V letošním roce připadá na 6. únor Den bezpečnějšího internetu. O nebezpečích, která v kyberprostoru číhají, přednášeli ostravští strážníci na Střední škole služeb a podnikání. Městská policie Ostrava se na tuto problematiku zaměřuje ve svých projektech napříč všemi věkovými skupinami.
Každý rok, druhé únorové úterý, si připomínáme Den bezpečnějšího internetu. K tradici se připojilo už více jak 190 zemích po celém světě. V Ostravě se na tuto problematiku zaměřuje hlavně městská policie. Začíná už na základních školách, besedy ale pořádá i pro středoškoláky a seniory. 6. února strážníci přednášeli na Střední škole služeb a podnikání v Porubě.
Romana Macková, preventistka MP Ostrava: "Vysvětlujeme zde nějaká rizika internetu, která si ti mladí nemusejí ani uvědomovat. V rámci toho kyberprostoru se mohou dopustit i trestných činů."
Pavel Chrenka, ředitel Střední školy služeb a podnikání: "My jsme velmi rádi, že policie nám dělá tyto besedy, protože žáci jsou přes sociální sítě vydíráni nebo dehonestováni."
Strážníci své přednášky vždy přizpůsobí dané věkové skupině. U středoškoláků se zaměřují hlavně na nebezpečí sociálních sítí a bezpečného pohybu v kyberprostoru.
anketa: žáci SŠ služeb a podnikání: "Já používám Xko, Instagram, messenger na psaní, s tím, že bezpečnost? já tam nic nepoustuju, ani tam nedávám, takže to moc neřeším. Jde spíše o všeobecnou znalost toho, co se tam má dělat a co ne."
"Já mám soukromé účty a nepustím tam jen tak někoho. Mám tam jen blízké lidi."
Městská policie Ostrava pořádá kromě besed také několik preventivních programů, které se zabývají kybeprostorem. Největší oblibě se těší u seniorů, kteří patří mezi zranitelnou skupinu.
---
Klienti Azylového domu pro matky s dětmi v Opavě jsou teď lépe chráněni před požáry. Díky dotaci MS kraje byl nově ve všech jeho prostorách nainstalován elektronický požární systém.
V Azylovém domě pro matky s dětmi Armády spásy na Rybářské ulici v Opavě už jednou hořelo. Požár v jednom z pokojů vypukl v roce 2010 poté, co dům prošel celkovou rekonstrukcí a byl zabezpečen pouze bateriovými hlásiči.
Gerhard Karhan, ředitel Armády spásy v Opavě: “To bylo nevýhodné, protože musíte měnit baterky, musíte kontrolu dělat a tak dále, takže v rámci krajské dotace MS kraje na kvalitu poskytovaných služeb došlo k tomu, že jsme požádali o finanční prostředky na to, aby zde byl zřízen elektronický požární systém.”
Nový protipožární systém je navíc schopen sám vyhodnotit situaci a spustit sirénu pro evakuaci osob. Riziko vzniku požáru je tak minimální. Kapacita domu je 43 lidí.
Martina Řeháčková, vedoucí sociálních služeb: “Nejčastěji se tady dostávají ženy, nebo osoby, lidi, kteří přišli o bydlení. Většina těch maminek, klientek, ale i tatínků pochází z prostředí domácího násilí. Takže máme tady i takové bezpečnostní různé zařízení, abychom ochránili ty lidi.”
Jedním z bezpečnostních opatření je video intercom, díky kterému ženy vidí, kdo stojí u branky. Mohou se tak rozhodnout jestli ho pustí nebo ne.
K Azylovému domu patří i malý rodinný dům, kde jsou tři byty pro kompletní rodiny a byt v panelové zástavbě v Kylešovicích pro maminku se dvěma dětmi.
---
Hasiči z Moravskoslezského kraje cvičili v průběhu ledna záchranu osob z vody a pohyb na zamrzlých plochách. S využitím žebříků, plavidel, ledových bodců a další pomůcek nacvičovali pohyb po ledu.
Historicky první ročník studentů stomatologie na Lékařské fakultě Ostravské univerzity má za sebou první semestr. Děkan Rastislav Maďar na síti X zveřejnil, že si studenti kvalitu výuky velmi pochvalují.
---
6. února února uplynul přesně rok od chvíle, kdy Turecko zasáhlo velmi silně zemětřesení. Z Ostravy vyrazil na pomoc speciální tým hasičů vyškolený na záchranu osob ze sutin. Vedení města také schválilo pro partnerské město Gaziantep finanční pomoc.
Přesně před rokem 2 hodiny a 17 minut po půlnoci se ve velké části Turecka rozezněly varovné sirény. Zemi zasáhlo několik silných otřesů, jejichž důsledky jsou velmi tragické. Zřítilo se téměř 6 tisíc budov a v jejich sutinách zahynulo přes 53 tisíc obyvatel. Z Ostravy vyrazil na pomoc speciální odřad hasičů.
Jiří Němčík, velitel USAR týmu: "Naše činnost spočívala v záchraně osob, které byly v sutinách. Je to řetězec procesů, které se musí splnit. Systém vyhledávání, jejich lokalizace, jestli jsou na živu nebo ne, zároveň se musí stabilizovat okolní konstrukce."
Pozadu nezůstalo ani město Ostrava. Zastupitelstvo rychle schválilo okamžitou pomoc pro partnerské město Gaziantep, které leží jen kousek od epicentra zemětřesení a bylo silně poničeno.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: "Ta pomoc, kterou jsme jim poslali byla ve výši 3 miliony korun a samozřejmě sledujeme i to, jak tam nyní probíhá ta obnova. Byla tam významně poničena infrastruktura. My jsme tam pozváni, v průběhu června bychom se tam měli jet podívat tak, abychom si řekli nějaké další kroky, pokud z jejich strany bude zájem."
Následky zemětřesení jsou tak rozsáhlé, že i po roce jsou patrné téměř všude. 691 tisíc lidí stále žije v provizorním ubytování v takzvaných kontejnerových městečkách.
---
Radnice v Havířově ocenila dobrovolné dárce krve. Věří, že budou motivací ostatním. Pro bezproblémové zajišťování transfúzních přípravků pro nemocnice stále chybí zhruba 70 tisíc aktivních dárců.
Tohle jsou lidé, kteří si uvědomují, jak vzácná je tekutina krev. Jejich čas na odběrovém křesle může zachránit život druhým.
Jana Feberová (SOCDEM), náměstkyně primátora: “Každoročně oceňujeme dárce krve, abychom jim alespoň trochu poděkovali v té dobročinné věci, kterou dělají pro nemocné pacienty."
Jak jsou dárci krve a plazmy důležití, si uvědomuje i havířovská nemocnice.
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: "Průměrně podle Červeného kříže na jednoho obyvatele vychází skoro čtyři transfuze ročně a dvanáct použití různých krevních derivátů z těch odběrů. Takže opravdu je to strašně důležité, a kdyby se ostatní generace přidaly už k těm zasloužilým dárcům, tak by to bylo fantastické.”
anketa: “Já jsem přišel podpořit maminku, chtěla, abych šel s ní. Já si myslím, že darovat krev je důležité, takže půjdu ve šlépějích maminky a třeba někdy budu taky tady.”
anketa: “Chtěla jsem toho docílit a byla jsem strašně pyšná, že můžu někomu pomoc a někoho zachránit."
anketa: “Já jsem pokračoval v tradici svého otce s tím, že dělám to proto, protože můžu a nic mi v tom nebrání a je to způsob, jakým mohu pomáhat lidem.”
Možná právě slova těchto dárců, budou motivací pro ostatní.
---
Tři týmy zdravotnické záchranné služby zasahovaly v pondělí 5. února večer, u vážného úrazu ve ski areálu Malá Morávka na Bruntálsku. Třináctiletý chlapec zřejmě narazil do zábradlí pod sjezdovkou a spadl z výšky okolo šesti metrů na plochu parkoviště.
---
Pokračující renovace jedné z místností v barokním zámku ve Studénce přinesla nové překvapení. Restaurátoři tu objevili čtyři tajné schránky. Zajímavé je to, že jsou ve stropních trámech.
V zámku ve Studénce se do původní podoby z doby šlechtických majitelů vrací takzvaný hudební pokoj. Právě na jedné z jeho stěn byl už dříve odhalen nápis Nazdar a tudíž potvrzena existence legionářské školy. Teď, při pokračujících restaurátorských pracích, došlo na další objev. Tentokrát v trámech stropu.
Blanka Valchářová, akademická malířka a restaurátorka: “Já jsem si myslela, že je to obložení toho stropu, ale ono se to jen odklopilo, zjistila jsem, že jsou tam panty a že je tam vlastně skříňka. Ještě jsem se s tím nesetkala, takže mě to opravdu překvapilo. Už jsem pár těch stropů udělala a a nikdy jsem na žádnou schránku nenarazila.”
Následně byly v trámech objeveny další tři stejné schránky, všechny prázdné. Pocházejí pravděpodobně z doby přestavby zámku v letech 1860 až 1863. Jedno víko obsahuje nápisy, které tam v pozdější době nechali pravděpodobně řemeslníci.
Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: “Ony ty nápisy materiálně neznamenají mnoho, ale pro nás jsou důležité z hlediska určení sledu těch prací, které tu probíhaly. První nápis je z roku 1943.”
Druhý nápis uvádí rok 1957. Jak správce objektu poznamenal, i když poklad nenašli, neznamená to zklamání.
Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: “Protože pořád víme, že nás může cokoliv překvapovat. A je to jedině dobře, že tím zdánlivě obyčejným nápisem Nazdar bylo všechno odstartováno.”
Restaurátorské práce financuje město, uvolnilo na ně 900 tisíc korun. Skončí do konce dubna.
---
V letošním roce připadá na 6. únor Den bezpečnějšího internetu. O nebezpečích, která v kyberprostoru číhají, přednášeli ostravští strážníci na Střední škole služeb a podnikání. Městská policie Ostrava se na tuto problematiku zaměřuje ve svých projektech napříč všemi věkovými skupinami.
Každý rok, druhé únorové úterý, si připomínáme Den bezpečnějšího internetu. K tradici se připojilo už více jak 190 zemích po celém světě. V Ostravě se na tuto problematiku zaměřuje hlavně městská policie. Začíná už na základních školách, besedy ale pořádá i pro středoškoláky a seniory. 6. února strážníci přednášeli na Střední škole služeb a podnikání v Porubě.
Romana Macková, preventistka MP Ostrava: "Vysvětlujeme zde nějaká rizika internetu, která si ti mladí nemusejí ani uvědomovat. V rámci toho kyberprostoru se mohou dopustit i trestných činů."
Pavel Chrenka, ředitel Střední školy služeb a podnikání: "My jsme velmi rádi, že policie nám dělá tyto besedy, protože žáci jsou přes sociální sítě vydíráni nebo dehonestováni."
Strážníci své přednášky vždy přizpůsobí dané věkové skupině. U středoškoláků se zaměřují hlavně na nebezpečí sociálních sítí a bezpečného pohybu v kyberprostoru.
anketa: žáci SŠ služeb a podnikání: "Já používám Xko, Instagram, messenger na psaní, s tím, že bezpečnost? já tam nic nepoustuju, ani tam nedávám, takže to moc neřeším. Jde spíše o všeobecnou znalost toho, co se tam má dělat a co ne."
"Já mám soukromé účty a nepustím tam jen tak někoho. Mám tam jen blízké lidi."
Městská policie Ostrava pořádá kromě besed také několik preventivních programů, které se zabývají kybeprostorem. Největší oblibě se těší u seniorů, kteří patří mezi zranitelnou skupinu.
---
Klienti Azylového domu pro matky s dětmi v Opavě jsou teď lépe chráněni před požáry. Díky dotaci MS kraje byl nově ve všech jeho prostorách nainstalován elektronický požární systém.
V Azylovém domě pro matky s dětmi Armády spásy na Rybářské ulici v Opavě už jednou hořelo. Požár v jednom z pokojů vypukl v roce 2010 poté, co dům prošel celkovou rekonstrukcí a byl zabezpečen pouze bateriovými hlásiči.
Gerhard Karhan, ředitel Armády spásy v Opavě: “To bylo nevýhodné, protože musíte měnit baterky, musíte kontrolu dělat a tak dále, takže v rámci krajské dotace MS kraje na kvalitu poskytovaných služeb došlo k tomu, že jsme požádali o finanční prostředky na to, aby zde byl zřízen elektronický požární systém.”
Nový protipožární systém je navíc schopen sám vyhodnotit situaci a spustit sirénu pro evakuaci osob. Riziko vzniku požáru je tak minimální. Kapacita domu je 43 lidí.
Martina Řeháčková, vedoucí sociálních služeb: “Nejčastěji se tady dostávají ženy, nebo osoby, lidi, kteří přišli o bydlení. Většina těch maminek, klientek, ale i tatínků pochází z prostředí domácího násilí. Takže máme tady i takové bezpečnostní různé zařízení, abychom ochránili ty lidi.”
Jedním z bezpečnostních opatření je video intercom, díky kterému ženy vidí, kdo stojí u branky. Mohou se tak rozhodnout jestli ho pustí nebo ne.
K Azylovému domu patří i malý rodinný dům, kde jsou tři byty pro kompletní rodiny a byt v panelové zástavbě v Kylešovicích pro maminku se dvěma dětmi.
---
Hasiči z Moravskoslezského kraje cvičili v průběhu ledna záchranu osob z vody a pohyb na zamrzlých plochách. S využitím žebříků, plavidel, ledových bodců a další pomůcek nacvičovali pohyb po ledu.
Historicky první ročník studentů stomatologie na Lékařské fakultě Ostravské univerzity má za sebou první semestr. Děkan Rastislav Maďar na síti X zveřejnil, že si studenti kvalitu výuky velmi pochvalují.
---
6. února února uplynul přesně rok od chvíle, kdy Turecko zasáhlo velmi silně zemětřesení. Z Ostravy vyrazil na pomoc speciální tým hasičů vyškolený na záchranu osob ze sutin. Vedení města také schválilo pro partnerské město Gaziantep finanční pomoc.
Přesně před rokem 2 hodiny a 17 minut po půlnoci se ve velké části Turecka rozezněly varovné sirény. Zemi zasáhlo několik silných otřesů, jejichž důsledky jsou velmi tragické. Zřítilo se téměř 6 tisíc budov a v jejich sutinách zahynulo přes 53 tisíc obyvatel. Z Ostravy vyrazil na pomoc speciální odřad hasičů.
Jiří Němčík, velitel USAR týmu: "Naše činnost spočívala v záchraně osob, které byly v sutinách. Je to řetězec procesů, které se musí splnit. Systém vyhledávání, jejich lokalizace, jestli jsou na živu nebo ne, zároveň se musí stabilizovat okolní konstrukce."
Pozadu nezůstalo ani město Ostrava. Zastupitelstvo rychle schválilo okamžitou pomoc pro partnerské město Gaziantep, které leží jen kousek od epicentra zemětřesení a bylo silně poničeno.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: "Ta pomoc, kterou jsme jim poslali byla ve výši 3 miliony korun a samozřejmě sledujeme i to, jak tam nyní probíhá ta obnova. Byla tam významně poničena infrastruktura. My jsme tam pozváni, v průběhu června bychom se tam měli jet podívat tak, abychom si řekli nějaké další kroky, pokud z jejich strany bude zájem."
Následky zemětřesení jsou tak rozsáhlé, že i po roce jsou patrné téměř všude. 691 tisíc lidí stále žije v provizorním ubytování v takzvaných kontejnerových městečkách.
---
Radnice v Havířově ocenila dobrovolné dárce krve. Věří, že budou motivací ostatním. Pro bezproblémové zajišťování transfúzních přípravků pro nemocnice stále chybí zhruba 70 tisíc aktivních dárců.
Tohle jsou lidé, kteří si uvědomují, jak vzácná je tekutina krev. Jejich čas na odběrovém křesle může zachránit život druhým.
Jana Feberová (SOCDEM), náměstkyně primátora: “Každoročně oceňujeme dárce krve, abychom jim alespoň trochu poděkovali v té dobročinné věci, kterou dělají pro nemocné pacienty."
Jak jsou dárci krve a plazmy důležití, si uvědomuje i havířovská nemocnice.
Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov: "Průměrně podle Červeného kříže na jednoho obyvatele vychází skoro čtyři transfuze ročně a dvanáct použití různých krevních derivátů z těch odběrů. Takže opravdu je to strašně důležité, a kdyby se ostatní generace přidaly už k těm zasloužilým dárcům, tak by to bylo fantastické.”
anketa: “Já jsem přišel podpořit maminku, chtěla, abych šel s ní. Já si myslím, že darovat krev je důležité, takže půjdu ve šlépějích maminky a třeba někdy budu taky tady.”
anketa: “Chtěla jsem toho docílit a byla jsem strašně pyšná, že můžu někomu pomoc a někoho zachránit."
anketa: “Já jsem pokračoval v tradici svého otce s tím, že dělám to proto, protože můžu a nic mi v tom nebrání a je to způsob, jakým mohu pomáhat lidem.”
Možná právě slova těchto dárců, budou motivací pro ostatní.
---
Tři týmy zdravotnické záchranné služby zasahovaly v pondělí 5. února večer, u vážného úrazu ve ski areálu Malá Morávka na Bruntálsku. Třináctiletý chlapec zřejmě narazil do zábradlí pod sjezdovkou a spadl z výšky okolo šesti metrů na plochu parkoviště.
---
Pokračující renovace jedné z místností v barokním zámku ve Studénce přinesla nové překvapení. Restaurátoři tu objevili čtyři tajné schránky. Zajímavé je to, že jsou ve stropních trámech.
V zámku ve Studénce se do původní podoby z doby šlechtických majitelů vrací takzvaný hudební pokoj. Právě na jedné z jeho stěn byl už dříve odhalen nápis Nazdar a tudíž potvrzena existence legionářské školy. Teď, při pokračujících restaurátorských pracích, došlo na další objev. Tentokrát v trámech stropu.
Blanka Valchářová, akademická malířka a restaurátorka: “Já jsem si myslela, že je to obložení toho stropu, ale ono se to jen odklopilo, zjistila jsem, že jsou tam panty a že je tam vlastně skříňka. Ještě jsem se s tím nesetkala, takže mě to opravdu překvapilo. Už jsem pár těch stropů udělala a a nikdy jsem na žádnou schránku nenarazila.”
Následně byly v trámech objeveny další tři stejné schránky, všechny prázdné. Pocházejí pravděpodobně z doby přestavby zámku v letech 1860 až 1863. Jedno víko obsahuje nápisy, které tam v pozdější době nechali pravděpodobně řemeslníci.
Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: “Ony ty nápisy materiálně neznamenají mnoho, ale pro nás jsou důležité z hlediska určení sledu těch prací, které tu probíhaly. První nápis je z roku 1943.”
Druhý nápis uvádí rok 1957. Jak správce objektu poznamenal, i když poklad nenašli, neznamená to zklamání.
Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: “Protože pořád víme, že nás může cokoliv překvapovat. A je to jedině dobře, že tím zdánlivě obyčejným nápisem Nazdar bylo všechno odstartováno.”
Restaurátorské práce financuje město, uvolnilo na ně 900 tisíc korun. Skončí do konce dubna.
---
