Není mnoho měst ze dvou různých států, která si jsou tak podobná jako Ostrava a Katovice. Obě jsou bývalé hornické metropole s těžkým průmyslem, které se vydaly na cestu transformace. V mnohém si mohou radit a i proto byla před 30 lety podepsána smlouva o partnerství.
K prvním oficiálním vazbám mezi Ostravou a Katovicemi došlo už v roce 1970, ale podpisem smlouvy o partnerství byly stvrzeny až v roce 1996. Je to tedy už třicet let spolupráce dvou průmyslových center na cestě k moderním, zeleným, kulturním městům s důrazem na vzdělávání a obory s vysokou přidanou hodnotou.
Zbyněk Pražák (KDU-ČSL), náměstek primátora Ostravy: "Ty problémy, které nastávají právě s útlumem průmyslu, nás opět svedly, řekněme, v hledání společných cest, jak se tady s touto záležitostí vyrovnat."
Jarosław Makowski, Náměstek primátora města Katovice: "Vzdálenost 100 km mezi městy je pouze geografická. Mezi Ostravou a Katovicemi je blízkost historická, blízkost spojená se společnými zájmy i společným rozvojem."
Ve foyer Nové radnice byla u příležitosti třicetiletého výročí od podpisu memoranda o partnerství zahájena fotografická výstava Katovice dnes.
Petr Veselka (ANO), starosta Moravské Ostravy a Přívozu: "Pro mě je spojení Ostrava-Katovice. Je to mládí, já jsem Ostrava od mládí, od pěti let bydlím v Ostravě, a můžu říct, že kam vedly naše první výlety do zahraničí? Bylo to Polsko."
Například pro dva největší současné ostravské projekty, což je koncertní sál Stevena Holla a Nové Bazaly, mohou být právě Katovice inspirací. Výstava je denně k vidění ve foyeru ostravské radnice a to až do konce března.
---
Slezský fotbalový klub Opava má po ničivých povodních z roku 2024 téměř kompletně zrekonstruované zázemí stadionu. Hráči už nemusí využívat provizorní kabiny v kontejnerech a od začátku přípravy na jarní část sezony mají opět plnohodnotné podmínky.
Před rokem a půl zaplavila stadion v Opavě voda. V některých částech sahala až do výšky metr a půl a kompletně zničila zázemí pro hráče i trenéry. Dnes jsou tyto prostory po rozsáhlé rekonstrukci téměř hotovy.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “Ta rekonstrukce začala v květnu 2025. Nyní máme skoro už březen 2026 a jak vidíte, ty prostory jsou tady skoro dokončené.”
Během oprav muselo dojít ke kompletní obnově interiérů.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: Museli jsme měnit jak podlahy, tak jsme museli dělat izolace. Museli jsme měnit hygienické zázemí. A vše tohle přišlo zhruba na 22 milionů korun. V rámci spolupráce i s klubem jsme tady vymysleli takové krásné i světelné loga, takže i designově je to velmi příjemné, jak pro hráče, tak i pro personál klubu.”
Komplet hotová už je také vedlejší hala včetně tréninkového zázemí a rekonstrukcí prošla i venkovní umělá tráva.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “Kompletně došlo k rekonstrukci vnitřních prostor, vnitřních podlah haly a toho zázemí, které tam slouží pro převlékání hráčů.”
Některé části stadionu se ale ještě dokončují.
Filip Labuda, výkonný ředitel, SFC Opava: “Nám chybí ještě regenerační linka, která by měla být dokončena zřejmě v létě. Současně ještě chybí udělat zázemí pro údržbu, kde by se měla opravovat podlaha. A poslední potom věcí budou šatny mládeže, kde momentálně finišuje výroba nábytků a také rekonstrukce koupelen.”
Pro samotný tým je ale důležité, že na jarní část sezony má k dispozici plnohodnotné zázemí.
---
OPAVA NABÍDNE OBĚTEM POVODNÍ POZEMKY
Opava nabídne obětem povodní z roku 2024 nové místo pro bydlení. Město získalo od státu sedm stavebních parcel v nezasažených lokalitách, které poskytne lidem, kterým voda domy kompletně zničila. Podmínkou je, aby na nich do dvou let začala výstavba nového domu. Podobnou nabídku řeší i Krnov.
POLICIE HLÍDÁ PROVOZ U STAVBY RONDELU V DOBRÉ
Někteří řidiči nerespektují změny v dopravě u stavba okružní křižovatky v Dobré. Odbočují do zákazu a vytvářejí tak nebezpečné situace a komplikují provoz ostatním. Místo proto začali hlídat dopravní policisté. Stavba za 46 milionů korun by měla být hotová by měla být do pěti měsíců.
---
Frýdecko-místecká radnice pokračuje v boji proti automatům se škodlivými látkami. Městu se podařilo přimět dalšího provozovatele, aby zařízení odpojil a vyklidil.
Frýdek-Místek nesouhlasí s umisťováním automatů s psychoaktivními látkami na území města. Svůj postoj rada města potvrdila schválením usnesení. Deklaruje v něm, že učiní všechny možné právní kroky, které zajistí, aby na území Frýdku-Místku tyto automaty nebyly.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "My se touto situací automatů s psychoaktivními látkami věnujeme téměř od začátku prosince minulého roku. A stejně jako vedení města, tak i Městská policie nemáme příliš nástrojů, jak tuto situaci řešit. Nicméně děláme veškeré možné dostupné kroky, aby tyto automaty na území města nebyly."
V několika případech jsou dokonce na pozemcích městských. Je to pravda?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Ano, dva automaty byly na pozemku města, byť jen částečně, tak tam to řešíme právní cestou. Tam, kde to bylo vyloženě na majetku města, se podařilo automat odstranit. V této chvíli máme ještě sedm automatů, které fungují, ale už máme poznatky i o tom, že fungují třeba omezeným způsobem, protože jsme podnikli některé kroky a pomáhají nám v tom různé subjekty, na které jsme podali podnět, jako Městská policie, a tuto situaci chceme nadále řešit. Některé látky jsme provedli takzvaným kontrolním nákupem, dali jsme je i ke zkoumání a k rozboru a nyní sledujeme výsledky. Mimo jiné byl také porušen tabákový zákon. To znamená, že se objevily v těchto automatech látky, které se zde nesmí prodávat tímto způsobem. Takže jsme podnikli zase další kroky, abychom tomu zamezili."
Máme tady ve městě už nějakou špatnou zkušenost s tím, co tyto látky způsobují?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Ano, jako vedení města i jako vedení Městské policie jsme se shodli, že tyto látky jsou opravdu škodlivé a měli jsme několik podnětů k tomu, že dítě po tomto zkolabovalo a bylo odvezeno na urgentní příjem zdravotnického zařízení."
Kdo si teoreticky může nakoupit v takovém automatu?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Téměř kdokoliv. Většina z těch automatů nemá funkční čtečky. To znamená, není to vůbec omezeno věkem, tak jak ukládá zákon. To znamená, že si přijde jakékoliv dítě a nakoupí si cokoliv. U těch automatů bylo devět na začátku našeho šetření, dva se už podařilo odstranit. Nyní je sedm automatů ještě nějakým způsobem aktivních. Některé více, některé méně. A my se samozřejmě snažíme, aby toto zboží zmizelo z našich ulic."
Co je cílem pomoci odstranit všechny automaty na území města?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Stejně jako člen vedení města, tak i jako rodič si přeji, aby tyto automaty ve městě vůbec nebyly."
Znakem těchto zařízení je anonymní a nepřetržitý provoz bez osobní přítomnosti prodávajícího. Tento způsob distribuce omezuje možnost individuální kontroly kupující osoby a zvyšuje riziko dostupnosti těchto výrobků nezletilým osobám.
---
Výzkumníci z Ostravské univerzity se v aktuálním projektu věnují zjišťování, jak na tom je dnešní mládež s manuální zručností. Výsledky výzkumu budou sloužit jako podklad pro rozvoj technické výchovy v Moravskoslezském kraji.
Motorické dovednosti výzkumníci zkoumali například u školáků z Rychvaldu. V dílnách pedagogické fakulty je podrobili několika testům.
Jiří Kolek, žák ZŠ Rychvald: „Já jsem z 8. C a děláme motorické testy. Vyzkoušeli jsme si, jak jsme zruční, jak ovládáme prsty a celkovou zručnost. Zatím mi to docela dobře jde.“
Václav Tvarůžek, Ostravská univerzita, vedoucí katedry technické a pracovní výchovy: „Když jsme začínali výzkum technické gramotnosti a jemné motoriky, mysleli jsme si, že jde o jednoduché téma. Ale zjistili jsme, že je velice důležité, protože bez jemné motoriky se neobejde žádný zubař ani chirurg a je to vlastně velmi důležité i pro techniky a pro vzdělanost regionu.”
Mikuláš Kus, učitel ZŠ Rychvald: „Tak je mým potěšením, že jsme se mohli jako Základní škola Rychvald zapojit do projektu Ostravské univerzity zaměřeného na zkoumání jemné motoriky a technické gramotnosti žáků. Jsou tady žáci osmé třídy a na nich je prováděn výzkum. Já jsem tady studoval na Ostravské univerzitě a mám tady vztahy s panem Tvarůžkem, takže jsem se chtěl vrátit na místo činu, navštívit svou alma mater a umožnit svým žákům vhled do univerzitního prostředí.“
Václav Tvarůžek, Ostravská univerzita, vedoucí katedry technické a pracovní výchovy: „Zjišťujeme také, jak se jednotlivé školy liší v jemné motorice. Ukazuje se, že tam, kde se vyučují praktické činnosti ve školních dílnách, mají žáci daleko lepší výsledky než tam, kde se tento předmět neučí. Naše měření spočívá nejen v manuálním testování jemné motoriky, ale také ve zjišťování znalostí. Protože vždycky to, co děláme rukama, je odrazem našeho myšlení.”
---
KARVINÁ OCENILA SPORTOVCE ROKU 2025
Karviná ocenila nejlepší sportovce roku 2025. Od mládeže přes dospělé, sportovní kolektivy trenéry až po významnou sportovní událost roku. Namátkou můžeme zmínit hokejistu Petra Sikoru nebo házenkáře Dominik Solák. Součástí večera bylo také uvedení Jana Truhláře, legendy házené, do Síně slávy karvinského sportu.
Jan Truhlář, legenda karvinské házené: „Sportovní život mám rozdělený na takové tři etapy. 10 let ligového hráče, to bylo nádherný. Druhá, trenérská činnost. To byla nádherná práce s těmi mladými, kterých jsem vychoval stovky. A třetí etapa byla už funkcionařina.“
---
Chovatelé ze Studénky pořádali prodejní výstavu drobného zvířectva. Zájem, především o různá plemena králíků, byl tak velký, že už hodinu po otevření byla polovina klecí prázdných.
Různé drobné zvířectvo zaplnilo dvě patra budovy v blízkosti vlakového nádraží, ve které tradiční výstavu pořádá studénecký svaz chovatelů už čtyřicet let. Nicméně spolek jako takový má své kořeny v daleko vzdálenější historii.
Peter Čanecký, Český svaz chovatelů, ZO Studénka: “My máme výstavu ke 120. výroční založení. Před 120 lety tu byl v hostince U Bartoše založen králíkářský spolek.”
Tuto výstavu, která je současně i jako prodejní, využilo k prezentaci svých úspěchů asi 45 chovatelů. Co se týče králíků, byla jich tu zhruba stovka zastoupená třiceti plemeny.
Jan Hudec, předseda ZO Studénka, Český svaz chovatelů: “Taková zajímavosti máme tady třeba angorské králíky, pak tady máme tady sallandry, máme tady rexové králíky krátkosrsté. Největší králík má kolem sedm kil, nejmenší devadesát deka.”
Výstava byla otevřena ráno o čtvrt na osm, zhruba do hodiny změnila polovina králíků své majitele.
Jan Hudec, předseda ZO Studénka, Český svaz chovatelů: “Letos byl zájem veliký. Co bylo prodejné, tak je skoro všechno pryč, to se můžete podívat, že tady je hodně prázdných klecí. My jsme celkem známá výstava, protože to děláme pravidelně a máme to v hale a je to poslední výstava před chovnou sezonou, takže tady vystavují i z toho okolí, od Ostravy po Hranice, po Olomouc.”
V horním patře bylo zase k vidění na 80 kusů drůbeže rozmanitých druhů a plemen, tedy různé kachny, husy, slepice, a to i zakrslé nebo naopak nadměrně velké. A byly tu také desítky holubů a křepelek.
Peter Čanecký, Český svaz chovatelů, ZO Studénka: “Je tu slepice, jmenuje se to kočinka. To je těžká velká slepice. Když je dospělá, výška hlavy je 70 cm.”
návštěvníci akce:
“Mám kachny a husy a králíky klasicky na jídlo a zakrslíky na jídlo.”
“Jsme tu jen ze zájmu, bydlíme v bytě.”
“Přišli jsme se jen tak podívat se synem.”
“Líbí se mi tam ten velký střapatý králíček a ve druhé řadě ten černý a hnědý.”
Jan Hudec, předseda ZO Studénka, Český svaz chovatelů: “Hodně sem chodí rodiče s dětmi, to nás potěšilo, že jsme se dostali do známosti právě těch rodin. A to nám dělá hroznou radost, že si sem našly cestu podívat se na ty zvířata.”
Dokladem toho, že chovatelství je stále velkým koníčkem, je třeba člen studéneckého svazu a vůbec jeden z největších chovatelů na Novojičínsku Eduard Šelmeczi. Na svém kontě má i desítky cen z mnoha výstav v rámci České republiky a Slovenska.
Eduard Šelmeczi, ZO Studénka, Český svaz chovatelů: “Chovám francouzské berany, potom je malý beran, ten je asi poloviční váhy, a já je mám v takové železité barvě. Chodím vystavovat po velké republice a vystavoval jsem teď i v Nitře na evropské výstavě.”
Chovatelské výstavy drobného zvířectva pořádá místní organizace ve Studénce dvakrát ročně, termínem té druhé je 8. listopad.
Není mnoho měst ze dvou různých států, která si jsou tak podobná jako Ostrava a Katovice. Obě jsou bývalé hornické metropole s těžkým průmyslem, které se vydaly na cestu transformace. V mnohém si mohou radit a i proto byla před 30 lety podepsána smlouva o partnerství.
K prvním oficiálním vazbám mezi Ostravou a Katovicemi došlo už v roce 1970, ale podpisem smlouvy o partnerství byly stvrzeny až v roce 1996. Je to tedy už třicet let spolupráce dvou průmyslových center na cestě k moderním, zeleným, kulturním městům s důrazem na vzdělávání a obory s vysokou přidanou hodnotou.
Zbyněk Pražák (KDU-ČSL), náměstek primátora Ostravy: "Ty problémy, které nastávají právě s útlumem průmyslu, nás opět svedly, řekněme, v hledání společných cest, jak se tady s touto záležitostí vyrovnat."
Jarosław Makowski, Náměstek primátora města Katovice: "Vzdálenost 100 km mezi městy je pouze geografická. Mezi Ostravou a Katovicemi je blízkost historická, blízkost spojená se společnými zájmy i společným rozvojem."
Ve foyer Nové radnice byla u příležitosti třicetiletého výročí od podpisu memoranda o partnerství zahájena fotografická výstava Katovice dnes.
Petr Veselka (ANO), starosta Moravské Ostravy a Přívozu: "Pro mě je spojení Ostrava-Katovice. Je to mládí, já jsem Ostrava od mládí, od pěti let bydlím v Ostravě, a můžu říct, že kam vedly naše první výlety do zahraničí? Bylo to Polsko."
Například pro dva největší současné ostravské projekty, což je koncertní sál Stevena Holla a Nové Bazaly, mohou být právě Katovice inspirací. Výstava je denně k vidění ve foyeru ostravské radnice a to až do konce března.
---
Slezský fotbalový klub Opava má po ničivých povodních z roku 2024 téměř kompletně zrekonstruované zázemí stadionu. Hráči už nemusí využívat provizorní kabiny v kontejnerech a od začátku přípravy na jarní část sezony mají opět plnohodnotné podmínky.
Před rokem a půl zaplavila stadion v Opavě voda. V některých částech sahala až do výšky metr a půl a kompletně zničila zázemí pro hráče i trenéry. Dnes jsou tyto prostory po rozsáhlé rekonstrukci téměř hotovy.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “Ta rekonstrukce začala v květnu 2025. Nyní máme skoro už březen 2026 a jak vidíte, ty prostory jsou tady skoro dokončené.”
Během oprav muselo dojít ke kompletní obnově interiérů.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: Museli jsme měnit jak podlahy, tak jsme museli dělat izolace. Museli jsme měnit hygienické zázemí. A vše tohle přišlo zhruba na 22 milionů korun. V rámci spolupráce i s klubem jsme tady vymysleli takové krásné i světelné loga, takže i designově je to velmi příjemné, jak pro hráče, tak i pro personál klubu.”
Komplet hotová už je také vedlejší hala včetně tréninkového zázemí a rekonstrukcí prošla i venkovní umělá tráva.
Michal Kokošek (ANO), náměstek primátora Opavy: “Kompletně došlo k rekonstrukci vnitřních prostor, vnitřních podlah haly a toho zázemí, které tam slouží pro převlékání hráčů.”
Některé části stadionu se ale ještě dokončují.
Filip Labuda, výkonný ředitel, SFC Opava: “Nám chybí ještě regenerační linka, která by měla být dokončena zřejmě v létě. Současně ještě chybí udělat zázemí pro údržbu, kde by se měla opravovat podlaha. A poslední potom věcí budou šatny mládeže, kde momentálně finišuje výroba nábytků a také rekonstrukce koupelen.”
Pro samotný tým je ale důležité, že na jarní část sezony má k dispozici plnohodnotné zázemí.
---
OPAVA NABÍDNE OBĚTEM POVODNÍ POZEMKY
Opava nabídne obětem povodní z roku 2024 nové místo pro bydlení. Město získalo od státu sedm stavebních parcel v nezasažených lokalitách, které poskytne lidem, kterým voda domy kompletně zničila. Podmínkou je, aby na nich do dvou let začala výstavba nového domu. Podobnou nabídku řeší i Krnov.
POLICIE HLÍDÁ PROVOZ U STAVBY RONDELU V DOBRÉ
Někteří řidiči nerespektují změny v dopravě u stavba okružní křižovatky v Dobré. Odbočují do zákazu a vytvářejí tak nebezpečné situace a komplikují provoz ostatním. Místo proto začali hlídat dopravní policisté. Stavba za 46 milionů korun by měla být hotová by měla být do pěti měsíců.
---
Frýdecko-místecká radnice pokračuje v boji proti automatům se škodlivými látkami. Městu se podařilo přimět dalšího provozovatele, aby zařízení odpojil a vyklidil.
Frýdek-Místek nesouhlasí s umisťováním automatů s psychoaktivními látkami na území města. Svůj postoj rada města potvrdila schválením usnesení. Deklaruje v něm, že učiní všechny možné právní kroky, které zajistí, aby na území Frýdku-Místku tyto automaty nebyly.
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "My se touto situací automatů s psychoaktivními látkami věnujeme téměř od začátku prosince minulého roku. A stejně jako vedení města, tak i Městská policie nemáme příliš nástrojů, jak tuto situaci řešit. Nicméně děláme veškeré možné dostupné kroky, aby tyto automaty na území města nebyly."
V několika případech jsou dokonce na pozemcích městských. Je to pravda?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Ano, dva automaty byly na pozemku města, byť jen částečně, tak tam to řešíme právní cestou. Tam, kde to bylo vyloženě na majetku města, se podařilo automat odstranit. V této chvíli máme ještě sedm automatů, které fungují, ale už máme poznatky i o tom, že fungují třeba omezeným způsobem, protože jsme podnikli některé kroky a pomáhají nám v tom různé subjekty, na které jsme podali podnět, jako Městská policie, a tuto situaci chceme nadále řešit. Některé látky jsme provedli takzvaným kontrolním nákupem, dali jsme je i ke zkoumání a k rozboru a nyní sledujeme výsledky. Mimo jiné byl také porušen tabákový zákon. To znamená, že se objevily v těchto automatech látky, které se zde nesmí prodávat tímto způsobem. Takže jsme podnikli zase další kroky, abychom tomu zamezili."
Máme tady ve městě už nějakou špatnou zkušenost s tím, co tyto látky způsobují?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Ano, jako vedení města i jako vedení Městské policie jsme se shodli, že tyto látky jsou opravdu škodlivé a měli jsme několik podnětů k tomu, že dítě po tomto zkolabovalo a bylo odvezeno na urgentní příjem zdravotnického zařízení."
Kdo si teoreticky může nakoupit v takovém automatu?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Téměř kdokoliv. Většina z těch automatů nemá funkční čtečky. To znamená, není to vůbec omezeno věkem, tak jak ukládá zákon. To znamená, že si přijde jakékoliv dítě a nakoupí si cokoliv. U těch automatů bylo devět na začátku našeho šetření, dva se už podařilo odstranit. Nyní je sedm automatů ještě nějakým způsobem aktivních. Některé více, některé méně. A my se samozřejmě snažíme, aby toto zboží zmizelo z našich ulic."
Co je cílem pomoci odstranit všechny automaty na území města?
Lukáš Kmec (ANO), náměstek primátora F-M: "Stejně jako člen vedení města, tak i jako rodič si přeji, aby tyto automaty ve městě vůbec nebyly."
Znakem těchto zařízení je anonymní a nepřetržitý provoz bez osobní přítomnosti prodávajícího. Tento způsob distribuce omezuje možnost individuální kontroly kupující osoby a zvyšuje riziko dostupnosti těchto výrobků nezletilým osobám.
---
Výzkumníci z Ostravské univerzity se v aktuálním projektu věnují zjišťování, jak na tom je dnešní mládež s manuální zručností. Výsledky výzkumu budou sloužit jako podklad pro rozvoj technické výchovy v Moravskoslezském kraji.
Motorické dovednosti výzkumníci zkoumali například u školáků z Rychvaldu. V dílnách pedagogické fakulty je podrobili několika testům.
Jiří Kolek, žák ZŠ Rychvald: „Já jsem z 8. C a děláme motorické testy. Vyzkoušeli jsme si, jak jsme zruční, jak ovládáme prsty a celkovou zručnost. Zatím mi to docela dobře jde.“
Václav Tvarůžek, Ostravská univerzita, vedoucí katedry technické a pracovní výchovy: „Když jsme začínali výzkum technické gramotnosti a jemné motoriky, mysleli jsme si, že jde o jednoduché téma. Ale zjistili jsme, že je velice důležité, protože bez jemné motoriky se neobejde žádný zubař ani chirurg a je to vlastně velmi důležité i pro techniky a pro vzdělanost regionu.”
Mikuláš Kus, učitel ZŠ Rychvald: „Tak je mým potěšením, že jsme se mohli jako Základní škola Rychvald zapojit do projektu Ostravské univerzity zaměřeného na zkoumání jemné motoriky a technické gramotnosti žáků. Jsou tady žáci osmé třídy a na nich je prováděn výzkum. Já jsem tady studoval na Ostravské univerzitě a mám tady vztahy s panem Tvarůžkem, takže jsem se chtěl vrátit na místo činu, navštívit svou alma mater a umožnit svým žákům vhled do univerzitního prostředí.“
Václav Tvarůžek, Ostravská univerzita, vedoucí katedry technické a pracovní výchovy: „Zjišťujeme také, jak se jednotlivé školy liší v jemné motorice. Ukazuje se, že tam, kde se vyučují praktické činnosti ve školních dílnách, mají žáci daleko lepší výsledky než tam, kde se tento předmět neučí. Naše měření spočívá nejen v manuálním testování jemné motoriky, ale také ve zjišťování znalostí. Protože vždycky to, co děláme rukama, je odrazem našeho myšlení.”
---
KARVINÁ OCENILA SPORTOVCE ROKU 2025
Karviná ocenila nejlepší sportovce roku 2025. Od mládeže přes dospělé, sportovní kolektivy trenéry až po významnou sportovní událost roku. Namátkou můžeme zmínit hokejistu Petra Sikoru nebo házenkáře Dominik Solák. Součástí večera bylo také uvedení Jana Truhláře, legendy házené, do Síně slávy karvinského sportu.
Jan Truhlář, legenda karvinské házené: „Sportovní život mám rozdělený na takové tři etapy. 10 let ligového hráče, to bylo nádherný. Druhá, trenérská činnost. To byla nádherná práce s těmi mladými, kterých jsem vychoval stovky. A třetí etapa byla už funkcionařina.“
---
Chovatelé ze Studénky pořádali prodejní výstavu drobného zvířectva. Zájem, především o různá plemena králíků, byl tak velký, že už hodinu po otevření byla polovina klecí prázdných.
Různé drobné zvířectvo zaplnilo dvě patra budovy v blízkosti vlakového nádraží, ve které tradiční výstavu pořádá studénecký svaz chovatelů už čtyřicet let. Nicméně spolek jako takový má své kořeny v daleko vzdálenější historii.
Peter Čanecký, Český svaz chovatelů, ZO Studénka: “My máme výstavu ke 120. výroční založení. Před 120 lety tu byl v hostince U Bartoše založen králíkářský spolek.”
Tuto výstavu, která je současně i jako prodejní, využilo k prezentaci svých úspěchů asi 45 chovatelů. Co se týče králíků, byla jich tu zhruba stovka zastoupená třiceti plemeny.
Jan Hudec, předseda ZO Studénka, Český svaz chovatelů: “Taková zajímavosti máme tady třeba angorské králíky, pak tady máme tady sallandry, máme tady rexové králíky krátkosrsté. Největší králík má kolem sedm kil, nejmenší devadesát deka.”
Výstava byla otevřena ráno o čtvrt na osm, zhruba do hodiny změnila polovina králíků své majitele.
Jan Hudec, předseda ZO Studénka, Český svaz chovatelů: “Letos byl zájem veliký. Co bylo prodejné, tak je skoro všechno pryč, to se můžete podívat, že tady je hodně prázdných klecí. My jsme celkem známá výstava, protože to děláme pravidelně a máme to v hale a je to poslední výstava před chovnou sezonou, takže tady vystavují i z toho okolí, od Ostravy po Hranice, po Olomouc.”
V horním patře bylo zase k vidění na 80 kusů drůbeže rozmanitých druhů a plemen, tedy různé kachny, husy, slepice, a to i zakrslé nebo naopak nadměrně velké. A byly tu také desítky holubů a křepelek.
Peter Čanecký, Český svaz chovatelů, ZO Studénka: “Je tu slepice, jmenuje se to kočinka. To je těžká velká slepice. Když je dospělá, výška hlavy je 70 cm.”
návštěvníci akce:
“Mám kachny a husy a králíky klasicky na jídlo a zakrslíky na jídlo.”
“Jsme tu jen ze zájmu, bydlíme v bytě.”
“Přišli jsme se jen tak podívat se synem.”
“Líbí se mi tam ten velký střapatý králíček a ve druhé řadě ten černý a hnědý.”
Jan Hudec, předseda ZO Studénka, Český svaz chovatelů: “Hodně sem chodí rodiče s dětmi, to nás potěšilo, že jsme se dostali do známosti právě těch rodin. A to nám dělá hroznou radost, že si sem našly cestu podívat se na ty zvířata.”
Dokladem toho, že chovatelství je stále velkým koníčkem, je třeba člen studéneckého svazu a vůbec jeden z největších chovatelů na Novojičínsku Eduard Šelmeczi. Na svém kontě má i desítky cen z mnoha výstav v rámci České republiky a Slovenska.
Eduard Šelmeczi, ZO Studénka, Český svaz chovatelů: “Chovám francouzské berany, potom je malý beran, ten je asi poloviční váhy, a já je mám v takové železité barvě. Chodím vystavovat po velké republice a vystavoval jsem teď i v Nitře na evropské výstavě.”
Chovatelské výstavy drobného zvířectva pořádá místní organizace ve Studénce dvakrát ročně, termínem té druhé je 8. listopad.
