Dům U Trojice po povodních znovu ožil

Povodně v září roku 2024 zničily v Opavě i Dům U Trojice, kde žijí lidé se zrakovým postižením a lehkým mentálním znevýhodněním. Velká voda tehdy zatopila celé spodní patro a budoucnost chráněného bydlení byla nejistá. S rekonstrukcí pomohla především solidarita dárců a sponzorů.

Ještě před rokem a půl tady stála voda až do výšky metr a půl a všude bylo bahno. Dnes už jsou byty v Domě U Trojice znovu plně vybavené a klienti se mohli vrátit domů.

Pavlína Králová, manažerka Charity Opava: “Povodeň zatopila dva spodní byty, teď nově vidíte, že byty jsou krásné, obnovené, zrekonstruované a dokonce máme nové dispozice. Z původních bytů 1+1 máme byty 1+kk a získali jsme větší sociální zařízení, které je plně bezbariérové a lépe vyhovují potřebám klientů.”

Josef Brázda, klient Charity Opava: “Lednička, mikrovlnná trouba, prakticky varná deska, trouba a lednice, ta je vystavená v tom. Takže jsem tady spokojený. Takových lidí, jako jsou ve Vlaštovičkách, takových by mělo být víc.”

Dům slouží lidem se zrakovým postižením nebo lehkým mentálním znevýhodněním, kteří se zde učí žít samostatně.

Pavlína Králová, manažerka Charity Opava: “Je to bytový dům o čtyřech bytových jednotkách a v každé té bytové jednotce bydlí jeden klient, takže čtyři klienti. Byty nahoře zůstaly v tom původním stavu.”

Každý klient má na pomoc sociálního pracovníka, který mu pomáhá se vším, co potřebuje. Například s praním nebo vařením a také s orientací.

Byty jsou navíc vybaveny speciálními pomůckami pro zrakově postižené.

Pavlína Králová, manažerka Charity Opava: “Aby se tady žilo jednodušeji, tak je tady i speciální vybavení třeba v kuchyňských linkách. Máme tady třeba váhu s hlasovým výstupem nebo takzvanou hladinku, která pomáhá zrakově postižené osobě určovat výšku hladiny vody v hrnečku nebo v nějaké nádobě.”

Obnova domu po ničivých povodních nebyla jednoduchá. Opravy trvaly rok a půl a vyšly zhruba na čtyři miliony korun.

Pavlína Králová, manažerka Charity Opava: “Velice nám pomohly dary jednak Ministerstva zahraničí Lichtenštejnska, které nám přispělo asi 1 milionem 300 tisíci koruny. A potom to byly drobné dary zejména dárců, kteří přispívali do Tříkrálové sbírky v roce 2025. A potom taky třeba nadace 3WFoundation nebo farníci z Třebechovic pod Orebem, kteří pro nás udělali takový pěkný koncert benefiční.”

Přestože objekt není plně bezbariérový, byty jsou upraveny tak, aby klientům poskytovaly co největší pohodlí a bezpečí. Po měsících nejistoty se tak podařilo vrátit lidem nejen střechu nad hlavou, ale hlavně pocit domova.

---

Den linky 155 připomněl práci záchranářů

Patnáctý květen patří Dni tísňové linky 155. Zdravotnické záchranné služby po celé republice si připomínají nejen práci operátorů a záchranářů, ale také význam rychlé pomoci v krizových situacích. My jsme s kamerou navštívili stanoviště Zdravotnické záchranné služby v Opavě.

Tísňová linka 155 funguje nepřetržitě 24 hodin denně a jen v Moravskoslezském kraji ji každoročně využije kolem půl milionu lidí.

Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: “Výhodou Národní linky tísňového volání je skutečnost, že ji obsluhuje zdravotnický záchranář, tedy profesionál, který nejen nabere potřebná data nutná k zásahu posádky zdravotnické záchranné služby, ale situaci vyhodnotí. A v případě potřeby také s volajícím provede základní první pomoc.”

Operátoři tak často zachraňují život ještě před příjezdem sanitky. Každé čtvrté až páté volání totiž znamená skutečný výjezd záchranářů. Lidé ale linku často nadužívají a někteří dokonce zneužívají.

Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: “Volají lidé, kteří mohou svůj zdravotní stav nebo zdravotní obtíže svého blízkého řešit jinými způsoby, než je telefonát na tísňovou linku, například návštěvou praktického lékaře, často ale také podáním základních zdravotnických prostředků, které máme běžně v lékárně. Zneužití je samozřejmě násobně méně než nadužívání linky 155, se kterým se bohužel setkáváme poměrně velmi často a dá se říci, že každodenně.”

Při ohrožení života je podle záchranářů nejlepší volat přímo na číslo 155, nikoliv evropskou linku 112.

Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: “V případě linky 112 musí dojít po základním vytěžení a rozklíčování, jestli se jedná o hovor pro zdravotnickou záchrannou službu, policii nebo hasiče, o přepojení volajícího na operátora zdravotnické záchranné služby. Tady samozřejmě dochází k určitému opoždění.”

V Moravskoslezském kraji funguje více než 60 posádek záchranné služby na více než třiceti stanovištích. Průměrný dojezdový čas je přibližně osm a půl minuty. Součástí akce byl také Den otevřených dveří. Přišlo přibližně dvacet tříd mateřských, základních i středních škol.

Adam Štelár, zdravotnický záchranář ZZS MSK, územní odbor Opava: “Návštěvníci měli docela širokou škálu možností si vyzkoušet jak laickou resuscitaci, měli příležitost na sobě odzkoušet fixační pomůcky, které používáme při reálných zásazích, měli možnost nahlédnout právě do vozidla rychlé zdravotnické pomoci, vyzkoušet si jak mají postupovat, když třeba dojde k nějakému úrazu, nebo kdy mají volat na linku 155.”

Malým pacientům pomáhá Kryštůfek záchranář.

Adam Štelár, zdravotnický záchranář ZZS MSK, územní odbor Opava: “Dětem se líbil, my ho teda dáváme dětem při zásazích na takové, řekněme, odlehčení situace a většinou to pomáhá. Ty děti potom mají trošku jinou pozornost než na ty záchranáře.”

anketa: návštěvníci akce: “Přišli jsme se podívat, jak to tady na té záchrance funguje, jak tady záchranáři pracují, protože my je vidíme jenom v akci jako na cestách. Ta práce je těžká.”

“Malý má rád prostě záchranáře, hasiče, tak jsme si říkali, že to může být zajímavé se tak podívat na jejich práci, jak to funguje.”

Den linky 155 tak v Opavě připomněl nejen důležitost rychlé pomoci, ale také každodenní práci lidí, kteří zachraňují životy.

---

Krajina břidlice má nové naučné stezky

Ve Starých Oldřůvkách slavnostně otevřeli revitalizované naučné stezky Krajiny břidlice. Nové altány, informační tabule i rozcestníky teď turistům připomínají bohatou hornickou historii Nízkého Jeseníku a lákají návštěvníky do unikátní krajiny bývalých břidlicových dolů.

Budišovsko, Vítkovsko i okolí Starých Oldřůvek propojuje nově opravená síť břidlicových naučných stezek. Projekt zahrnoval obnovu zhruba sta kilometrů tras napříč šesti obcemi a deseti katastrálními územími.

Patrik Schramm (ODS/SPOLU), starosta Budišova nad Budišovkou: “V rámci těch stezek se vybudoval samozřejmě celý nový mobiliář. Ten původní už sešel časem. Ten největší byl tady altán ve Starých Oldřůvkách. Pak jsou tři menší v Těchanovicích. V Budišově Podlesí a ve Svatoňovicích je Hexagon, plus 30 informačních panelů, 30 rozcestníků.”

Vznikly také nové dálkové ukazatele, které upozorňují na vzdálenější atraktivity regionu. Celkové náklady dosáhly téměř šesti milionů korun, většinu pokryla dotace.

Patrik Schramm (ODS/SPOLU), starosta Budišova nad Budišovkou: “Město Budišov financovalo ten mobiliář i v těch jiných obcích. Dokončujeme v Budišově vesmírnou lavičku, která je tak před 80% hotová. Zbývá ten jezerní důl a postupem času něco s muzeem. Začít to nějak faceliftovat, modernizovat.”

Všechny altánky, infopanely a rozcestníky přímo na instalovaných místech ručně pokrýval břidlicí 79-letý místní řemeslník.

Jaromír Machala, řemeslník: “Břidlice je vlastně zakleté slunce v kameni, je to prostě materiál, který když máte v ruce, musíte ho potěžkat, musíte ho zaklepat, zazvonit, jestli nemá nějakou žílu, jestli nemá nějaký kaz.”

Práce v náročném terénu mu zabrala téměř tři měsíce.

Jaromír Machala, řemeslník: “Tady bylo nejhorší to, že jsem dostal mapu, kde bylo vyznačených 64 celkově rozcestníků a altánů. A já jsem nevěděl, jestli jedu do kopce nebo z kopce nebo přes potoky, přes brody, přes louky, přes lesy. Někdy jsem udělal jednu, někdy jsem udělal dvě, někdy jsem udělal tři. Podle toho, jak to bylo velké nebo jak to bylo daleko náročné na ten přístup. Všechno se dělá bez elektřiny, všechno ručně, aby to mělo ten tvar, který vy vlastně potřebujete.”

Na historii těžby břidlice dlouhodobě upozorňuje také místní Muzeum Břidlice.

Lumír Moučka, autor projektů: “Podařilo se mi postupem času s přáteli, s kamarády a s mnoha nadšenci shromáždit neuvěřitelné množství nádherných věcí do muzea Břidlice a myslím si, že je to dneska velice zajímavá, významná instituce, co se týká té připomínky dobývání břidlice v Nízkém Jeseníku.”

Staré Oldřůvky ale nejsou jen o hornictví. Lokalita leží v Národním geoparku Krajina břidlice a nabízí také výjimečnou přírodu.

Alena Zemanová, předsedkyně spolku Krajina Břidlice: “Oldřůvky vypadají, že jsou na konci světa, ale je to fantastické místo s duší a právě tu hornickou minulost mají velmi významnou, protože se tady těžila nejen břidlice, ale také stříbronosná ruda galenit. Jsou tady náhorní plošiny Nízkého Jeseníku, velké travnaté louky, krásné lesy.”

Revitalizované stezky tak turistům nově přibližují nejen hornickou historii, ale i jedinečný charakter celé krajiny Nízkého Jeseníku.

---