7,5 tuny plastu denně. Tolik projde pod rukama odpadu ženám na třídící lince Frýdecké skládky. Plasty se totiž dotřiďují ručně. Proto je velmi důležité, aby lidé správně třídili odpad. V plastech se totiž často nachází věci, které by tam vůbec neměly být.
Pracovník Frýdecké skládky postupně nahrabává na pás odpad, který byl svezen ze žlutých plastových popelnic. V horním patře třídící linky pak musí odpadky šest až osm žen ručně přebrat.
Drahuše, zaměstnankyně Frýdecké skládky: "29 let budu tady dělat. A co to obnáší?"
Jana, zaměstnankyně Frýdecké skládky: "Pracuji tady už 19 let. A je to o tom, že je to práce, u které se stojí. Vybíráme komponenty. V této pozici jich mám celkem 7 na výběr." - Co konkrétně berete? – "Já beru modré petky, barvené sáčky, vybírají se plechovky, vybírají se zelené petky. A další kolegyně vybírají jiné komponenty." – Jak dlouhá je šichta? – "Směna trvá osm hodin, s tím, že máme půl hodiny na přestávku."
Plasty se třídí na komodity, které se dají ještě využít, ty nebezpečné a ty, které jdou do OZO Ostrava na výrobu paliva.
Marek Hrubý, vedoucí střediska Nebezpečné odpady a separace: "Standardně se třídí komodity na PET, kdy rozdělujeme na čiré, zelené, modré a zbylé mixy, zbylé barvy. To znamená červené, hnědé, všechny možné odstíny. Plus třídíme materiály jako je HDPE, PP – polypropylen, vytřiďujeme zvlášť polystyren."
Vytříděný plast se poté lisuje do balíků. PET lahve mají kolem 300 kilogramů a fólie až 550. Denně tady ženy za směnu vytřídí 7,5 tuny plastového odpadu. Velmi často ale bojují s tím, že lidé házejí do plastu to, co nemají.
Drahuše, zaměstnankyně Frýdecké skládky: "Oleje motorové, které se do toho hážou, injekční stříkačky, teď pleny."
Jana, zaměstnankyně Frýdecké skládky: "Určitě se nám tady objevují zbytky potravin, různé barvy, ojele, které by v těch plastech neměly být. Sami vidíte, že na tom páse jsou opravdu ty plasty špinavé. Takže o to se to potom hůře dotřiďuje a dělá."
Marek Hrubý, vedoucí střediska Nebezpečné odpady a separace: "Máme tady spoustu zbytků jídel. Máte tady standardní komunál do toho vysypaný a samozřejmě hodně olejů, elektra. Zpětného odběru, několik tun ročně vytřídíme tohoto materiálu. Za loňský rok jsme vytřídili z plastu 9 tun skla."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "To, co potřebujeme je, aby občané opravdu spolupracovali a třídili odpad. A dneska jsme tady proto, aby i viděli, co všechno se dostane do směsného odpadu. A že je velmi důležité opravdu do plastového odpadu házet plasty, protože neexistují stroje, které to dotřídí až do konce. Vždycky tam musí stát člověk. A děvčata, která tady dělají, tak mají neuvěřitelně těžkou práci. A je to opravdu o tom, že věci, které tam nepatří, tak ony musí ručně nakonec vytřídit. A já bych velice chtěl apelovat na všechny, aby byli nápomocni tomu procesu, protože je nevratný a jednou nebudeme moci skládkovat. A budeme muset opravdu veškerý odpad nějakým způsobem zpracovat."
Město hledá cesty, jak lépe veřejnost motivovat ke třídění. To také pomůže udržet poplatek za svoz odpadů na únosné výši. K rodinným domům byly přistaveny žluté kontejnery na plast a svoz byl díky tomu upraven na jednou za 14 dní. Důležité ale je, PET lahve sešlapovat a správně třídit. Pak budou mít lidé i méně komunálního odpadu.
---
Těžba černého uhlí v posledních dvou dolech na Ostravsku se chýlí ke svému nevyhnutelnému konci. Ten nastane počátkem roku 2026. Horníci však i přesto v podzemí dobývají dostupné zásoby uhlí, které se nyní na trhu dobře prodává.
V podzemí Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku pracuje několik stovek horníků. Letos by měli vytěžit více než jeden milion tun uhlí, tedy podobně jako loni.
Roman Sikora, generální ředitel OKD: “V loňském roce jsme vytěžili více než 1 milion tun uhlí a vytvořili jsme přípravy v délce zhruba 8 km.”
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: “My jsme se loni potýkali s výpadkem těžby ve výši zhruba 350 tisíc tun uhlí z toho důvodu, že jsme museli tři poruby zavřít z bezpečnostních důvodů. Ale chlapi zabrali v jiných porubech a podařilo se nám to mamko stáhnout na méně než 100 tisíc tun.”
Přestože konec těžby černého uhlí nastane už za dva roky, horníci v podzemí připravují k dobývání další poruby.
Roman Sikora, generální ředitel OKD: “V loňském roce jsme vytěžili více než 1 milion tun uhlí a vytvořili jsme přípravy v délce zhruba 8 km. V letošním roce jsme si dali do business plánu vytěžit přibližně 1,2 milionu tun uhlí a zhruba necelých 8 km příprav tak, abychom byli schopni odfárat ta důlní díla, která chceme těžit v roce 2024, ale už se připravili i na rok 2025.”
Aby své plány společnost OKD plnila, musí i s vidinou konce těžby přijímat nové horníky.
---
Krátké zprávy 30. 1. 2024 17.00 - 1
Hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška v úterý na jednání předsednictva Tripartity MSK představil návrh konkrétních opatření, která by mohla pomoci firmám doplácejících na odstávku Liberty Ostrava. Hejtmanství např. navrhuje rozložení daňových povinností z neuhrazených výnosů od Liberty Ostrava nebo odpuštění či vrácení záloh z plateb DPH za nezaplacené pohledávky, ..případně odpuštění, či dočasné snížení nebo odklad záloh na sociální a zdravotní pojištění. Celé vyjádření hejtmana najdete na webových stránkách polar.cz
---
Národní kulturní památka, Společenský dům v Opavě postavený v roce 1910, kde sídlí Knihovna města Opavy, projde celkovou rekonstrukcí. Probíhat bude po etapách a jejím cílem je vrátit budově původní vzhled.
Stavbou lešení v Opavě začala rekonstrukce budovy Knihovny Petra Bezruče. Na první etapu město získalo dotaci z rozpočtu MS kraje v maximální výši 5 milionů korun.
Markéta Beyerová, ředitelka Knihovny Petra Bezruče: “V první etapě se bude měnit střešní krytina a poškozené části bednění, budou se doplňovat korunní římsy, vikýře a upravovat se systém hromosvodu. Druhá počítá s opravou fasády.”
Samotná rekonstrukce začne ihned poté, co se dostaví lešení okolo celé budovy. Z přední stravy tomu brání památný Tis červený, který potřebuje odborný zásah arboristy.
V dalších etapách se bude pracovat v interiérech a počítá se také s restaurováním soch, které zdobí průčelí fasády.
Markéta Beyerová, ředitelka Knihovny Petra Bezruče: “Památkáři tady mají velké slovo. Všechno se s nimi konzultuje a snaží se, aby se dům dal do stavu z roku 1910 přesně tak jak ho postavil Leopold Bauer."
Interiéry se naposledy rekonstruovaly před 25 lety a vzhledem k tomu, že knihovnou ročně projde přes 600 tisíc lidí, už je to nich znát. Návštěvnost by navíc měla ještě zvýšit nová klubovna pro teenagery.
Michaela Hrbáčová, knihovnice: “Ta skupina z hlediska našich čtenářů je poměrně silná, ale chodí tady jenom proto, že musí. Takže je chceme oslovit a ukázat jim, že knihovna jim může nabídnout i něco víc.”
V současné době se vyklízí prostory internetové učebny, kde by měl Teens klub vzniknout a zpracovávají se návrhy na jeho budoucí podobu.
---
Nejpozději do 5. února mohou lidé předložit vlastní projekty v rámci dotačního programu města Ostravy - Tvoříme prostor. Na zkrášlení veřejného prostoru mohou obyvatelé získat až půl miliónu korun. Na Jihu se takto podařilo zrealizovat pět komunitních projektů.
Revitalizace dětských hřišť nebo parků, nové lavičky a další typy zkrášlení veřejného prostoru. K tomu slouží dotační program města Ostravy s názvem Tvoříme prostor. Čas pro podávání projektů do již pátého ročníku programu vyprší 5. února.
Hana Tichánková, náměstkyně primátora Ostrava: „Jedná se o drobné projekty, na vylepšení svého bezprostředního okolí a mají za úkol především podpořit komunitní život ve městě. Musí to být fyzické osoby či nepodnikající spolky a vlastně každý u projektů pak podléhá komisnímu projednání.“
Na jeden projekt může žadatel získat dotaci až pět set tisíc korun. Od roku 2017 město podpořilo přes 50 projektů za více než 15 miliónů korun. Jednou z prvních vlaštovek projektu na Jihu bylo zhotovení dětského pískoviště na ulici Volgogradská v Zábřehu. To se zrealizovalo už v roce 2017. Mimoto se v předchozích letech na Jihu podařila revitalizovat například školní zahrada Mateřské školy P. Lumumby, komunitní hřiště na ulici Mjr. Nováka nebo umělecké lavičky v areálu Hospice Sv. Lukáše.
Martin Bednář (ANO), starosta MOb Ostrava-Jih: „Moc bych chtěl poprosit naše jižany aby byli aktivní a využívali tyto volné finanční zdroje a aby podávali žádosti.“
Kdo nestihne podat svůj projekt do 5. února, ale nemusí věšet hlavu.
Martin Bednář (ANO), starosta MOb Ostrava-Jih: „Můžou si připravit nějaký projekt i na další období anebo začít pracovat na příspěvku, který zajišťuje radnice Ostrava-Jih Participativní rozpočet Náš Jih, kde mohou na svůj projekt získat až dva a půl miliónu korun."
Jednou z hlavních podmínek pro získání dotace je mimo jiné aktivní zapojení veřejnosti do realizace projektů. Další podmínky a detaily k programu lidé najdou na webu tvorimeprostor.cz.
---
Krátké zprávy 30. 1. 2024 17.00 - 2
Lékaři FN Ostrava nově před operacemi složitých zlomenin používají modely kostí. Jsou vyrobeny na 3D tiskárně. Díky nim si nanečisto vyzkouší správný postup celého náročného výkonu a zkrátí také čas strávený na sále.
V Jubilejní kolonii se otevírá vůbec první muzeum v obvodu. Muzeum o velikosti 1+1 s toaletou a spíží bude otevřeno 4. února u příležitosti oslav 100. výročí vzniku Velké Ostravy. Otevření muzea odstartuje hru Po stopách velké Ostravy.
---
Zdařilá rekonstrukce bývalých městských Jatek a jejich přeměna na Galerii Plato v Ostravě už získala řadu nejrůznějších ocenění. Nyní je ale ve hře i o to nejvýznamnější. Plato totiž bylo vybráno do užšího kola Cen Evropské unie, kde své stavby přihlásilo 38 zemí.
Rekonstrukce a přeměna bývalých městských Jatek v Ostravě na Galerii Plato skončila v roce 2022. Autorem projektu je polský architekt Robert Konieczny a investorem byla Ostrava. Dílo začala okamžitě sbírat odborná ocenění. Například v rámci tzv. Památkářských Oskarů získalo hned dvě ocenění nebo na Grand Prix Architektů vyhrálo modrou kostku. Nyní se dokonce Plato dostalo do užšího výběru Cen Evropské unie.
Marek Pokorný, ředitel Plato Ostrava: "Jsou to ocenění, která jdou primárně z odborné obce, tzn. z hlediska rekonstrukce, architektury, podoby toho našeho nového sídla. Jsme maximálně spokojeni."
V prvním kole se o prestižní Cenu Evropské unie Miese van der Roheho za současnou architekturu utkalo 362 staveb ze 38 zemí Evropy. Z nich bylo vybráno 40 nejlepších, které jsou ve 20 zemích. Českou republiku reprezentovalo 9 staveb
Lucie Baránková-Vilamová, náměstkyně primátora Ostravy: "Poslední novinkou je, že se Plato dostalo do užšího výběru mezi 40 nejlepších staveb. To vyhlášení bude zanedlouho, tak uvidíme, jestli budeme mít ještě vetší radost."
Objekty hodnotila sedmičlenná porota. Ta nyní vybrané stavby osobně navštíví a v dubnu pak v Barceloně vyhlásí vítěze. Ten získá nejen prestižní cenu, ale také významné finanční ohodnocení.
---
7,5 tuny plastu denně. Tolik projde pod rukama odpadu ženám na třídící lince Frýdecké skládky. Plasty se totiž dotřiďují ručně. Proto je velmi důležité, aby lidé správně třídili odpad. V plastech se totiž často nachází věci, které by tam vůbec neměly být.
Pracovník Frýdecké skládky postupně nahrabává na pás odpad, který byl svezen ze žlutých plastových popelnic. V horním patře třídící linky pak musí odpadky šest až osm žen ručně přebrat.
Drahuše, zaměstnankyně Frýdecké skládky: "29 let budu tady dělat. A co to obnáší?"
Jana, zaměstnankyně Frýdecké skládky: "Pracuji tady už 19 let. A je to o tom, že je to práce, u které se stojí. Vybíráme komponenty. V této pozici jich mám celkem 7 na výběr." - Co konkrétně berete? – "Já beru modré petky, barvené sáčky, vybírají se plechovky, vybírají se zelené petky. A další kolegyně vybírají jiné komponenty." – Jak dlouhá je šichta? – "Směna trvá osm hodin, s tím, že máme půl hodiny na přestávku."
Plasty se třídí na komodity, které se dají ještě využít, ty nebezpečné a ty, které jdou do OZO Ostrava na výrobu paliva.
Marek Hrubý, vedoucí střediska Nebezpečné odpady a separace: "Standardně se třídí komodity na PET, kdy rozdělujeme na čiré, zelené, modré a zbylé mixy, zbylé barvy. To znamená červené, hnědé, všechny možné odstíny. Plus třídíme materiály jako je HDPE, PP – polypropylen, vytřiďujeme zvlášť polystyren."
Vytříděný plast se poté lisuje do balíků. PET lahve mají kolem 300 kilogramů a fólie až 550. Denně tady ženy za směnu vytřídí 7,5 tuny plastového odpadu. Velmi často ale bojují s tím, že lidé házejí do plastu to, co nemají.
Drahuše, zaměstnankyně Frýdecké skládky: "Oleje motorové, které se do toho hážou, injekční stříkačky, teď pleny."
Jana, zaměstnankyně Frýdecké skládky: "Určitě se nám tady objevují zbytky potravin, různé barvy, ojele, které by v těch plastech neměly být. Sami vidíte, že na tom páse jsou opravdu ty plasty špinavé. Takže o to se to potom hůře dotřiďuje a dělá."
Marek Hrubý, vedoucí střediska Nebezpečné odpady a separace: "Máme tady spoustu zbytků jídel. Máte tady standardní komunál do toho vysypaný a samozřejmě hodně olejů, elektra. Zpětného odběru, několik tun ročně vytřídíme tohoto materiálu. Za loňský rok jsme vytřídili z plastu 9 tun skla."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "To, co potřebujeme je, aby občané opravdu spolupracovali a třídili odpad. A dneska jsme tady proto, aby i viděli, co všechno se dostane do směsného odpadu. A že je velmi důležité opravdu do plastového odpadu házet plasty, protože neexistují stroje, které to dotřídí až do konce. Vždycky tam musí stát člověk. A děvčata, která tady dělají, tak mají neuvěřitelně těžkou práci. A je to opravdu o tom, že věci, které tam nepatří, tak ony musí ručně nakonec vytřídit. A já bych velice chtěl apelovat na všechny, aby byli nápomocni tomu procesu, protože je nevratný a jednou nebudeme moci skládkovat. A budeme muset opravdu veškerý odpad nějakým způsobem zpracovat."
Město hledá cesty, jak lépe veřejnost motivovat ke třídění. To také pomůže udržet poplatek za svoz odpadů na únosné výši. K rodinným domům byly přistaveny žluté kontejnery na plast a svoz byl díky tomu upraven na jednou za 14 dní. Důležité ale je, PET lahve sešlapovat a správně třídit. Pak budou mít lidé i méně komunálního odpadu.
---
Těžba černého uhlí v posledních dvou dolech na Ostravsku se chýlí ke svému nevyhnutelnému konci. Ten nastane počátkem roku 2026. Horníci však i přesto v podzemí dobývají dostupné zásoby uhlí, které se nyní na trhu dobře prodává.
V podzemí Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku pracuje několik stovek horníků. Letos by měli vytěžit více než jeden milion tun uhlí, tedy podobně jako loni.
Roman Sikora, generální ředitel OKD: “V loňském roce jsme vytěžili více než 1 milion tun uhlí a vytvořili jsme přípravy v délce zhruba 8 km.”
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: “My jsme se loni potýkali s výpadkem těžby ve výši zhruba 350 tisíc tun uhlí z toho důvodu, že jsme museli tři poruby zavřít z bezpečnostních důvodů. Ale chlapi zabrali v jiných porubech a podařilo se nám to mamko stáhnout na méně než 100 tisíc tun.”
Přestože konec těžby černého uhlí nastane už za dva roky, horníci v podzemí připravují k dobývání další poruby.
Roman Sikora, generální ředitel OKD: “V loňském roce jsme vytěžili více než 1 milion tun uhlí a vytvořili jsme přípravy v délce zhruba 8 km. V letošním roce jsme si dali do business plánu vytěžit přibližně 1,2 milionu tun uhlí a zhruba necelých 8 km příprav tak, abychom byli schopni odfárat ta důlní díla, která chceme těžit v roce 2024, ale už se připravili i na rok 2025.”
Aby své plány společnost OKD plnila, musí i s vidinou konce těžby přijímat nové horníky.
---
Krátké zprávy 30. 1. 2024 17.00 - 1
Hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška v úterý na jednání předsednictva Tripartity MSK představil návrh konkrétních opatření, která by mohla pomoci firmám doplácejících na odstávku Liberty Ostrava. Hejtmanství např. navrhuje rozložení daňových povinností z neuhrazených výnosů od Liberty Ostrava nebo odpuštění či vrácení záloh z plateb DPH za nezaplacené pohledávky, ..případně odpuštění, či dočasné snížení nebo odklad záloh na sociální a zdravotní pojištění. Celé vyjádření hejtmana najdete na webových stránkách polar.cz
---
Národní kulturní památka, Společenský dům v Opavě postavený v roce 1910, kde sídlí Knihovna města Opavy, projde celkovou rekonstrukcí. Probíhat bude po etapách a jejím cílem je vrátit budově původní vzhled.
Stavbou lešení v Opavě začala rekonstrukce budovy Knihovny Petra Bezruče. Na první etapu město získalo dotaci z rozpočtu MS kraje v maximální výši 5 milionů korun.
Markéta Beyerová, ředitelka Knihovny Petra Bezruče: “V první etapě se bude měnit střešní krytina a poškozené části bednění, budou se doplňovat korunní římsy, vikýře a upravovat se systém hromosvodu. Druhá počítá s opravou fasády.”
Samotná rekonstrukce začne ihned poté, co se dostaví lešení okolo celé budovy. Z přední stravy tomu brání památný Tis červený, který potřebuje odborný zásah arboristy.
V dalších etapách se bude pracovat v interiérech a počítá se také s restaurováním soch, které zdobí průčelí fasády.
Markéta Beyerová, ředitelka Knihovny Petra Bezruče: “Památkáři tady mají velké slovo. Všechno se s nimi konzultuje a snaží se, aby se dům dal do stavu z roku 1910 přesně tak jak ho postavil Leopold Bauer."
Interiéry se naposledy rekonstruovaly před 25 lety a vzhledem k tomu, že knihovnou ročně projde přes 600 tisíc lidí, už je to nich znát. Návštěvnost by navíc měla ještě zvýšit nová klubovna pro teenagery.
Michaela Hrbáčová, knihovnice: “Ta skupina z hlediska našich čtenářů je poměrně silná, ale chodí tady jenom proto, že musí. Takže je chceme oslovit a ukázat jim, že knihovna jim může nabídnout i něco víc.”
V současné době se vyklízí prostory internetové učebny, kde by měl Teens klub vzniknout a zpracovávají se návrhy na jeho budoucí podobu.
---
Nejpozději do 5. února mohou lidé předložit vlastní projekty v rámci dotačního programu města Ostravy - Tvoříme prostor. Na zkrášlení veřejného prostoru mohou obyvatelé získat až půl miliónu korun. Na Jihu se takto podařilo zrealizovat pět komunitních projektů.
Revitalizace dětských hřišť nebo parků, nové lavičky a další typy zkrášlení veřejného prostoru. K tomu slouží dotační program města Ostravy s názvem Tvoříme prostor. Čas pro podávání projektů do již pátého ročníku programu vyprší 5. února.
Hana Tichánková, náměstkyně primátora Ostrava: „Jedná se o drobné projekty, na vylepšení svého bezprostředního okolí a mají za úkol především podpořit komunitní život ve městě. Musí to být fyzické osoby či nepodnikající spolky a vlastně každý u projektů pak podléhá komisnímu projednání.“
Na jeden projekt může žadatel získat dotaci až pět set tisíc korun. Od roku 2017 město podpořilo přes 50 projektů za více než 15 miliónů korun. Jednou z prvních vlaštovek projektu na Jihu bylo zhotovení dětského pískoviště na ulici Volgogradská v Zábřehu. To se zrealizovalo už v roce 2017. Mimoto se v předchozích letech na Jihu podařila revitalizovat například školní zahrada Mateřské školy P. Lumumby, komunitní hřiště na ulici Mjr. Nováka nebo umělecké lavičky v areálu Hospice Sv. Lukáše.
Martin Bednář (ANO), starosta MOb Ostrava-Jih: „Moc bych chtěl poprosit naše jižany aby byli aktivní a využívali tyto volné finanční zdroje a aby podávali žádosti.“
Kdo nestihne podat svůj projekt do 5. února, ale nemusí věšet hlavu.
Martin Bednář (ANO), starosta MOb Ostrava-Jih: „Můžou si připravit nějaký projekt i na další období anebo začít pracovat na příspěvku, který zajišťuje radnice Ostrava-Jih Participativní rozpočet Náš Jih, kde mohou na svůj projekt získat až dva a půl miliónu korun."
Jednou z hlavních podmínek pro získání dotace je mimo jiné aktivní zapojení veřejnosti do realizace projektů. Další podmínky a detaily k programu lidé najdou na webu tvorimeprostor.cz.
---
Krátké zprávy 30. 1. 2024 17.00 - 2
Lékaři FN Ostrava nově před operacemi složitých zlomenin používají modely kostí. Jsou vyrobeny na 3D tiskárně. Díky nim si nanečisto vyzkouší správný postup celého náročného výkonu a zkrátí také čas strávený na sále.
V Jubilejní kolonii se otevírá vůbec první muzeum v obvodu. Muzeum o velikosti 1+1 s toaletou a spíží bude otevřeno 4. února u příležitosti oslav 100. výročí vzniku Velké Ostravy. Otevření muzea odstartuje hru Po stopách velké Ostravy.
---
Zdařilá rekonstrukce bývalých městských Jatek a jejich přeměna na Galerii Plato v Ostravě už získala řadu nejrůznějších ocenění. Nyní je ale ve hře i o to nejvýznamnější. Plato totiž bylo vybráno do užšího kola Cen Evropské unie, kde své stavby přihlásilo 38 zemí.
Rekonstrukce a přeměna bývalých městských Jatek v Ostravě na Galerii Plato skončila v roce 2022. Autorem projektu je polský architekt Robert Konieczny a investorem byla Ostrava. Dílo začala okamžitě sbírat odborná ocenění. Například v rámci tzv. Památkářských Oskarů získalo hned dvě ocenění nebo na Grand Prix Architektů vyhrálo modrou kostku. Nyní se dokonce Plato dostalo do užšího výběru Cen Evropské unie.
Marek Pokorný, ředitel Plato Ostrava: "Jsou to ocenění, která jdou primárně z odborné obce, tzn. z hlediska rekonstrukce, architektury, podoby toho našeho nového sídla. Jsme maximálně spokojeni."
V prvním kole se o prestižní Cenu Evropské unie Miese van der Roheho za současnou architekturu utkalo 362 staveb ze 38 zemí Evropy. Z nich bylo vybráno 40 nejlepších, které jsou ve 20 zemích. Českou republiku reprezentovalo 9 staveb
Lucie Baránková-Vilamová, náměstkyně primátora Ostravy: "Poslední novinkou je, že se Plato dostalo do užšího výběru mezi 40 nejlepších staveb. To vyhlášení bude zanedlouho, tak uvidíme, jestli budeme mít ještě vetší radost."
Objekty hodnotila sedmičlenná porota. Ta nyní vybrané stavby osobně navštíví a v dubnu pak v Barceloně vyhlásí vítěze. Ten získá nejen prestižní cenu, ale také významné finanční ohodnocení.
---
