Karvinský expres
- Zprávy z Karviné od reportérky M. Dankové a kameramana Z. Jeleně
- V Karviné-Dolech se nachází skupina památných stromů
- Studenti gymnázia si připomínali 17. listopad
- Hejnał-Echo uspořádal velký koncert ke 100. výročí
Karviná se může pochlubit dalšími památnými stromy, které rostou na jejím území. Nacházejí se v Karviné-Dolech a na jejich vzácný výskyt upozornil úředníky jeden z obyvatelů města.
Celkem má město sedm solitérních památných stromů a nově jednu skupinu tří tisů červených. Nachází se v bývalém Larischově parku v Karviné-Dolech. Pracovníci Technických služeb v jejich blízkosti nainstalovali informační ceduli.
Miroslav Hajdušík, náměstek primátora: "V tomto historickém parku, který v Karviné-Dolech je, je spousta zajímavých míst a jsem moc rád, že tyto tisy, které tu jsou, nám tuto skupinu doplnili."
Na vzácné stromy upozornil jeden z občanů města.
Martina Mnichová, vedoucí Odboru stavebního a životního prostředí MMK: "Protože jsou na pozemcích Lesů ČR, musí tam být souhlas vlastníka. Udělali jsme schůzku na místě a vyhlásili jsme tady ty tři stromy jako skupinu památných stromů. Jsou zajímavé tím, že Tisy červené v takovém rozsahu a velikosti jsou na našem území málo viditelné. Jejich odhadované stáří je 140 let, kdy se zakládal bývalý Larischův park."
Původně v podnětu občana byly čtyři stromy, jeden ze skupiny je totiž ležící.
Martina Mnichová, vedoucí Odboru stavebního a životního prostředí MMK: "My jsme ho nezahrnovali do ochrany, protože leží v ochranném pásmu, který ta skupina památných stromů má, a to je 15 metrů od středu největších ze stromů."
V ochranném pásmu se můžou jakékoliv zásahy vykonávat pouze s povolením orgánu ochrany přírody.
---
Karvinské gymnázium si velmi netradičně připomnělo události týkající se 17. listopadu. S myšlenkou přišli sami studenti a pedagogové je ochotně podpořili.
Tohle jsou studenti Septimy, kteří oslovili své pedagogy s myšlenkou uspořádat sérii aktivit týkajících se 17. listopadu. Vymysleli interaktivní hru přes aplikaci, pozvali pamětníky, kteří 17. listopad zažili a vestibul školy výtvarně tématicky vyzdobili.
Julie Janková, učitelka cizích jazyků a dějepisu: “ Máme tady různé plakáty po škole, výstavu tady v atriu. Dále hovoříme o tomto tématu v různých předmětech, tedy nejen v dějepise, ale i v jiných předmětech i například v jazycích. Cílem bylo, aby naši studenti věděli proč je 17. listopad státním svátkem a co si připomínáme, že svoboda není samozřejmá a je nutné za ní bojovat. Co velmi oceňujeme je, že celá ta akce byla na bedrech našich studentů. Například ta hra vznikla z jejich iniciativy, sami to všechno vymysleli."
Jakub Vorel, student septimy: “Bylo to dost náročné. S panem učitelem na informatiku jsme se spojili a zkusili jsme teda něco vytvořit, konzultoval jsem to s ním. Aplikace je vytvořená vlastně tak, že holky které hru vytvořily, napsaly pár úkolů, které se studentům každý den obnovují."
Hedvika Wawreczková, studentka septimy: “Děti se rozdělí na dvě skupiny, na Stranu a Odboj tak, jak tomu bylo vlastně i za tehdejší doby a jejich hlavním úkolem je plnit mise, ve kterých se vlastně snaží být tak nějak tajnými agenty své strany, buď Odboje nebo Komunistické strany."
Jakub Vorel, student septimy: "My potom sečteme všechny body, které vlastně jako strana nebo odboj získali."
Studenti, kteří se do plnění úkolů zapojili, hru ocenili.
anketa, studenti: "Zatím je to v pohodě, ale už byly těžší úkoly. Například, že jsme museli chodit za různými učiteli a ptát se na nějaké věci a zjišťovat, ale zatím to jde." "Byly tam i těžší úkoly, ale jsou i takové vtipnější, že se u toho i zasmějete. Jsou i takové pracovitější, musíte nad tím přemýšlet hodně."
Jedním z dalších počinů studentů byly divadelní dramatické vstupy v hodinách - ostatní studenti, zvláště v nižších ročnících, museli uhodnout historické postavy, které představovali.
Zuzana Morcinková, studentka septimy: "Vybrala jsem si vlastně Alexandra Dubčeka, prvního generálního tajemníka Komunistické strany. Chtěla jsem studentům přiblížit reálie roku 1968 a události související a řekněme potom z období normalizace, trošku jim vysvětlit o co vlastně šlo."
Natálie Dohnalová, studentka septimy: "Já jsem dětem představovala Jana Palacha, který se upálil na protest, protože chtěl svobodné Československo. Studoval na Filozofické fakultě Karlově v Praze. Tahle svíčka je symbol vlastně mého upálení, který jsem představovala jako dětem."
Snadněji rozpoznatelný byl pro studenty Jan Palach. O událostech roku 1989 ví třeba od svých rodičů a prarodičů.
anketa: studenti: "Studenti vlastně protestovali na Václavském náměstí proti komunismu." "Moji rodiče byli na základce, ale třeba jsem zjistila, že prý když někdo chtěl na střední školu tak jejich táta musel být komunista nebo někdo z rodiny nebo někdo musel být ve straně, aby se dostal na vysokou školu. Já si myslím že je to v této době lepší než tamté."
Projektový den probíhal uplynulý týden a ukončen byl v úterý, den před státním svátkem. A protože se blíží i Den otevřených dveří karvinského gymnázia, přijměte pozvání a přijďte si školu osobně prohlédnout 25. listopadu od 15 do 18 hodin.
---
Polský mužský pěvecký sbor Hejnał-Echo, fungující při PZKO Karviná-Fryštát oslavil velkým koncertem své 100. narozeniny. Při této příležitosti obdržel sbor ocenění polského ministra kultury za skvělou reprezentaci a šíření polské kultury za hranicemi Polska.
Ve velkém sále MěDK se uskutečnil narozeninový koncert ke 100. výročí založení mužského pěveckého souboru Hejnał-Echo. Funguje při PZKO Karviná-Fryštát, je následovníkem dvou původně samostatných pěveckých sborů Echo z Fryštátu, který byl založen v roce 1920 a Hejnal z Karviné, který byl ustaven v roce 1935. V roce 1964 došlo ke spojení obou sborů. Jde o jeden z posledních polských mužských pěveckých sborů na Těšínsku a Karvinsku.
Andrzej Szyja, dirigent: "My zpíváme klasiku, v první části jsme chtěli ukázat průřez písní, které se zpívaly, co víme z archivu v průběhu 100 let a když to jsou kulatiny, tak jsme to chtěli v druhé části trochu oslavit a chtěli jsme, aby to bylo veselé."
Prozradil člen souboru a zároveň dirigent Andrzej Szyja, který má své kořeny v obou původních souborech.
Andrzej Szyja, dirigent: "Dědeček z jedné strany zpíval v Echu, dědeček z druhé strany v Hejnału a můj otec zpíval už ve sloučeném souboru Hejnał-Echo."
K dirigování se dostal po skončení studií vysoké školy oboru hudební výchova.
Andrzej Szyja, dirigent: "Tehdy Hejnał zrovna hledal dirigenta, tak mě tatínek poprosil, ať se aspoň přijdu podívat na zkoušku, tak jsme se přišel podívat na zkoušku a je to už 18 let a pořád tam chodím."
Koncert spolupřipravoval po hudební stránce i vizuální stránce dlouholetý člen Wiesław Farana. Organizátoři koncertu si navíc přizvali jako hosta soubor Gorol z Jablunkova.
Koncertu se v publiku zúčastnil i pravnuk prvního dirigenta souboru Echo Bartoloměj Plasota z Warszawy. Vesměs celá jeho rodina je spojena s muzikou. Slyšet Hejnal Echo osobně, bylo pro něho silným zážitkem.
Bartłomiej Płasota, pravnuk prvního dirigenta Wilhelma Trzaskalika: "Bylo to vzrušující být tady a vidět, že ten soubor stále žije, protože sto let.. to je opravdu krásné."
Závěrečnou skladbu Kolorowe jarmarki zpíval sbor dokonce několikrát.
Ovace doprovázely i gratulace, ta první patřila Generální konzulce Polské republiky v Ostravě, která sboru předala ocenění polského ministra kultury za skvělou reprezentaci a šíření polské kultury za hranicemi Polska. Soubor Hejnał-Echo v tomto roce obdržel ocenění města v oblasti kultury právě za dlouholetou tvorbu.
---
Karviná se může pochlubit dalšími památnými stromy, které rostou na jejím území. Nacházejí se v Karviné-Dolech a na jejich vzácný výskyt upozornil úředníky jeden z obyvatelů města.
Celkem má město sedm solitérních památných stromů a nově jednu skupinu tří tisů červených. Nachází se v bývalém Larischově parku v Karviné-Dolech. Pracovníci Technických služeb v jejich blízkosti nainstalovali informační ceduli.
Miroslav Hajdušík, náměstek primátora: "V tomto historickém parku, který v Karviné-Dolech je, je spousta zajímavých míst a jsem moc rád, že tyto tisy, které tu jsou, nám tuto skupinu doplnili."
Na vzácné stromy upozornil jeden z občanů města.
Martina Mnichová, vedoucí Odboru stavebního a životního prostředí MMK: "Protože jsou na pozemcích Lesů ČR, musí tam být souhlas vlastníka. Udělali jsme schůzku na místě a vyhlásili jsme tady ty tři stromy jako skupinu památných stromů. Jsou zajímavé tím, že Tisy červené v takovém rozsahu a velikosti jsou na našem území málo viditelné. Jejich odhadované stáří je 140 let, kdy se zakládal bývalý Larischův park."
Původně v podnětu občana byly čtyři stromy, jeden ze skupiny je totiž ležící.
Martina Mnichová, vedoucí Odboru stavebního a životního prostředí MMK: "My jsme ho nezahrnovali do ochrany, protože leží v ochranném pásmu, který ta skupina památných stromů má, a to je 15 metrů od středu největších ze stromů."
V ochranném pásmu se můžou jakékoliv zásahy vykonávat pouze s povolením orgánu ochrany přírody.
---
Karvinské gymnázium si velmi netradičně připomnělo události týkající se 17. listopadu. S myšlenkou přišli sami studenti a pedagogové je ochotně podpořili.
Tohle jsou studenti Septimy, kteří oslovili své pedagogy s myšlenkou uspořádat sérii aktivit týkajících se 17. listopadu. Vymysleli interaktivní hru přes aplikaci, pozvali pamětníky, kteří 17. listopad zažili a vestibul školy výtvarně tématicky vyzdobili.
Julie Janková, učitelka cizích jazyků a dějepisu: “ Máme tady různé plakáty po škole, výstavu tady v atriu. Dále hovoříme o tomto tématu v různých předmětech, tedy nejen v dějepise, ale i v jiných předmětech i například v jazycích. Cílem bylo, aby naši studenti věděli proč je 17. listopad státním svátkem a co si připomínáme, že svoboda není samozřejmá a je nutné za ní bojovat. Co velmi oceňujeme je, že celá ta akce byla na bedrech našich studentů. Například ta hra vznikla z jejich iniciativy, sami to všechno vymysleli."
Jakub Vorel, student septimy: “Bylo to dost náročné. S panem učitelem na informatiku jsme se spojili a zkusili jsme teda něco vytvořit, konzultoval jsem to s ním. Aplikace je vytvořená vlastně tak, že holky které hru vytvořily, napsaly pár úkolů, které se studentům každý den obnovují."
Hedvika Wawreczková, studentka septimy: “Děti se rozdělí na dvě skupiny, na Stranu a Odboj tak, jak tomu bylo vlastně i za tehdejší doby a jejich hlavním úkolem je plnit mise, ve kterých se vlastně snaží být tak nějak tajnými agenty své strany, buď Odboje nebo Komunistické strany."
Jakub Vorel, student septimy: "My potom sečteme všechny body, které vlastně jako strana nebo odboj získali."
Studenti, kteří se do plnění úkolů zapojili, hru ocenili.
anketa, studenti: "Zatím je to v pohodě, ale už byly těžší úkoly. Například, že jsme museli chodit za různými učiteli a ptát se na nějaké věci a zjišťovat, ale zatím to jde." "Byly tam i těžší úkoly, ale jsou i takové vtipnější, že se u toho i zasmějete. Jsou i takové pracovitější, musíte nad tím přemýšlet hodně."
Jedním z dalších počinů studentů byly divadelní dramatické vstupy v hodinách - ostatní studenti, zvláště v nižších ročnících, museli uhodnout historické postavy, které představovali.
Zuzana Morcinková, studentka septimy: "Vybrala jsem si vlastně Alexandra Dubčeka, prvního generálního tajemníka Komunistické strany. Chtěla jsem studentům přiblížit reálie roku 1968 a události související a řekněme potom z období normalizace, trošku jim vysvětlit o co vlastně šlo."
Natálie Dohnalová, studentka septimy: "Já jsem dětem představovala Jana Palacha, který se upálil na protest, protože chtěl svobodné Československo. Studoval na Filozofické fakultě Karlově v Praze. Tahle svíčka je symbol vlastně mého upálení, který jsem představovala jako dětem."
Snadněji rozpoznatelný byl pro studenty Jan Palach. O událostech roku 1989 ví třeba od svých rodičů a prarodičů.
anketa: studenti: "Studenti vlastně protestovali na Václavském náměstí proti komunismu." "Moji rodiče byli na základce, ale třeba jsem zjistila, že prý když někdo chtěl na střední školu tak jejich táta musel být komunista nebo někdo z rodiny nebo někdo musel být ve straně, aby se dostal na vysokou školu. Já si myslím že je to v této době lepší než tamté."
Projektový den probíhal uplynulý týden a ukončen byl v úterý, den před státním svátkem. A protože se blíží i Den otevřených dveří karvinského gymnázia, přijměte pozvání a přijďte si školu osobně prohlédnout 25. listopadu od 15 do 18 hodin.
---
Polský mužský pěvecký sbor Hejnał-Echo, fungující při PZKO Karviná-Fryštát oslavil velkým koncertem své 100. narozeniny. Při této příležitosti obdržel sbor ocenění polského ministra kultury za skvělou reprezentaci a šíření polské kultury za hranicemi Polska.
Ve velkém sále MěDK se uskutečnil narozeninový koncert ke 100. výročí založení mužského pěveckého souboru Hejnał-Echo. Funguje při PZKO Karviná-Fryštát, je následovníkem dvou původně samostatných pěveckých sborů Echo z Fryštátu, který byl založen v roce 1920 a Hejnal z Karviné, který byl ustaven v roce 1935. V roce 1964 došlo ke spojení obou sborů. Jde o jeden z posledních polských mužských pěveckých sborů na Těšínsku a Karvinsku.
Andrzej Szyja, dirigent: "My zpíváme klasiku, v první části jsme chtěli ukázat průřez písní, které se zpívaly, co víme z archivu v průběhu 100 let a když to jsou kulatiny, tak jsme to chtěli v druhé části trochu oslavit a chtěli jsme, aby to bylo veselé."
Prozradil člen souboru a zároveň dirigent Andrzej Szyja, který má své kořeny v obou původních souborech.
Andrzej Szyja, dirigent: "Dědeček z jedné strany zpíval v Echu, dědeček z druhé strany v Hejnału a můj otec zpíval už ve sloučeném souboru Hejnał-Echo."
K dirigování se dostal po skončení studií vysoké školy oboru hudební výchova.
Andrzej Szyja, dirigent: "Tehdy Hejnał zrovna hledal dirigenta, tak mě tatínek poprosil, ať se aspoň přijdu podívat na zkoušku, tak jsme se přišel podívat na zkoušku a je to už 18 let a pořád tam chodím."
Koncert spolupřipravoval po hudební stránce i vizuální stránce dlouholetý člen Wiesław Farana. Organizátoři koncertu si navíc přizvali jako hosta soubor Gorol z Jablunkova.
Koncertu se v publiku zúčastnil i pravnuk prvního dirigenta souboru Echo Bartoloměj Plasota z Warszawy. Vesměs celá jeho rodina je spojena s muzikou. Slyšet Hejnal Echo osobně, bylo pro něho silným zážitkem.
Bartłomiej Płasota, pravnuk prvního dirigenta Wilhelma Trzaskalika: "Bylo to vzrušující být tady a vidět, že ten soubor stále žije, protože sto let.. to je opravdu krásné."
Závěrečnou skladbu Kolorowe jarmarki zpíval sbor dokonce několikrát.
Ovace doprovázely i gratulace, ta první patřila Generální konzulce Polské republiky v Ostravě, která sboru předala ocenění polského ministra kultury za skvělou reprezentaci a šíření polské kultury za hranicemi Polska. Soubor Hejnał-Echo v tomto roce obdržel ocenění města v oblasti kultury právě za dlouholetou tvorbu.
---