V Opavě-Vávrovicích slavnostně otevřeli zrekonstruovaný Dům služeb. Objekt prošel rozsáhlou obnovou po povodních, během které získal zcela nové uspořádání i využití. Kromě běžných služeb nabídne nově také prostory pro seniory, knihovnu nebo krizové ubytování.
Poslední velká obecní budova ve Vávrovicích po předloňských ničivých povodních znovu ožila. Slavnostně tady otevřeli zrekonstruovaný Dům služeb.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Mám obrovskou radost, protože jsem viděl, jaké škody tady byly napáchány povodní a ten celkový výsledek, ten dojem je prostě úžasný.”
Rekonstrukce přinesla nejen odstranění povodňových škod, ale také lepší využití celé budovy. Bývalé prostory pošty se proměnily v moderní klubovnu seniorů s přímým vstupem na zahradu a v patře vznikly nové byty.
Miroslav Kořistka (OMČO), starosta Opavy-Vávrovic: “Stávající zasedačka a senior klub, který byl v prvním patře, byl přestěhován do bývalých prostor české pošty, které se spojili, propojili se zahradou a vznikla zasedací místnost pro senior klub, v druhém nadzemní podlaží vznikl jeden byt pro krizové bydlení. Byt vedle, který je trochu menší, bude nyní pronajatý jako kancelář dětské psycholožky.”
Při rekonstrukci se navíc ukázalo, že více než 130 let starý dům, potřebuje mnohem rozsáhlejší zásahy, než se původně předpokládalo.
Martin Chalupský, vedoucí odboru přípravy a realizace investic: “Ve chvíli, kdy jsme odhalili podlahy tady v druhém nadzemním podlaží. Zjistilo se, že trámové stropy, které byly zřejmě povodní silně zasaženy hnilobou a dřevokazným hmyzem. V podstatě nepoužitelné pro další provoz.”
Renovace Domu služeb symbolicky završila obnovu všech hlavních obecních budov ve Vávrovicích po zářijových povodních. Městskou část nyní čeká už jen dokončení oprav místních kaplí.
---
Ostrava investuje do bezpečí ve městě. Zastupitelé schválili příspěvek pět milionů korun na nákup speciálního policejního auta s váhou. To bude kontrolovat přetížené kamiony, které ničí silnice a ohrožují lidi.
Bezpečnost v ulicích a na silnicích je pro vedení Ostravy dlouhodobou prioritou. Kriminalita ve městě za posledních deset let sice výrazně klesla, polevovat se ale rozhodně nesmí. Město proto pravidelně investuje desítky milionů korun do nejmodernější techniky pro záchranné složky.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Kromě toho, že zřizujeme vlastní městskou policii a vlastní jednotky dobrovolných hasičů, podporujeme také ty organizace, které nejsou přímo městu podřízené. A nevyjímaje Policii České republiky."
Velkým strašákem na ostravských silnicích jsou přetížené kamiony. Jak nebezpečný může být těžký náklad, ukázala i nedávná tragická nehoda na dálnici D56 u Paskova.
Antonín Řezníček, ředitel PČR Ostrava: "Nejvíce nás tíží to, že těžká kamionová doprava nám likviduje provoz ve městě a případně při přetížení těch mostů dochází k drahým opravám."
Právě proto Ostrava přispěje policistům na speciální auto pět milionů korun.
Antonín Řezníček, ředitel PČR Ostrava: "Jednalo by se o to, že jsou to vlastně dvě velké kanceláře v dlouhém autě, které je schopno zasahovat na území města, kdy nás tíží. A vidíte sami uzávěrky mostů."
Ostrava za poslední dekádu investovala do prevence kriminality přes 260 milionů korun. Nová technika se na silnicích a v ulicích města objeví už během příštího roku.
---
Historická budova první základní školy ve Frýdku-Místku patří k nejstarším a nejhodnotnějším ve městě. A podobně jako ostatní stavby podobného věku bojuje s vlhkostí. Tyto problémy by měla vyřešit nová hydroizolace.
U historických budov ve Frýdku-Místku už je to takový evergreen. Buď mají hydroizolaci ve špatném technickém stavu, nebo ji nemají vůbec. Tentokrát přišla řada na budovu první základní školy ve Frýdku.
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Hydroizolace je prostě problém. Dožívá, nebo někde vůbec není. Je to obrovský problém pro budovu, protože ona víceméně tou vlhkostí trpí a jsou s tím obrovské problémy i uvnitř. Po úspěšných akcích na ostatních školách v Lískovci a potom na hospici pokračujeme dál tady na 1. ZŠ. Máme hotovou vnitřní část. Teď je na řadě vnější část. To znamená, bude to akce, kdy se musí kopat kolem obvodu celé té budovy . Pak se tam musí udělat omítka a nějakým způsobem se musí sanovat celá ta zeď. A udělat odvodnění, případně drenáž. A tady v tom případě ještě navíc nová kanalizace."
Jak velká investice to je a jak je těžké to rozhodování, do které budovy se pustit?
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Můžeme takhle postupně začít, jednou skončíme jednou budovou a začneme na druhém konci dalšími budovami. Bude to trvat čtyři měsíce a náklad bude 9 milionů. Máme hotovou tu vnitřní část. Po této základní části je hotová hydroizolace. Můžeme říct, že potom máme v plánu ještě další budovy, ale je to běh na dlouhou trať."
Nejnáročnější práce se zvládnou během letních prázdnin. V září a v říjnu se budou muset žáci a učitelé vyrovnat s jistým diskomfortem.
Zbyněk Šostý, ředitel, 1. ZŠ Frýdek-Místek: "Dnešním dnem byla zahájena další etapa této opravy. Rozsáhlé, protože ta budova dlouhá léta je bez hydroizolace. Takže v letošním roce kolem celého baráku v podstatě z dvou třetin se udělá to, co se má. Ale zjistilo se taky, že propadla klasická kanalizace, takže do tvaru U se bude muset tady vpředu, na spojnici směrem na dvorek, udělat i nová kanalizace, která bude svádět všechny dešťové vody z okolí té naší školy."
Jaké problémy vám ta vlhkost dělala?
Zbyněk Šostý, ředitel, 1. ZŠ Frýdek-Místek: "No, je to už dlouhodobý problém. Trvalo to možná deset, patnáct let. V suterénu byla při deštích voda, hlína až do výšky dvou metrů a tvořila se plíseň. Takže jsem rád, že během těch dvou, tří let se snad podaří tuto věc opravit a školička, která bude mít 140 let, bude fungovat tak, jak má."
Boj s vlhkostí tímto pro Frýdek-Místek zdaleka nekončí. Hydroizolace se brzy dočkají také budova bývalého německého gymnázia, Místecká záložna a Národní dům.
---
Návrhy na zlepšení života ve městě, prostřednictvím takzvaného participativního rozpočtu, letos v Novém Jičíně přihlásilo šest předkladatelů. Prezentovali je na veřejném jednání Komise Zdravého města.
Radnice devátým rokem vyhlásila výzvu Projekty pro Nový Jičín, v rámci které mohli občané nebo i zástupci spolků předkládat své návrhy na to, co by si ve městě přáli do výše půl milionu korun vybudovat nebo změnit.
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Letos předložili šest nápadů, což si myslím, je pěkný počet. A z těch potom bude Komise Zdravého města doporučovat radě, aby postoupily, případně nepostoupily do toho veřejného hlasování.”
Jiří Marek, předkladatel návrhu: “Přicházím s nápadem zabezpečení sportovního areálu na Lamberku. Jedná se vlastně o sítě, které budou umístěny za bránou.”
Tomáš Mička, předkladatel návrhu: “Jedná se o rozšíření a nějakou rekonstrukci dětského hřiště ve Straníku.”
Ludmila Glogar, předkladatelka návrhu: “Centrum, kde to žije, to je vybudování dětského hřiště za Českou spořitelnou.”
Kamil Škarka, předkladatel návrhu: “U nás v Bludovicích byla vysazena alej a vlastně dominanta aleje by měla být nějaká věc a my jsme se rozhodli, že by to mohla být houpačka.”
Zuzana Barvenčíková, předkladatelka návrhu: “Navrhla jsem na naučnou bylinkovou zahrádku.”
Šestým předloženým návrhem je revitalizace areálu Hückelových vil, který obsahuje například instalaci informačních cedulí, doplnění odpadkových košů nebo obnovu volejbalového hřiště.
Finální hlasování veřejnosti proběhne na podzim. Vítězný projekt bude realizován v roce 2027.
---
Karviná bude mít vlastní lázeňské oplatky. Projekt je nyní ve fázi příprav, na kterých se již pilně pracuje.
Nyní probíhá rekonstrukce vybraných prostor. Poté přijde instalace speciálních strojů, které oplatky budou vyrábět.
Kateřina Slivková, zakladatelka projektu: "Nápad jsem měla už delší dobu. Už několik let jsem chtěla přivést do Karviné nějaký sladký produkt, který bude Karvinou reprezentovat, a se statutem lázeňského města, který loni vlastně přišel, jsem se rozhodla, že půjdeme do lázeňských oplatek a trojhránků."
Projektu předcházelo několik měsíců jednání s dodavateli technologií a seznamování se s výrobním procesem.
Kateřina Slivková, zakladatelka projektu: "Teď jsme ve fázi rekonstrukce, vyvíjení příchutí. Ten stroj vyrobí denně vlastně tisíc krabic oplatek, takže už je to opravdu velkovýroba. Budeme hledat i nové zaměstnance."
Karvinské oplatky budou mít i svůj speciální vzhled.
Kateřina Slivková, zakladatelka projektu: "Oplatek bude mít uprostřed takové srdíčko a kolem lipové listy. Za mě je to láska k městu a hlavně k oplatkám, a lipové listy jsou ve znaku Karviné."
Lukáš Raszyk (SOCDEM), náměstek primátora Karviné: "Já jsem moc rád za to, že taková iniciativa tady přišla. My na takové věci máme i podnikatelské vouchery."
Přípravy projektu by měly trvat do zimních měsíců. První lázeňské oplatky města Karviné by se podle současných plánů měly objevit ještě letos v období Vánoc.
---
Opavské Městské sady patřily prvnímu ročníku akce Běh srdcem. Sportovní dopoledne připravil magistrát pro pěstounské rodiny a děti, které si kromě závodění užily také společný program a odměny.
Městské sady v Opavě zaplnily pěstounské rodiny s dětmi. První ročník akce Běh srdcem nabídl sportovní zážitky dětem od nejmenších až po osmnáctileté. Přestože vysoké teploty účast částečně ovlivnily, na start se postavilo několik desítek mladých běžců.
Pavla Heinzová, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí: “Celkem bylo přihlášeno 62 účastníků, ale s ohledem na teplotu jich přijelo asi 37. Jsme za tuto účast velice rádi, myslím si, že si ten dnešní den všichni užili a myslím si, že největší odměnou pro všechny je vstup na městské koupaliště."
Akce měla nejen sportovní, ale především společenský rozměr. Nabídla prostor pro setkání pěstounských rodin i pracovníků, kteří se náhradní rodinné péči dlouhodobě věnují.
Michal Kokošek (ANO), místostarosta Opavy: “Jsme za to velice rádi, že máme tolik pěstounů, máme víc než 60 rodin, které se starají o více než 170 dětí tady ve městě a okrese Opava. Jsme rádi, že se rodiny sejdou spolu, vidí se navzájem s našimi pracovnicemi a každé dítě dostane nějaké sladké ohodnocení.”
Na všechny závodníky čekaly medaile, drobné dárky, občerstvení i doprovodný program. Největší radost ale dětem udělal samotný běh a následné osvěžení.
anketa: účastníci běhu: “Běželo se mi celkem v pohodě. Bylo celkem horko, ale dalo se to zvládnout. Běželi jsme dvě kolečka, doběhl jsem jako druhý, takže jsem rád.”
“Užil jsem si to. Bylo to fajne. Bylo hodně horko. První jsem doběhl, dostali jsme velký koláč, nějakou šťávu, nějaké dárky a dost věcí. Na koupák se chystám se zchladit.”
“Bylo to fajn, jedno kolečko jsem běžel, ale jinak dobrý.”
První ročník Běhu srdcem tak ukázal, že společné sportovní zážitky mohou být zároveň příležitostí poděkovat pěstounům za jejich každodenní péči.
---
V Opavě-Vávrovicích slavnostně otevřeli zrekonstruovaný Dům služeb. Objekt prošel rozsáhlou obnovou po povodních, během které získal zcela nové uspořádání i využití. Kromě běžných služeb nabídne nově také prostory pro seniory, knihovnu nebo krizové ubytování.
Poslední velká obecní budova ve Vávrovicích po předloňských ničivých povodních znovu ožila. Slavnostně tady otevřeli zrekonstruovaný Dům služeb.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Mám obrovskou radost, protože jsem viděl, jaké škody tady byly napáchány povodní a ten celkový výsledek, ten dojem je prostě úžasný.”
Rekonstrukce přinesla nejen odstranění povodňových škod, ale také lepší využití celé budovy. Bývalé prostory pošty se proměnily v moderní klubovnu seniorů s přímým vstupem na zahradu a v patře vznikly nové byty.
Miroslav Kořistka (OMČO), starosta Opavy-Vávrovic: “Stávající zasedačka a senior klub, který byl v prvním patře, byl přestěhován do bývalých prostor české pošty, které se spojili, propojili se zahradou a vznikla zasedací místnost pro senior klub, v druhém nadzemní podlaží vznikl jeden byt pro krizové bydlení. Byt vedle, který je trochu menší, bude nyní pronajatý jako kancelář dětské psycholožky.”
Při rekonstrukci se navíc ukázalo, že více než 130 let starý dům, potřebuje mnohem rozsáhlejší zásahy, než se původně předpokládalo.
Martin Chalupský, vedoucí odboru přípravy a realizace investic: “Ve chvíli, kdy jsme odhalili podlahy tady v druhém nadzemním podlaží. Zjistilo se, že trámové stropy, které byly zřejmě povodní silně zasaženy hnilobou a dřevokazným hmyzem. V podstatě nepoužitelné pro další provoz.”
Renovace Domu služeb symbolicky završila obnovu všech hlavních obecních budov ve Vávrovicích po zářijových povodních. Městskou část nyní čeká už jen dokončení oprav místních kaplí.
---
Ostrava investuje do bezpečí ve městě. Zastupitelé schválili příspěvek pět milionů korun na nákup speciálního policejního auta s váhou. To bude kontrolovat přetížené kamiony, které ničí silnice a ohrožují lidi.
Bezpečnost v ulicích a na silnicích je pro vedení Ostravy dlouhodobou prioritou. Kriminalita ve městě za posledních deset let sice výrazně klesla, polevovat se ale rozhodně nesmí. Město proto pravidelně investuje desítky milionů korun do nejmodernější techniky pro záchranné složky.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Kromě toho, že zřizujeme vlastní městskou policii a vlastní jednotky dobrovolných hasičů, podporujeme také ty organizace, které nejsou přímo městu podřízené. A nevyjímaje Policii České republiky."
Velkým strašákem na ostravských silnicích jsou přetížené kamiony. Jak nebezpečný může být těžký náklad, ukázala i nedávná tragická nehoda na dálnici D56 u Paskova.
Antonín Řezníček, ředitel PČR Ostrava: "Nejvíce nás tíží to, že těžká kamionová doprava nám likviduje provoz ve městě a případně při přetížení těch mostů dochází k drahým opravám."
Právě proto Ostrava přispěje policistům na speciální auto pět milionů korun.
Antonín Řezníček, ředitel PČR Ostrava: "Jednalo by se o to, že jsou to vlastně dvě velké kanceláře v dlouhém autě, které je schopno zasahovat na území města, kdy nás tíží. A vidíte sami uzávěrky mostů."
Ostrava za poslední dekádu investovala do prevence kriminality přes 260 milionů korun. Nová technika se na silnicích a v ulicích města objeví už během příštího roku.
---
Historická budova první základní školy ve Frýdku-Místku patří k nejstarším a nejhodnotnějším ve městě. A podobně jako ostatní stavby podobného věku bojuje s vlhkostí. Tyto problémy by měla vyřešit nová hydroizolace.
U historických budov ve Frýdku-Místku už je to takový evergreen. Buď mají hydroizolaci ve špatném technickém stavu, nebo ji nemají vůbec. Tentokrát přišla řada na budovu první základní školy ve Frýdku.
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Hydroizolace je prostě problém. Dožívá, nebo někde vůbec není. Je to obrovský problém pro budovu, protože ona víceméně tou vlhkostí trpí a jsou s tím obrovské problémy i uvnitř. Po úspěšných akcích na ostatních školách v Lískovci a potom na hospici pokračujeme dál tady na 1. ZŠ. Máme hotovou vnitřní část. Teď je na řadě vnější část. To znamená, bude to akce, kdy se musí kopat kolem obvodu celé té budovy . Pak se tam musí udělat omítka a nějakým způsobem se musí sanovat celá ta zeď. A udělat odvodnění, případně drenáž. A tady v tom případě ještě navíc nová kanalizace."
Jak velká investice to je a jak je těžké to rozhodování, do které budovy se pustit?
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Můžeme takhle postupně začít, jednou skončíme jednou budovou a začneme na druhém konci dalšími budovami. Bude to trvat čtyři měsíce a náklad bude 9 milionů. Máme hotovou tu vnitřní část. Po této základní části je hotová hydroizolace. Můžeme říct, že potom máme v plánu ještě další budovy, ale je to běh na dlouhou trať."
Nejnáročnější práce se zvládnou během letních prázdnin. V září a v říjnu se budou muset žáci a učitelé vyrovnat s jistým diskomfortem.
Zbyněk Šostý, ředitel, 1. ZŠ Frýdek-Místek: "Dnešním dnem byla zahájena další etapa této opravy. Rozsáhlé, protože ta budova dlouhá léta je bez hydroizolace. Takže v letošním roce kolem celého baráku v podstatě z dvou třetin se udělá to, co se má. Ale zjistilo se taky, že propadla klasická kanalizace, takže do tvaru U se bude muset tady vpředu, na spojnici směrem na dvorek, udělat i nová kanalizace, která bude svádět všechny dešťové vody z okolí té naší školy."
Jaké problémy vám ta vlhkost dělala?
Zbyněk Šostý, ředitel, 1. ZŠ Frýdek-Místek: "No, je to už dlouhodobý problém. Trvalo to možná deset, patnáct let. V suterénu byla při deštích voda, hlína až do výšky dvou metrů a tvořila se plíseň. Takže jsem rád, že během těch dvou, tří let se snad podaří tuto věc opravit a školička, která bude mít 140 let, bude fungovat tak, jak má."
Boj s vlhkostí tímto pro Frýdek-Místek zdaleka nekončí. Hydroizolace se brzy dočkají také budova bývalého německého gymnázia, Místecká záložna a Národní dům.
---
Návrhy na zlepšení života ve městě, prostřednictvím takzvaného participativního rozpočtu, letos v Novém Jičíně přihlásilo šest předkladatelů. Prezentovali je na veřejném jednání Komise Zdravého města.
Radnice devátým rokem vyhlásila výzvu Projekty pro Nový Jičín, v rámci které mohli občané nebo i zástupci spolků předkládat své návrhy na to, co by si ve městě přáli do výše půl milionu korun vybudovat nebo změnit.
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Letos předložili šest nápadů, což si myslím, je pěkný počet. A z těch potom bude Komise Zdravého města doporučovat radě, aby postoupily, případně nepostoupily do toho veřejného hlasování.”
Jiří Marek, předkladatel návrhu: “Přicházím s nápadem zabezpečení sportovního areálu na Lamberku. Jedná se vlastně o sítě, které budou umístěny za bránou.”
Tomáš Mička, předkladatel návrhu: “Jedná se o rozšíření a nějakou rekonstrukci dětského hřiště ve Straníku.”
Ludmila Glogar, předkladatelka návrhu: “Centrum, kde to žije, to je vybudování dětského hřiště za Českou spořitelnou.”
Kamil Škarka, předkladatel návrhu: “U nás v Bludovicích byla vysazena alej a vlastně dominanta aleje by měla být nějaká věc a my jsme se rozhodli, že by to mohla být houpačka.”
Zuzana Barvenčíková, předkladatelka návrhu: “Navrhla jsem na naučnou bylinkovou zahrádku.”
Šestým předloženým návrhem je revitalizace areálu Hückelových vil, který obsahuje například instalaci informačních cedulí, doplnění odpadkových košů nebo obnovu volejbalového hřiště.
Finální hlasování veřejnosti proběhne na podzim. Vítězný projekt bude realizován v roce 2027.
---
Karviná bude mít vlastní lázeňské oplatky. Projekt je nyní ve fázi příprav, na kterých se již pilně pracuje.
Nyní probíhá rekonstrukce vybraných prostor. Poté přijde instalace speciálních strojů, které oplatky budou vyrábět.
Kateřina Slivková, zakladatelka projektu: "Nápad jsem měla už delší dobu. Už několik let jsem chtěla přivést do Karviné nějaký sladký produkt, který bude Karvinou reprezentovat, a se statutem lázeňského města, který loni vlastně přišel, jsem se rozhodla, že půjdeme do lázeňských oplatek a trojhránků."
Projektu předcházelo několik měsíců jednání s dodavateli technologií a seznamování se s výrobním procesem.
Kateřina Slivková, zakladatelka projektu: "Teď jsme ve fázi rekonstrukce, vyvíjení příchutí. Ten stroj vyrobí denně vlastně tisíc krabic oplatek, takže už je to opravdu velkovýroba. Budeme hledat i nové zaměstnance."
Karvinské oplatky budou mít i svůj speciální vzhled.
Kateřina Slivková, zakladatelka projektu: "Oplatek bude mít uprostřed takové srdíčko a kolem lipové listy. Za mě je to láska k městu a hlavně k oplatkám, a lipové listy jsou ve znaku Karviné."
Lukáš Raszyk (SOCDEM), náměstek primátora Karviné: "Já jsem moc rád za to, že taková iniciativa tady přišla. My na takové věci máme i podnikatelské vouchery."
Přípravy projektu by měly trvat do zimních měsíců. První lázeňské oplatky města Karviné by se podle současných plánů měly objevit ještě letos v období Vánoc.
---
Opavské Městské sady patřily prvnímu ročníku akce Běh srdcem. Sportovní dopoledne připravil magistrát pro pěstounské rodiny a děti, které si kromě závodění užily také společný program a odměny.
Městské sady v Opavě zaplnily pěstounské rodiny s dětmi. První ročník akce Běh srdcem nabídl sportovní zážitky dětem od nejmenších až po osmnáctileté. Přestože vysoké teploty účast částečně ovlivnily, na start se postavilo několik desítek mladých běžců.
Pavla Heinzová, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí: “Celkem bylo přihlášeno 62 účastníků, ale s ohledem na teplotu jich přijelo asi 37. Jsme za tuto účast velice rádi, myslím si, že si ten dnešní den všichni užili a myslím si, že největší odměnou pro všechny je vstup na městské koupaliště."
Akce měla nejen sportovní, ale především společenský rozměr. Nabídla prostor pro setkání pěstounských rodin i pracovníků, kteří se náhradní rodinné péči dlouhodobě věnují.
Michal Kokošek (ANO), místostarosta Opavy: “Jsme za to velice rádi, že máme tolik pěstounů, máme víc než 60 rodin, které se starají o více než 170 dětí tady ve městě a okrese Opava. Jsme rádi, že se rodiny sejdou spolu, vidí se navzájem s našimi pracovnicemi a každé dítě dostane nějaké sladké ohodnocení.”
Na všechny závodníky čekaly medaile, drobné dárky, občerstvení i doprovodný program. Největší radost ale dětem udělal samotný běh a následné osvěžení.
anketa: účastníci běhu: “Běželo se mi celkem v pohodě. Bylo celkem horko, ale dalo se to zvládnout. Běželi jsme dvě kolečka, doběhl jsem jako druhý, takže jsem rád.”
“Užil jsem si to. Bylo to fajne. Bylo hodně horko. První jsem doběhl, dostali jsme velký koláč, nějakou šťávu, nějaké dárky a dost věcí. Na koupák se chystám se zchladit.”
“Bylo to fajn, jedno kolečko jsem běžel, ale jinak dobrý.”
První ročník Běhu srdcem tak ukázal, že společné sportovní zážitky mohou být zároveň příležitostí poděkovat pěstounům za jejich každodenní péči.
---
