Praze, a brokátovou místnost."

Anketa, návštěvníci expozice: „Já jsem tkadlena a tkám tady koberečky a plédy. Je to těžká práce.“

„No já jsem z Rýmařova a líbí se mě tady. Jsou to krásný látky.“

„Já jsem od Opavy a je to tu nádherné.“

Přestože návštěvní sezóna trvá od května do září, letos byla prodloužena až do konce října. Prohlídky můžete absolvovat 2 x do měsíce vždy v 10 a ve 14 hodin nebo na zvláštní objednávku. Bližší informace najdete na stránkách rýmařovského muzea.

---

Farma ve Staré Vodě získala titul regionální potravina

Bruntálsko se může pochlubit dalším oceněním Regionální potravina. Získal je Jesenický horský sýr, který v moderní mlékárně na farmě U Stromovouse ve Staré Vodě u Světlé Hory vyrábějí manželé Valerie a Stanislav Zámečníkovi. Není to první ocenění, které získali. Už před dvěma lety dostal stejné ocenění jejich sýr Jesenický bochník.

Výroba sýrů se může zdát na první pohled jednoduchá. Ve skutečnosti je to složitá záležitost, tak trochu potravinářská alchymie, na kterou mají vliv také třeba venkovní teplota a vlhkost vzduchu. Vývoj Jesenického horského sýra trval přibližně dva roky.

Stanislav Zámečník, sýrař a farmář: „Jde o sýr švýcarského alpského typu, něco do ementálu. Je to typický švýcarský alpský horský sýr. Jsou tam speciální kultury, které tomu dávají oříškovou sladkou příchuť, tak jako ementály. My zrajeme půl roku při třech různých teplotách. Povedl se velice dobře.“

Mléko se při výrobě sýra musí nejdříve jemně pasterizovat, to znamená zahřát na 63 °C po dobu třiceti minut. Poté se zchladí a očkuje se mléčnými kulturami, což je naprosto zásadní záležitost.

Stanislav Zámečník, sýrař a farmář: „Očkuje se vlastně směsí kultur, to jenom takovou poznámku na okraj, vlastně ten vývoj toho sýru opravdu trval dva roky, než se vyšperkovalo ta směs těch kultur tak, aby to mělo tu chuť, takže ono to není nic jednoduchého.“

Anketa, návštěvníci farmy: „Dal jsem si sýr, ten talíř jejich a bylo to vynikající. Jsem stárka spokojený nad míru. U nás na Ostravě to není taková věc.“

„No samozřejmě jsme přijeli na sýry, takže jsme měli talíř s výběrem sýrů, hrozně nám chutnaly, hlavně ten kozí, takže jsme ho musei hned zakoupit a nadchly nás ty bylinky na tom, ty byly skvělý. Jsme tady poprvé, přijeli jsme až z Prahy.“

„Jezdíme sem pravidelně, vracíme se sem pořád, kupujeme si s sebou i produkty i pro malé prcky bereme. Super, jsme spokojeni.“

„My jsme z Malé Morávky, bydlíme tady opodál a máme to tu moc rádi. Chodíme sem často a vždycky si tady nakoupíme, dáme si tady kafíčko, posedíme a pak zase jedeme domů. Nejradši ten kozí, my máme rádi tu kozí příchuť.“

Mléko na výrobu sýrů získávají Zámečníkovi z vlastního chovu. Chovají čtyři krávy plemena Jersey a dvacet pět hnědých krátkosrstých koz. Tato plemena dávají mléka sice méně, zato jeho kvalita je vysoká.

Stanislav Zámečník, sýrař a farmář: „To mléko má tu výhodu, že má velký obsah tuku a bílkovin. V podstatě my máme tučnost mléka, když jsou krávy na pastvě v létě 7 procent, bílkovina je také dvakrát vyšší. Je to mléko, které je vlastně předurčené k tomu, aby bylo jako surovina pro kvalitní tučné sýry.“

Důležité je rovněž balení sýrů. U Stromovouse používají ty nemodernější technologie.

Stanislav Zámečník, sýrař a farmář: „Je to v podstatě nanotechnologie, kdy ten sýr vlastně pouští ven, ale nepouští dovnitř, takže on je vlastně hygienicky zabalený, ale zároveň dýchá. Tady na tomto případu je vidět, že plast je geniální surovina a nemůže za to, že ji lidé neumí používat.“

Pro děti pořádají U Stromovouse exkurze. Jejich součástí je i naučná stezka Zdraví a příroda. Seznámí se na ní třeba s historií pastevectví v Jeseníkách, mohou si projít chodník bosých nohou a získat další vědomosti.

Valerie Zámečníková, farmářka: „Toto je vlastně hmyzí hotel a tady vlastně můžeme pozorovat hmyzáky, jak se tady zabydlují. Je to nové, takže oni se teprve zabydlují, blanokřídlí, včelky samotářky, různý hmyz. Děti tady mohou pozorovat přírodu na vlastní oči.“

Na farmě se děti mohou také přesvědčit, co obnáší práce sedláka. Není žádná procházka růžovou zahradou.

Valerie Zámečníková, farmářka: „Děti si můžou zkusit být chvilku tím farmářem, zkusit si podojit, jak je to těžké podojit krávu. Takhle si můžou zkusit, sednout a podojit.“

Farma U Stromovouse byla, je a bude rodinným podnikem. O náboru nových zaměstnanců a rozšíření výroby Zámečníkovi neuvažuj.

---

Hřebeny Jeseníků proběhl Jesenický maraton

42 kilometrů, 1800 metrů převýšení, náročné horské terény. To jsou znaky Jesenického maratonu, náročného horského běhu, který se konal v Jeseníkách. Jelikož šlo současně o nominační závod na Mistrovství světa, účastnila se ho celá česká běžecká špička.

Po hřebenech Jeseníků proběhly vlastně dva závody – maraton a půlmaraton. Běžci tak pomyslně spojili dva kraje – Olomoucký a Moravskoslezský. Běh totiž probíhal hranicemi obou krajů. A účast byla obrovská.

Tomáš Holas, ředitel závodu: „Máme přihlášených kolem 350 závodníků na Maraton, bude to velký závod, jeden z největších závodů v ČR. Přijeli závodníci z celé republiky ale máme tady i Poláky, Slováky.“

Anketa, maratonci před  závodem: „My jsme přijeli z Olomouce a těšíme, jdeme si to užít.“

„Těším se, byli jsme tady vloni poprvé a zalíbíla se nám ta trať.“

„Myslím se, že bude nejhorší ten Šerák ale je ze začátku tak se to dá.“

Maraton odstartoval u lanovky na Ramzové, půlmaraton pak na Červenohorském sedle. Cílem obou běhů bylo horské sedlo na Skřítku. Horský maraton byl extrémně náročný. Na závodníky čekal hned na úvod nejtěžší výběh na Šerák. Byli si toho vědomi všichni běžci. O náročnosti svědčilo také odstoupení téměř tří desítek běžců během závodu.

Jiří Čípa, loňský vítěz závodu: „Hlavně nepřepálit začátek výběhem na Šerák a pak se uvidí jak se to rozběhne.“

Na trati běhu bylo několik občerstvovacích stanic, mezi nimi stanice na Ovčárně před výběhem na Petrovy kameny a stanice na Červenohorském sedle. Jiří Čípa naplnil očekávání své i trenérů. Zvítězil v čase tři hodiny 8 minut a společně s Davidem Pelíškem vedli celé pole závodníků od startu až do cíle.

Jiří Čípa, vítěz maratonu: „Tak jak jsem si na začátku myslel, že to bude v pohodě ale to počasí, dneska bylo docela teplo, takže to dalo zabrat.“

První dva v muži i dvě ženy získali přímou nominaci na MS na Lanzarote, které se poběží v listopadu. O nominaci dalších rozhodne trenér české reprezentace.  Maraton tedy vyhrál Jiří Čípa před Davidem Pelíškem a Robertem Krupičkou. Mezi ženami byl nejlepší Lucie Maršánová před Magdou Horkou a Petrou Pastorovou. Půlmaraton vyhrál Andej Paulen, z žen byla nejrychlejší Jitka Špičáková.

---