Stop dekubitům - preventivní program zaměřený na hojení ran
Návštěvníci preventivní akce s názvem Stop dekubitům mohli v respiriu Fakultní nemocnice Ostrava vidět například techniku správného polohování nechodícího pacienta, u kterého hrozí proleženiny.
Bc. Markéta Cigánková, konzultantka hojení ran FNO: Abychom si pacientku zafixovali v této poloze, tak jsme využili polohovací pomůcku hada. Dá se s ním vypodložit jak hlava, tak oblast mezi nožkama.
Připravena byla i ukázka péče o nohy, kterou sestry provádějí pomocí přístrojů.
Mgr. Lenka, Krupová, Ph.D., MBA, vrchní sestra Kožního odd. FNO: Naše akce je zaměřená nejen pro zdravotníky z fakultní nemocnice, ale jsou tady zdravotníci i z jiných zdravotnických zařízení, ale taky pro širokou veřejnost.
Zájem byl i výživové doplňky, nebo ukázky správného provedení kompresivní terapie.
Mgr. Lenka, Krupová, Ph.D., MBA, vrchní sestra Kožního odd. FNO: To celé jedno obinadlo, většinou desítkové, neberu si větší, většinou osmičkové, nebo desítkové, podle toho, jak je ta noha hrubá, mi končí v úrovni kotníkové boty. A až tím druhým obinadlem, které může být trošičku širší, jedu až pod koleno.
Do týmu konzultantek hojení ran je ve Fakultní nemocnici Ostrava aktivně zapojeno 20 speciálně vyškolených sester .
Lenka Krupová, vrchní sestra Kožního oddělení Fakultní nemocnice Ostrava: Ve FNO se věnují pacientům s nehojícími se ranami
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ve studiu vítám Lenku Krupovou, vrchní sestru Kožního oddělení Fakultní nemocnice Ostrava a koordinátorku týmu konzultantek hojení ran. Dobrý den, vítejte u nás.
Lenka Krupová, vrchní sestra, Kožní odd. FN Ostrava: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nejdříve se vrátím k reportáži z akce, kterou naši diváci viděli a kterou jste připravila s kolegy pro laickou veřejnost. S jakými jste se setkali ohlasy?
Lenka Krupová, vrchní sestra, Kožní odd. FN Ostrava: Akce byla zdařilá, byla jsem překvapena velkým zájmem jak široké veřejnosti, tak zdravotníků a myslím, že se nám to povedlo.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy se té oblasti hojení ran věnujete už deset let. Jak se léčba posunula za těch deset let?
Lenka Krupová, vrchní sestra, Kožní odd. FN Ostrava: Tak je to dáno třeba tím, že máme velké množství nových produktů, ať už to jsou produkty se stříbrem, nově s mědí, s medem nebo třeba podtlaková terapie nebo proplachová podtlaková terapie. A není to vždycky jenom tady o tom. Pro mě největším benefitem je to, že nehojící se rány začaly vnímat jako mezioborový problém a začínáme pracovat v týmu a to mi přijde jako úplně famózní věc.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To je krásné, jak se nad tím usmíváte, protože než jsme začali natáčeli náš rozhovor, bavily jsem se, že Vaši pacienti nejsou hezcí ve smyslu jejich často nevábně vonících ran, které vypadají pro nás laiky opravdu hrůzostrašně. Je to tak?
Lenka Krupová, vrchní sestra, Kožní odd. FN Ostrava: Je to tak. To je právě naše práce, zlepšit kvalitu života těchto pacientů, aby odcházeli voňavý, spokojení a bez bolestí. Vždy jsme moc rádi, když se nám to podaří a věřím, že i naši pacienti jsou s námi spokojeni.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jakých pacientů se nehojící rány týkají?
Lenka Krupová, vrchní sestra, Kožní odd. FN Ostrava: To spektrum pacientů, kteří se mohou setkat s nehojící se ránou, je velmi široké. Kdysi bylo pravidlo, že se to většinou týkalo starších lidí nebo hodně nemocných, kteří mají různé přidružené onemocnění. Dnes se setkáváme s nehojícími se ranami třeba i u nedonošených miminek. Takže v podstatě kdokoliv během kterékoliv éry života se může setkat s nehojící se ránou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jakých částí těla se nehojící rány týkají?
Lenka Krupová, vrchní sestra, Kožní odd. FN Ostrava: Úplně všech, v podstatě od hlavy až k patě.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak se to stane, že má někdo nehojící se ránu? Musí mít nějakou přidruženou nemoc nebo nabouranou imunitu?
Lenka Krupová, vrchní sestra, Kožní odd. FN Ostrava: Ano, může to být třeba i po nějakém traumatu nebo po proběhlé chirurgií, nějaké operaci, nebo právě u těch nedonošených miminek se to může taky stát.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaký je koloběh pacienta? Kdy se dostanou k Vám na oddělení?
Lenka Krupová, vrchní sestra, Kožní odd. FN Ostrava: My nehojí se rány neřešíme jenom v rámci našeho oddělení, ale v rámci různých klinik a různých oddělení napříč celou nemocnicí. Ta péče vypadá tak, že když se ten pacient dostane na jiné oddělení, tak si ho přihrajeme zpátky tam, kam patří, anebo spolupracujeme v rámci právě mezioborové spolupráce.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Funguje to stejně jako u Vás ve fakultní nemocnici i v jiných nemocnicích v kraji nebo jste tím výjimeční?
Lenka Krupová, vrchní sestra, Kožní odd. FN Ostrava: Myslím, že to funguje i jinde, ale já jsem celkem hrdá na to, jak nám ta spolupráce hezky funguje.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zmíníte některý příběh nebo případ z praxe? Ať už lehčí nebo horší průběh nechám na Vás.
Lenka Krupová, vrchní sestra, Kožní odd. FN Ostrava: To je v podstatě naše každodenní práce, my konzultujeme stavy některých pacientů, ať už je to cévní lékař, podiatr nebo právě kožní lékař a navzájem si telefonujeme. Tím, že máme celkem zdařile provedenou fotodokumentaci, můžeme konzultovat i na dálku a sdílet si tyto pacienty.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Sestrám, které se věnují hojení ran, se říká konzultantky, je to správně?
Lenka Krupová, vrchní sestra, Kožní odd. FN Ostrava: Ano.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Máte jich dostatek?
Lenka Krupová, vrchní sestra, Kožní odd. FN Ostrava: Většinou je docela velký zájem o problematiku hojení ran, v současné době máme 20 konzultantek hojení ran a každá má na starosti nějaký svěřený úsek. Není to tak, že má jenom jedno oddělení, závisí to na tom, jak komplikované rány na tom oddělení jsou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak komplikované bývají ty rány? Vím, že se to asi nedá říct obecně, ale můžete vytáhnout jeden konkrétní případ?
Lenka Krupová, vrchní sestra, Kožní odd. FN Ostrava: Když vezmu kožní oddělení, setkáváme se třeba s bazaliomy nebo na onkologii s nádorovými onemocněními, které se můžou vyskytnout na kůži nebo dokonce skrz kůži. Jsou to nějaké exulcerované tumory, to už je závažnější záležitost. Nebo se setkáváme s bércovými vředy, diabetickými nohami jako komplikací základního onemocnění diabetu apod.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když je člověk takto nemocný, nemusí být vždy hospitalizován. Jak je mu zajištěna péče, když je doma?
Lenka Krupová, vrchní sestra, Kožní odd. FN Ostrava: Spolupracujeme i s agenturami domácí péče a pacienti dochází do našich ambulancí, ať už je to ambulance kožní, chirurgická, podiatrická, popáleninová nebo onkologická.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za příjemný rozhovor, vám děkuji za pozornost a pokračujeme dále.
Policisté v Krevním centru FN Ostrava hromadně darovali krev
Celkem 64 policistů dorazilo na hromadný odběr krve do Krevního centra FN Ostrava. Společnou akci už popáté v historii zorganizovalo Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje.
Někteří z policistů patří k pravidelným dárcům. Třeba Josef Nulíček si připsal už svůj jubilejní 40. odběr. „Poprvé jsem daroval před 13 lety. Vždycky jsem chtěl udělat něco nad rámec svých pracovních povinností. Myslím si, že v tom je velký smysl a beru to jako součást své profese,“ říká devětatřicetiletý strážce zákona, kterého společně s jeho kolegy pochválil ředitel krajského ředitelství brig. gen. Mgr. Tomáš Kužel: „Je to úžasný počin. Doufám, že i v budoucnu se takových odběrů zúčastní co nejvíce darujících policistů a občanských zaměstnanců z řad Policie ČR.“
Primářka Krevního centra FN Ostrava a náměstkyně ředitele pro léčebnou péči doc. MUDr. Zuzana Čermáková, Ph.D., MHA oceňuje, že policisté hromadným odběrem naplňují heslo: Pomáhat a chránit: „Je to velká pomoc. Týdně totiž vydáváme zhruba 450 transfuzních jednotek. Za každým jedním darovaným vakem stojí konkrétní dárce. Krev totiž zatím neumíme uměle vyrobit. Může ji dát jen člověk člověku. Doufám, že stejně jako letos budou úspěšné i další ročníky těchto hromadných odběrů.“
Redakčně upraveno / zkráceno.
Stop dekubitům - preventivní program zaměřený na hojení ran
Návštěvníci preventivní akce s názvem Stop dekubitům mohli v respiriu Fakultní nemocnice Ostrava vidět například techniku správného polohování nechodícího pacienta, u kterého hrozí proleženiny.
Bc. Markéta Cigánková, konzultantka hojení ran FNO: Abychom si pacientku zafixovali v této poloze, tak jsme využili polohovací pomůcku hada. Dá se s ním vypodložit jak hlava, tak oblast mezi nožkama.
Připravena byla i ukázka péče o nohy, kterou sestry provádějí pomocí přístrojů.
Mgr. Lenka, Krupová, Ph.D., MBA, vrchní sestra Kožního odd. FNO: Naše akce je zaměřená nejen pro zdravotníky z fakultní nemocnice, ale jsou tady zdravotníci i z jiných zdravotnických zařízení, ale taky pro širokou veřejnost.
Zájem byl i výživové doplňky, nebo ukázky správného provedení kompresivní terapie.
Mgr. Lenka, Krupová, Ph.D., MBA, vrchní sestra Kožního odd. FNO: To celé jedno obinadlo, většinou desítkové, neberu si větší, většinou osmičkové, nebo desítkové, podle toho, jak je ta noha hrubá, mi končí v úrovni kotníkové boty. A až tím druhým obinadlem, které může být trošičku širší, jedu až pod koleno.
Do týmu konzultantek hojení ran je ve Fakultní nemocnici Ostrava aktivně zapojeno 20 speciálně vyškolených sester .
Lenka Krupová, vrchní sestra Kožního oddělení Fakultní nemocnice Ostrava: Ve FNO se věnují pacientům s nehojícími se ranami
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ve studiu vítám Lenku Krupovou, vrchní sestru Kožního oddělení Fakultní nemocnice Ostrava a koordinátorku týmu konzultantek hojení ran. Dobrý den, vítejte u nás.
Lenka Krupová, vrchní sestra, Kožní odd. FN Ostrava: Dobrý den.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Nejdříve se vrátím k reportáži z akce, kterou naši diváci viděli a kterou jste připravila s kolegy pro laickou veřejnost. S jakými jste se setkali ohlasy?
Lenka Krupová, vrchní sestra, Kožní odd. FN Ostrava: Akce byla zdařilá, byla jsem překvapena velkým zájmem jak široké veřejnosti, tak zdravotníků a myslím, že se nám to povedlo.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Vy se té oblasti hojení ran věnujete už deset let. Jak se léčba posunula za těch deset let?
Lenka Krupová, vrchní sestra, Kožní odd. FN Ostrava: Tak je to dáno třeba tím, že máme velké množství nových produktů, ať už to jsou produkty se stříbrem, nově s mědí, s medem nebo třeba podtlaková terapie nebo proplachová podtlaková terapie. A není to vždycky jenom tady o tom. Pro mě největším benefitem je to, že nehojící se rány začaly vnímat jako mezioborový problém a začínáme pracovat v týmu a to mi přijde jako úplně famózní věc.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: To je krásné, jak se nad tím usmíváte, protože než jsme začali natáčeli náš rozhovor, bavily jsem se, že Vaši pacienti nejsou hezcí ve smyslu jejich často nevábně vonících ran, které vypadají pro nás laiky opravdu hrůzostrašně. Je to tak?
Lenka Krupová, vrchní sestra, Kožní odd. FN Ostrava: Je to tak. To je právě naše práce, zlepšit kvalitu života těchto pacientů, aby odcházeli voňavý, spokojení a bez bolestí. Vždy jsme moc rádi, když se nám to podaří a věřím, že i naši pacienti jsou s námi spokojeni.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jakých pacientů se nehojící rány týkají?
Lenka Krupová, vrchní sestra, Kožní odd. FN Ostrava: To spektrum pacientů, kteří se mohou setkat s nehojící se ránou, je velmi široké. Kdysi bylo pravidlo, že se to většinou týkalo starších lidí nebo hodně nemocných, kteří mají různé přidružené onemocnění. Dnes se setkáváme s nehojícími se ranami třeba i u nedonošených miminek. Takže v podstatě kdokoliv během kterékoliv éry života se může setkat s nehojící se ránou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jakých částí těla se nehojící rány týkají?
Lenka Krupová, vrchní sestra, Kožní odd. FN Ostrava: Úplně všech, v podstatě od hlavy až k patě.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak se to stane, že má někdo nehojící se ránu? Musí mít nějakou přidruženou nemoc nebo nabouranou imunitu?
Lenka Krupová, vrchní sestra, Kožní odd. FN Ostrava: Ano, může to být třeba i po nějakém traumatu nebo po proběhlé chirurgií, nějaké operaci, nebo právě u těch nedonošených miminek se to může taky stát.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaký je koloběh pacienta? Kdy se dostanou k Vám na oddělení?
Lenka Krupová, vrchní sestra, Kožní odd. FN Ostrava: My nehojí se rány neřešíme jenom v rámci našeho oddělení, ale v rámci různých klinik a různých oddělení napříč celou nemocnicí. Ta péče vypadá tak, že když se ten pacient dostane na jiné oddělení, tak si ho přihrajeme zpátky tam, kam patří, anebo spolupracujeme v rámci právě mezioborové spolupráce.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Funguje to stejně jako u Vás ve fakultní nemocnici i v jiných nemocnicích v kraji nebo jste tím výjimeční?
Lenka Krupová, vrchní sestra, Kožní odd. FN Ostrava: Myslím, že to funguje i jinde, ale já jsem celkem hrdá na to, jak nám ta spolupráce hezky funguje.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Zmíníte některý příběh nebo případ z praxe? Ať už lehčí nebo horší průběh nechám na Vás.
Lenka Krupová, vrchní sestra, Kožní odd. FN Ostrava: To je v podstatě naše každodenní práce, my konzultujeme stavy některých pacientů, ať už je to cévní lékař, podiatr nebo právě kožní lékař a navzájem si telefonujeme. Tím, že máme celkem zdařile provedenou fotodokumentaci, můžeme konzultovat i na dálku a sdílet si tyto pacienty.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Sestrám, které se věnují hojení ran, se říká konzultantky, je to správně?
Lenka Krupová, vrchní sestra, Kožní odd. FN Ostrava: Ano.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Máte jich dostatek?
Lenka Krupová, vrchní sestra, Kožní odd. FN Ostrava: Většinou je docela velký zájem o problematiku hojení ran, v současné době máme 20 konzultantek hojení ran a každá má na starosti nějaký svěřený úsek. Není to tak, že má jenom jedno oddělení, závisí to na tom, jak komplikované rány na tom oddělení jsou.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak komplikované bývají ty rány? Vím, že se to asi nedá říct obecně, ale můžete vytáhnout jeden konkrétní případ?
Lenka Krupová, vrchní sestra, Kožní odd. FN Ostrava: Když vezmu kožní oddělení, setkáváme se třeba s bazaliomy nebo na onkologii s nádorovými onemocněními, které se můžou vyskytnout na kůži nebo dokonce skrz kůži. Jsou to nějaké exulcerované tumory, to už je závažnější záležitost. Nebo se setkáváme s bércovými vředy, diabetickými nohami jako komplikací základního onemocnění diabetu apod.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Když je člověk takto nemocný, nemusí být vždy hospitalizován. Jak je mu zajištěna péče, když je doma?
Lenka Krupová, vrchní sestra, Kožní odd. FN Ostrava: Spolupracujeme i s agenturami domácí péče a pacienti dochází do našich ambulancí, ať už je to ambulance kožní, chirurgická, podiatrická, popáleninová nebo onkologická.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Já Vám děkuji za příjemný rozhovor, vám děkuji za pozornost a pokračujeme dále.
Policisté v Krevním centru FN Ostrava hromadně darovali krev
Celkem 64 policistů dorazilo na hromadný odběr krve do Krevního centra FN Ostrava. Společnou akci už popáté v historii zorganizovalo Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje.
Někteří z policistů patří k pravidelným dárcům. Třeba Josef Nulíček si připsal už svůj jubilejní 40. odběr. „Poprvé jsem daroval před 13 lety. Vždycky jsem chtěl udělat něco nad rámec svých pracovních povinností. Myslím si, že v tom je velký smysl a beru to jako součást své profese,“ říká devětatřicetiletý strážce zákona, kterého společně s jeho kolegy pochválil ředitel krajského ředitelství brig. gen. Mgr. Tomáš Kužel: „Je to úžasný počin. Doufám, že i v budoucnu se takových odběrů zúčastní co nejvíce darujících policistů a občanských zaměstnanců z řad Policie ČR.“
Primářka Krevního centra FN Ostrava a náměstkyně ředitele pro léčebnou péči doc. MUDr. Zuzana Čermáková, Ph.D., MHA oceňuje, že policisté hromadným odběrem naplňují heslo: Pomáhat a chránit: „Je to velká pomoc. Týdně totiž vydáváme zhruba 450 transfuzních jednotek. Za každým jedním darovaným vakem stojí konkrétní dárce. Krev totiž zatím neumíme uměle vyrobit. Může ji dát jen člověk člověku. Doufám, že stejně jako letos budou úspěšné i další ročníky těchto hromadných odběrů.“
Redakčně upraveno / zkráceno.
