Zámek Jindřichov se po letech dočká rekonstrukce

Zámek v Jindřichově po letech projde rekonstrukcí. Vylidněný je od roku 2009, co se odsud odstěhoval Ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež. O rok později ho obec získala do majetku od Moravskoslezského kraje a začala připravovat jeho rekonstrukci.

Slavnostním odhalením základního kamene začala rekonstrukce zámku v Jindřichově. V první etapě projde proměnou nádvoří, ambitová chodba s ním spojená a zelený ostrůvek v jeho středu.“

Martin Korduliak (Pro Jindřichov), starosta Jindřichova: „Dalším projektem, na který už máme finance, je část jižního křídla, bude přetvořeno na infocentrum a zázemí pro personál a také pro hosty a návštěvníky. Největší investicí by měla být oprava jižního a východního křídla zámku, kde dojde k rekonstrukci střechy, k zateplení na zemině, to znamená, výměna podlahových krytin, oken a obnova otopné soustavy s tepelnými čerpadly a obnova elektroinstalace.“

Ladislav Václavec (ANO), senátor: „Jsem rád, že se ten odkaz našich předků, ten krásný zámek opraví a bude sloužit další, doufejme století.“

Revitalizací by měl projít také zámecký park, kde je spousta dochovaných soch a také vzácných dřevin. Už byl zadán i dendrologický průzkum. Rekonstrukce prvních dvou etap si vyžádá až 70 milionů korun a s kolaudací se počítá v roce 2027.

Martin Korduliak (Pro Jindřichov), starosta Jindřichova: „Čerpali jsme ze tří zdrojů, jak MSK, kterému určitě děkujeme, zapojilo se také MŽP a také máme jeden projekt společný s powiatem Prudnickým, tzv. Interreg.“

Radosław Roszkowski, starosta okresu Prudnik: „Spolupráce s českými partnery je na vysoké úrovni a trvá už několik let. Společně jsme vybudovali novou silnici spojující obě území a teď jsme vyřídili dva a půl milionů euro na vybudování informačního centra na zámku, což je velká událost.“

Na zámku, který v polovině 17. století začali stavět hrabata z Hodic v manýristickém slohu, se dochovaly dva velké sály a knihovna. Je tady také malé muzeum, kde jsou expozice nejen z jeho historie, ale také výstava dobových hraček.

---

Vodní nádrže se na Den vody otevřely lidem

Vodní nádrže Povodí Odry se na Světový den vody otevřely lidem. Prohlédnout si tak mohli běžně nepřístupná místa. Letošním mottem Světového dne vody byla ochrana ledovců jako nenahraditelný zdroj pitné vody.

Povodí Odry na Světový den vody zpřístupnilo lidem přehrady Slezská Harta, Šance a Morávka. Den otevřených dveří na vodních dílech si nenechalo ujít přes 5 tisíc lidí, nejvíce jich navštívilo Slezskou Hartu, která společně s Kružberkem tvoří kaskádu přehrad.

Petr Poledna, hrázný, VD Slezská Harta: “Tady na Slezské Hartě to probíhá tak, že návštěvníci přijedou na pravou stranu hráze, tam si odstaví auto, přejdou po koruně hráze, jdou do odběrného objektu, jakoby mokré věže, která je umístněna v dně přehrady, potom jdou posléze dolů kolem skluzu do budovy malé vodní elektrárny a tady uvidí ty naše soustrojí, co tady máme.”

Jedná se o dvě Francisovy turbíny o výkonech 400 kW a 2,72 MW. Přístupovou štolou se pak návštěvníci dostali do injekční a měřící štoly a prošli si i celou hráz.

Petr Poledna, hrázný, VD Slezská Harta: “Hodně lidí se nejvíc zajímá o nitro té hráze, injekční štoly. Jinak velký zájem je o ty naše vodní turbíny, které tady máme.”

Rudolf Zbořil, hrázný - jezný, VD Slezská Harta: “Tady se nacházíme v odběrné věži, kde se nacházejí uzavíratelné tabule, za mnou v pozadí jsou vzduchojemy, kompresory, které slouží pro rozmrazování v zimě když jsou mrazy. Tady se odebírá veškerá voda do elektrárny a pak už to jde dál do Moravice přes turbíny to je regulované.”

Návštěvnost byla i tentokrát vysoká. Hodinu před uzavřením akce byla přes 2 tisíce lidí.

Marek Vlašic, zaměstnanec Povodí Odry: “Počítám, kolik nás tady přijde. To je nějaké počítadlo, s tím se počítají lidi. Takže jenom cvakáte. Jenom cvakám, furt cvakám až to docvakám.”

Petr Stanjura, hlavní architekt města Opavy: “Zatím jsme se byli podívat v takovém tom, v té věži, v té budce, která je před hrází. To jsem si vždycky představoval, že tam je schodiště, které vede až na dno a vůbec to tak není. Je to zavodněné celý ten tubus a teď se jdeme podívat do elektrárny. Líbí, no, mě překvapilo, kolik je tu lidí, je to super.”

anketa: návštěvníci Dne otevřených dveří: “Je to tu super, byli jsme tu poprvé, je tam trošku kravál, ale jinak parádní a těšíme se na prohlídku, půjdeme pod hrází.”

“Je to poprvé, co jsem tam byl a je to zajímavé. Je tady dost lidí, je hezky, krásně vyšlo počasí.”

“Mě zaujal ten jeřáb, že má nosnost 20 tun.”

“My jsme tady místní z Bilčic a přišli jsme sem, jako taťka tady jezdil s domichávačem, děda tady taky pracoval, tak jsme se přišli podívat.”

“Známe z vody, tak teď se podíváme zevnitř jak to vypadá.”

Co se týká povodní, tak řeka Moravice je dobře zregulovaná právě díky tomu, že nad ní stojí přehrady Kružberk a Slezská Harta, které spolupracují v kaskádě.

Petr Poledna, hrázný, VD Slezská Harta: “Co se týká povodní toho 13. září 2024, tak ty největší přítoky byly kolem 140, 150 kubíků za vteřinu a my jsme dokázali zredukovat ten odtok z těch přehrad tak, že z Kružberku vlastně nám odtékal kubík 57, takže jak kdyby povodně nebyly.”

Kaskáda přehrad tak před povodněmi ochránila mimo jiné Břidličnou, Hradec nad Moravicí, Branku u Opavy a částečně i Opavu.

---

Zahájení zlatokopecké sezóny v Jeseníkách

Již pojedenadvacáté se ve Zlatých Horách v Jeseníkách sešly týmy prospektorů a zlatokopů, aby zahájily svou další zlatokopeckou sezónu. Archeologické nálezy dokládají těžbu zlata v této oblasti již 1500 let před naším letopočtem. Dodnes se tady zbytky zlata nacházejí a na dlouhou tradici navazují i dnešní zlatokopové.

Loňské povodně ovlivnily i místo a podobu letošního závodu a zahájení sezóny.

Josef Večeřa, organizátor: „Udělali jsme drobnou změnu, že tedy z náměstí nepůjdou soutěžící pěšky, ale pojedou autem. To znamená, do příštích let by nám to umožňovalo přesun na vzdálenější místa, kam jsme se nemohli dostat, protože jsme byli limitování asi těmi 10, 12 kilometry. Pojedou 5 km směrem Heřmanovice. Tam je čeká první úkol, tam budou rýžovat. Všechny ostatní disciplíny budou na jednom místě, kde paprsčitě budou plnit jednotlivé úkoly.“

Ve Zlatých Horách se sešly stylově vybavené týmy z celé republiky i z Polska.

Vosa, člen týmu, Opava: „My jsme vyslanci Mikuláše 1., vévody opavského, který nás vyslal najít nejlepší pozemky k postavení jeho manufaktury u zlatorudných mlýnů. Letos jsme tady poprvní. Mimochodem, zapomněli jsme to nejdůležitější, zapomněli jsme ešus, to znamená, dcera teď vyráží a doufám, že nám ho stihne dovézt.“

Lea, členka týmu Naděje: „My jsme skupina Naděje a jsme všude možně. Ostrava, Opava...Já jsem tady dlouho nebyla, ale chodila jsem sem spíše jako menší a teď jsem po dlouhé době zase zpátky.“

Jarek, člen týmu Naděje: „Já jsem tady za tým Marná naděje, je to tým, který málokdy vyhrává a proto jsme tomu už na začátku dali takový název.“

členka týmu Dream Team (PL): „Jsme z Polska, jsme čtyři a jmenujeme se Dream Team.“

tým Hubenej Claim: „Já z Českého ráje, já jsem přijel od Jihlavy, Hubenej Claim jako tým, Michalové jsme. Je nás pět a dva psi.“

Gill, pamětník: „Já jsem dneska tady poprvé. Příští rok, jestli neumřu, tak budu mít 90. To se bude zase popíjet. Já je budu honit, mizery, já jim dám.“

Prvním soutěžním úkolem bylo rýžování zlatinek ze zmrzlého písku přímo na zlatohorském náměstí. Zlatokopové museli použít vlastní nádoby i zdroje tepla.

Josef Večeřa, organizátor: „Kromě klasických disciplín, jako rýžování a vaření fazolí, tam budou mít tentokrát zase nějaké ruční práce, tkaní, budou mít testy a budou mít manuální práce. Manuální práce na díle. To by měli zase stihnout do těch 6 hodin. Jsem zvědavý, jak vyjdeme, protože ty jednotlivé okruhy, které mají, tak to jsou po hodinách, máme 11 družstev, tak budeme mít co dělat, abychom se do těch 6 hodin vešli.“

Členové týmů plnili také znalostní úkoly z historie, poznávali horniny a vyráběli nádoby. Celý zlatokopecký areál letos prochází obnovou po ničivých povodních.

Milan Rác (nez.), starosta Zlatých Hor: „Letošní ročník je trošku jiný, protože v popovodňovém stavu. Nebude se rýžovat na skanzenu, který prochází obnovou, ale na sezónu a na letní rýžování bude připraven. Areál prochází kompletní opravou, teď soutěžíme nějaké veřejné zakázky na výrobu claimů, budeme soutěžit elektro přípojky a věřím, že všechno do srpna, kdy má proběhnout další ročník soutěže O pánev starosty města, že všechno bude v pořádku.“

Po sečtení časů a bodů se vítězi soutěžního klání staly týmy Hubenej Claim před týmem Naděje z Opavy a Geotýmem z Polského Bedzinu.

---