Kylešovičtí dobrovolní hasiči mají novou stanici

Po necelých dvou letech se jednotka dobrovolných hasičů z Opavy-Kylešovic dočkala nové moderní stanice. Ta původní prošla poslední větší rekonstrukcí před zhruba 15 lety. Potřebám hasičů už ale dlouhodobě nevyhovovala. Chyběla zde šatna, školící místnost i zázemí pro cvičení. To už je ale minulostí.

Tam, kde původně stál betonový skelet u Městského dopravního podniku, vyrostla nová hasičská zbrojnice. Kromě budovy přibyly chodníky, parkoviště, kanalizace i oplocení. Stavba byla zahájena na začátku loňského roku a přišla na zhruba 65 milionů korun.

Tomáš Navrátil (ANO), primátor města Opavy: "Ta stavba trvala necelé dva roky a byla složitá, protože do toho přišly další věci jako byl covid, válka a podobně. Ona samotná ta stavba nebyla jednoduchá. I přes všechno se to ale zvládlo v krásném čase a myslím si, že se to všem, podle návštěvnosti, líbí."

Přemysl Ptášník, velitel JSDH Kylešovice: "Jsou to obrovské prostory. Přicházíme z budovy 13x10 metrů plus mínus a tady máme obrovskou stavbu. Myslím si, že to je naprosto životní milník tady vůbec celého sboru hasičstva."

První patro hasičárny využívá hlavně jednotka. Je vybaveno šatnami, sprchami a také potřebnou pračkou. V garážích pak parkuje hasičská technika: cisternová stříkačka, dopravní automobil i vozík s člunem. V budoucnu by se vozový park mohl rozšířit o velkokapacitní cisternový vůz.

Přemysl Ptášník, velitel JSDH Kylešovice: "Budeme se snažit a dbát na to, ať ten hasič má co nejlepší výbavu, ať opravdu má co nejlepší zázemí ve smyslu toho, že to oblečení bude mít vždy čisté, což jsme doteď neměli."

Do nové budovy se vešly také společenské prostory. Velký konferenční sál pro 60 lidí, který bude jednotka využívat pro schůze, ale i pro výuku hasičského dorostu a také kanceláře a plně vybavené pokoje. Ty jsou určené pro krátkodobé ubytování lidí, kteří například kvůli požáru přišli o střechu nad hlavou.

Přemysl Ptášník, velitel JSDH Kylešovice: "Do teď jsme neměli vůbec kanceláře. Já jsem pracoval pouze z domu, takže jsem vděčný, že mám po dvaceti třech letech kancelář. Moji strojníci, technici můžou také pracovat tady, nemusí z domu řešit hasičskou problematiku."

Ke zrychlení výjezdu jednotky k zásahu pomůže automatizovaný systém, který otevře brány, rozsvítí světla v garážích i šatnách a po odjezdu hasičů dá zase zpět do původní polohy. V případě výpadku proudu je k dispozici vlastní agregát. Slavnostní otevření nové hasičárny si nenechaly ujít stovky lidí. Návštěvníkům byla zpřístupněna veškerá technika i oblečení, do kterého se odvážní navlékli a vyzkoušet si mohli také hasičské dovednosti.

Vojtěch Děkan, člen Opavské liga mladých hasičů: "Bylo tu stanoviště se džberovky, kdy se vlastně návštěvníci museli trefit do takových terčů, aby pak za to dostali odměnu. Pak pexeso a mohli si tu vyzkoušet i oblek a přilbu a takové věci. A samozřejmě prohlédnout si hasičárnu."

Dobrovolný hasičský sbor Kylešovice jezdí ročně ke zhruba 140ti výjezdům.

---

Opava darovala autobusy na Ukrajinu

Město Opava darovalo neziskové organizaci dva městské autobusy, které budou sloužit na Ukrajině v osvobozených oblastí. Autobusy projdou úpravami, aby následně mohly sloužit jako hygienický a stomatologický.

Opava i nadále pomáhá Ukrajině. Nyní prostřednictvím autobusů, které budou poskytovat hygienickou a stomatologickou pomoc lidem zasažených válkou. Jedná se již o druhou dávku autobusů, které spolu s městem daroval Městský dopravní podnik.

Milan Semera, předseda představenstva: "Protože jsme předali už první dva autobusy, byli jsme požádáni o další pomoc Ukrajině. Tudíž jsme nabídli další dva autobusy do civilní oblasti, která byla zasažena válkou. Dnešním dnem tady tyto dva autobusy předáváme."

Marian Bizup, předseda CESTA naděje života, z. s.: “My jsme velmi vděční městu Opava za to že nám pomáhá tak intenzivně. Jedná se o dva autobusy, kdy jeden bude hygienický, na který jsme založili sbírku. Na Cestě naděje života najdete informace jak sbírky tak i průběh stavby toho autobusu.”

Tak zvaný hygienický autobus budou dobrovolníci ze spolku Cesta naděje života několik měsíců upravovat. Po přestavbě bude vybavený pračkami, sušičkami a také sprchami. Lidé v osvobozené charkovské oblasti si díky tomu budou moci po několika měsících vyprat oblečení, osprchovat se v teplé vodě a přitom si třeba nabít telefon.

Marian Bizup, předseda CESTA naděje života, z. s.: "Ta pomoc se tam dostává mnohem hůř a ještě stále mají problém s elektřinou. Autobus bude obsahovat nádrže na vodu a generátory, pokud na jejich vesnici nebude voda, tak si ji bus doveze, ohřeje a když nebude elektřina, bude plně soběstačný. Samozřejmě autobus bude nabízet službu, kde si lidé budou moct nabít telefony a notebooku."

Hygienický autobus vyjede na Ukrajinu zřejmě v září. Druhý, tak zvaný stomatologický, bude sloužit jako pojízdná zubní ordinace a do bojem zasažených míst by měl vyjet do konce roku.

Marian Bizup, předseda CESTA naděje života, z. s.: "Nebude to jen o stomatologickém křesle a službě. Taky bychom ho chtěli vybavit zubním rentgenem, aby stomatolog měl k dispozici vše, co potřebuje v daném prostoru."

Oba autobusy město před časem vyřadilo z provozu. Jsou plně pojízdné a poslouží pro dobré účely stejně jako ten, který spolek CESTA naděje vyvezl na Ukrajinu loni. Od té doby přepravuje tamní děti do škol.

---

Slezské divadlo uvedlo muzikál Za zvuku hudby

Slezské divadlo uvedlo americký muzikál Za zvuku hudby z roku 1949. Je to podruhé, co se hraje v České republice. Naposledy se celosvětově oblíbený muzikál hrál více jak před dvaceti lety v pražském divadle Karlín.

Hlavní postavou je novicka Maria, která odchází ze salzburského kláštera, aby pomohla ovdovělému námořnímu kapitánovi von Trapp s výchovou jeho 7 dětí. V rodině panuje přísný režim, Maria ale přinese do domu svůj temperament a z dětí se stanou opět děti.

Roman Štolpa, režisér: "Muzikál Sound of Music, tedy za Zvuku hudby, u nás, je podle mě zajímavý tím, že je podle skutečné události. Je to příběh z roku 1938. Dokonce hlavní postavou toho příběhu je dívka, která je z jedné čtvrtiny Češka, Marie Rainerová. Prý snad babička byla Sýkorová, Kučerová, tak nějak mám pocit."

Jedná se o celo souborovou hru, takže se na jevišti vystřídá okolo šedesáti lidí včetně orchestru. Sedm děti kapitána, o které se vychovatelka Marie stará a vyučuje je zpěvu, mají od pěti do sedmnácti let.

Tereza Kavecká, role Maria, učitelka operního studia: "Pro ty pětileté to bylo mnohdy opravdu první setkání s profesionálním jevištěm. Byť třeba zpívají v Jakobínovi, v opeře, dělají tam v podstatě dětský sbor. Ale zpívat ve sboru, kde jste v partě, je něco jiného, než když vám přilepí port na čelo a musí fungovat jako sólista."

Roman Štolpa, režisér: "Bylo náročné, ale zase krásné ta práce s dětmi, protože je tam sedm dětí a hraje se ve třech alternacích. Takže jednadvacet dětí. Tudíž třikrát zkoušet s nimi a všechno je to učit. Jim to do těch hlaviček jde pomaleji."

Muzikál Za zvuku hudby se poprvé odehrál na Broadway v roce 1949. Jeho filmové zpracování patří mezi celosvětově nejsledovanější filmy všech dob a je ověnčeno pěti Oscary.

Roman Harok, role kapitána Georga Von Trappa: "Tím, že jsem bez alternace tak zažívám jako muzikálový herec něco, co jsem už dlouho nezažil. Že je ta role jenom moje a díky tomu jsem měl více času si k ní vlastně najít tu cestu."

Radka Coufalová, role Marie: "Mi je tahle role velice blízká svým naturelem, láskou k horám, k přírodě a k dětem. K tomu, že se člověk sám v sobě hledá a jsem velice šťastná, že mě tahle příležitost potkala."

Stejně jako v baletu Zvoník od matky Boží, i v muzikálu se využívá plátno s projekci, přes které se promítají prostory kláštera nebo ikonické alpské pohoří. Muzikál Za zvuku hudby bude slezské divadlo reprízovat ještě 7.6. a 16.6.

---