Krevní centrum Fakultní nemocnice Ostrava potřebuje v létě více krve. Větší spotřebu způsobují úrazy, operace i léčba vážně nemocných lidí. Zdravotníci proto prosí dárce všech krevních skupin, aby přišli darovat. Krev totiž zachraňuje životy nejen při úrazech, ale i při vážných nemocech.
Krev nepomáhá jen obětem nehod. Pomohla i 37leté Petře, která skončila v nemocnici s těžkou chudokrevností.
Petra Grezlová, pacientka: "Jsem za to neskutečně ráda, že tady tahle možnost je, protože jsem nevěděla, že i já se můžu dostat do takového stavu. Myslela jsem, že to mají třeba lidé, kteří mají po autonehodě nebo během operací, nebo po těžkých porodech a tak. Ale netušila jsem, že i já se můžu dostat do takového stavu. Myslela jsem, že stačí vzít si nějaké železo a budu vlastně v pohodě."
Krev nemá dovolenou. Letní prázdniny znamenají pro ostravské krevní centrum náročné období. Jen během prvního srpnového týdne rozdali lékaři přes 450 jednotek krve.
Zuzana Čermáková, primářka Krevního centra Fakultní nemocnice Ostrava: "Krev a transfuzní přípravky z krve vyrobené mají nezastupitelnou úlohu napříč medicínskými obory. Nejsou to jen urgentní stavy, ale jsou to i takové obory, jako je hematologie nebo onkologie."
Zdravotníci proto prosí dárce všech krevních skupin, aby přišli darovat.
Anketa, dárce: "Chodím už asi patnáct let a už mám asi osmdesát odběrů za sebou. Mám nula negativní."
Zájemci se mohou k odběru objednat jednoduše přes webové stránky ostravské fakultní nemocnice. Zapojit se mohou stávající dárci i ti, kteří krev ještě nikdy darovali.
---
Fulnek udělal v červnu další krok k lepšímu odpadovému hospodářství. Ulice města doplnilo v rámci pilotního projektu 10 kontejnerů na gastroodpad. Občané si po dvou měsících provozu novou možnost třídění chválí. Odpadu z kuchyní se navíc mohou zbavovat i s obalem.
Co se týče třídění, jde Fulnek příkladem celé republice. Město se každoročně umisťuje mezi obcemi s nejnižší produkcí směsného komunálního odpadu. Od letošního roku mají navíc občané nově možnost třídit zvlášť také odpad z kuchyní.
Radka Krištofová (FULNEK PRO LIDI), starostka Fulneku: "Mohou to být i odpady třeba v plastových obalech, nějaké jogurty, nebo v nějakých kovových obalech, třeba konzervy, je to možno vlastně do těch popelnic vhazovat celé i s tímto obalem."
Pavla Maštalířová, vedoucí odboru životního prostředí, MěÚ Fulnek: "Za ty dva měsíce máme evidováno, že byla odvezena necelá tuna tohoto odpadu, což si myslíme, že na začáteční rozjezd tohoto projektu je velmi dobrý výsledek."
Občané mají k dispozici také menší nádoby přímo do kuchyně, které pak do hnědých 120litrových kontejnerů jednoduše vysypou.
Pavla Maštalířová, vedoucí odboru životního prostředí, MěÚ Fulnek: "Máme jich 250, 150 už jich bylo asi rozdáno, takže 100 máme ještě k dispozici. Občané si je mohou vyzvednout na odboru investic a životního prostředí. Tyto kyblíky jsou lidem poskytovány zdarma."
anketa: "My to využíváme. Je to dobrý nápad. Sice zbytečně tam jsou dvě, ale využívá se to. Jenom aby to využívali všichni, aby to neházeli do zelené popelnice."
anketa: "Používám to, no. Je na čase, že nám to tady dali."
Vzhledem k evidentnímu zájmu občanů město v budoucnu pravděpodobně doplní další kontejnery i do ostatních částí.
---
Nepřetržitá služba motoristům, dopravcům a všem, kteří se pohybují po silnicích v České republice. Ředitelství silnic a dálnic představilo v Ostravě nový národní dispečink, který muselo přestěhovat poté, co ten původní vyplavila povodeň.
Národní dopravní informační centrum sídlilo v Přívoze, který však v roce 2024 zalila velká voda. Nový a modernější dispečink byl zřízen v Hornopolní ulici. Sbíhají se do něj všechny informace ze silniční sítě v zemi, včetně obrazu z online kamer.
Radek Mátl, generální ředitel ŘSD: „Aktuálně čerpáme informace prakticky od všech subjektů, které mají něco společného s dálniční a silniční sítí. Ať jsou to správci komunikací, Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor a vlastně všechny ostatní subjekty, které nám ty informace mohou poskytnout.“
Cenné informace poskytují také samotní řidiči a mnoho z nich každý den volá o radu a pomoc při cestách.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: „Každý rok se sem na call centrum dovolá nějakých 65 tisíc řidičů, to znamená 65 tisíc dopravních informací, eventuálně i žádostí o pomoc, když se někomu zastaví auto na dálnici. To je to číslo 800 280 281. No a nejčastější dotaz? Ten je samozřejmě jasný: Jak vypadá D1 mezi Brnem a Prahou.“
Informace sbíhající se do ostravského národního dispečinku budou důležitou součástí provozu autonomních vozidel.
Radek Mátl, generální ředitel ŘSD: „Důležité je, abychom ty informace skutečně měli k dispozici a abychom je včas dokázali řidičům poskytnout. Ono to souvisí třeba i s budoucností, kdy bychom pomocí NDIC, de facto těchto informací, chtěli řídit i autonomní vozidla, protože tento systém tomu má pomoci.“
Nový národní dispečink je samozřejmě jistěn pro případné výpadky energie a mimořádné situace.
---
Novojičínský Ondrášek uspěl v konkurenci 160 pěveckých těles ze čtyřiceti zemí. Jeho koncertní i komorní sbor získaly zlaté medaile na Světových sborových hrách ve Švédsku.
Obrovskou radost a euforii prožívalo na šedesát členů Ondrášku, kteří se vrátili ze 14. Světových sborových her ze švédského Helsingborgu. Oba sbory novojičínské základní umělecké školy, koncertní i komorní, si na této nejdůležitější soutěži vyzpívaly zlaté medaile.
Boris Nykl, sbormistr Ondrášku, ZUŠ Nový Jičín: “Je to něco jako sborová olympiáda, přičemž je to opravdu obrovský soutěžní festival, kterého se zúčastnilo 160 sborů ze 40 zemí světa.”
Ondrášek soutěžil v hlavní kategorii Champions level, která je určena pro 500 nejlepších sborů světa dle celosvětových žebříčků asociace Interkultur.
Boris Nykl, sbormistr Ondrášku, ZUŠ Nový Jičín: “Když se tak ohlédnu za ty dva roky, více než dva roky, co jsem s Ondrášky jako sbormistr, tak to byl nejlepší výkon Ondrášku, který zatím předvedli.”
Marie Antonie Nevřivová, předsedkyně sboru Ondrášek, ZUŠ Nový Jičín: “To bylo tolik emocí, jsem prostě, já doteď fakt to nedokážu vstřebat vlastně.”
Adéla Kuligowská, Koncertní sbor Ondrášku, ZUŠ Nový Jičín: “To byla taková třešnička na dortu, ocenění toho, že jsme tomu ten čas věnovali.”
Lenka Holá, Komorní sbor Ondrášku, ZUŠ Nový Jičín, choreografie: “Moc jsem si to užili a byli jsme opravdu velmi překvapení, že jsem se dostali až k tomu zlatu.”
Pěvecký sbor Ondrášek si dvojnásobné zlato nadělil jako předčasný dárek k jubeliu, příští rok si zazpívá svou 60. sezonu.
---
Horní Suchá chce na podzim začít s první etapou rekonstrukce bývalé skipové věže Dolu František. Lidé tak měli jednu z posledních možností zažít ve skipu kulturní program, jehož součástí bylo i pozorování noční oblohy.
Bývalá těžní věž Dolu František znovu ožila kulturním programem. Její prostory se proměnily ve výstavní galerii, která propojila mladé umělce z několika základních uměleckých škol i další vystavovatele.
Barbara Vojvodíková, investiční referent: „Tentokrát jsme si připravili výstavu, kterou jsme nazvali Per aspera ad astra. Ve volném překladu to znamená složitou a náročnou cestu ke hvězdám. Podařilo se nám propojit Základní uměleckou školu z Českého Těšína, což můžeme tady vidět na jedné straně. V dalším rohu vystavují žáci Základní umělecké školy na ulici Valčíka v Ostravě-Porubě. Hudební doprovod zajišťuje Základní umělecká škola v Klimkovicích, konkrétně paní Jana Přečková bude hrát na akordeon. A máme zde i zástupce PZKO Horní Suchá, a to jak Klub Młodych, tak Klub Kobiet.“
Výstava sklidila u veřejnosti velký ohlas. Pro návštěvníky byla zároveň jednou z posledních příležitostí zažít jedinečnou atmosféru těchto prostor před zahájením rozsáhlé rekonstrukce skipové věže.
Překlad: „Já to vnímám velmi dobře, protože je to vlastně jedna z mála věží, které tady v našem regionu zůstaly. Je potřeba ji ukázat široké veřejnosti, aby lidé přijížděli do Horní Suché, protože Horní Suchá má co nabídnout.“
Anketa: „No, já se na to dívám tak, že je skvělá záležitost, že ta věž zůstala. Byly třenice v radě, kde se rozhodovalo, jestli ji nechat, nebo ne. To je rarita. Je odlehčená o stovky tun, nejsou tu dynamické rázy skipu, takže to bude žít věky. A bude to rarita v celém Česku. Já tomu strašně fandím, že se propaguje. My tomu říkáme betonák, to je F4, jak bývala. Já jsem tady dělal 30 let na té šachtě v technických funkcích a je skvělé, že to začíná žít.“
Součástí programu bylo také pozorování noční oblohy ze střechy věže.
---
Pestrobarevné kroje, tradiční hudba a tance z různých koutů světa. Folklor bez hranic letos už po osmadvacáté propojil Ostravu s kulturami několika kontinentů.
Akce plná hudby, tance a kultury přezdívaná festival roztančených ulic. To je Folklór bez hranic. V průběhu 5 dní festival putoval napříč ostravskými obvody.
Lukáš Pavlík, ředitel festivalu: “Jsme výjimeční v tom, že nemusí divák za folklorem do uzavřeného areálu, ale my putujeme po celé Ostravě za divákem.”
Letošní ročník festivalu byl velmi bohatý na zahraniční soubory.
Lukáš Pavlík, ředitel festivalu: “Souborů letos máme 16, nevystupují všichni každý den, či my máme přes 500 vystupujících a nejexotičtější soubory za námi dorazily z Mexika, Indie, Maďarska, Srbska, které vidíte za mnou, potom z Polska a ze Slovenska.
Milica, členka souboru ze Srbska: “Tanec, který jsme dneska předvedli je tanec ze severní části Srbska. Během většiny choreografií, které máme připravené nejen tancujeme ale také zpíváme.”
Hiren Shah, vedoucí souboru z Indie: “Dnes vystupujeme s tancem pro boha Ganéšu. Ke Ganéšovi se modlíme, když uděláme něco dobrého a říká se, že Ganéša řeší problémy, čili může za nás vyřešit jakýkoliv problém. Takže k němu se modlíme tancem, který je v Indii velmi populární a je jím inspirováno i mnoho bollywoodských tanců.”
Festival odstartoval 17. srpna na Masarykově náměstí. Poté se přesunul na Ostravu-Jih, Mariánské náměstí a do Poruby. Páteční finále letos nově patřilo Dolní oblasti Vítkovic.
anketa, návštěvníci akce: “Chodím už několik roků, takže opravdu tohle jsem se nemohla nechat ujít. No a líbí se mi to, protože to jsou soubory z celého světa, je to úplně úžasná akce, moc se mi to líbí.”
anketa, návštěvníci akce: “Co se vám třeba líbí nejvíc - ty české nebo více ty zahraniční?” - “Zahraniční i české.”
Festival má už také termín pro příští rok. Ostravu folklorem opět obohatí od 16. do 20. srpna 2027.
---
Krevní centrum Fakultní nemocnice Ostrava potřebuje v létě více krve. Větší spotřebu způsobují úrazy, operace i léčba vážně nemocných lidí. Zdravotníci proto prosí dárce všech krevních skupin, aby přišli darovat. Krev totiž zachraňuje životy nejen při úrazech, ale i při vážných nemocech.
Krev nepomáhá jen obětem nehod. Pomohla i 37leté Petře, která skončila v nemocnici s těžkou chudokrevností.
Petra Grezlová, pacientka: "Jsem za to neskutečně ráda, že tady tahle možnost je, protože jsem nevěděla, že i já se můžu dostat do takového stavu. Myslela jsem, že to mají třeba lidé, kteří mají po autonehodě nebo během operací, nebo po těžkých porodech a tak. Ale netušila jsem, že i já se můžu dostat do takového stavu. Myslela jsem, že stačí vzít si nějaké železo a budu vlastně v pohodě."
Krev nemá dovolenou. Letní prázdniny znamenají pro ostravské krevní centrum náročné období. Jen během prvního srpnového týdne rozdali lékaři přes 450 jednotek krve.
Zuzana Čermáková, primářka Krevního centra Fakultní nemocnice Ostrava: "Krev a transfuzní přípravky z krve vyrobené mají nezastupitelnou úlohu napříč medicínskými obory. Nejsou to jen urgentní stavy, ale jsou to i takové obory, jako je hematologie nebo onkologie."
Zdravotníci proto prosí dárce všech krevních skupin, aby přišli darovat.
Anketa, dárce: "Chodím už asi patnáct let a už mám asi osmdesát odběrů za sebou. Mám nula negativní."
Zájemci se mohou k odběru objednat jednoduše přes webové stránky ostravské fakultní nemocnice. Zapojit se mohou stávající dárci i ti, kteří krev ještě nikdy darovali.
---
Fulnek udělal v červnu další krok k lepšímu odpadovému hospodářství. Ulice města doplnilo v rámci pilotního projektu 10 kontejnerů na gastroodpad. Občané si po dvou měsících provozu novou možnost třídění chválí. Odpadu z kuchyní se navíc mohou zbavovat i s obalem.
Co se týče třídění, jde Fulnek příkladem celé republice. Město se každoročně umisťuje mezi obcemi s nejnižší produkcí směsného komunálního odpadu. Od letošního roku mají navíc občané nově možnost třídit zvlášť také odpad z kuchyní.
Radka Krištofová (FULNEK PRO LIDI), starostka Fulneku: "Mohou to být i odpady třeba v plastových obalech, nějaké jogurty, nebo v nějakých kovových obalech, třeba konzervy, je to možno vlastně do těch popelnic vhazovat celé i s tímto obalem."
Pavla Maštalířová, vedoucí odboru životního prostředí, MěÚ Fulnek: "Za ty dva měsíce máme evidováno, že byla odvezena necelá tuna tohoto odpadu, což si myslíme, že na začáteční rozjezd tohoto projektu je velmi dobrý výsledek."
Občané mají k dispozici také menší nádoby přímo do kuchyně, které pak do hnědých 120litrových kontejnerů jednoduše vysypou.
Pavla Maštalířová, vedoucí odboru životního prostředí, MěÚ Fulnek: "Máme jich 250, 150 už jich bylo asi rozdáno, takže 100 máme ještě k dispozici. Občané si je mohou vyzvednout na odboru investic a životního prostředí. Tyto kyblíky jsou lidem poskytovány zdarma."
anketa: "My to využíváme. Je to dobrý nápad. Sice zbytečně tam jsou dvě, ale využívá se to. Jenom aby to využívali všichni, aby to neházeli do zelené popelnice."
anketa: "Používám to, no. Je na čase, že nám to tady dali."
Vzhledem k evidentnímu zájmu občanů město v budoucnu pravděpodobně doplní další kontejnery i do ostatních částí.
---
Nepřetržitá služba motoristům, dopravcům a všem, kteří se pohybují po silnicích v České republice. Ředitelství silnic a dálnic představilo v Ostravě nový národní dispečink, který muselo přestěhovat poté, co ten původní vyplavila povodeň.
Národní dopravní informační centrum sídlilo v Přívoze, který však v roce 2024 zalila velká voda. Nový a modernější dispečink byl zřízen v Hornopolní ulici. Sbíhají se do něj všechny informace ze silniční sítě v zemi, včetně obrazu z online kamer.
Radek Mátl, generální ředitel ŘSD: „Aktuálně čerpáme informace prakticky od všech subjektů, které mají něco společného s dálniční a silniční sítí. Ať jsou to správci komunikací, Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor a vlastně všechny ostatní subjekty, které nám ty informace mohou poskytnout.“
Cenné informace poskytují také samotní řidiči a mnoho z nich každý den volá o radu a pomoc při cestách.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: „Každý rok se sem na call centrum dovolá nějakých 65 tisíc řidičů, to znamená 65 tisíc dopravních informací, eventuálně i žádostí o pomoc, když se někomu zastaví auto na dálnici. To je to číslo 800 280 281. No a nejčastější dotaz? Ten je samozřejmě jasný: Jak vypadá D1 mezi Brnem a Prahou.“
Informace sbíhající se do ostravského národního dispečinku budou důležitou součástí provozu autonomních vozidel.
Radek Mátl, generální ředitel ŘSD: „Důležité je, abychom ty informace skutečně měli k dispozici a abychom je včas dokázali řidičům poskytnout. Ono to souvisí třeba i s budoucností, kdy bychom pomocí NDIC, de facto těchto informací, chtěli řídit i autonomní vozidla, protože tento systém tomu má pomoci.“
Nový národní dispečink je samozřejmě jistěn pro případné výpadky energie a mimořádné situace.
---
Novojičínský Ondrášek uspěl v konkurenci 160 pěveckých těles ze čtyřiceti zemí. Jeho koncertní i komorní sbor získaly zlaté medaile na Světových sborových hrách ve Švédsku.
Obrovskou radost a euforii prožívalo na šedesát členů Ondrášku, kteří se vrátili ze 14. Světových sborových her ze švédského Helsingborgu. Oba sbory novojičínské základní umělecké školy, koncertní i komorní, si na této nejdůležitější soutěži vyzpívaly zlaté medaile.
Boris Nykl, sbormistr Ondrášku, ZUŠ Nový Jičín: “Je to něco jako sborová olympiáda, přičemž je to opravdu obrovský soutěžní festival, kterého se zúčastnilo 160 sborů ze 40 zemí světa.”
Ondrášek soutěžil v hlavní kategorii Champions level, která je určena pro 500 nejlepších sborů světa dle celosvětových žebříčků asociace Interkultur.
Boris Nykl, sbormistr Ondrášku, ZUŠ Nový Jičín: “Když se tak ohlédnu za ty dva roky, více než dva roky, co jsem s Ondrášky jako sbormistr, tak to byl nejlepší výkon Ondrášku, který zatím předvedli.”
Marie Antonie Nevřivová, předsedkyně sboru Ondrášek, ZUŠ Nový Jičín: “To bylo tolik emocí, jsem prostě, já doteď fakt to nedokážu vstřebat vlastně.”
Adéla Kuligowská, Koncertní sbor Ondrášku, ZUŠ Nový Jičín: “To byla taková třešnička na dortu, ocenění toho, že jsme tomu ten čas věnovali.”
Lenka Holá, Komorní sbor Ondrášku, ZUŠ Nový Jičín, choreografie: “Moc jsem si to užili a byli jsme opravdu velmi překvapení, že jsem se dostali až k tomu zlatu.”
Pěvecký sbor Ondrášek si dvojnásobné zlato nadělil jako předčasný dárek k jubeliu, příští rok si zazpívá svou 60. sezonu.
---
Horní Suchá chce na podzim začít s první etapou rekonstrukce bývalé skipové věže Dolu František. Lidé tak měli jednu z posledních možností zažít ve skipu kulturní program, jehož součástí bylo i pozorování noční oblohy.
Bývalá těžní věž Dolu František znovu ožila kulturním programem. Její prostory se proměnily ve výstavní galerii, která propojila mladé umělce z několika základních uměleckých škol i další vystavovatele.
Barbara Vojvodíková, investiční referent: „Tentokrát jsme si připravili výstavu, kterou jsme nazvali Per aspera ad astra. Ve volném překladu to znamená složitou a náročnou cestu ke hvězdám. Podařilo se nám propojit Základní uměleckou školu z Českého Těšína, což můžeme tady vidět na jedné straně. V dalším rohu vystavují žáci Základní umělecké školy na ulici Valčíka v Ostravě-Porubě. Hudební doprovod zajišťuje Základní umělecká škola v Klimkovicích, konkrétně paní Jana Přečková bude hrát na akordeon. A máme zde i zástupce PZKO Horní Suchá, a to jak Klub Młodych, tak Klub Kobiet.“
Výstava sklidila u veřejnosti velký ohlas. Pro návštěvníky byla zároveň jednou z posledních příležitostí zažít jedinečnou atmosféru těchto prostor před zahájením rozsáhlé rekonstrukce skipové věže.
Překlad: „Já to vnímám velmi dobře, protože je to vlastně jedna z mála věží, které tady v našem regionu zůstaly. Je potřeba ji ukázat široké veřejnosti, aby lidé přijížděli do Horní Suché, protože Horní Suchá má co nabídnout.“
Anketa: „No, já se na to dívám tak, že je skvělá záležitost, že ta věž zůstala. Byly třenice v radě, kde se rozhodovalo, jestli ji nechat, nebo ne. To je rarita. Je odlehčená o stovky tun, nejsou tu dynamické rázy skipu, takže to bude žít věky. A bude to rarita v celém Česku. Já tomu strašně fandím, že se propaguje. My tomu říkáme betonák, to je F4, jak bývala. Já jsem tady dělal 30 let na té šachtě v technických funkcích a je skvělé, že to začíná žít.“
Součástí programu bylo také pozorování noční oblohy ze střechy věže.
---
Pestrobarevné kroje, tradiční hudba a tance z různých koutů světa. Folklor bez hranic letos už po osmadvacáté propojil Ostravu s kulturami několika kontinentů.
Akce plná hudby, tance a kultury přezdívaná festival roztančených ulic. To je Folklór bez hranic. V průběhu 5 dní festival putoval napříč ostravskými obvody.
Lukáš Pavlík, ředitel festivalu: “Jsme výjimeční v tom, že nemusí divák za folklorem do uzavřeného areálu, ale my putujeme po celé Ostravě za divákem.”
Letošní ročník festivalu byl velmi bohatý na zahraniční soubory.
Lukáš Pavlík, ředitel festivalu: “Souborů letos máme 16, nevystupují všichni každý den, či my máme přes 500 vystupujících a nejexotičtější soubory za námi dorazily z Mexika, Indie, Maďarska, Srbska, které vidíte za mnou, potom z Polska a ze Slovenska.
Milica, členka souboru ze Srbska: “Tanec, který jsme dneska předvedli je tanec ze severní části Srbska. Během většiny choreografií, které máme připravené nejen tancujeme ale také zpíváme.”
Hiren Shah, vedoucí souboru z Indie: “Dnes vystupujeme s tancem pro boha Ganéšu. Ke Ganéšovi se modlíme, když uděláme něco dobrého a říká se, že Ganéša řeší problémy, čili může za nás vyřešit jakýkoliv problém. Takže k němu se modlíme tancem, který je v Indii velmi populární a je jím inspirováno i mnoho bollywoodských tanců.”
Festival odstartoval 17. srpna na Masarykově náměstí. Poté se přesunul na Ostravu-Jih, Mariánské náměstí a do Poruby. Páteční finále letos nově patřilo Dolní oblasti Vítkovic.
anketa, návštěvníci akce: “Chodím už několik roků, takže opravdu tohle jsem se nemohla nechat ujít. No a líbí se mi to, protože to jsou soubory z celého světa, je to úplně úžasná akce, moc se mi to líbí.”
anketa, návštěvníci akce: “Co se vám třeba líbí nejvíc - ty české nebo více ty zahraniční?” - “Zahraniční i české.”
Festival má už také termín pro příští rok. Ostravu folklorem opět obohatí od 16. do 20. srpna 2027.
---
