Továrna na baterie v D. Lutyni je o krok blíže stavbě
Strategický podnikatelský park v Dolní Lutyni, ve kterém by měla být postavena továrna na výrobu baterií pro elektromobily, postoupil do další fáze příprav. Zveřejněné studie potvrdily realizovatelnost projektu a minimalizaci dopadů na přírodu.
Výstavba továrny bude rozdělena do dvou etap. Projekt zahrnuje rozsáhlá ekologická opatření, aby vyhověl vzneseným připomínkám. První fáze výstavby by mohla začít v roce 2028.
Radim Kočvara, zhotovitel biologického hodnocení, G-Consult: “Pro nás bylo velmi důležité, že jsme zjistili výskyt mnoha druhů živočichů v melioračních kanálech. Proto bylo klíčové zajistit, aby tyto kanály nezanikly, ale byly kompenzovány. Z hlediska protipovodňové ochrany je jejich zachování výhodné – vše, co bude zasaženo, se přesune mimo rizikovou zónu, přičemž budou přijata opatření, která umožní, aby živočichové migrovali po obvodu, zejména na severní straně, kde nejvíce pronikají od řeky Olše.”
David Petr, ředitel developmentu Státní investiční a rozvojové společnosti: “Podle studie proveditelnosti bude první fází fyzická příprava. V první etapě by mělo dojít k vybudování ochranného izolačního valu, realizaci protipovodňových opatření a k kompenzačním biologickým opatřením. Tato fáze by mohla reálně začít v roce 2028.”
Investor, který zatím nebyl oficiálně představen, má stále o lokalitu v Dolní Lutyni prioritní zájem.
Libuše Adamčíková, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR: “Podle studie proveditelnosti bude první fází fyzická příprava. V první etapě by mělo dojít k vybudování ochranného izolačního valu, realizaci protipovodňových opatření a k kompenzačním biologickým opatřením. Tato fáze by mohla reálně začít v roce 2028.”
V následujících měsících se budou ladit další detaily projektu a kompenzační opatření.
---
Obnova rybníka Míčovec začala, úhyn ryb šetří policie
Stonavský rybník Míčovec, který před dvěma měsíci postihla ekologická havárie, se dočkal prvního kroku k obnově. Amatérský spolek rybářů zde v první fázi vysadil 400 kg ryb. Příčinu lednového hromadného úhynu nadále vyšetřuje policie.
Stonavský rybník Míčovec v zimě postihla ekologická katastrofa, při níž na hladinu vyplavaly dvě tuny mrtvých ryb. Amatérský spolek rybářů vyčíslil škodu na téměř 900 tisíc korun. Po jarních deštích se kvalita vody zlepšila, a rybáři tak mohli začít s obnovou života v rybníce.
V první fázi zarybňování bylo do vody vypuštěno 100 kilogramů tolstolobiků a 150 zhruba dvoukilových kaprů.
Vyšetřování ekologické havárie, která postihla rybník Míčovec, nadále pokračuje.
Nejvíce se z návratu ryb do Míčovce těší děti, které sem docházejí do rybářského kroužku a v létě tu tráví týden na pobytovém táboře. Rybáři plánují podle finančních možností postupně Míčovec zarybňovat tak, aby se podvodní svět vrátil k původní rozmanitosti před ekologickou havárií.“
---
Zprávy krátké, 21. 3. 2025 16.00 - 1
NEUTRALIZACE HEŘMANICKÉ HALDY
Začaly první kroky k neutralizaci ostravské ekologické výzvy – Heřmanické haldy. Zaměstnanci podniku Diamo, který má sanaci na starost, tam aktuálně kácejí náletové dřeviny a budují zázemí staveniště budoucího sarkofágu. Ten má hořící haldu uhasit.
Ludvík Kašpar, ředitel DIAMO (červen 2024): „Sarkofág spočívá v tom, že bude celá halda zatěsněná vhodnými materiály, jako je cementopopílkový stabilizát, jíly a podobně.“
Jozef Síkela (STAN), bývalý ministr průmyslu a obchodu (červen 2024): „Hlavním cílem této metody je co největší utěsnění hořícího odvalu a zamezení přístupu vzduchu."
---
Osvobození Ostravy připomene rekonstrukce bitvy
Ostravu letos čeká připomínka jednoho významného jubile. Od konce 2. světové války totiž uplynulo 80 let a tak je na konec dubna přichystáno několik akcí, které vyvrcholí rekonstrukcí dobové bitvy v bermě řeky Ostravice v centru města.
Ostrava byla jedním z posledních průmyslových center, které ještě mohly zásobovat Třetí říši. Proto zde měli Němci vybudován silný obranný systém. Ostravská operace byla proto asi největší bitvou 2. světové války na našem území.
Josef Šerka, historik, Archiv města Ostravy: "Nejtuhší boje byly za Odrou, tam kde máme Pustkovec, Poruba, tam byly velice tuhé boje. Padlo tam i nejvíce příslušníků Rudé armády, ale potom, když se jednotky dostaly přímo do Ostravy, tak ty nejtuhší boje byly asi na území Zábřehu. Bojovalo se tam od 30. dubna až do 1. května."
Při osvobozovacích bojích padlo přes 1500 rudoarmějců, vojáků 1. československé tankové brigády a civilistů. Ostrava byla osvobozena 30. dubna 1945, takže letos je to už 80 let. Proto budou letošní oslavy velmi bohaté.
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Osvobození vnímáme jako velkou událost. Je to kulaté jubileum, takže jsme připravili celou řadu akcí. Ta asi nejzajímavější pro veřejnost bude 26.4. rekonstrukce historické bitvy v bermě řeky Ostravice."
Na webu osvobozeni.ostrava.cz zájemci najdou mimo jiné zajímavé faktické informace o jednotlivých armádách a spoustu dobových fotografií z archivu města. Jsou na něm i informace o jednotlivých akcích. Osvobození má i své stránky na sociálních sítích.
---
Prasklé odpady přiměly studéneckou školu omezit výuku
Havárie odpadního potrubí vyřadila z provozu část budovy Střední školy ekonomicko-podnikatelské ve Studénce. Na několik týdnů tu musí omezit výuku, některé třídy se učí distančně nebo vyjíždí na exkurze.
Budova z osmdesátých let, ve které ve Studénce sídlí Střední škola ekonomicko-podnikatelská, se neplánovaně stala staveništěm. Narušení provozu si vynutila havárie odpadního potrubí.
Katarína Vrablová, ředitelka SŠ ekonomicko-podnikatelské Studénka: “Situace nastala tak, že se nám uspávaly záchody. Proto jsme požádali majitele budovy, to znamená město, o řešení. Zjistilo se, že to není obyčejná záležitost, ale že je to havárie.”
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Ten propad byl v hloubce asi dvou metrů, takže jsme řešili, jakým způsobem to odstranit. Přistoupili jsme k variantě, kdy se natáhl nový rozvod kanalizace v délce asi čtyřiceti metrů.”
Lukáš Kaňuščák, vedoucí oddělení technických služeb, MěÚ Studénka: “Teď budou probíhat ty hrubé stavební práce, kdy se musí zpětně zabetonovat podlahy a postupně se bude obkládat a budeme ty prostory dávat do pořádku.”
Práce by měly skončit v první třetině měsíce dubna. Samotná škola nyní řeší výuku kombinací klasické prezenční a distanční, a také vysílá studenty na vzdělávací aktivity mimo budovu.
Katarína Vrablová, ředitelka SŠ ekonomicko-podnikatelské Studénka: “Čili současně se vyučuje, ale druhá část tříd chodí na exkurze, třeba dnes jsou v Ostravě ve Světě techniky, jedna třída je doma, má distanční výuku, a střídáme to.”
Omezený režim se ovšem netýká maturitních ročníků. Tito studenti mají každý den plnou výuku ve škole zajištěnou.
---
Zprávy krátké, 21. 3. 2025 16.00 - 2
STAVBA BUDOVY CEPIS ZAČNE NA JAŘE 2026
V Karviné by na jaře 2026 měla začít výstavba nové budovy Slezské univerzity – centra CEPIS. Projekt postoupil do fáze přípravy stavebního povolení, které má být vydáno letos na podzim. Novostavba v nízkoenergetickém standardu nabídne zázemí pro studenty digitálního podnikání, inovací i zahraniční studenty.
ZAČÍNÁ OPRAVA MOSTU V OSTRAVĚ
V pondělí 24. března začne oprava mostu na Plzeňské ulici v Ostravě. Práce nad železničními a tramvajovými kolejemi potrvají do června a provoz po silnici I/58 bude veden zúžením do jednoho pruhu v každém směru. Oprava za více než 4,6 milionu korun zahrnuje výměnu mostních závěrů, izolací, asfaltu i svodidel.
---
Čtyři školy v Karviné mají nové virtuální učebny
Karviná se může nově pochlubit virtuálními učebnami, a to hned na čtyřech základních školách. Jsou plné nových technologií, VR brýlí a robotů. Dětem mají pomoci lépe si zažít probíranou látku, napříč různými předměty.
V rámci projektu byly pořízeny různé typy virtuálních pomůcek a robotů, co žákům zpestří výuku.
Petra Csöböková, učitelka ZŠ Dělnická: “Takže naše virtuální učebna obsahuje třicet dva virtuálních brýlí, kdy třicet je pro žáky a dvoje brýle jsou pro učitele. Dále tady máme třicet notebooků, které můžeme spárovat s těmi virtuálními brýlemi.”
Radim Iša, učitel ZŠ Mendelova: “Výhoda těch brýlí je, že to vlastně dětem umožňuje vidět místa nebo třeba pokusy, které by normálně nemohly. Například právě v dějepise jsme se teďka procházeli po Velké čínské zdi, v chemii jsme využívali nějaké virtuální laboratoře a prováděli pokusy, které děti normálně vidět nemohly.”
Na Základní škole U Lesa mají speciálního humanoida, který pomáhá dětem například i při výuce cizích jazyků.
Pavel Konieczny, učitel ZŠ U Lesa: “Ten funguje na té bázi, že se mu musí v podstatě všechno nahrát do jeho paměti, musí se mu tam vlastně nahrát i ten jazykový modul. Co se týče jeho komunikace, tak on komunikuje v angličtině a potom třeba ve francouzštině, v němčině.”
“Jak se ti tady líbí?”
NAO, humanoid: “Jde to. Žáci jsou super a velmi mě to tu baví.”
Andrzej Bizoń (nestr. za SOCDEM), náměstek primátora: “Je velmi příjemné vidět, když děti baví výuka a záleží to také od svých učitelů. A tady vidíme to propojení učitel-žák a ta samostatnost, což je asi to nejkrásnější, co můžeme vidět.”
---