Policisté zadrželi velmi nebezpečného lupiče, který má teprve 15 let. Na útěku z výchovného ústavu v Janové stihl do svého zadržení tři další loupeže. V posledním případě okradl v tramvaji o mobil dívku a když ho chtěla zpátky, ještě jí zmlátil.
Na záběru z ostravské tramvaje můžete vidět, jak loupež začala. 19letá dívka kolem dvou hodin v noci cestovala tramvají. Neopatrně půjčila svůj mobil neznámému mladíkovi, který tvrdil, že chce zjistit, kdy mu jede autobus. Telefon už ji ale nevrátil a se dvěma kamarádkami vystoupil. Majitelka mobilu šla samozřejmě za ním.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Opakovaně je měla žádat o navrácení telefonu, ale toto nebylo vyslyšeno. Naopak chtěl mladík po ženě PIN, který mu odmítla sdělit. Reagovali agresivně, slečnu slovně i fyzicky napadli. Následovalo prohledání dívky, kdy jí odcizili peněženku s doklady a platební kartou. Mobilní telefon poškozené nakonec vrátili a z místa utekli."
Na místo vyjely policejní hlídky, které propátrávaly okolí. Díky dobrému popisu podezřelých netrvalo dlouho a trojice byla zadržena. Ukázalo se, že 15letý mladík je na útěku z výchovného ústavu a je v celostátním pátrání. Loupeží už má za sebou mnoho.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "V hledáčku byl již u kriminalistů z Ostravy-Přívozu, kteří měli nastřádané neprůstřelné důkazy k dalším loupežím. Jak se nakonec ukázalo, během několika dnů měl spáchat tři loupežná přepadení, kdy poslední se mu stalo osudným."
V této souvislosti policie varuje, aby byli všichni na své věci obezřetní, nedávali je cizím lidem. Chybou také bylo, že dívka na mobil vlastně upozornila tím, že ho měla v ruce.
---
Městská nemocnice Ostrava se zařadila mezi nejmodernější zařízení v Evropě, které pacientům nabízejí špičkovou hyperbarickou komoru. Nová komora nahradila původní téměř 60 let staré zařízení a je samozřejmě ve všech ohledech lepší. Nová je i budova, ve které je umístěna.
Hyperbarická komora v Městské nemocnici Ostrava funguje už od roku 1965 a byla první v Československu. Je tedy jasné, že i když stále fungovala, technologie byla už dávno překonaná. To je už ale minulostí, protože v nemocnici bylo otevřeno nové Centrum hyperbarické medicíny. Nová je budova i komora.
Michal Hájek, primář Centra hyperbarické medicíny: "Je to moderní komora kvadratického tvaru s výrazně ekonomičtějším provozem, než byla ta stará. Je v ní 16 dýchacích automatik, zatímco v té staré jich bylo10. Ta kapacita se tak výrazně navyšuje."
Petr Uhlig, ředitel MNO: "Ta stará hyperbarická komora byla hodně poruchová. Původně měla být až součástí nového generelu, nicméně museli jsme to urychlit."
Komora je umístěna v nově vybudovaném dvoupodlažním objektu. V přízemí je zázemí pro pacienty i personál. V druhém podlaží jsou ambulance a vyučovací prostory pro studenty Lékařské fakulty Ostravské univerzity.
Michal Marianek (Ostravak), radní pro zdravotnictví MMO: "Výstavba centra stála přes 41 milionů korun bez DPH, komora 36,5 milionu korun bez DPH a dalších zhruba 12 milionů korun bude potřeba na servis."
Léčba v hyperbarické komoře se využívá asi u 20 léčebných indikací a stavů. Jsou to akutní i chronické indikace. Z akutních jsou to nejčastěji pacienty s otravou oxidem uhelnatým a z chronických je to nejčastěji ztráta sluchu.
---
Krátké zprávy 5. 3. 2024 17.00 - 1
Dva roky za mřížemi hrozí zlodějce, která za bílého dne ukradla z kaple kasičku veřejné sbírky. Peníze měly přispět na obnovu kaple ve Frýdlantu nad Ostravicí. Kasička byla upevněná na zdi přímo v kapli a zajištěná visacím zámkem. Strážníci 31letou zlodějku vypátrali a předali policistům, kteří zjistili, že má už trestní minulost za sebou. Část peněz ze sbírky stačila utratit, a tak ze šesti tisíc, putovalo zpět k majiteli kasičky 2 600 korun.
---
Teď společně navštívíme speciální školu Slezské Diakonie, kde se vzdělávají žáci s různě těžkým mentálním postižením. Velkou výhodou pro tyto děti, které si nerady zvykají na změnu, je to, že od mateřinky po střední praktickou školu dochází stále do jedné budovy.
Mateřská, základní a střední škola Slezské diakonie se nachází v Karviné-Ráji, na ulici Horova. Je určena pro všechny děti se středně těžkým, těžkým mentálním postižením, kombinovanými vadami nebo autismem.
K výuce v jedné ze tříd základní školy velmi pomáhá žákům s narušenými komunikačními schopnostmi i systém znakování takzvaná gesta.
Markéta Ďurišová, učitelka: "Podporují slovní zásobu a rozvoj řeči, takže díky tomu zrovna u Markétky, u Tomáška se nám podařilo rozvinout poznávání barev.”
Markétka: "Já jsem ukázala na tabuli barvičky."
Tomášek: "Já umím poznat barvičky, zelenou, červenou, bílou, černou, růžovou."
Jednoletá praktická střední škola je vhodná pro žáky s těžkým mentálním postižením a praktická dvouletá škola je určena žákům se středně těžkým mentálním postižením v kombinaci s tělesným postižením nebo více vadami. Důležitou součástí praktické školy jsou i dílny, kde se učí základy šití nebo vyrábí různé výrobky. Společně se také učí připravovat různé pokrmy ve cvičné kuchyňce.
---
Podle průzkumů OECD v Česku stoupá počet mladých lidí, kteří nedokončí středoškolské vzdělání. V ostatních průmyslově vyspělých státech tato tendence naopak klesá. V Ostravě se proto konají akce, které mají preventivně předčasné odchody ze škol řešit. Hned dvě takové se uskutečnily na základní škole v Zábřehu.
Bujará atmosféra zahltila v pátek tělocvičnu Základní školy Chrjukinova. Motivovat žáky k větší píli a setrvání ve škole přijel zpěvák Jan Bendig.
Karolína Joannidu, Zástupkyně ředitele ZŠ Chrjukinova: „Dneska máme akci, která je v rámci grantu, který se nazývá Podpora škol. Jedná se vlastně o implementaci reformy v rámci Národního plánu obnovy, kdy školy, které mají vyšší počet sociálně znevýhodněných žáků jsou do tohoto programu vztaženy.“
Petra Puzia Godulová, organizátorka akce, ZŠ Chrjukinova: „Víme, co mají rádi, že mají ten svůj vzor a potřebujou vidět, že někdo, kdo taky nepocházel z úplně ideálního prostředí dokázal to, co dokázal.“
Miriam, žákyně školy: „Bendiga jsme si užili hodně, i jsme si zatancovali, takže dobrý.“
Stejný cíl, a tedy prevenci předčasných odchodů ze škol, má i projekt města Ostravy. V jeho rámci se opět na Chrjukinově uskutečnila beseda pro žáky i jejich rodiče.
Radim Ivan, místostarosta MOb Ostrava-Jih: „Předčasné odchody žáků ze školy jsou samozřejmě obrovský problém. Ti lidé totiž se hůře zapojují v pracovním trhu, padají často do různých osobních a sociálních problémů a samozřejmě je důležité tomu předcházet už na té škole.“
Počet mladých lidí, kteří nedokončí ani učiliště v Česku stoupá. V ostatních průmyslově vyspělých státech, kromě Německa, je tato tendence opačná.
---
Krátké zprávy 5. 3. 2024 17.00 - 2
Filozofická fakulta Ostravské univerzity má nový studijní program Cizí jazyky pro firemní praxi. Určen je uchazečům, kteří svou profesní dráhu spojují s podnikáním a zároveň je baví jazyky. Přihlášky mohou zájemci podávat v prodlouženém termínu do 30. dubna.
Světový den vody. Povodí Odry opět zpřístupní veřejnosti přehrady Slezská Harta, Kružberk, Šance a nově po rekonstrukci nádrž Morávka, a to sobotu 23. března od 9:00 do 15:00. Rezervace není nutná.
---
Larischova vila, Flemmichova vila, Bauerovy vily. To jsou všechno perly prvorepublikové architektury v našem kraji i celém Česku. Do nového života se však právě probouzí další, Spitzerova vila v Janovicích u Rýmařova. Je unikátní zachovanou podobou i historickým interiérem.
Spitzerova vila Eliška se nachází v blízkosti janovického zámku na pozemcích v bývalém vlastnictví historického rodu Harrachů.
Pavla Schenková, vedoucí provozu a průvodkyně: „Spitzerova vila je vila, která je architektonickým skvostem prvorepublikové vily, která byla postavena mezi lety 1929-1930 vídeňským architektem Gustavem Schölerem. Byla postavena ve stylu neo romantismu, ale vnitřní části už jsou ve stylu art deco. V meziválečném období sloužila spíše jako rekreační středisko pro nacisty, v poválečném období se tady potom, vzhledem k tomu, že se jednalo o státní vilu, sloužila pro prezidenty Zápotockého a Novotného, potom v následujících letech tady byl KNV Olomouc, Svaz českých spisovatelů a po roce 1996 už přešla do soukromého vlastnictví, ale v tu dobu nebyla vila veřejnosti přístupná.“
První majitel Julius Spitzer byl obchodním ředitelem vítkovického hutního a horního těžířství.
Pavla Schenková, vedoucí provozu a průvodkyně: „Tuto vilu nechal postavit pro svou o bezmála třicet let mladší ženu Josefínu. Kdy vlastně spolu měli syna a jako majitel tuto vilu postavil pro široké setkávání jeho velké rodiny. Bohužel ale moc štěstí ta vila nepřinesla, protože záhy byl deportován do koncentračního tábora a to z důvodu svého židovského původu.“
Vila během téměř sta let byla v držení několika vlastníků, od posledního, bruntálského Alfaplastiku ji před nedávnem zakoupila současná majitelka Eliška Volaříková, která se zasloužila o její kompletní rekonstrukci.
Eliška Volaříková, majitelka vily: „Teď v březnu to bude 4 roky. Pátý, začnu pátý rok. Alfaplastik, jsem koupila tady tu vilu, začala jsem to rekonstruovat, protože se tu nedalo žít. Kompletně. Vody, elektřina, topení, parkety se rekonstruovaly, kompletně všechno jsem dělala, střecha.“
Ve vile už nyní probíhají první prohlídky. Turisté a především pamětníci se živě zajímají o její současný stav a stopy historie.
Pavla Schenková, vedoucí provozu a průvodkyně: „Klienti se tady samozřejmě seznámí s historií vily, s historií rodiny Spitzerů, dále tady máme takový prohlídkový okruh, kdy je provedeme jednotlivými apartmány, ukážeme jim také veškerý historický nábytek, který se nám díky tomu, že to byla vládní vila, se nám dochoval.“
Anketa, návštěvníci prohlídky: „Já jsem tady pracoval jako malíř-natěrač, takže jsem se potýkal s různě zatečenými stropy, ty štuky byl problém vyčistit. To bylo ještě stavitelství Havlíčkův Brod. Mě tam zaujal ten krb, který byl rozložený po celé místnosti, kachle po kachli byly vyměněny veškeré ty ocelové prvky, plotny, rošty a teď je jako nový.“
„Já jsem tady byla poprvé, takže mě to velice se líbilo, jako ta historie, ti Spitzerovi, protože jsem s jednou, co likérku měli jako ten bratr od toho Leopolda, tak jeho syn nás učil. Pan doktor Spitzer.“
Eliška Volaříková, majitelka vily: „Zatím jenom se s tím lidi seznamují, protože jsou zvědaví jak to tady vypadá, no a přemýšlíme, že budeme dělat nějaké akce, takové malé tady, do 20 lidí.“
S nově vybudovaným wellness centrem, vinotékou a salónky vila aspiruje na budoucí stylové využití historie v současnosti.
---
Policisté zadrželi velmi nebezpečného lupiče, který má teprve 15 let. Na útěku z výchovného ústavu v Janové stihl do svého zadržení tři další loupeže. V posledním případě okradl v tramvaji o mobil dívku a když ho chtěla zpátky, ještě jí zmlátil.
Na záběru z ostravské tramvaje můžete vidět, jak loupež začala. 19letá dívka kolem dvou hodin v noci cestovala tramvají. Neopatrně půjčila svůj mobil neznámému mladíkovi, který tvrdil, že chce zjistit, kdy mu jede autobus. Telefon už ji ale nevrátil a se dvěma kamarádkami vystoupil. Majitelka mobilu šla samozřejmě za ním.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Opakovaně je měla žádat o navrácení telefonu, ale toto nebylo vyslyšeno. Naopak chtěl mladík po ženě PIN, který mu odmítla sdělit. Reagovali agresivně, slečnu slovně i fyzicky napadli. Následovalo prohledání dívky, kdy jí odcizili peněženku s doklady a platební kartou. Mobilní telefon poškozené nakonec vrátili a z místa utekli."
Na místo vyjely policejní hlídky, které propátrávaly okolí. Díky dobrému popisu podezřelých netrvalo dlouho a trojice byla zadržena. Ukázalo se, že 15letý mladík je na útěku z výchovného ústavu a je v celostátním pátrání. Loupeží už má za sebou mnoho.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "V hledáčku byl již u kriminalistů z Ostravy-Přívozu, kteří měli nastřádané neprůstřelné důkazy k dalším loupežím. Jak se nakonec ukázalo, během několika dnů měl spáchat tři loupežná přepadení, kdy poslední se mu stalo osudným."
V této souvislosti policie varuje, aby byli všichni na své věci obezřetní, nedávali je cizím lidem. Chybou také bylo, že dívka na mobil vlastně upozornila tím, že ho měla v ruce.
---
Městská nemocnice Ostrava se zařadila mezi nejmodernější zařízení v Evropě, které pacientům nabízejí špičkovou hyperbarickou komoru. Nová komora nahradila původní téměř 60 let staré zařízení a je samozřejmě ve všech ohledech lepší. Nová je i budova, ve které je umístěna.
Hyperbarická komora v Městské nemocnici Ostrava funguje už od roku 1965 a byla první v Československu. Je tedy jasné, že i když stále fungovala, technologie byla už dávno překonaná. To je už ale minulostí, protože v nemocnici bylo otevřeno nové Centrum hyperbarické medicíny. Nová je budova i komora.
Michal Hájek, primář Centra hyperbarické medicíny: "Je to moderní komora kvadratického tvaru s výrazně ekonomičtějším provozem, než byla ta stará. Je v ní 16 dýchacích automatik, zatímco v té staré jich bylo10. Ta kapacita se tak výrazně navyšuje."
Petr Uhlig, ředitel MNO: "Ta stará hyperbarická komora byla hodně poruchová. Původně měla být až součástí nového generelu, nicméně museli jsme to urychlit."
Komora je umístěna v nově vybudovaném dvoupodlažním objektu. V přízemí je zázemí pro pacienty i personál. V druhém podlaží jsou ambulance a vyučovací prostory pro studenty Lékařské fakulty Ostravské univerzity.
Michal Marianek (Ostravak), radní pro zdravotnictví MMO: "Výstavba centra stála přes 41 milionů korun bez DPH, komora 36,5 milionu korun bez DPH a dalších zhruba 12 milionů korun bude potřeba na servis."
Léčba v hyperbarické komoře se využívá asi u 20 léčebných indikací a stavů. Jsou to akutní i chronické indikace. Z akutních jsou to nejčastěji pacienty s otravou oxidem uhelnatým a z chronických je to nejčastěji ztráta sluchu.
---
Krátké zprávy 5. 3. 2024 17.00 - 1
Dva roky za mřížemi hrozí zlodějce, která za bílého dne ukradla z kaple kasičku veřejné sbírky. Peníze měly přispět na obnovu kaple ve Frýdlantu nad Ostravicí. Kasička byla upevněná na zdi přímo v kapli a zajištěná visacím zámkem. Strážníci 31letou zlodějku vypátrali a předali policistům, kteří zjistili, že má už trestní minulost za sebou. Část peněz ze sbírky stačila utratit, a tak ze šesti tisíc, putovalo zpět k majiteli kasičky 2 600 korun.
---
Teď společně navštívíme speciální školu Slezské Diakonie, kde se vzdělávají žáci s různě těžkým mentálním postižením. Velkou výhodou pro tyto děti, které si nerady zvykají na změnu, je to, že od mateřinky po střední praktickou školu dochází stále do jedné budovy.
Mateřská, základní a střední škola Slezské diakonie se nachází v Karviné-Ráji, na ulici Horova. Je určena pro všechny děti se středně těžkým, těžkým mentálním postižením, kombinovanými vadami nebo autismem.
K výuce v jedné ze tříd základní školy velmi pomáhá žákům s narušenými komunikačními schopnostmi i systém znakování takzvaná gesta.
Markéta Ďurišová, učitelka: "Podporují slovní zásobu a rozvoj řeči, takže díky tomu zrovna u Markétky, u Tomáška se nám podařilo rozvinout poznávání barev.”
Markétka: "Já jsem ukázala na tabuli barvičky."
Tomášek: "Já umím poznat barvičky, zelenou, červenou, bílou, černou, růžovou."
Jednoletá praktická střední škola je vhodná pro žáky s těžkým mentálním postižením a praktická dvouletá škola je určena žákům se středně těžkým mentálním postižením v kombinaci s tělesným postižením nebo více vadami. Důležitou součástí praktické školy jsou i dílny, kde se učí základy šití nebo vyrábí různé výrobky. Společně se také učí připravovat různé pokrmy ve cvičné kuchyňce.
---
Podle průzkumů OECD v Česku stoupá počet mladých lidí, kteří nedokončí středoškolské vzdělání. V ostatních průmyslově vyspělých státech tato tendence naopak klesá. V Ostravě se proto konají akce, které mají preventivně předčasné odchody ze škol řešit. Hned dvě takové se uskutečnily na základní škole v Zábřehu.
Bujará atmosféra zahltila v pátek tělocvičnu Základní školy Chrjukinova. Motivovat žáky k větší píli a setrvání ve škole přijel zpěvák Jan Bendig.
Karolína Joannidu, Zástupkyně ředitele ZŠ Chrjukinova: „Dneska máme akci, která je v rámci grantu, který se nazývá Podpora škol. Jedná se vlastně o implementaci reformy v rámci Národního plánu obnovy, kdy školy, které mají vyšší počet sociálně znevýhodněných žáků jsou do tohoto programu vztaženy.“
Petra Puzia Godulová, organizátorka akce, ZŠ Chrjukinova: „Víme, co mají rádi, že mají ten svůj vzor a potřebujou vidět, že někdo, kdo taky nepocházel z úplně ideálního prostředí dokázal to, co dokázal.“
Miriam, žákyně školy: „Bendiga jsme si užili hodně, i jsme si zatancovali, takže dobrý.“
Stejný cíl, a tedy prevenci předčasných odchodů ze škol, má i projekt města Ostravy. V jeho rámci se opět na Chrjukinově uskutečnila beseda pro žáky i jejich rodiče.
Radim Ivan, místostarosta MOb Ostrava-Jih: „Předčasné odchody žáků ze školy jsou samozřejmě obrovský problém. Ti lidé totiž se hůře zapojují v pracovním trhu, padají často do různých osobních a sociálních problémů a samozřejmě je důležité tomu předcházet už na té škole.“
Počet mladých lidí, kteří nedokončí ani učiliště v Česku stoupá. V ostatních průmyslově vyspělých státech, kromě Německa, je tato tendence opačná.
---
Krátké zprávy 5. 3. 2024 17.00 - 2
Filozofická fakulta Ostravské univerzity má nový studijní program Cizí jazyky pro firemní praxi. Určen je uchazečům, kteří svou profesní dráhu spojují s podnikáním a zároveň je baví jazyky. Přihlášky mohou zájemci podávat v prodlouženém termínu do 30. dubna.
Světový den vody. Povodí Odry opět zpřístupní veřejnosti přehrady Slezská Harta, Kružberk, Šance a nově po rekonstrukci nádrž Morávka, a to sobotu 23. března od 9:00 do 15:00. Rezervace není nutná.
---
Larischova vila, Flemmichova vila, Bauerovy vily. To jsou všechno perly prvorepublikové architektury v našem kraji i celém Česku. Do nového života se však právě probouzí další, Spitzerova vila v Janovicích u Rýmařova. Je unikátní zachovanou podobou i historickým interiérem.
Spitzerova vila Eliška se nachází v blízkosti janovického zámku na pozemcích v bývalém vlastnictví historického rodu Harrachů.
Pavla Schenková, vedoucí provozu a průvodkyně: „Spitzerova vila je vila, která je architektonickým skvostem prvorepublikové vily, která byla postavena mezi lety 1929-1930 vídeňským architektem Gustavem Schölerem. Byla postavena ve stylu neo romantismu, ale vnitřní části už jsou ve stylu art deco. V meziválečném období sloužila spíše jako rekreační středisko pro nacisty, v poválečném období se tady potom, vzhledem k tomu, že se jednalo o státní vilu, sloužila pro prezidenty Zápotockého a Novotného, potom v následujících letech tady byl KNV Olomouc, Svaz českých spisovatelů a po roce 1996 už přešla do soukromého vlastnictví, ale v tu dobu nebyla vila veřejnosti přístupná.“
První majitel Julius Spitzer byl obchodním ředitelem vítkovického hutního a horního těžířství.
Pavla Schenková, vedoucí provozu a průvodkyně: „Tuto vilu nechal postavit pro svou o bezmála třicet let mladší ženu Josefínu. Kdy vlastně spolu měli syna a jako majitel tuto vilu postavil pro široké setkávání jeho velké rodiny. Bohužel ale moc štěstí ta vila nepřinesla, protože záhy byl deportován do koncentračního tábora a to z důvodu svého židovského původu.“
Vila během téměř sta let byla v držení několika vlastníků, od posledního, bruntálského Alfaplastiku ji před nedávnem zakoupila současná majitelka Eliška Volaříková, která se zasloužila o její kompletní rekonstrukci.
Eliška Volaříková, majitelka vily: „Teď v březnu to bude 4 roky. Pátý, začnu pátý rok. Alfaplastik, jsem koupila tady tu vilu, začala jsem to rekonstruovat, protože se tu nedalo žít. Kompletně. Vody, elektřina, topení, parkety se rekonstruovaly, kompletně všechno jsem dělala, střecha.“
Ve vile už nyní probíhají první prohlídky. Turisté a především pamětníci se živě zajímají o její současný stav a stopy historie.
Pavla Schenková, vedoucí provozu a průvodkyně: „Klienti se tady samozřejmě seznámí s historií vily, s historií rodiny Spitzerů, dále tady máme takový prohlídkový okruh, kdy je provedeme jednotlivými apartmány, ukážeme jim také veškerý historický nábytek, který se nám díky tomu, že to byla vládní vila, se nám dochoval.“
Anketa, návštěvníci prohlídky: „Já jsem tady pracoval jako malíř-natěrač, takže jsem se potýkal s různě zatečenými stropy, ty štuky byl problém vyčistit. To bylo ještě stavitelství Havlíčkův Brod. Mě tam zaujal ten krb, který byl rozložený po celé místnosti, kachle po kachli byly vyměněny veškeré ty ocelové prvky, plotny, rošty a teď je jako nový.“
„Já jsem tady byla poprvé, takže mě to velice se líbilo, jako ta historie, ti Spitzerovi, protože jsem s jednou, co likérku měli jako ten bratr od toho Leopolda, tak jeho syn nás učil. Pan doktor Spitzer.“
Eliška Volaříková, majitelka vily: „Zatím jenom se s tím lidi seznamují, protože jsou zvědaví jak to tady vypadá, no a přemýšlíme, že budeme dělat nějaké akce, takové malé tady, do 20 lidí.“
S nově vybudovaným wellness centrem, vinotékou a salónky vila aspiruje na budoucí stylové využití historie v současnosti.
---
