V Hradci nad Moravicí otevřeli turistickou sezonu

V Hradci nad Moravicí přivítali jaro a otevřeli turistickou sezonu. Připraveno bylo 5 turistických tras, velikonoční prohlídky zámku, ražení mincí a komentované prohlídky naučné stezky Hanuše a Weisshuhnova kanálu.

V rámci vítání jara a otevírání turistické sezony v Hradci nad Moravicí se návštěvníci mohli vydat i na komentovanou prohlídku Weisshuhnova kanálu, což je technická památka zařazena do Technotrasy MSK. Zájem byl velký.

Miroslav Šustek, průvodce: “Weisshuhnův kanál je nazýván podle majitele továrny na výrobu užitkového papíru pana Carla Weisshuhna. Tento kanál přiváděl vodu do jeho továrny, využíval ji pro účely výroby samotného papíru, potom pro výrobu elektrické energie a také samozřejmě k dopravě dříví jako materiálu pro výrobu toho samotného papíru.”

Kanál je dlouhý přes 3 a půl km a je na něm hned několik zajímavých objektů, mimo jiné dva akvadukty a 3 tunely ručně vykopané ve svahu. Jeho stavba trvala pouhý jeden rok.

Miroslav Šustek, průvodce: “Kanál je výjimečný z několika pohledů. V první řadě asi proto, že za těch 130 let své existence nikdy nepřestal sloužit tomu účelu, pro který byl původně postaven, byl postaven na úbočí kopce, který je tvořen velice nestabilním materiálem a o to je to zajímavější, že ten kanál tolik let vydržel.”

Jindřich Skařupa, průvodce: “Kanál Weisshuhn, když se stavěl, tak to bylo velice rychlé díky Barabům, kteří toto byli schopni udělat a zajímavá věc je taková, že dodnes tento kanál nemá žádné LV ani ČJ, čili není zaknihován ani zapsán v katastru nemovitostí.”

anketa: účastníci komentované prohlídky: “Překvapilo mě spoustu věcí a mám v plánu se sem vrátit i třeba s kamarády nebo rodinou a prozkoumat třeba i další technické památky, co tady v kraji máme.”

“Ráda se tady vracím a opakuji tu cestu a ta dnešní je obdivuhodná, poněvadž pan průvodce, který nám tady sdílel celou tu historii, tak ten byl úplně fantastický.”

“Bylo to mimořádně zajímavé, protože pan průvodce byl velmi kvalifikovaný, znal celou historii kanálu i Weisshunhovy rodiny. Myslím, že si to zaslouží maximální pozornost a byla to nádherná a poučná záležitost.”

Papír se vyráběl ze špalků, kterým se říkalo weissunky a do Žimrovic se plavilo až z Karlova pod Pradědem.

Miroslav Šustek, průvodce: “Weisshuhn si nařídil, že od lesních správ bude kupovat mladé dříví o průměru zhruba do 15 cm řezané na jeden metr délky.”

Jindřich Skařupa, průvodce: “To dřevo muselo být smrkové, muselo být ne staré, do těch 20 let maximálně, odkorněno, čili šnajholcema se odkorňovalo a pak se plavilo 2x za rok na řece Moravici. A to na jaře a na podzim, kdy Moravice měla nejvíc vody, byla nejvíce splavná.”

Weisshuhnův kanál je přístupný téměř po celý rok, zavírá se pouze na dva týdny, kdy se vypustí a probíhá jeho údržba.

Miroslav Šustek, průvodce: “Musejí se z kanálu vylovit všechny ryby, pochytat raci, ti se odnesou zpátky do řeky a kanál se, provádí se revize a kanál se celý opravuje tak, aby zase celý rok mohl sloužit svému účelu.”

Vítání jara a zahájení turistické sezony se v Hradci nad Moravicí uskutečnilo už po 27. V rámci doprovodného programu, který byl připraven u hotelu Belaria, zahrála například kapela Nestor, razily se mince, pletly copánky a nechybělo ani občerstvení.

---

Cukráři soutěžili ve tvorbě dezertu à la dubajská čokoláda

Mladí cukráři se v Opavě utkali v tradiční soutěži Marlenka cup. Letos se uskutečnil už 8. ročník a zájem byl opět velký.

Dubajská čokoláda. Tak znělo zadání letošního ročníku Marlenka cupu. O nejlepší dezert ala dubajská čokoláda se utkalo 14 budoucích cukrářů ze všech 7 krajem zřizovaných škol, které nabízejí obor Cukrář. Soutěž tradičně pořádala Střední škola hotelnictví a služeb a Vyšší odborná škola v Opavě.

Martin Ruský, ředitel SŠHS a VOŠ Opava: “Soutěží celkem 14 žáků, z každé školy dvojice. Je přípravná část, kdy se žáci připravují na vlastní pódiové vystoupení, to je právě v prostorách, ve kterých se nalézáme a přivezou si sebou polotovary, které si vyhotoví, protože cukrařina je obor náročný a dlouhý, nestihli by jsme to v jednom dni a potom nahoře je čeká pódiové vystoupení, kde mají čas a kde si dokonce při svém vystoupení mohou zvolit hudbu, aby se jim lépe pracovalo.”

Na pódiové vystoupení měli soutěžící 40 minut. Všichni to v daném čase zvládli. Důležité bylo, aby dubajská čokoláda obsahovala vše, co do ní patří. Za každou chybějící surovinu se jim strhávaly body.

anketa: soutěžící žáci: “Já jsem udělal dubajskou perlu, je v něm co je v dubajské čokoládě, pistáciový vklad a pražská šlehaná šlehačka, Já jsem nebyl nervózní, takže jenom teď jsem nervózní. Já jsem s tím spokojený.”

“Mohlo to být lepší vzhledem k tomu, že jsem měla problém s troubou na crumble, která mi nepekla, takže to mohlo být lepší a moc nejsem spokojená s čokolácou, že jsem ji mohla udělat líp a hezčí a dělala jsem kakaové sable s pistáciovou křupavou vrstvou a sezamovým krémem.”

“Dubajská čokoláda je o tom, že tam jsou ty nudle, takže aby to křuplo, takže jsem tady osmažila nudle a pak jsem to zamíchala s pistáciovou pastou a sezamovou pastou. To jsem nakombinovala s čokoládovým sladem, aby to bylo i s tou čokoládou a dala do tartaletky, aby mi to udělalo takovou pěknou misku. Mám radost, myslela jsem si, že to nestihnu, ale stihla jsem to.”

Eliška Dernerová, předsedkyně odborné poroty: “Máme v zadání á la dubajská čokoláda dezert, aby z toho byl, takže celá ta škála co už můžete vidět je poměrně zajímavě zpracovaná. Každý máme 100 bodů, 50 bodů je na chuť, zbytek je příprava, práce, inovace, čistota pracoviště a odborná prezentace.”

Nšan Avetisjan, generální ředitel, Marlenka: “Tento ročník je zajímavé téma, je to asi celosvětový trend, dubajská čokoláda. Je to fajn, že se snaží držet trošku těch i moderních trendů, takže každý se na to může podívat na youtube živě, ale je to v dobrém duchu, nevidím žádnou rivalitu mezi soupeři a to mi dělá radost.”

Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Cukrář, myslím si, že je přece jenom obor pro nás důležitý, protože cukrářů ubývá a těch kvalitních cukrářů také, čili jsme rádi, že tato soutěž je a že opravdu už má dlouholeou tradici- Máme opravdu síť škol, které v MSK jsou a dá se říct, že v každém okrese máme minimálně jednu školu, která se zabývá gastro obory.”

Tato prestižní soutěž je pro žáky nejen motivací, ale také příležitostí setkat se s přístupem a prací svých protějšků na jiných školách.

---

Patologie se zabývá především příčinami nemocí

Když se řekne patologie, mnoho lidí si vybaví pitvu. Patologie je přitom obor lékařské vědy, který se zabývá příčinami různých nemocí. Je moderní a zajímavý.

Patologie není jen o pitvách. Ty tvoří pouhých 10 % všech činností, většina pacientů je totiž diagnostikována za svého života. Lékaři, kteří se specializují na patologii zkoumají jednotlivé orgány, tkáně, buňky a tělesné tekutiny.

Eva Sehnálková, primářka oddělení patologie SNO: ,,Pitvá se opravdu velmi málo. Základem práce patologa v současné době je diagnostika nemocí živých pacientů. Pořád o tom mluvíme a pořád to opakujeme. Takže práce patologa sestává z hodnocení sklíček, které se vyrábějí v laboratoři a my pak prohlížíme jedno sklíčko za druhým a děláme pro pacienty diagnózy. Všichni lékaři na naše výsledky čekají a zejména onkologové pak podle nich pokračují v další terapii pacienta.”

Šárka Peterková, laborantka oddělení patologie SNO: ,,Toto je zrovna biopsie, je to velmi tvrdé, je to kost, takže si musím dávat pozor, abych ten vzoreček nevylomila z toho bločku a neznehodnotila, protože už žádná jiná rezerva není.”

Některé vzorky jsou tak malé, že téměř nejsou vidět.

Šárka Peterková, laborantka oddělení patologie SNO: ,,Takže musíme být opravdu kouzelníci, aby jsme tu tkáň úplně nevykrojili. Jsou to takové droboulinké částečky, které vidíte zde na tom sklíčku.”

Radka Stonišová, vedoucí laboratoře oddělení patologie SNO: ,,Tady je přípravna materiálu. Materiál, který byl odebrán, tady bývá zpracován, předchází tomu 24 hodinová fixace v desetiprocentním formaldehydu. Jsou tady dvě laborantky, které zpracovávají malé částice a velké částice jako dělohy, střeva a spolupracují potom s lékařem. Tady v té laboratoři probíhají nejspeciálnější vyšetření, je to imunohistochemické vyšetření.”

Helena Broučková, laborantka oddělení patologie SNO: ,,Tyto metody jsou zaměřeny na průkazu antigen protilátka a jakmile to zareaguje, tak se to zviditelní určitýma barvičkama a vlastně máme výsledek. Pozitivní je hnědý nebo červený a negativní zůstávají modré.”

Jana Kurková, laborantka oddělení patologie SNO: ,,V této laboratoři se skla digitalizují, aby se obraz, který je hodnotitelný mikroskopicky dal prohlédnout pro různé třeba studijní účely nebo prostě pro výuku mediků. Takže my si ten sklad skládáme do toho přístroje. Ten je sám oskenuje a lékař potom pomocí toho digitálního obrazu může určit diagnózu.”

Součástí oddělení patologie je také Muzeum patologie, které je jediné v Česku. V roce 1911 ho založil profesor Alois Materna.

Eva Sehnálková, primářka oddělení patologie SNO: ,,V současné době ho využíváme k exkurzím středoškoláků většinou nebo laické veřejnosti, kteří se přijdou podívat na to, co patologie znamená a nakonec jsou velmi překvapeni, když jim tady ozřejmíme, že to nejsou pitvy, ale jsou to vzorky od živých pacientů. Ale vždycky je dobré vracet se k tomu, co bylo, jaké choroby se dříve vyskytovaly.”

Muzeum je otevřeno veřejnosti každé poslední úterý v měsíci a také v rámci Dne otevřených dveří nebo Muzejní noci.

---