Svědek a dva policisté byli jako první u tonoucího muže v řece Ostravici ve Frýdku-Místku. Jeden z policistů se dokonce vrhl do vody, aby se dostal na ostrůvek na druhou stranu. Společně pak prováděli resuscitaci. Profesionální zásah a spolupráci nyní ocenil primátor města a také členové záchranné služby.
Na magistrátu ve Frýdku-Místku se sešla dvojice policistů společně s týmem záchranářů, kteří ve středu 27. prosince zasahovali u tonoucího v řece Ostravici.
Tomáš Stavárek, zasahující policista: "Dojeli jsme na místo po cyklostezce, tam jsme viděli už nějaké svědky události, kteří nám začali signalizovat, že ten tonoucí už je na soutoku řek Morávka a Ostravice."
Jakub Dudek, zasahující policista: "Je to hluboké?"
svědek zachránce: "Ne, pojď!"
Jakub Dudek, zasahující policista: "Vzali jsme potřebné věci na záchranu, kdy jsem viděl už na protějším břehu muže, který poskytoval první pomoc, tak jsem neváhal, skočil jsem do vody, přeplaval jsem tu řeku a pak jsem masíroval srdce, až do příjezdu záchranné služby, která si ho potom převzala."
Nadstrážmistr Jakub je u policie od listopadu loňského roku a byla to jeho první záchrana života. Jeho kolega slouží čtyři roky a podobné zásahy už zažil.
Tomáš Stavárek, zasahující policista: "Už jsem se setkal s takovými zásahy. Jsou to velice složité situace. Nedá se na to úplně připravit. Každá ta situace je jedinečná."
Policisty nyní ocenil primátor města s okresním ředitelem policie a záchranářů a také samotní záchranáři, kteří na místě zasahovali.
Jan Haider, zasahující lékař ZZS MSK: "Ten zásah byl extrémně fyzicky náročný. Jenom najít to místo, kde jsme vykonávali tu resuscitaci. Já smekám před kolegy, kteří byli první na místě, kteří šli do té vody a vytáhli toho tonoucího. Perfektně tam zafungovala spolupráce, laická resuscitace úplně výborná, my jsme pouze navázali."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Já jsem rád, že jsme mohli ocenit dva mladé policisty, kteří pomohli k záchraně tonoucího v řece Ostravici. A myslím si, že tento společný akt má význam zvláště v dnešní době, kdy jsou relativizovány záchranné složky. Integrovaný záchranný systém se všemi událostmi a já bych velice rád podpořil jak policii, tak záchranáře obecně. Myslím si, že práce, kterou dělají je velice profesionální. A zvláště tento zásah mladých chlapců ukazuje, že tomu tak je."
Velké poděkování patří hlavně kolemjdoucímu, který tonoucího z vody vytáhl a začal s resuscitací. Svědek chtěl ale zůstat v anonymitě.
---
Hornickému povolání nehrozí zdaleka tak brzký konec, jak by se mohlo zdát. Těžba uhlí sice za dva roky definitivně skončí, společnost OKD však musí přijímat nové horníky, kterým zajistí práci i po ukončení těžby.
Černé uhlí se bude v poslední šachtě na Karvinsku těžit přibližně do 1. poloviny roku 2026. Protože mnozí horníci musí končit kvůli věku nebo zdraví, snaží se společnost OKD přijímat nové důlní pracovníky.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: “OKD hledá stále horníky raziče, rubače i horníky dalších činností, důlní elektromontéry a provozní elektrikáře.”
Roman Sikora, generální ředitel OKD: “Plánujeme těžit do konce roku 2025 s mírným přesahem do roku 2026 tak, jak budou v té době dotěžovány poruby, které budou v tu chvíli v provozu.
Důlní společnost dává přednost zkušeným horníkům a těm, které za odměnu doporučí současní zaměstnanci.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: “Zhruba 30 procent v loňském roce z těch 200, které jsme nabrali, bylo na doporučení našich zaměstnanců. Takže my chceme naše zaměstnance dále motivovat, aby nám doporučovali vhodné kandidáty na důlní pozice a proto jsme zvýšili ten příspěvek za doporučení nového zaměstnance z 20 tisíc na 40 tisíc korun. Jde nám o zkušené zaměstnance, kteří už v dole kdysi pracovali, takže se budeme zaměřovat zejména na bývalé zaměstnance OKD.”
Pro zaměstnance OKD je práce zajištěna i na roky po ukončení těžby uhlí.
Roman Sikora, generální ředitel OKD: “Myslíme si, že ukončením těžby značka OKD nezanikne a jsme připraveni, pokud nám to ovšem legislativa dovolí, pokračovat v činnosti zejména v oblasti míchání uhelných směsí a výroby zelené energie i po roce 2026. K tomu všemu budeme potřebovat schopné a aktivních zaměstnance, kterým jsme v tuto chvíli schopni opravdu nabídnout perspektivu i za rok 2026.”
Rozhodujícím předpokladem pro nové horníky je vyhovující zdravotní stav a fyzická kondice.
---
Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji během ledna vzrostla o tři desetiny procenta na aktuálních 5,5 procenta. Úřad práce, který statistiky zveřejnil, eviduje za leden téměř 6,5 tisíce nových uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst klesl o 527.
Škodu za tři miliony korun způsobil požár rodinného domu v Jistebníku, u kterého zasahovalo celkem šest jednotek hasičů během noci na čtvrtek 8. února. Povolán byl také intervent posttraumatického týmu, který pomáhal s psychologickou péčí o majitele nemovitosti. Zásah hasičům komplikovalo počasí a rozbahněný terén v okolí domu.
---
V Moravskoslezském kraji od únoru funguje v Nových Lublicích už pátý TeleMedPoint, tedy místo, kde kde si mohou zájemci nechat udělat základní vyšetření. Naměřené hodnoty pak na dálku vyhodnotí lékař. Službu už využívá 200 lidí z odlehlých částí regionu.
Za šest měsíců bylo v našem kraji zřízeno 5 TeleMedPointů. Poslední začal fungovat 1. února v Nových Lublicích na Opavsku. Telemedicínské služby využívá 198 lidí a jsou také z Bílé, Bukovce, Pražma a Široké Nivy.
Jan Krkoška, hejtman MS kraje: „Pomocí TeleMedPointů chceme zvyšovat dostupnost zdravotnické péče v odlehlých částech kraje. Obyvatelé menších obcí jezdívají kvůli vyšetřením do nemocnic nebo ambulancí mnohdy desítky kilometrů, což pro některé z nich může být komplikované. Takto mají možnost navštěvovat TeleMedPointy a svůj zdravotní stav hlídat prostřednictvím telemedicíny. Naměřené hodnoty totiž na dálku posuzují lékaři, kteří se do našeho projektu zapojili."
Z celkem 1504 měření bylo zachyceno 66 kritických a 242 varovných hodnot. Nejčastějším problémem je vysoký tlak.
Jakub Doležel, vedoucí Centra telemedicínských služeb: "Jsme v kontaktu se zapojenými lékaři a můžeme reagovat na jejich podněty, například bychom mohli zajišťovat vyzvednutí a dovoz léků, inkontinenčních pomůcek a dalších zdravotnických prostředků. Také jsou teoreticky ve hře odběry venózní krve, moči a dalšího biologického materiálu nebo by lékaři mohli v některých případech indikovat cílená vyšetření všeobecnou sestrou nebo dokonce služby domácí péče. Vše je samozřejmě závislé na tom, zda se nám podaří zajistit finanční zdroje na pokrytí nákladů."
Nejvíce klientů má TeleMedPiont v Bukovci, který funguje od září. Je to nejvýchodněji položená obec v celé zemi a žije v ní v ní asi 1400 obyvatel.
Monika Czepczorová (Starostové a nezávislí), starostka Bukovce: "Teď když se projevuje chřipka, tak lidé jsou opatrní. Využívají to proto, že to mají blízko, prostor je bezbariérový a vlastně ta čekárna je prázdná."
Kromě tlaku si uživatelé mohou za asistence proškoleného pracovníka změřit také hladinu cukru, saturaci kyslíkem, srdeční akci nebo třeba funkci plic. Pokud něco není v pořádku je pacient okamžitě kontaktován k dalšímu vyšetření.
---
Porubská radnice spustí další ročník participativního rozpočtu s novinkami. Tou první je změna názvu, druhou pak částka na vítězný projekt, která bude oproti minulým ročníkům vyšší.
Participativní rozpočet v Porubě funguje už od roku 2016 pod značkou Zelená Porubě. Od letošního roku ale mění název na Naše Poruba, který ho mnohem lépe vystihuje.
Lucie Baránková Vilamová ANO), starostka Poruby: “Zelená Porubě trošku v lidech evokoval úplně jiný projekt a úplně jiný účel celého toho záměru. Lidé si mysleli, že to má něco společného se zelení, něco společného s výsadbami, byť Zelená Porubě vlastně znamenalo, že to není červená, jak na semaforu, že Poruba nemá stopku, ale naopak, že se rozvíjí. No a my jsme se v loňském roce rozhodli, že bychom chtěli ten název změnit, aby byl trefnější, přiléhavější celému tomu záměru."
Změnilo se i logo na webu, které je nově ve tvaru obráceného oblouku.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Poruby: “Na co jsme ještě naráželi, tak v poslední době to bylo především na rozpočet, na zvyšování cen ve všem a už jsme museli ty projekty upravovat tak, aby se do těch 4 milionů ty záměry vešly.”
Radnice proto rozpočet na vítězný projekt zvýšila ze 4 na 5 milionů korun. Který to bude, to se uvidí. Každopádně své návrhy na proměny dvorů můžete zasílat během celého března.
Kristýna Špačková, koordinátorka participativního rozpočtu: "Přihlašovat je mohou na webu a opět máme stejný koncept jako v minulých dvou ročnících, přihlašovat by se měly celé dvory, nebo vnitrobloky, to znamená třeba takové hřiště, na kterém právě stojíme, vybudované Duhové hřiště, nebo v loňském ročníku zvítězilo dopravní hřiště a pumptrack."
V dubnu pak odborná komise vybere 3 návrhy, které postoupí do hlasování.
---
Díky pohotovému svědkovi byl dopaden opilý muž, který v centru Ostravy ukradl vozidlo a následně v něm na chodníku srazil 17letou dívku. Z místa nehody ujel, policisté ho díky svědeckým informacím zadrželi pár minut po činu.
---
Rakovina prostaty je nejčastějším onemocněním u mužů v České republice. Kvůli pozdní diagnostice ročně podlehne karcinomu téměř 1400 lidí. A právě rakovina prostaty se od letošního roku dostala do screeningového programu.
Muži ve věku od 50 do 69 let, kteří nikdy neprošli vyšetřením prostaty, mohou očekávat výzvu, aby se zapojili do screeningového programu, který spustilo ministerstvo zdravotnictví. To vítají i lékaři v havířovské nemocnici, kde mají s léčbou karcinomu velké zkušenosti.
Josef Kopecký, primář urologického odd. Nemocnice Havířov: "V současné době se ročně diagnostikujeme kolem 6 500 mužům karcinom prostaty a to jsou pacienti, kteří jsou diagnostikováni mimo screening, to znamená náhodně. Muž je vyzván k tomu, aby u svého lékaře, nebo u urologa si nechal odebrat krev na prostatický specifický antigen a byl vyšetřen přes konečník. Čím máte ten prostatický specifický antigen vyšší, tím máte vyšší riziko karcinomu prostaty."
anketa: “Samozřejmě bych šel, už mám věk a cítím taky ty problémy mužské. Byl bych rád, sám osobně nemám odvahu.”
anketa: “Kdybych si byl jistý, že bych nemusel jít, tak bych nešel, ale kdyby mi to doporučil lékař, tak bych určitě šel.”
Během prvního roku programu by mohlo být vyzváno k vyšetření až tři sta tisíc mužů.
---
Svědek a dva policisté byli jako první u tonoucího muže v řece Ostravici ve Frýdku-Místku. Jeden z policistů se dokonce vrhl do vody, aby se dostal na ostrůvek na druhou stranu. Společně pak prováděli resuscitaci. Profesionální zásah a spolupráci nyní ocenil primátor města a také členové záchranné služby.
Na magistrátu ve Frýdku-Místku se sešla dvojice policistů společně s týmem záchranářů, kteří ve středu 27. prosince zasahovali u tonoucího v řece Ostravici.
Tomáš Stavárek, zasahující policista: "Dojeli jsme na místo po cyklostezce, tam jsme viděli už nějaké svědky události, kteří nám začali signalizovat, že ten tonoucí už je na soutoku řek Morávka a Ostravice."
Jakub Dudek, zasahující policista: "Je to hluboké?"
svědek zachránce: "Ne, pojď!"
Jakub Dudek, zasahující policista: "Vzali jsme potřebné věci na záchranu, kdy jsem viděl už na protějším břehu muže, který poskytoval první pomoc, tak jsem neváhal, skočil jsem do vody, přeplaval jsem tu řeku a pak jsem masíroval srdce, až do příjezdu záchranné služby, která si ho potom převzala."
Nadstrážmistr Jakub je u policie od listopadu loňského roku a byla to jeho první záchrana života. Jeho kolega slouží čtyři roky a podobné zásahy už zažil.
Tomáš Stavárek, zasahující policista: "Už jsem se setkal s takovými zásahy. Jsou to velice složité situace. Nedá se na to úplně připravit. Každá ta situace je jedinečná."
Policisty nyní ocenil primátor města s okresním ředitelem policie a záchranářů a také samotní záchranáři, kteří na místě zasahovali.
Jan Haider, zasahující lékař ZZS MSK: "Ten zásah byl extrémně fyzicky náročný. Jenom najít to místo, kde jsme vykonávali tu resuscitaci. Já smekám před kolegy, kteří byli první na místě, kteří šli do té vody a vytáhli toho tonoucího. Perfektně tam zafungovala spolupráce, laická resuscitace úplně výborná, my jsme pouze navázali."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Já jsem rád, že jsme mohli ocenit dva mladé policisty, kteří pomohli k záchraně tonoucího v řece Ostravici. A myslím si, že tento společný akt má význam zvláště v dnešní době, kdy jsou relativizovány záchranné složky. Integrovaný záchranný systém se všemi událostmi a já bych velice rád podpořil jak policii, tak záchranáře obecně. Myslím si, že práce, kterou dělají je velice profesionální. A zvláště tento zásah mladých chlapců ukazuje, že tomu tak je."
Velké poděkování patří hlavně kolemjdoucímu, který tonoucího z vody vytáhl a začal s resuscitací. Svědek chtěl ale zůstat v anonymitě.
---
Hornickému povolání nehrozí zdaleka tak brzký konec, jak by se mohlo zdát. Těžba uhlí sice za dva roky definitivně skončí, společnost OKD však musí přijímat nové horníky, kterým zajistí práci i po ukončení těžby.
Černé uhlí se bude v poslední šachtě na Karvinsku těžit přibližně do 1. poloviny roku 2026. Protože mnozí horníci musí končit kvůli věku nebo zdraví, snaží se společnost OKD přijímat nové důlní pracovníky.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: “OKD hledá stále horníky raziče, rubače i horníky dalších činností, důlní elektromontéry a provozní elektrikáře.”
Roman Sikora, generální ředitel OKD: “Plánujeme těžit do konce roku 2025 s mírným přesahem do roku 2026 tak, jak budou v té době dotěžovány poruby, které budou v tu chvíli v provozu.
Důlní společnost dává přednost zkušeným horníkům a těm, které za odměnu doporučí současní zaměstnanci.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: “Zhruba 30 procent v loňském roce z těch 200, které jsme nabrali, bylo na doporučení našich zaměstnanců. Takže my chceme naše zaměstnance dále motivovat, aby nám doporučovali vhodné kandidáty na důlní pozice a proto jsme zvýšili ten příspěvek za doporučení nového zaměstnance z 20 tisíc na 40 tisíc korun. Jde nám o zkušené zaměstnance, kteří už v dole kdysi pracovali, takže se budeme zaměřovat zejména na bývalé zaměstnance OKD.”
Pro zaměstnance OKD je práce zajištěna i na roky po ukončení těžby uhlí.
Roman Sikora, generální ředitel OKD: “Myslíme si, že ukončením těžby značka OKD nezanikne a jsme připraveni, pokud nám to ovšem legislativa dovolí, pokračovat v činnosti zejména v oblasti míchání uhelných směsí a výroby zelené energie i po roce 2026. K tomu všemu budeme potřebovat schopné a aktivních zaměstnance, kterým jsme v tuto chvíli schopni opravdu nabídnout perspektivu i za rok 2026.”
Rozhodujícím předpokladem pro nové horníky je vyhovující zdravotní stav a fyzická kondice.
---
Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji během ledna vzrostla o tři desetiny procenta na aktuálních 5,5 procenta. Úřad práce, který statistiky zveřejnil, eviduje za leden téměř 6,5 tisíce nových uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst klesl o 527.
Škodu za tři miliony korun způsobil požár rodinného domu v Jistebníku, u kterého zasahovalo celkem šest jednotek hasičů během noci na čtvrtek 8. února. Povolán byl také intervent posttraumatického týmu, který pomáhal s psychologickou péčí o majitele nemovitosti. Zásah hasičům komplikovalo počasí a rozbahněný terén v okolí domu.
---
V Moravskoslezském kraji od únoru funguje v Nových Lublicích už pátý TeleMedPoint, tedy místo, kde kde si mohou zájemci nechat udělat základní vyšetření. Naměřené hodnoty pak na dálku vyhodnotí lékař. Službu už využívá 200 lidí z odlehlých částí regionu.
Za šest měsíců bylo v našem kraji zřízeno 5 TeleMedPointů. Poslední začal fungovat 1. února v Nových Lublicích na Opavsku. Telemedicínské služby využívá 198 lidí a jsou také z Bílé, Bukovce, Pražma a Široké Nivy.
Jan Krkoška, hejtman MS kraje: „Pomocí TeleMedPointů chceme zvyšovat dostupnost zdravotnické péče v odlehlých částech kraje. Obyvatelé menších obcí jezdívají kvůli vyšetřením do nemocnic nebo ambulancí mnohdy desítky kilometrů, což pro některé z nich může být komplikované. Takto mají možnost navštěvovat TeleMedPointy a svůj zdravotní stav hlídat prostřednictvím telemedicíny. Naměřené hodnoty totiž na dálku posuzují lékaři, kteří se do našeho projektu zapojili."
Z celkem 1504 měření bylo zachyceno 66 kritických a 242 varovných hodnot. Nejčastějším problémem je vysoký tlak.
Jakub Doležel, vedoucí Centra telemedicínských služeb: "Jsme v kontaktu se zapojenými lékaři a můžeme reagovat na jejich podněty, například bychom mohli zajišťovat vyzvednutí a dovoz léků, inkontinenčních pomůcek a dalších zdravotnických prostředků. Také jsou teoreticky ve hře odběry venózní krve, moči a dalšího biologického materiálu nebo by lékaři mohli v některých případech indikovat cílená vyšetření všeobecnou sestrou nebo dokonce služby domácí péče. Vše je samozřejmě závislé na tom, zda se nám podaří zajistit finanční zdroje na pokrytí nákladů."
Nejvíce klientů má TeleMedPiont v Bukovci, který funguje od září. Je to nejvýchodněji položená obec v celé zemi a žije v ní v ní asi 1400 obyvatel.
Monika Czepczorová (Starostové a nezávislí), starostka Bukovce: "Teď když se projevuje chřipka, tak lidé jsou opatrní. Využívají to proto, že to mají blízko, prostor je bezbariérový a vlastně ta čekárna je prázdná."
Kromě tlaku si uživatelé mohou za asistence proškoleného pracovníka změřit také hladinu cukru, saturaci kyslíkem, srdeční akci nebo třeba funkci plic. Pokud něco není v pořádku je pacient okamžitě kontaktován k dalšímu vyšetření.
---
Porubská radnice spustí další ročník participativního rozpočtu s novinkami. Tou první je změna názvu, druhou pak částka na vítězný projekt, která bude oproti minulým ročníkům vyšší.
Participativní rozpočet v Porubě funguje už od roku 2016 pod značkou Zelená Porubě. Od letošního roku ale mění název na Naše Poruba, který ho mnohem lépe vystihuje.
Lucie Baránková Vilamová ANO), starostka Poruby: “Zelená Porubě trošku v lidech evokoval úplně jiný projekt a úplně jiný účel celého toho záměru. Lidé si mysleli, že to má něco společného se zelení, něco společného s výsadbami, byť Zelená Porubě vlastně znamenalo, že to není červená, jak na semaforu, že Poruba nemá stopku, ale naopak, že se rozvíjí. No a my jsme se v loňském roce rozhodli, že bychom chtěli ten název změnit, aby byl trefnější, přiléhavější celému tomu záměru."
Změnilo se i logo na webu, které je nově ve tvaru obráceného oblouku.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), starostka Poruby: “Na co jsme ještě naráželi, tak v poslední době to bylo především na rozpočet, na zvyšování cen ve všem a už jsme museli ty projekty upravovat tak, aby se do těch 4 milionů ty záměry vešly.”
Radnice proto rozpočet na vítězný projekt zvýšila ze 4 na 5 milionů korun. Který to bude, to se uvidí. Každopádně své návrhy na proměny dvorů můžete zasílat během celého března.
Kristýna Špačková, koordinátorka participativního rozpočtu: "Přihlašovat je mohou na webu a opět máme stejný koncept jako v minulých dvou ročnících, přihlašovat by se měly celé dvory, nebo vnitrobloky, to znamená třeba takové hřiště, na kterém právě stojíme, vybudované Duhové hřiště, nebo v loňském ročníku zvítězilo dopravní hřiště a pumptrack."
V dubnu pak odborná komise vybere 3 návrhy, které postoupí do hlasování.
---
Díky pohotovému svědkovi byl dopaden opilý muž, který v centru Ostravy ukradl vozidlo a následně v něm na chodníku srazil 17letou dívku. Z místa nehody ujel, policisté ho díky svědeckým informacím zadrželi pár minut po činu.
---
Rakovina prostaty je nejčastějším onemocněním u mužů v České republice. Kvůli pozdní diagnostice ročně podlehne karcinomu téměř 1400 lidí. A právě rakovina prostaty se od letošního roku dostala do screeningového programu.
Muži ve věku od 50 do 69 let, kteří nikdy neprošli vyšetřením prostaty, mohou očekávat výzvu, aby se zapojili do screeningového programu, který spustilo ministerstvo zdravotnictví. To vítají i lékaři v havířovské nemocnici, kde mají s léčbou karcinomu velké zkušenosti.
Josef Kopecký, primář urologického odd. Nemocnice Havířov: "V současné době se ročně diagnostikujeme kolem 6 500 mužům karcinom prostaty a to jsou pacienti, kteří jsou diagnostikováni mimo screening, to znamená náhodně. Muž je vyzván k tomu, aby u svého lékaře, nebo u urologa si nechal odebrat krev na prostatický specifický antigen a byl vyšetřen přes konečník. Čím máte ten prostatický specifický antigen vyšší, tím máte vyšší riziko karcinomu prostaty."
anketa: “Samozřejmě bych šel, už mám věk a cítím taky ty problémy mužské. Byl bych rád, sám osobně nemám odvahu.”
anketa: “Kdybych si byl jistý, že bych nemusel jít, tak bych nešel, ale kdyby mi to doporučil lékař, tak bych určitě šel.”
Během prvního roku programu by mohlo být vyzváno k vyšetření až tři sta tisíc mužů.
---
