Pro ostravské radní je jednou z hlavních priorit bezpečnost. Ve městě proto pomáhá nejvyšší počet strážníků na obyvatele a velkou pomocí je také rozsáhlý kamerový systém. Příkladně také funguje spolupráce složek integrovaného záchranného systému.
Policie v loňském roce řešila v Ostravě 8800 trestných činu, což je o asi 4 procenta méně než o rok dříve. Strážníci, kteří už v ulicích města prakticky nahradili státní policii, řešili 63 tisíc událostí. Velkým pomocníkem jim je kamerový systém, který je složen už z téměř tisícovky kamer.
Miroslav Plaček, ředitel MP Ostrava: "Pro nás byl ten loňský rok zaměřený primárně na prevenci a to se týká jak samotného výkonu služby, který zvyšuje pocit bezpečí občanů, tak realizací celé řady preventivních projektů."
Dalším krokem k vyšší bezpečnosti ve městě je také vybavení MHD kamerami. Ty by už v březnu mělo mít všechna 600 vozů.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: "Došlo k posílení složek, došlo k posílení výkonu i městské policie, došlo k posílení kamerového systému, takže ten výsledek je jednoznačný. Počet hlášené kriminality nám klesl za 10 let o polovinu."
Ostrava i celý MS kraj je vzorem ve fungování integrovaného záchranného systému. Ve městě je 5 výjezdových center a i s dobrovolnými sbory celkem 33 jednotek hasičů. Loni vyjeli k 8 tisícům událostí.
Jiří Němčík, náměstek ředitel HZS MS kraje: "Více než třetina případů, které jsme řešili v rámci MS kraje se stala v Ostravě."
Zdravotníci loni zasahovali u 36 tisíc událostí událostí, ale jen asi třetina z nich byla opravdu urgentní.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "V Ostravě naše posádky vyjíždějí z celkem 5 základen a pacientům je k dispozici 12 pozemních posádek."
Podle primátora Ostravy je o bezpečnost občanů ve městě postaráno dobře a navíc se situace každým rokem ještě zlepšuje.
---
Některé silnice jsou opět plné výtluků a někde je jich tolik, že se jim řidiči jen stěží vyhýbají. Jedním z nejhorších úseků je mezinárodní silnice u hraničního přechodu se Slovenskem v Mostech u Jablunkova.
Silnice I/11 a především úsek sloužící jako obchvat Třince a Jablunkova je množstvím výtluků proslulá. Silničáři je sice označují, přesto si v nich řidiči svá auta poškozují. Některé díry jsou poměrně hluboké a mají ostré hrany.
Poškozená motoristka: “Zhruba asi 100 metrů před hraničním přechodem je díra, opravdu velká díra, která není označená a během půl hodiny tam vlítlo asi 20 aut a všechna měla rozbitá kola. Buď přední, nebo i přední a zadní. Když jsme volali policii, aby to nějak zabezpečila, tak nám bylo řečeno, že ještě dostaneme pokutu za to, že jsem nepřizpůsobili jízdu stavu vozovky. Ale opravdu, tam žádné značení nebylo a pokud ano, tak několik kilometr daleko.”
Na kvalitní opravu výtluků dojde až s koncem zimy.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Za četné výmoly se řidičům velmi omlouváme. Jedná se o extrémně zatěžovanou tranzitní komunikaci, navíc v horském terénu s proměnlivými klimatickými podmínkami, které mají velmi, velmi negativní vliv na výdrž asfaltového povrchu. Opravy provádíme během celého roku, bohužel, ne vždy okolnosti dovolí asfaltování v požadované kvalitě. Zejména v zimě jsou tyto opravy dočasné, protože používáme tzv, studenou balenou směs. Komplexní oprava trvalejší teplou směsí je plánovaná po spuštění provozu obaloven, opět závislých na počasí. My počítáme s druhou polovinou března nejpozději.”
Aby se řidiči vyvarovali poškození vozidel, musí v tomto ročním období s dírami počítat a bezpečně se jim vyhýbat.
Pavel Blahut, krajský koordinátor BESIP: “Je třeba předpokládat zhoršený stavebně technický povrch té pozemní komunikace a proto abych měl dostatek času na reakci, je zapotřebí zvýšit odstup od vozidel přede mnou Zejména vůči nákladním vozidlům, která nerovností projedou zvýšenou rychlostí, ale osobní auto při průjezdu hlubokou dírou má daleko horší manévrovací schopnosti.”
Pokud si motorista poškodí vozidlo v neoznačeném nebo nedostatečně označeném výtluku, může škodu uplatnit u správce komunikace.
---
V Moravskoslezském kraji se 11 tisíc deváťáků může na střední školy hlásit online. Elektronickou přihlášku mohou rodiče podat po ověření bankovní identitou, kterou má v celém Česku 6 milionů lidí. Možnost papírové přihlášky zůstává. Místo původních dvou mohou uchazeči podat hned tři přihlášky a školy v nich seřadit dle svých priorit. Elektronické přihlašování je možné od 1. do 20. února.
Sypače Ostravských komunikací za letošní zimu najely už více než 41 tisíc kilometrů, spotřebováno bylo bezmála 3 tisíce tun soli a 930 hektolitrů solanky.
---
K protestům, které zemědělci opakovaně pořádají v několika zemích Evropy, se připojili také farmáři z Frýdecko-Místecka a Karvinska. Se svými traktory se sjeli v Horních Tošanovicích.
Na konci ledna zemědělci protestovali jízdou kolony traktorů z Horních Tošanovic přes Havířov do Ostravy. Tentokrát se se svou technikou sjeli na velkém parkovišti v Tošanovicích, kam přivezli i chovaná zvířata.
Karel Kuběnský, zemědělec: “Chceme tady tím protestem dát najevo, že nám není situace je v Evropské unii lhostejná. I to, co se děje v okolních státech kolem kolem nás. Máme obavu o to české zemědělství, hlavně o ta zvířata. I proto jsme chtěli ukázat těm lidem, že těch chovů je tady dneska tak poskromnu, že nevíme, co s tím vším bude.”
Zemědělci vyčítají české vládě i Evropské unii, že jim zbytečnou byrokracií komplikují jejich práci. Při vysokých nákladech na svou produkci nemohou konkurovat levnějším dovozům z třetích zemí.
Marian Kaleta, zemědělec: “Ten dobytek je něco, co nás živí všechny. To jsou naše české potraviny, kde splňujeme nejpřísnější podmínky v celé Evropě.”
Farmáři chtějí protestovat tak dlouho, dokud nenastane změna k lepšímu. Své chovy zatím snižovat nechtějí.
Marian Kaleta, zemědělec: “My se snažíme nesnižovat stav. Snížit to jde vždycky, vymlátit půl dobytka, ale když to chcete navýšit, tak to trvá neskutečně dlouho.”
Farmáři na společném setkání potvrdili, že jim ministr zemědělství Marek Výborný před několika dny dal naději na změnu k lepšímu. Ke slibům jsou však opatrní a čekají na skutečná opatření.
---
Školáci z Nového Jičína se řadí mezi dalších asi 8 milionů mladých lidé na světě, kteří se účastní programu Mezinárodní cena vévody z Edinburghu. Jeho cílem je vést mládež k samostatnosti a starosti o své okolí.
Vyzkoušet si lezení na boulderové stěně bylo jednou z mála týmových aktivit, které skupina asi 50 starších žáků novojičínské Základní školy Komenského 66 provozuje v rámci mezinárodního projektu ceny vévody z Edinburghu, zkráceně DofE, který existuje téměř 70 let. Většinu činností dělají účastníci individuálně.
Libor Pístecký, koordinátor projektu DofE, ZŠ Komenského 66: “Projekt je určen na rozvíjení mladých lidí, a to v několika oblastech. První oblastí je pohybová aktivita, druhou nějaká dovednostní aktivita a třetí oblast dobrovolnictví. Vždycky si v té oblasti vyberou jednu konkrétní věc, věnují se jí pravidelně minimálně jednu hodinu týdně.”
Své aktivity žáci zapisují do mobilní aplikace projektu DofE.
Lukáš Rusňák, 8. A, ZŠ Komenského 66: “Stavím modely letadel. A co se týká dobrovolnictví, sbírám odpadky. Třeba v parku nebo jen tak, když jdu, tak po cestě sbírám odpadky.”
Stanislav Plešek, 8. B. ZŠ Komenského 66: “Pomáhám učiteli s různými aktivitami, třeba když jsme měli vánoční jarmark, a pohybovou aktivitu jsem si vybral běh.”
Sára Strelcová, 8. C, ZŠ Komenského 66: “V pohybu jsem si vybrala volejbal, v dobrovolnictví chodím do družinky pomáhat a kreslím.”
Fungování škol v projektu DofE podporuje i novojičínská radnice.
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Uspořádali jsme školení pro všechny školy v Novém Jičíně a nabídli jsme jim možnost zapojení.”
Zájem projevila kromě této školy ještě sousední Komenského 68. Město jim na realizaci poskytlo finanční příspěvek ve výši 30 000 korun.
---
Třiadvacetiletý Petr Hrubý z Opavska se stal tisícím dárcem krvetvorných buněk z Českého národního registru dárců dřeně. Daroval staršímu muži ze zahraničí, který by pravděpodobně neměl jinak šanci na život. V současné době lze kostní dřeň darovat dvěma způsoby, separací, která se provádí bez narkózy na speciálním přístroji nebo odsátím dřeně jehlou z kosti pánevní pod narkózou.
---
Kdo vaří lépe? Muži, nebo ženy. To chtějí zjistit ve spolku Tulipán v Horní Suché, kde nyní probíhá soutěž ve vaření. Zahanbit se nechtěla nechat ani radnice.
Spolek Tulipán, který pomáhá lidem v sociální nouzi v Horní Suché, uspořádal opět kulinářskou soutěž. Tentokrát ale jídla pro porotu nesestavují ženy ze spolku, jedná se čistě o pánskou jízdu. Výzvu uvařit čtyřchodové menu přijal i místostarosta obce.
Martin Adamiec (BEZPP), místostarosta Horní Suché: "Jako reprezentant vedení obce jsem si pro naše hosty připravil ďábelský toast jako předkrm, zeleninovou polévku, jako hlavní chod šťouchané brambory s vepřovou krkovicí a jako dezert jablečný závin. Pro mě to úplně problém nebyl, já tedy rád vařím zejména o víkendech, takže jsem se na tuto akci těšil.”
Michaela Tkačíková, porotce: "Bylo to vynikající, ale je to těžké hodnotit, protože to vynikající bylo i včera a kde máme do pátku.”
Jan Lipner (STAN), starosta Horní Suché, porotce: “Jelikož jsem polívkový, tak jsem překvapený, protože takovou polévku jsem ještě asi nejedl.”
Jan Mračna, porotce: “Já se přiznám, že jsem bramborový, tak to zkouším na bramborách. Byly zatím vynikající.”
Vanda Holubová, předsedkyně spolku Tulipán: "Chtělo to změnu, tak jsme zvolili tento týden pánskou jízdu. Včera vařil nás sociální pracovník a další tři dny vaří manželé našich žen dobrovolnic našeho spolku. V letošním roce se hraje o výčep na pivo a chlazení. Myslím, že to je pro pány hezká cena.”
Kdo si odnese odměnu za první místo, bude známo až na konci týdne.
---
Pro ostravské radní je jednou z hlavních priorit bezpečnost. Ve městě proto pomáhá nejvyšší počet strážníků na obyvatele a velkou pomocí je také rozsáhlý kamerový systém. Příkladně také funguje spolupráce složek integrovaného záchranného systému.
Policie v loňském roce řešila v Ostravě 8800 trestných činu, což je o asi 4 procenta méně než o rok dříve. Strážníci, kteří už v ulicích města prakticky nahradili státní policii, řešili 63 tisíc událostí. Velkým pomocníkem jim je kamerový systém, který je složen už z téměř tisícovky kamer.
Miroslav Plaček, ředitel MP Ostrava: "Pro nás byl ten loňský rok zaměřený primárně na prevenci a to se týká jak samotného výkonu služby, který zvyšuje pocit bezpečí občanů, tak realizací celé řady preventivních projektů."
Dalším krokem k vyšší bezpečnosti ve městě je také vybavení MHD kamerami. Ty by už v březnu mělo mít všechna 600 vozů.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: "Došlo k posílení složek, došlo k posílení výkonu i městské policie, došlo k posílení kamerového systému, takže ten výsledek je jednoznačný. Počet hlášené kriminality nám klesl za 10 let o polovinu."
Ostrava i celý MS kraj je vzorem ve fungování integrovaného záchranného systému. Ve městě je 5 výjezdových center a i s dobrovolnými sbory celkem 33 jednotek hasičů. Loni vyjeli k 8 tisícům událostí.
Jiří Němčík, náměstek ředitel HZS MS kraje: "Více než třetina případů, které jsme řešili v rámci MS kraje se stala v Ostravě."
Zdravotníci loni zasahovali u 36 tisíc událostí událostí, ale jen asi třetina z nich byla opravdu urgentní.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "V Ostravě naše posádky vyjíždějí z celkem 5 základen a pacientům je k dispozici 12 pozemních posádek."
Podle primátora Ostravy je o bezpečnost občanů ve městě postaráno dobře a navíc se situace každým rokem ještě zlepšuje.
---
Některé silnice jsou opět plné výtluků a někde je jich tolik, že se jim řidiči jen stěží vyhýbají. Jedním z nejhorších úseků je mezinárodní silnice u hraničního přechodu se Slovenskem v Mostech u Jablunkova.
Silnice I/11 a především úsek sloužící jako obchvat Třince a Jablunkova je množstvím výtluků proslulá. Silničáři je sice označují, přesto si v nich řidiči svá auta poškozují. Některé díry jsou poměrně hluboké a mají ostré hrany.
Poškozená motoristka: “Zhruba asi 100 metrů před hraničním přechodem je díra, opravdu velká díra, která není označená a během půl hodiny tam vlítlo asi 20 aut a všechna měla rozbitá kola. Buď přední, nebo i přední a zadní. Když jsme volali policii, aby to nějak zabezpečila, tak nám bylo řečeno, že ještě dostaneme pokutu za to, že jsem nepřizpůsobili jízdu stavu vozovky. Ale opravdu, tam žádné značení nebylo a pokud ano, tak několik kilometr daleko.”
Na kvalitní opravu výtluků dojde až s koncem zimy.
Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: “Za četné výmoly se řidičům velmi omlouváme. Jedná se o extrémně zatěžovanou tranzitní komunikaci, navíc v horském terénu s proměnlivými klimatickými podmínkami, které mají velmi, velmi negativní vliv na výdrž asfaltového povrchu. Opravy provádíme během celého roku, bohužel, ne vždy okolnosti dovolí asfaltování v požadované kvalitě. Zejména v zimě jsou tyto opravy dočasné, protože používáme tzv, studenou balenou směs. Komplexní oprava trvalejší teplou směsí je plánovaná po spuštění provozu obaloven, opět závislých na počasí. My počítáme s druhou polovinou března nejpozději.”
Aby se řidiči vyvarovali poškození vozidel, musí v tomto ročním období s dírami počítat a bezpečně se jim vyhýbat.
Pavel Blahut, krajský koordinátor BESIP: “Je třeba předpokládat zhoršený stavebně technický povrch té pozemní komunikace a proto abych měl dostatek času na reakci, je zapotřebí zvýšit odstup od vozidel přede mnou Zejména vůči nákladním vozidlům, která nerovností projedou zvýšenou rychlostí, ale osobní auto při průjezdu hlubokou dírou má daleko horší manévrovací schopnosti.”
Pokud si motorista poškodí vozidlo v neoznačeném nebo nedostatečně označeném výtluku, může škodu uplatnit u správce komunikace.
---
V Moravskoslezském kraji se 11 tisíc deváťáků může na střední školy hlásit online. Elektronickou přihlášku mohou rodiče podat po ověření bankovní identitou, kterou má v celém Česku 6 milionů lidí. Možnost papírové přihlášky zůstává. Místo původních dvou mohou uchazeči podat hned tři přihlášky a školy v nich seřadit dle svých priorit. Elektronické přihlašování je možné od 1. do 20. února.
Sypače Ostravských komunikací za letošní zimu najely už více než 41 tisíc kilometrů, spotřebováno bylo bezmála 3 tisíce tun soli a 930 hektolitrů solanky.
---
K protestům, které zemědělci opakovaně pořádají v několika zemích Evropy, se připojili také farmáři z Frýdecko-Místecka a Karvinska. Se svými traktory se sjeli v Horních Tošanovicích.
Na konci ledna zemědělci protestovali jízdou kolony traktorů z Horních Tošanovic přes Havířov do Ostravy. Tentokrát se se svou technikou sjeli na velkém parkovišti v Tošanovicích, kam přivezli i chovaná zvířata.
Karel Kuběnský, zemědělec: “Chceme tady tím protestem dát najevo, že nám není situace je v Evropské unii lhostejná. I to, co se děje v okolních státech kolem kolem nás. Máme obavu o to české zemědělství, hlavně o ta zvířata. I proto jsme chtěli ukázat těm lidem, že těch chovů je tady dneska tak poskromnu, že nevíme, co s tím vším bude.”
Zemědělci vyčítají české vládě i Evropské unii, že jim zbytečnou byrokracií komplikují jejich práci. Při vysokých nákladech na svou produkci nemohou konkurovat levnějším dovozům z třetích zemí.
Marian Kaleta, zemědělec: “Ten dobytek je něco, co nás živí všechny. To jsou naše české potraviny, kde splňujeme nejpřísnější podmínky v celé Evropě.”
Farmáři chtějí protestovat tak dlouho, dokud nenastane změna k lepšímu. Své chovy zatím snižovat nechtějí.
Marian Kaleta, zemědělec: “My se snažíme nesnižovat stav. Snížit to jde vždycky, vymlátit půl dobytka, ale když to chcete navýšit, tak to trvá neskutečně dlouho.”
Farmáři na společném setkání potvrdili, že jim ministr zemědělství Marek Výborný před několika dny dal naději na změnu k lepšímu. Ke slibům jsou však opatrní a čekají na skutečná opatření.
---
Školáci z Nového Jičína se řadí mezi dalších asi 8 milionů mladých lidé na světě, kteří se účastní programu Mezinárodní cena vévody z Edinburghu. Jeho cílem je vést mládež k samostatnosti a starosti o své okolí.
Vyzkoušet si lezení na boulderové stěně bylo jednou z mála týmových aktivit, které skupina asi 50 starších žáků novojičínské Základní školy Komenského 66 provozuje v rámci mezinárodního projektu ceny vévody z Edinburghu, zkráceně DofE, který existuje téměř 70 let. Většinu činností dělají účastníci individuálně.
Libor Pístecký, koordinátor projektu DofE, ZŠ Komenského 66: “Projekt je určen na rozvíjení mladých lidí, a to v několika oblastech. První oblastí je pohybová aktivita, druhou nějaká dovednostní aktivita a třetí oblast dobrovolnictví. Vždycky si v té oblasti vyberou jednu konkrétní věc, věnují se jí pravidelně minimálně jednu hodinu týdně.”
Své aktivity žáci zapisují do mobilní aplikace projektu DofE.
Lukáš Rusňák, 8. A, ZŠ Komenského 66: “Stavím modely letadel. A co se týká dobrovolnictví, sbírám odpadky. Třeba v parku nebo jen tak, když jdu, tak po cestě sbírám odpadky.”
Stanislav Plešek, 8. B. ZŠ Komenského 66: “Pomáhám učiteli s různými aktivitami, třeba když jsme měli vánoční jarmark, a pohybovou aktivitu jsem si vybral běh.”
Sára Strelcová, 8. C, ZŠ Komenského 66: “V pohybu jsem si vybrala volejbal, v dobrovolnictví chodím do družinky pomáhat a kreslím.”
Fungování škol v projektu DofE podporuje i novojičínská radnice.
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Uspořádali jsme školení pro všechny školy v Novém Jičíně a nabídli jsme jim možnost zapojení.”
Zájem projevila kromě této školy ještě sousední Komenského 68. Město jim na realizaci poskytlo finanční příspěvek ve výši 30 000 korun.
---
Třiadvacetiletý Petr Hrubý z Opavska se stal tisícím dárcem krvetvorných buněk z Českého národního registru dárců dřeně. Daroval staršímu muži ze zahraničí, který by pravděpodobně neměl jinak šanci na život. V současné době lze kostní dřeň darovat dvěma způsoby, separací, která se provádí bez narkózy na speciálním přístroji nebo odsátím dřeně jehlou z kosti pánevní pod narkózou.
---
Kdo vaří lépe? Muži, nebo ženy. To chtějí zjistit ve spolku Tulipán v Horní Suché, kde nyní probíhá soutěž ve vaření. Zahanbit se nechtěla nechat ani radnice.
Spolek Tulipán, který pomáhá lidem v sociální nouzi v Horní Suché, uspořádal opět kulinářskou soutěž. Tentokrát ale jídla pro porotu nesestavují ženy ze spolku, jedná se čistě o pánskou jízdu. Výzvu uvařit čtyřchodové menu přijal i místostarosta obce.
Martin Adamiec (BEZPP), místostarosta Horní Suché: "Jako reprezentant vedení obce jsem si pro naše hosty připravil ďábelský toast jako předkrm, zeleninovou polévku, jako hlavní chod šťouchané brambory s vepřovou krkovicí a jako dezert jablečný závin. Pro mě to úplně problém nebyl, já tedy rád vařím zejména o víkendech, takže jsem se na tuto akci těšil.”
Michaela Tkačíková, porotce: "Bylo to vynikající, ale je to těžké hodnotit, protože to vynikající bylo i včera a kde máme do pátku.”
Jan Lipner (STAN), starosta Horní Suché, porotce: “Jelikož jsem polívkový, tak jsem překvapený, protože takovou polévku jsem ještě asi nejedl.”
Jan Mračna, porotce: “Já se přiznám, že jsem bramborový, tak to zkouším na bramborách. Byly zatím vynikající.”
Vanda Holubová, předsedkyně spolku Tulipán: "Chtělo to změnu, tak jsme zvolili tento týden pánskou jízdu. Včera vařil nás sociální pracovník a další tři dny vaří manželé našich žen dobrovolnic našeho spolku. V letošním roce se hraje o výčep na pivo a chlazení. Myslím, že to je pro pány hezká cena.”
Kdo si odnese odměnu za první místo, bude známo až na konci týdne.
---
