Moravskoslezský kraj dokončil výstavbu nového Dětského centra Pluto v Havířově. Moderní zařízení poskytne zázemí dětem, které potřebují okamžitou pomoc. Nová budova nahradila původní objekt a svým uspořádáním se co nejvíce přibližuje běžnému rodinnému prostředí.
Zhruba rok trvala stavba nového moderního Dětského centra Pluto v Havířově. Zařízení poskytuje zázemí dětem, které vyžadují okamžitou pomoc a musely být z různých důvodů odebrány ze svých rodin.
Stanislav Kopecký (ANO), náměstek hejtmana MSK pro sociální oblast: „Co se týče samotné stavby, Moravskoslezský kraj stál před důležitým rozhodnutím, zda stávající budovu opravovat. Dnes ale vidíme, že bylo správné rozhodnutí budovu zbourat a postavit novou. Vždy bychom totiž narazili na určité stavební a technické limity. Co se týče samotné služby, vidíme i dnes, že je velmi potřebná. Bohužel dětí, které potřebují pomoc a urgentní záchyt, je stále dost.“
Centrum nyní nabídne dětem prostředí, které se svým uspořádáním co nejvíce přibližuje běžnému rodinnému životu.
Zuzana Klimszová, ředitelka Dětského centra Pluto: „Děti mají možnost bydlet v samostatných bytových jednotkách. Každá bytová jednotka je uzpůsobena tak, že jsou v ní tři samostatné dětské pokoje, kde mohou být děti rozděleny podle věku, individuálních potřeb a specifik, která si s sebou často nesou. Součástí každého bytu je také obývací pokoj s kuchyňským koutem, kde mají možnost si vařit, připravovat jídlo a trávit společný čas.“
Značnou část nákladů na výstavbu poskytl Moravskoslezský kraj ze svého rozpočtu.
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MSK pro investice a majetek: „Stavba byla velmi náročná, nicméně měli jsme na ni zhruba rok. Časově jsme se vešli do plánovaného harmonogramu. Začali jsme loni v únoru a dnes stavba stojí, jak vidíte. Stála zhruba 73 milionů korun. Důležité je, že 43 milionů korun šlo z krajského rozpočtu a dalších 30 milionů korun jsme získali z dotací. Co se týče samotné stavby, ta je hotová, vybavení je také dokončeno. Dále budeme rozvíjet zahradu a doplňovat prvky pro děti, aby si zde mohly pobyt co nejvíce užít.“
Kapacita dětského centra je 12 dětí, ve výjimečných případech až 15. Od 1. července bude centrum nabízet také sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Jejich cílem je pomoci dětem vrátit se co nejdříve domů a předcházet jejich odebrání z rodiny.
---
Archiv města Ostravy získal unikátní kartotéku židovských obyvatel, kteří žili před válkou na Ostravsku. Zpracovala ho dnes již 95letá Libuše Salomonovičová a trvalo jí to 25 let. Už v průběhu bádání pomohla stovkám lidí vypátrat své předky a vydala i několik knih.
Libuše Salomonovičová pracovala v Ostravském muzeu a když odešla do důchodu našla si neobvyklý koníček. Ačkoliv sama židovkou není, začala dávat dohromady archiv židovských obyvatel Ostravska před 2. světovou válkou.
Libuše Salomonovičová, badatelka, autorka archivu ostravských židovských obyvatel: "Já jsem prošla veškeré fondy. První to byly domovské matriky, pak to byly sčítací operáty, všelijaké zabavení židovského majetku, všechny domy, které byly."
Dnes má 95 let a kvůli zhoršenému zraku badatelskou práci ukončila. Celou kartotéku předala Archivu města Ostravy. Jde o asi 10 000 kartiček s přibližně 33 tisíci jmény židovských obyvatel a s odkazy na zdroje.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "To, co vlastně jsme dneska získali do Archivu města Ostravy, je naprosto unikátní a vlastně asi bychom to vlastními silami takhle nikdy neudělali."
Badatelka stihla v průběhu let vytvořit rodokmen asi 700 zájemcům a napsat několik knih. Archiv tak získává unikátní zdroj informací a nyní bude v její práci pokračovat.
Hana Šústková, ředitelka Archivu města Ostravy: "To jsou tisíce a tisíce archů, které ona musela projít a které pak sepsala a dala to celé dohromady. Takže to je prostě pro jednoho člověka neuvěřitelná práce."
O kartotéku měly zájem v Židovském muzeu v Praze i v Muzeu diaspory v Tel Avivu. Paní Salomon Fričová ale nabídky odmítla a všech 34 krabic věnovala archivu města, kde jí s bádáním pomáhali.
---
Na mnoha sídlištích ve Frýdku-Místku je nedostatek parkovací míst. Město proto umisťuje do nevzhledných vnitrobloků nová parkoviště, ale nezapomíná při tom ani na doplnění zeleně.
Na sídlišti Riviéra ve Frýdku-Místku jsou připraveny k rekonstrukci čtyři vnitrobloky.
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Ten plán je nějakým způsobem tady ty staré asfalty dát pryč a udělat tady něco užitečného. Něco, co by mělo využití. Jedno z těchto míst je navrženo jako parkování a další jsou jako dětské hřiště, lavičky a takové relaxační zóny. Takže začínáme tady tímto. Tady se nám podařilo dojednat s ČEZem přeložku. Jinak u těch ostatních pořád ještě máme určité problémy se sítěmi, to znamená SmVaK, ČEZ a další, kteří mají tam své sítě a chtějí v podstatě po nás přeložky, chtějí po nás výměnu a tak dále, což je obrovsky drahé, tak tam musíme dojít k nějakým kompromisům. A tady začínáme tedy v tomto vnitrobloku. Bude tady třicet parkovacích míst a myslím, že to stihnou Technické služby stihnou. Dneska je všechno složité, takže doufejme, že to stihnou za tři měsíce. No a zase se uleví občanům, protože teď v podstatě je problém s parkováním všude."
Vladimír Macura, předseda představenstva, Technické služby F-M: "Měla by to být relativně jednoduchá stavba. Přesuneme se tady někdy v červenci poté, co ukončíme výstavbu volnočasového areálu, který je tady v sousedství přes několik bloků. Ukončit bychom tu stavbu měli na konci září."
Popište nám tedy, jak to bude vypadat.
Vladimír Macura, předseda představenstva, Technické služby F-M: "Nebude to asfaltová plocha, bude to částečně zámková dlažba a částečně to budou tvárnice. Bude to kompletně odvodněno v místě, tzn. budou tady vsaky pro tu vodu, která tady spadne. Ten příjezd bude při stávajícím parkovišti a bude tady několik nových osvětlovacích sloupů, které budou osvětlovat jednak to parkoviště a jednak ty příjezdové plochy. Kromě toho vlastního parkoviště tady vybudujeme nový vstup přes nově vybudované schodiště."
Jedno z nejzelenějších sídlišť ve městě výstavbou parkoviště o zeleň nepřijde.
Vladimír Macura, předseda představenstva, Technické služby F-M: "Bude tady nějaké doplnění stromů. Myslím, že jenom dva stromy, ale plus nějaké další sadové úpravy. Mělo by se to určitě zkulturnit. To místo bude vypadat lépe, než vypadá dneska. Kromě toho, že bude užitečné."
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Budou tady sadové úpravy, to znamená, že zeleň se doplní. A myslím si, že právě sídliště Riviéra je unikum ve městě, protože to je jedno z nejzelenějších sídlišť. Stromy se tady nebudou kácet, spíš ještě tady přibude zeleně, přibude tady nových stromů, keřů, tak ať se tady využije veškerá plocha a ať se to prostě zpříjemní."
Další rekonstrukce budou pokračovat i jinde.
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Po dokončení tady tohoto parkoviště jsme vytipovali ještě současně pozemky na jiných sídlištích, to znamená Lískovec, K Hájku a další, kde také chceme začít budovat taková podobná parkoviště. Ono se zdá třicet míst, ale ono to pomůže. A když se třeba udělá taková úprava tří, čtyř takových ploch, tak to už je potom nějaký významný počet těch parkovacích míst."
Náklady na rekonstrukci tohoto vnitrobloku budou 9,5 milionu korun.
---
Lvi a další velké kočky žijí v ostravské ZOO ve starých, dnes již nevyhovujících prostorách pavilonu Indické šelmy. Zahrada proto ve spolupráci s městem pro ně připravuje moderní chovatelskou expozici s obrovskou voliérou. Na jejím financování se mohu podílet i lidé prostřednictvím sbírky.
Kdo chodí pravidelně do ZOO Ostrava, jistě sleduje nebývalý rozvoj zahrady. Téměř každý rok se otevírá nová nebo zrekonstruovaná chovatelská expozice a například nyní je ve výstavbě pavilon pro tučňáky. Dalším chystaným projektem je také zařízení pro velké kočkovité šelmy.
Matěj Vrúbel, inspektor velkých šelem ZOO Ostrava: "Momentálně se bavíme o velmi výrazném rozšíření a již teď v místech, kde momentálně stojíme, tak vlastně stojíme v budoucím prostoru venkovního výběhu pro indické lvy."
V plánu je nejprve vystavět obří venkovní voliéru s vyhřívaným pavilonem pro teplomilné kočky a po přestěhování šelem, se zoo pustí do přestavby současného pavilonu indické šelmy. Na projekt mohou přispívat i lidé.
Jiří Novák, ředitel ZOO Ostrava: "Ty prostory nebudou, jako vidíte třeba u těch lvů s otevřeným stropem, ale budou uzavřené. Jsou to skvělí lezci, výborně skáčou, takže ten prostor musí být uzavřený, ale zároveň jsou stromové."
Lucie Baránková Vilamová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: "Já jsem moc ráda, že se ostravská zoo pustila do příprav projektu nového výběhu a nových expozic velkých kočkovitých šelem, protože je to za zenitem nějaké použitelnosti."
Projektová dokumentace za sbírkové peníze vyjde na několik milionů korun, samotná stavba expozice pak půjde do desítek milionů. Sbírka je zatím časově neomezená.
---
Moravskoslezský kraj silně podporuje stavbu malých modulárních reaktorů na svém území. Využití jádra vnímá jako nejvhodnější řešení po konci uhlí. Zajistí energetickou bezpečnost, soběstačnost a konkurenceschopnost našeho kraje.
Moravskoslezský kraj jako průmyslový region potřebuje malé modulární reaktory.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Moravskoslezský kraj a vůbec celá Česká republika na základě studií, které nám provedla Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava přes své pracoviště CEET, víme, že té energie nebudeme mít dostatek, což samozřejmě má vliv na náš každodenní život."
Malý modulární reaktor by vyřešil nedostatek energie, kterému se kraj po konci uhlí nevyhne.
Stanislav Mišák, ředitel, CEET: "Je spočítaná disparita, čili chybějící výkon, chybějící energie na úrovni zhruba třech až třech a půl terawatthodin ročně. To znamená, že modulární reaktor, který by měl výkon kolem 350 až 450 megawattů, by byl řešením."
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Ty malé modulární reaktory jsou vlastně nová technologie a jejich výkon má být zhruba na úrovni jednoho bloku dnešních Dukovan. A takový modulární reaktor by znamenal jednak dostupnou energii, kterou by stát byl schopen produkovat za nějakých podmínek, ale také dostupný zdroj tepla."
Jaderné jednotky by mohly být umístěny například v bývalé uhelné elektrárně v Dětmarovicích, v ostravských Kunčicích nebo v Blahutovicích na Novojičínsku.
---
Areál pod sjezdovkou v Bílé se stal dějištěm Beskydských her bez hranic. Týmy z jednotlivých obcí mikroregionu tam soutěžily v netradičních disciplínách.
Beskydské hry bez hranic pořádá sdružení obcí kolem Frýdlantu nad Ostravicí. Každý rok se konají v jedné obci s tím, že pořadatelé se vždy snaží vymyslet zábavné disciplíny pro děti i dospělé. V sobotu 13. června byla hostitelskou obcí Bílá, která využila lyžařský areál.
David Pavliska (Pro Frýdlant), místostarosta Frýdlantu nad Ostravicí: „Dnes na Bílé probíhají tradiční Beskydské hry bez hranic. Jedná se už o devátý ročník těchto soutěží mezi jednotlivými obcemi našeho mikroregionu. Je to tradiční soutěž, kdy soutěží dospělácké týmy a dětské týmy v různých netradičních disciplínách. Celkem je pět disciplín, pět soutěží.“
V soutěži nešlo jen o rychlost, ale také o přesnost a souhru celého týmu. Soutěžící se museli vypořádat také s větrem a deštěm.
Vít Dvořák, soutěžící za Frýdlant nad Ostravicí: „Je to super, dělali jsme agility, biatlon tam byl i nebo jsme třeba nosili kýble buď přes hlavu a pod nohama. (...) A zatím nejvíc mě bavil ten biatlon a tam jsme byli za mě i nejsuverénnější. Bavilo mě střílení, dobře to vyšlo všechno, takže tam jsme skončili v té disciplíně i třetí. A jinak je to super, baví mě to, máme super tým, hodně přátelské, nikdy jsme tam neměli žádné problémy.“
Na regulérnost soutěže dohlížel tým rozhodčích.
David Pavliska (Pro Frýdlant), místostarosta Frýdlantu nad Ostravicí: „Po těch pěti disciplínách se sečtou výsledky. Nemáme už letos žolíky, takže jednotlivé pořadí se určuje podle toho časového víceméně hlediska. A na konci vyhlásíme vítěze a celý odpolední program završíme koncertem.“
Tomáš Kubačák (Za lepší Bílou), starosta Bílé: „Beskydské hry 2026, jakoby Den mikroregionu Frýdlantsko-Beskydy, je za námi. Proběhly víceméně všechny disciplíny dle regulí. Snažili jsme se to nějakým způsobem ozvláštnit tím, že jsme přidali takové tradiční soutěže, které patří tady k nám, k Bílé, k Zadním horám, což je Dřevo na zimu a Puzzle na sněhu. Takže si myslím, že to mělo zase svoje kouzlo, nějaký svůj takový nápad, který patří tady sem k nám.“
Protože se letošním ročníkem v pořádání her vystřídaly všechny obce, začne příští rok další kolečko. Nově by se do pořadatelství měly zapojit i Palkovice, které se staly novým členem sdružení.
Tomáš Kubačák (Za lepší Bílou), starosta Bílé: „Je to devátý ročník Her bez hranic. Tím jsme uzavřeli takové to kolo, (...) kde se konaly hry ve všech obcích mikroregionu. A teď věřím, že po té zkušenosti, kterou vlastně všichni máme s tím, se to bude opakovat. A že zase rozjedeme další kolo soutěží Beskydských her bez hranic. A já si pamatuju na ten první ročník před těmi devíti lety v Janovicích. Dokonce mám pořád tričko z Janovic. A věřím, že se tam potkáme zase příští rok.“
Vítězem letošního ročníku se stala obec Ostravice, jejíž tým zaslouženě vybojoval putovní pohár.
---
Moravskoslezský kraj dokončil výstavbu nového Dětského centra Pluto v Havířově. Moderní zařízení poskytne zázemí dětem, které potřebují okamžitou pomoc. Nová budova nahradila původní objekt a svým uspořádáním se co nejvíce přibližuje běžnému rodinnému prostředí.
Zhruba rok trvala stavba nového moderního Dětského centra Pluto v Havířově. Zařízení poskytuje zázemí dětem, které vyžadují okamžitou pomoc a musely být z různých důvodů odebrány ze svých rodin.
Stanislav Kopecký (ANO), náměstek hejtmana MSK pro sociální oblast: „Co se týče samotné stavby, Moravskoslezský kraj stál před důležitým rozhodnutím, zda stávající budovu opravovat. Dnes ale vidíme, že bylo správné rozhodnutí budovu zbourat a postavit novou. Vždy bychom totiž narazili na určité stavební a technické limity. Co se týče samotné služby, vidíme i dnes, že je velmi potřebná. Bohužel dětí, které potřebují pomoc a urgentní záchyt, je stále dost.“
Centrum nyní nabídne dětem prostředí, které se svým uspořádáním co nejvíce přibližuje běžnému rodinnému životu.
Zuzana Klimszová, ředitelka Dětského centra Pluto: „Děti mají možnost bydlet v samostatných bytových jednotkách. Každá bytová jednotka je uzpůsobena tak, že jsou v ní tři samostatné dětské pokoje, kde mohou být děti rozděleny podle věku, individuálních potřeb a specifik, která si s sebou často nesou. Součástí každého bytu je také obývací pokoj s kuchyňským koutem, kde mají možnost si vařit, připravovat jídlo a trávit společný čas.“
Značnou část nákladů na výstavbu poskytl Moravskoslezský kraj ze svého rozpočtu.
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MSK pro investice a majetek: „Stavba byla velmi náročná, nicméně měli jsme na ni zhruba rok. Časově jsme se vešli do plánovaného harmonogramu. Začali jsme loni v únoru a dnes stavba stojí, jak vidíte. Stála zhruba 73 milionů korun. Důležité je, že 43 milionů korun šlo z krajského rozpočtu a dalších 30 milionů korun jsme získali z dotací. Co se týče samotné stavby, ta je hotová, vybavení je také dokončeno. Dále budeme rozvíjet zahradu a doplňovat prvky pro děti, aby si zde mohly pobyt co nejvíce užít.“
Kapacita dětského centra je 12 dětí, ve výjimečných případech až 15. Od 1. července bude centrum nabízet také sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Jejich cílem je pomoci dětem vrátit se co nejdříve domů a předcházet jejich odebrání z rodiny.
---
Archiv města Ostravy získal unikátní kartotéku židovských obyvatel, kteří žili před válkou na Ostravsku. Zpracovala ho dnes již 95letá Libuše Salomonovičová a trvalo jí to 25 let. Už v průběhu bádání pomohla stovkám lidí vypátrat své předky a vydala i několik knih.
Libuše Salomonovičová pracovala v Ostravském muzeu a když odešla do důchodu našla si neobvyklý koníček. Ačkoliv sama židovkou není, začala dávat dohromady archiv židovských obyvatel Ostravska před 2. světovou válkou.
Libuše Salomonovičová, badatelka, autorka archivu ostravských židovských obyvatel: "Já jsem prošla veškeré fondy. První to byly domovské matriky, pak to byly sčítací operáty, všelijaké zabavení židovského majetku, všechny domy, které byly."
Dnes má 95 let a kvůli zhoršenému zraku badatelskou práci ukončila. Celou kartotéku předala Archivu města Ostravy. Jde o asi 10 000 kartiček s přibližně 33 tisíci jmény židovských obyvatel a s odkazy na zdroje.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "To, co vlastně jsme dneska získali do Archivu města Ostravy, je naprosto unikátní a vlastně asi bychom to vlastními silami takhle nikdy neudělali."
Badatelka stihla v průběhu let vytvořit rodokmen asi 700 zájemcům a napsat několik knih. Archiv tak získává unikátní zdroj informací a nyní bude v její práci pokračovat.
Hana Šústková, ředitelka Archivu města Ostravy: "To jsou tisíce a tisíce archů, které ona musela projít a které pak sepsala a dala to celé dohromady. Takže to je prostě pro jednoho člověka neuvěřitelná práce."
O kartotéku měly zájem v Židovském muzeu v Praze i v Muzeu diaspory v Tel Avivu. Paní Salomon Fričová ale nabídky odmítla a všech 34 krabic věnovala archivu města, kde jí s bádáním pomáhali.
---
Na mnoha sídlištích ve Frýdku-Místku je nedostatek parkovací míst. Město proto umisťuje do nevzhledných vnitrobloků nová parkoviště, ale nezapomíná při tom ani na doplnění zeleně.
Na sídlišti Riviéra ve Frýdku-Místku jsou připraveny k rekonstrukci čtyři vnitrobloky.
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Ten plán je nějakým způsobem tady ty staré asfalty dát pryč a udělat tady něco užitečného. Něco, co by mělo využití. Jedno z těchto míst je navrženo jako parkování a další jsou jako dětské hřiště, lavičky a takové relaxační zóny. Takže začínáme tady tímto. Tady se nám podařilo dojednat s ČEZem přeložku. Jinak u těch ostatních pořád ještě máme určité problémy se sítěmi, to znamená SmVaK, ČEZ a další, kteří mají tam své sítě a chtějí v podstatě po nás přeložky, chtějí po nás výměnu a tak dále, což je obrovsky drahé, tak tam musíme dojít k nějakým kompromisům. A tady začínáme tedy v tomto vnitrobloku. Bude tady třicet parkovacích míst a myslím, že to stihnou Technické služby stihnou. Dneska je všechno složité, takže doufejme, že to stihnou za tři měsíce. No a zase se uleví občanům, protože teď v podstatě je problém s parkováním všude."
Vladimír Macura, předseda představenstva, Technické služby F-M: "Měla by to být relativně jednoduchá stavba. Přesuneme se tady někdy v červenci poté, co ukončíme výstavbu volnočasového areálu, který je tady v sousedství přes několik bloků. Ukončit bychom tu stavbu měli na konci září."
Popište nám tedy, jak to bude vypadat.
Vladimír Macura, předseda představenstva, Technické služby F-M: "Nebude to asfaltová plocha, bude to částečně zámková dlažba a částečně to budou tvárnice. Bude to kompletně odvodněno v místě, tzn. budou tady vsaky pro tu vodu, která tady spadne. Ten příjezd bude při stávajícím parkovišti a bude tady několik nových osvětlovacích sloupů, které budou osvětlovat jednak to parkoviště a jednak ty příjezdové plochy. Kromě toho vlastního parkoviště tady vybudujeme nový vstup přes nově vybudované schodiště."
Jedno z nejzelenějších sídlišť ve městě výstavbou parkoviště o zeleň nepřijde.
Vladimír Macura, předseda představenstva, Technické služby F-M: "Bude tady nějaké doplnění stromů. Myslím, že jenom dva stromy, ale plus nějaké další sadové úpravy. Mělo by se to určitě zkulturnit. To místo bude vypadat lépe, než vypadá dneska. Kromě toho, že bude užitečné."
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Budou tady sadové úpravy, to znamená, že zeleň se doplní. A myslím si, že právě sídliště Riviéra je unikum ve městě, protože to je jedno z nejzelenějších sídlišť. Stromy se tady nebudou kácet, spíš ještě tady přibude zeleně, přibude tady nových stromů, keřů, tak ať se tady využije veškerá plocha a ať se to prostě zpříjemní."
Další rekonstrukce budou pokračovat i jinde.
Jiří Kajzar (Naše Město F-M), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Po dokončení tady tohoto parkoviště jsme vytipovali ještě současně pozemky na jiných sídlištích, to znamená Lískovec, K Hájku a další, kde také chceme začít budovat taková podobná parkoviště. Ono se zdá třicet míst, ale ono to pomůže. A když se třeba udělá taková úprava tří, čtyř takových ploch, tak to už je potom nějaký významný počet těch parkovacích míst."
Náklady na rekonstrukci tohoto vnitrobloku budou 9,5 milionu korun.
---
Lvi a další velké kočky žijí v ostravské ZOO ve starých, dnes již nevyhovujících prostorách pavilonu Indické šelmy. Zahrada proto ve spolupráci s městem pro ně připravuje moderní chovatelskou expozici s obrovskou voliérou. Na jejím financování se mohu podílet i lidé prostřednictvím sbírky.
Kdo chodí pravidelně do ZOO Ostrava, jistě sleduje nebývalý rozvoj zahrady. Téměř každý rok se otevírá nová nebo zrekonstruovaná chovatelská expozice a například nyní je ve výstavbě pavilon pro tučňáky. Dalším chystaným projektem je také zařízení pro velké kočkovité šelmy.
Matěj Vrúbel, inspektor velkých šelem ZOO Ostrava: "Momentálně se bavíme o velmi výrazném rozšíření a již teď v místech, kde momentálně stojíme, tak vlastně stojíme v budoucím prostoru venkovního výběhu pro indické lvy."
V plánu je nejprve vystavět obří venkovní voliéru s vyhřívaným pavilonem pro teplomilné kočky a po přestěhování šelem, se zoo pustí do přestavby současného pavilonu indické šelmy. Na projekt mohou přispívat i lidé.
Jiří Novák, ředitel ZOO Ostrava: "Ty prostory nebudou, jako vidíte třeba u těch lvů s otevřeným stropem, ale budou uzavřené. Jsou to skvělí lezci, výborně skáčou, takže ten prostor musí být uzavřený, ale zároveň jsou stromové."
Lucie Baránková Vilamová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: "Já jsem moc ráda, že se ostravská zoo pustila do příprav projektu nového výběhu a nových expozic velkých kočkovitých šelem, protože je to za zenitem nějaké použitelnosti."
Projektová dokumentace za sbírkové peníze vyjde na několik milionů korun, samotná stavba expozice pak půjde do desítek milionů. Sbírka je zatím časově neomezená.
---
Moravskoslezský kraj silně podporuje stavbu malých modulárních reaktorů na svém území. Využití jádra vnímá jako nejvhodnější řešení po konci uhlí. Zajistí energetickou bezpečnost, soběstačnost a konkurenceschopnost našeho kraje.
Moravskoslezský kraj jako průmyslový region potřebuje malé modulární reaktory.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Moravskoslezský kraj a vůbec celá Česká republika na základě studií, které nám provedla Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava přes své pracoviště CEET, víme, že té energie nebudeme mít dostatek, což samozřejmě má vliv na náš každodenní život."
Malý modulární reaktor by vyřešil nedostatek energie, kterému se kraj po konci uhlí nevyhne.
Stanislav Mišák, ředitel, CEET: "Je spočítaná disparita, čili chybějící výkon, chybějící energie na úrovni zhruba třech až třech a půl terawatthodin ročně. To znamená, že modulární reaktor, který by měl výkon kolem 350 až 450 megawattů, by byl řešením."
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Ty malé modulární reaktory jsou vlastně nová technologie a jejich výkon má být zhruba na úrovni jednoho bloku dnešních Dukovan. A takový modulární reaktor by znamenal jednak dostupnou energii, kterou by stát byl schopen produkovat za nějakých podmínek, ale také dostupný zdroj tepla."
Jaderné jednotky by mohly být umístěny například v bývalé uhelné elektrárně v Dětmarovicích, v ostravských Kunčicích nebo v Blahutovicích na Novojičínsku.
---
Areál pod sjezdovkou v Bílé se stal dějištěm Beskydských her bez hranic. Týmy z jednotlivých obcí mikroregionu tam soutěžily v netradičních disciplínách.
Beskydské hry bez hranic pořádá sdružení obcí kolem Frýdlantu nad Ostravicí. Každý rok se konají v jedné obci s tím, že pořadatelé se vždy snaží vymyslet zábavné disciplíny pro děti i dospělé. V sobotu 13. června byla hostitelskou obcí Bílá, která využila lyžařský areál.
David Pavliska (Pro Frýdlant), místostarosta Frýdlantu nad Ostravicí: „Dnes na Bílé probíhají tradiční Beskydské hry bez hranic. Jedná se už o devátý ročník těchto soutěží mezi jednotlivými obcemi našeho mikroregionu. Je to tradiční soutěž, kdy soutěží dospělácké týmy a dětské týmy v různých netradičních disciplínách. Celkem je pět disciplín, pět soutěží.“
V soutěži nešlo jen o rychlost, ale také o přesnost a souhru celého týmu. Soutěžící se museli vypořádat také s větrem a deštěm.
Vít Dvořák, soutěžící za Frýdlant nad Ostravicí: „Je to super, dělali jsme agility, biatlon tam byl i nebo jsme třeba nosili kýble buď přes hlavu a pod nohama. (...) A zatím nejvíc mě bavil ten biatlon a tam jsme byli za mě i nejsuverénnější. Bavilo mě střílení, dobře to vyšlo všechno, takže tam jsme skončili v té disciplíně i třetí. A jinak je to super, baví mě to, máme super tým, hodně přátelské, nikdy jsme tam neměli žádné problémy.“
Na regulérnost soutěže dohlížel tým rozhodčích.
David Pavliska (Pro Frýdlant), místostarosta Frýdlantu nad Ostravicí: „Po těch pěti disciplínách se sečtou výsledky. Nemáme už letos žolíky, takže jednotlivé pořadí se určuje podle toho časového víceméně hlediska. A na konci vyhlásíme vítěze a celý odpolední program završíme koncertem.“
Tomáš Kubačák (Za lepší Bílou), starosta Bílé: „Beskydské hry 2026, jakoby Den mikroregionu Frýdlantsko-Beskydy, je za námi. Proběhly víceméně všechny disciplíny dle regulí. Snažili jsme se to nějakým způsobem ozvláštnit tím, že jsme přidali takové tradiční soutěže, které patří tady k nám, k Bílé, k Zadním horám, což je Dřevo na zimu a Puzzle na sněhu. Takže si myslím, že to mělo zase svoje kouzlo, nějaký svůj takový nápad, který patří tady sem k nám.“
Protože se letošním ročníkem v pořádání her vystřídaly všechny obce, začne příští rok další kolečko. Nově by se do pořadatelství měly zapojit i Palkovice, které se staly novým členem sdružení.
Tomáš Kubačák (Za lepší Bílou), starosta Bílé: „Je to devátý ročník Her bez hranic. Tím jsme uzavřeli takové to kolo, (...) kde se konaly hry ve všech obcích mikroregionu. A teď věřím, že po té zkušenosti, kterou vlastně všichni máme s tím, se to bude opakovat. A že zase rozjedeme další kolo soutěží Beskydských her bez hranic. A já si pamatuju na ten první ročník před těmi devíti lety v Janovicích. Dokonce mám pořád tričko z Janovic. A věřím, že se tam potkáme zase příští rok.“
Vítězem letošního ročníku se stala obec Ostravice, jejíž tým zaslouženě vybojoval putovní pohár.
---
