V Karviné vyšetřují magnetickou rezonancí i děti

Na sklonku loňského roku otevřela Nemocnice Karviná-Ráj nové zázemí magnetické rezonance. Jde o třetí pracoviště v Moravskoslezském kraji, které touto metodou vyšetřuje i malé děti.

Magnetickou rezonancí vyšetřovali děti dosud pouze ve Fakultní nemocnici Ostrava a v nemocnici Třinec. Čekací doby na vyšetření touto moderní diagnostickou metodou byl až jeden rok.

Barbara Widenková, primářka Dětského oddělení Nemocnice Karviná-Ráj: " V MSK vyvstala potřeba vyšetřovat děti magnetickou rezonancí a naše nemocnice zareagovala na tuto potřebu a vytvořili jsme si zázemí a můžeme tyto služby poskytovat.”

Vyšetření magnetickou rezonancí je neinvazivní, nebolestivé vyšetření bez radiační zátěže, ale časově náročnější, které vyžaduje nehybnost pacienta.

Miroslav Zajíček, primář anesteziologického oddělení Nemocnice Karviná-Ráj: "Někteří ti pacienti nejsou schopni uležet ten výkon, tak malé děti sedujeme a díky tomu, že jsme si pořídili techniku, která je schopná fungovat v prostředí rezonance, tzn. přístroj ventilační a monitorovací systém, tak poskytujeme tuto službu i těmto malým dětem."

Renáta Kacířová, primářka Radiodiagnostického oddělení: "Záleží, jak to dítě je psychicky komponované, prototže některé čtyřleté dítě v pohodě uleží a není třeba sedace a třeba desetileté dítě, které má psychickou poruchu, tak se uspí, protože by tam prostě nevydrželo.” 

Vyšetřením prochází děti už od kojeneckého věku s váhou minimálně osm kilogramů. U každého pacienta spolupracují s radiodiagnostickým oddělením i oddělení dětské a ARO.

Renáta Kacířová, primářka Radiodiagnostického oddělení: "Mozek vyšetřujeme zhruba dvacet minut, pokud se jedná o nějaké další vyšetření, měli jsme i dítě s patologií v oblasti ramene a podpaží a tam se už dostáváme zhruba ke 45 minutám.” 

Protože s uspáním a probouzením malých pacientů se celkové vyšetření prodlužuje, vyšetřují se tady čtyři děti týdně.

V Nemocnice Karviná-Ráj vycházejí vstříc rodičům, kteří mohou být po dobu uspávání osobně s dítětem v kontaktu, případně i po celou dobu vyšetření.

---

Záchranář na cestách procestoval na koloběžce Kubu

Pár uplynulých měsíců trávil záchranář Marek Balicki na Kubě, kam se vydal společně s další zkušenou cestovatelkou Veronikou. Momentálně je zpátky v České republice. v Na chvíli se na Kubu s Markem vydáme ještě jednou prostřednictvím následující reportáže.

Záchranář na cestách Marek Balicki procestoval za poslední roky velký kus světa, zažil spoustu dobrodružství a navštívil desítky zázemí záchranářů na různých kontinentech. Podařilo se mu to i na Kubě, ze které se nedávno vrátil. Téměř tři tisíce kilometrů procestoval na koloběžce, kterou v této zemi dosud neznali.

Marek Balicki, záchranář na cestách: "Reakce byla specifická, protože říkali “aj mamá” nebo “ajajajaj”, protože v životě koloběžky v tomto provedení neviděli ani nemohli, protože co máme informace, jsme první, co tam ty koloběžky dovezli a zase odvezli.” 

Na Kubu bude Marek vzpomínat hlavně v souvislosti s nedostatkem jídla, který mu komplikoval cestu. Také Marka i jeho partnerku doprovázely zdravotní potíže. Příroda na Kubě, nedotčená turisty, mu ale tyto nepříjemnosti vynahradila.

Marek Balicki, záchranář na cestách: "Po cestě jsme navštívili třeba krokodýlí farmu, kde je až 9 tisíc různě velkých krokodýlů, taky jsme po cestě zažili jejich styl vypalování trávy, který by se u nás rovnal velkému požáru, ale tam to nikdo neřešil a když už šlo na nakupování, přetrvával stejný problém, kdy v obchodech nebyl nějaký pestrý sortiment."

Jednou ze zastávek bylo i turisticky oblíbené město Trinidad, historicky proslulé pěstování cukrové třtiny.

Marek Balicki, záchranář na cestách: "Bylo zajímavé navštívit třeba velkou strážní věž, má 4 patra a jsou tam zbytky různých továrny na zpracování této cukrové třtiny. Během našeho putování jsme spali na několik zajímavých místech, občas to byly pláže, kde nám ale ráno nečekaně proběhly kolem stanu krávy, krásná místa u jezera nebo zašití na louce."

V centrální části Kuby se oba museli napojit na jejich typickou dálnici, kteoru využívají snad všechny dopravní prostředky včetně koní, povozů, skútrů a cyklistů.

Marek Balicki, záchranář na cestách: "Občas jsme na této dálnici byli úplně sami a dlouho nejelo žádné auto, jindy jsme mohli potkat mosty, které vedou přes dálnici, ale nejsou napojeny na žádnou silnici, jsou to jen pozůstatky z plánovaných staveb, nicméně nám to umožnilo být velmi rychlí a urazit třeba 100 km za den. Nejtěžší část cesty byla nejzápadnější část národního parku, která je odříznuta od civilizace, žije zde minimální množství lidí a vjezd do parku hlídá armáda."

Po cestě se Markovi podařilo dostat se k tamním hasičům.

Marek Balicki, záchranář na cestách: "Podařilo se mi to nakonec v hlavním městě Havaně, kde jsem navštívil jednu ze stanic a nechal se dovést k nejvyššímu, on se se mnou domluvil na další den a tu nášivku, kterou normálně nedávají, jsem obdržel a vyměnil za českou."

V Havaně ale cesta po Kubě zdaleka nekončila, po cestě se k Markovi přidal i jeho otec.

Marek Balicki, záchranář na cestách: "Zkusili jsme si užít Kubu i z té turistické stránky, navštívili jsme nejzajímavější turistická místa. Užili jsme si i trochu kultury navštívili kabaret a zaplatili si lekci salsy.”

Marek plánuje všechny zážitky, které po světě nasbíral, sepsat do knihy… tam také zmíní i výjimečné cestování po Kubě ve dvojici.

Marek Balicki, záchranář na cestách: "Je to specifické, v něčem jsou pozitiva, v něčem negativa, ale minimálně to sdílení těch míst bylo jedinečné a toho si vážím nejvíce."

Čas v České republice, který stráví záchranář na cestách před další expedicí, chce Marek využít i pro přednášky a besedy. Jedna z nich se uskuteční 7. května v literárním salonku regionální knihovny od 18 hodin, kam jsou všichni zájemci o cestování zváni.

---

Školáci ze ZŠ Školská přivítali jaro velikonočním jarmarkem

Školáci ze Základní školy Školská společně se svými pedagogy přivítali jaro hned první jarní den a to Velikonočním jarmarkem, na který se všichni těšili a jehož přípravy nepodcenili.

 Rodičům a přátelům školy, kteří na jarmark přišli, tak mohli nabídnout pestrou paletu výrobků a velikonočních dekorací, které si tady také mohli sami návštěvníci i vyrobit v několika dílnách.

RADKA KAPOLKOVÁ, organizátorka jarmarku: "Podílela se celá škola od nejmenších prvňáčků po deváté třídy a hlavně jejich učitelé, kteří s nimi připravili velikonoční dílničky ."

VERONIKA KŘÍSTKOVÁ, žákyně školy: "Na našem stanovišti nabízíme ovečky, které dělala 7.A, tady tohle 1.A a tady tohle má taky 7.A . Většina je z papíru, ale třeba ty ovečky to je z polystyrenových koleček omotané bavlnou a ty výrobky vymyslela naše asistentka.”

Na jarmarku bylo opravdu z čeho vybírat, kreativitu a snažení dětí rodiče ocenili.

anketa: návštěvnice jarmarku: "Jarmark je velmi zdařilý, jde tady koupit od bižuterie, různých zápichů až po beránka, takže opravdu pestrá nabídka." "Mě se jarmark moc líbí, jelikož jsme tady chodila na základní školu, je to pro mě nostalgické, teď tu mám malého bráchu, tak jsme spolu zašli a mají tady krásné výrobky, těším se, až si vyzdobím byt."

Velikonoční jarmark oživila také dvě jehňata, pro které děti vymýšlely jména. 

---