Slezskoostravský hřbitov, který je největším hřbitovem ve městě, se připravuje na nápor návštěvníků. Svátek zesnulých totiž tradičně znamená zvýšený počet lidí, kteří přijdou zavzpomínat na předky. Na zvýšený nápor jsou připraveni i strážníci, kteří budou působit především prevenčně.
Ústřední hřbitov ve Slezské Ostravě je jednoznačně největším pohřebištěm nejen ve městě, ale patří mezi největší v celé zemi. V současné době je na něm asi 17 tisíc hrobových míst, což samozřejmě také znamená, že na Dušičky se na něj vypraví tisíce lidí. Letos vychází Památka zesnulých 2. listopadu na neděli. Mnoho lidí se ale chce vyhnout návalu a tak přijdou dříve nebo až po tomto datu. Strážníci, kteří budou zajišťovat bezpečnost proto zesilují hlídky už od 25. října.
Richard Váňa, zástupce ředitele MP Ostrava: "Od 25. 10. do 9.11. máme opatření, které směřuje k ochraně hřbitovů. Zabezpečujeme veřejný pořádek na hřbitovech. Je to zhruba nějakých 16 až 18 hřbitovů, které děláme. Strážníci budou tam věnovat zvýšenou pozornost veřejnému pořádku tak, ať nedochází ke krádežím na hřbitovech, jak květinového materiálu, tak různých dalších věcí. V podstatě je taková služba pro občany, kterou občané každý rok vítají a děláme ji tradičně."
Strážníci budou samozřejmě hlídkovat i na jiných hřbitovech. V Ostravě je jich ve 22 obvodech celkem 16. Nejvíce ale právě ve Slezské Ostravě, kde je jich hned pět. Kromě Ústředního hřbitova jsou další ještě v Muglinově, Koblově, Kunčičkách a Heřmanicích.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Slezská Ostrava má ve správě celkem 6 hřbitovů, kromě pěti menších je to i Ústřední hřbitov ve Slezské Ostravě, který je samozřejmě hojně navštěvován a denně na něj během dušičkového budovy míří desítky tisíc lidí. My proto ve spolupráci s městskou policií posilujeme hlídky na jednotlivých hřbitovech a to v období od 27. října do 9. listopadu. Samozřejmě se zaměřujeme i na to, aby na hřbitovech v této době byl intenzivnější úklid, aby měli občané co možná největší komfort při návštěvě. Reguluje se samozřejmě i doprava, protože větší množství návštěvníků sebou nese větší počet vozidel, proto i parkoviště u Ústředního slezskoostravského hřbitova jsou v tomto období zpoplatněny."
Důležité ale je, že také hřbitovy mají svou otevírací dobu, kdy je na ně možné přijít. Až do listopadu jsou na Slezské brány otevřeny od 7 hodin ráno do 20 hodin večer. Parkování je možné na dvou parkovištích a to na Najmanské a Těšínské ulici. Platí se 20 korun.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Já bych chtěl samozřejmě vyzvat všechny občany, aby se chovali ohleduplně během období dušiček a to nejen ke svým hrobečkům a ke svým zesnulým, ale i ke ostatním návštěvníkům hřbitovů a svému okolí na slezskoostravských hřbitovech."
---
Frýdek-Místek spolupracuje se všemi složkami záchranného systému, i když většina z nich je zřizována MS krajem. Příkladem spolupráce může být i příspěvek na zbrusu novou sanitku v místní nemocnici.
Frýdek-Místek by nemusel vstupovat do rozpočtu krajských zařízení. Přesto úzce spolupracuje například s nemocnicí. Tentokrát přispěl na pořízení nové sanitky.
Petr Korč (Naše město F-M), primátor F-M: „Myslím, že ty vztahy jsou velmi nestandardní a je to nejen symbolický akt, kdy máme spousty protínajících se projektů. Jedním z nich je i to, že přispíváme pravidelně částkou 1 milion korun na vybavení nemocnice. Tentokrát je to sanitka, ale samozřejmě ta spolupráce je v mnoha dalších rovinách. My samozřejmě dáme na nemocnici, takže my neurčujeme, co nemocnice potřebuje. My jsme tady pouze připraveni z rozpočtu města přispět na vybavení tak, aby nemocnice, která z velké části samozřejmě slouží občanům města, tak aby byla stále lépe vybavená a aby nabízela stále lepší služby.“
Vedení města je s fungováním nemocnice spokojeno, což je také důvod, proč spolupráce funguje dlouhodobě.
Marcel Sikora (SPOLU/KDU-ČSL), náměstek primátora F-M: „Myslím si, že velmi dobře spolupracujeme. Důkazem je vlastně i to, že každoročně přispíváme nemocnici jedním milionem korun. Například letos to byla právě sanitka a je již nachystán v návrhu rozpočtu další milion korun. V minulosti to byly sanitky, ale bylo to i další zařízení do nemocnice, které pak vlastně využívají zejména občané Frýdku-Místku.“
Nemocnice si spolupráci s městem velmi cení a věří, že tato podpora bude fungovat i v příštích letech.
Jarmila Dostálová, náměstkyně ředitele, Nemocnice F-M: „Já si myslím, že si toho velice vážíme, že ta spolupráce je, že se můžeme s městem domluvit, když něco potřebujeme a že ten zájem je společný. Aby občané Frýdku-Místku i okolí a regionu, aby byli spokojeni a viděli, že se snažíme jak jedna, tak druhá strana vždycky pro ně něco udělat.“
Petr Korč (Naše město F-M), primátor F-M: „Nemocnici vnímáme jako organickou součást města. Je v podstatě jedno, kdo je jejich zřizovatel, a myslím si, že na nás v politicích je, abychom nacházeli společnou řeč a aby všechna zařízení potřebná pro občany fungovala a my jsme nacházeli způsoby, jak tu kvalitu a efektivitu a vůbec celkové zapojení do chodu města vylepšovali.
Jarmila Dostálová, náměstkyně ředitele, Nemocnice F-M: „Sanitka bude sloužit pro pacienty k převozům, ať už po propuštění domů nebo na různá vyšetření, nebo když se překládají pacienti do jiných zařízení, do Fakultní nemocnice. Někdy jedou s pacientem až do Prahy nebo se jede pro nějaký materiál do Prahy, takže opravdu to bude sloužit pacientům k bezpečnému převozu ať domů nebo do jiných zdravotnických zařízení. Je to vůz už vyšší úrovně, než byly předchozí, takže to, co potřebujeme, určitě splňuje.“
Marcel Sikora (SPOLU/KDU-ČSL), náměstek primátora F-M: „Ta sanitka je opravdu nová, je komfortní, aby i pacienti, kteří jsou touto sanitkou převážení, tak aby se tam cítili co nejlépe.“
V roce 2026 bude příspěvek města nemocnici využit na pořízení nového inkubátoru.
---
V Havířově na Základní škole Františka Hrubína už několik měsíců probíhá rekonstrukce bazénu. Práce se chýlí ke konci a děti už se nemohou dočkat opět na výuku plavání. Nový bazén poslouží nejen žákům školy, ale i sportovním klubům a veřejnosti.
Základní škola Františka Hrubína v Havířově má jako jediná plavecký bazén. Byť to tak na první pohled nevypadá, bazén už byl v havarijním stavu a město muselo přistoupit k celkové rekonstrukci. Výuka plavání dětem chybí.
anketa: “My umíme plavat všichni už od druhé třídy. Každý pátek máme mít bazén, ale vlastně nemáme, kde plavat, takže všichni se těšíme.”
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: "Prakticky celá strojovna, celé zázemí bylo třeba vyměnit, protože opravdu ty trubky již byly zrezlé. Uvnitř těch trubek byly velké nánosy a celkově to špatně fungovalo, zatékalo. A ten provoz už byl opravdu na hraně udržitelnosti, a proto jsme přistoupili k celkové rekonstrukci bazénu."
Rekonstrukce by měla být dokončena v polovině listopadu.
David Ryška, ředitel ZŠ F. Hrubína: “Máme tu výhodu, že můžeme využívat bazén, který máme ve škole. Tím pádem máme zařazenou jednu hodinu tělesné výchovy povinně pro všechny ročníky v daném týdnu."
anketa: “Tak za mě je to super, protože nemusíme jezdit nikam autobusem. A jinak těším se na to moc. Paní plavčice je super, naučila mě plavat, od první třídy s námi chodila do vody."
Bazén bude po rekonstrukci opět k dispozici i ostatním školám, sportovním klubům, či veřejnosti. Oprava vyšla radnici na 15 milionů korun.
---
Ostrava pomůže městskému obvodu Hošťálkovice, aby se mohl co nejrychleji vypořádat s majiteli pozemků, kontaminovaných odpadem. Všichni dostanou zpět peníze, které za pozemky zaplatili. Vedení obvodu prý o skládce nevědělo a pochybení nezjistil ani magistrát.
Ostrava-Hošťálkovice před časem prodala osm pozemků na okraji obvodu pro stavbu rodinných domků za celkem 20 milionů korun. Když první majitelé začali kopat, našli podzemí nebezpečný odpad. Místní radnice prý o problému nevěděla a nabídla majitelům vrácení peněz. Peníze obvod už v rozpočtu nemá a tak pomůže magistrát.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Zastupitelstvo v podstatě rozhodlo o bezúročné výpomoci, půjčení těch peněz, které utratil městský obvod. To znamená té poloviny a ta druhá polovina, peníze, které přišly městu, budou vráceny rozpočtovým opatřením."
Hošťálkovice už jsou se všemi majiteli pozemků domluveny a právníci dolaďují smlouvy. Město také nechalo posoudit postup obvodu, aby bylo jasné, zda o problému mohlo vedení vědět.
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Tady jsme žádné pochybení neshledali, nicméně uvědomujeme si, že ty pozemky opravdu kontaminované jsou."
Jiří Jureček, (Starostové Pro Ostravu): "Já jsem dával minulý týden podnět k České inspekci životního prostředí a i tady s těmi úřady chceme opravdu zjistit, jak moc je zasažena ta lokalita a budeme potom řešit nějakou sanaci."
Ve hře jsou potom prý dvě možnosti prodeje: buď budou pozemky prodány i s ekologickou zátěží, ale pod cenou a nebo město nechá provést sanaci a prodány budou až potom.
---
Archeologický výzkum Žerotínského zámku v Novém Jičíně, který začal před více než rokem a půl, se blíží ke konci. Jeho výsledky pomohou zpřesnit chronologii vývoje původně hradního objektu z konce 14. století.
Pavel Stabrava začal s archeologickým průzkumem novojičínského Žerotínského zámku v červnu 2024, práce trvají už sedmnáct měsíců.
Pavel Stabrava, kurátor sbírky archeologie Muzea Novojičínska: “Aby byl čas na shromáždění poznatků jak o stavbě samé, tak souvisejících podzemních horizontech, které mají pro nás tu důležitou informaci, že nám datují postupné vznikání jednotlivých zděných částí a struktur zámku.”
Práce odkryly například původní zdivo, podlahy a také pozůstatek chlebové pece.
hovoří Pavel Stabrava, kurátor sbírky archeologie Muzea Novojičínska: “Vespod je komora pro pečení chleba a nahoře je očazený dymník, dymníkový komín, odkud byly odváděny spaliny a kouř směrem do komína, který byl ve střeše nad námi.”
Dalibor Halátek, Národní památkový ústav: “Archeologický výzkum odhalil velké množství původních dlažeb i některých otopných těles, které jsou velmi zajímavé a které jsou i na místech, které nás dost překvapily. Co se týče restaurátorského průzkumu, máme potvrzený renesanční omítky, máme potvrzeny manýristické omítky.”
Průzkum předchází realizaci projektu, který promění vstup zámku a část přízemí v nové zázemí pro návštěvníky, edukační centrum a přibudou zde výstavní místnosti.
Stavební firma, která už prostory rekonstruuje, brzy začne v interiérech budovat podlahy. Nalezená pec bude zatím zakonzervována a zakryta.
---
Pořádný kus práce odvedli o víkendu dobrovolníci, kteří přijeli na Horskou chatu Skalka v Beskydech. Společnými silami upravili některé značené stezky, aby byly pro turisty bezpečnější.
Akce se konala v rámci projektu Stezky z lásky, který spojuje dobrovolníky z celé republiky. Tentokrát parta lidí pomohla zvelebit okolí Skalky na Jablunkovsku.
Roman Šimanský, organizátor akce: „Dneska jsme se tady sešli proto, že se koná dobrovolnická brigáda. Je nás zhruba 22 a rozdělíme se do několika skupin. Jedna bude proklesťovat turistickou červenou trasu, druhá se vydá na žlutou, kde bude kopat odvodňovací žlábky, a třetí skupina půjde uklízet odpadky v lese. Na červené trase se také bude stavět kamenné schodiště.“
Do dobrovolnické akce se zapojují lidé z různých koutů Česka. Často přijíždějí i z velké dálky, aby přiložili ruku k dílu a poznali nové přátele.
Zuzana Vávrová, dobrovolnice: „Bydlím v Plzni, pocházím ze Slovenska a moje první stezka byla v Beskydech. Tady v Beskydech mám i závěrečnou stezku této sezóny, i když mě ještě čekají Slepičí hory. Beskydy si mě ale získaly. Sice je to z Plzně sem pořádný kus cesty, ale stojí to za to – ta parta je skvělá. Dělám to, protože mám volný čas, děti už jsou z domu a vnoučata ještě nepřišla, tak co s volným časem, že? Chtěla jsem víc poznat české hory, a takhle objevím i místa, kam bych se jinak nedostala. Navíc je tu skvělá parta, máme zajištěné ubytování i stravu a člověk se při tom udržuje v kondici – je to vlastně takové přírodní fitko.“
Součástí dobrovolnického víkendu byla páteční cestovatelská přednáška.
Martin Stiller, cestovatel, předseda technické rady KČT: „Skalka v pátek a v sobotu patří dobrovolníkům v rámci projektu Stezky z lásky, což je společná aktivita Klubu českých turistů a dalších dvou velkých společností. A protože je pro dobrovolníky vždy potřeba připravit nějaký kulturní program nebo zajímavost – zkrátka něco navíc pro stmelení týmu – na dnešní, páteční večer jsme si nachystali promítání, konkrétně o přechodu na těžko přes ostrov Réunion. Teď už nás čeká volná zábava, povídání, diskuze a zítra dobrovolníci začnou pomáhat s obnovou tras a dalších zajímavostí v okolí chaty.“
Martin Stiller, cestovatel, předseda technické rady KČT: „Rád jezdím promítat nejen po horských chatách, ale i po různých místech v Česku, protože si myslím, že by lidé měli cestovat – nejen ti starší, ale i mladí. I mě kdysi někdo inspiroval a nadchnul pro cestování, a tak se to snažím nějakým způsobem předávat dál. Na horských chatách panuje úžasná atmosféra, scházejí se tu turisté, cykloturisté a cestovatelé – lidé podobného ražení. Promítání tady je vždycky zážitek a zábava. Skalka je sama o sobě fenoménem a já sem jezdím moc rád.“
Martin Stiller, cestovatel, předseda technické rady KČT: „Snažím se cestovat nejen po Česku – rád chodím po chatách a horách – ale často vyrážím i do zahraničí. Tvrdím, že všude dobře, tak co doma. Na světě je nesmírně mnoho krásných míst. Byli jsme v Americe, v Africe, naposledy v Jižní Americe, loni na packraftech v Utahu, a každá cesta má své kouzlo. Někdy jedu na kole, protože podle mě je nejhezčí pohled na svět ze sedla kola, jindy jdu s batohem, nebo zase plujeme na packraftech. Je potřeba zkusit všechno, protože každý způsob cestování má něco do sebe a jedině poznáváním se člověk učí.“
Vedle Skalky dobrovolníci už dříve v Beskydech pracovali například na Lysé hoře, Prašivé a dalších místech.
---
Slezskoostravský hřbitov, který je největším hřbitovem ve městě, se připravuje na nápor návštěvníků. Svátek zesnulých totiž tradičně znamená zvýšený počet lidí, kteří přijdou zavzpomínat na předky. Na zvýšený nápor jsou připraveni i strážníci, kteří budou působit především prevenčně.
Ústřední hřbitov ve Slezské Ostravě je jednoznačně největším pohřebištěm nejen ve městě, ale patří mezi největší v celé zemi. V současné době je na něm asi 17 tisíc hrobových míst, což samozřejmě také znamená, že na Dušičky se na něj vypraví tisíce lidí. Letos vychází Památka zesnulých 2. listopadu na neděli. Mnoho lidí se ale chce vyhnout návalu a tak přijdou dříve nebo až po tomto datu. Strážníci, kteří budou zajišťovat bezpečnost proto zesilují hlídky už od 25. října.
Richard Váňa, zástupce ředitele MP Ostrava: "Od 25. 10. do 9.11. máme opatření, které směřuje k ochraně hřbitovů. Zabezpečujeme veřejný pořádek na hřbitovech. Je to zhruba nějakých 16 až 18 hřbitovů, které děláme. Strážníci budou tam věnovat zvýšenou pozornost veřejnému pořádku tak, ať nedochází ke krádežím na hřbitovech, jak květinového materiálu, tak různých dalších věcí. V podstatě je taková služba pro občany, kterou občané každý rok vítají a děláme ji tradičně."
Strážníci budou samozřejmě hlídkovat i na jiných hřbitovech. V Ostravě je jich ve 22 obvodech celkem 16. Nejvíce ale právě ve Slezské Ostravě, kde je jich hned pět. Kromě Ústředního hřbitova jsou další ještě v Muglinově, Koblově, Kunčičkách a Heřmanicích.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Slezská Ostrava má ve správě celkem 6 hřbitovů, kromě pěti menších je to i Ústřední hřbitov ve Slezské Ostravě, který je samozřejmě hojně navštěvován a denně na něj během dušičkového budovy míří desítky tisíc lidí. My proto ve spolupráci s městskou policií posilujeme hlídky na jednotlivých hřbitovech a to v období od 27. října do 9. listopadu. Samozřejmě se zaměřujeme i na to, aby na hřbitovech v této době byl intenzivnější úklid, aby měli občané co možná největší komfort při návštěvě. Reguluje se samozřejmě i doprava, protože větší množství návštěvníků sebou nese větší počet vozidel, proto i parkoviště u Ústředního slezskoostravského hřbitova jsou v tomto období zpoplatněny."
Důležité ale je, že také hřbitovy mají svou otevírací dobu, kdy je na ně možné přijít. Až do listopadu jsou na Slezské brány otevřeny od 7 hodin ráno do 20 hodin večer. Parkování je možné na dvou parkovištích a to na Najmanské a Těšínské ulici. Platí se 20 korun.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Já bych chtěl samozřejmě vyzvat všechny občany, aby se chovali ohleduplně během období dušiček a to nejen ke svým hrobečkům a ke svým zesnulým, ale i ke ostatním návštěvníkům hřbitovů a svému okolí na slezskoostravských hřbitovech."
---
Frýdek-Místek spolupracuje se všemi složkami záchranného systému, i když většina z nich je zřizována MS krajem. Příkladem spolupráce může být i příspěvek na zbrusu novou sanitku v místní nemocnici.
Frýdek-Místek by nemusel vstupovat do rozpočtu krajských zařízení. Přesto úzce spolupracuje například s nemocnicí. Tentokrát přispěl na pořízení nové sanitky.
Petr Korč (Naše město F-M), primátor F-M: „Myslím, že ty vztahy jsou velmi nestandardní a je to nejen symbolický akt, kdy máme spousty protínajících se projektů. Jedním z nich je i to, že přispíváme pravidelně částkou 1 milion korun na vybavení nemocnice. Tentokrát je to sanitka, ale samozřejmě ta spolupráce je v mnoha dalších rovinách. My samozřejmě dáme na nemocnici, takže my neurčujeme, co nemocnice potřebuje. My jsme tady pouze připraveni z rozpočtu města přispět na vybavení tak, aby nemocnice, která z velké části samozřejmě slouží občanům města, tak aby byla stále lépe vybavená a aby nabízela stále lepší služby.“
Vedení města je s fungováním nemocnice spokojeno, což je také důvod, proč spolupráce funguje dlouhodobě.
Marcel Sikora (SPOLU/KDU-ČSL), náměstek primátora F-M: „Myslím si, že velmi dobře spolupracujeme. Důkazem je vlastně i to, že každoročně přispíváme nemocnici jedním milionem korun. Například letos to byla právě sanitka a je již nachystán v návrhu rozpočtu další milion korun. V minulosti to byly sanitky, ale bylo to i další zařízení do nemocnice, které pak vlastně využívají zejména občané Frýdku-Místku.“
Nemocnice si spolupráci s městem velmi cení a věří, že tato podpora bude fungovat i v příštích letech.
Jarmila Dostálová, náměstkyně ředitele, Nemocnice F-M: „Já si myslím, že si toho velice vážíme, že ta spolupráce je, že se můžeme s městem domluvit, když něco potřebujeme a že ten zájem je společný. Aby občané Frýdku-Místku i okolí a regionu, aby byli spokojeni a viděli, že se snažíme jak jedna, tak druhá strana vždycky pro ně něco udělat.“
Petr Korč (Naše město F-M), primátor F-M: „Nemocnici vnímáme jako organickou součást města. Je v podstatě jedno, kdo je jejich zřizovatel, a myslím si, že na nás v politicích je, abychom nacházeli společnou řeč a aby všechna zařízení potřebná pro občany fungovala a my jsme nacházeli způsoby, jak tu kvalitu a efektivitu a vůbec celkové zapojení do chodu města vylepšovali.
Jarmila Dostálová, náměstkyně ředitele, Nemocnice F-M: „Sanitka bude sloužit pro pacienty k převozům, ať už po propuštění domů nebo na různá vyšetření, nebo když se překládají pacienti do jiných zařízení, do Fakultní nemocnice. Někdy jedou s pacientem až do Prahy nebo se jede pro nějaký materiál do Prahy, takže opravdu to bude sloužit pacientům k bezpečnému převozu ať domů nebo do jiných zdravotnických zařízení. Je to vůz už vyšší úrovně, než byly předchozí, takže to, co potřebujeme, určitě splňuje.“
Marcel Sikora (SPOLU/KDU-ČSL), náměstek primátora F-M: „Ta sanitka je opravdu nová, je komfortní, aby i pacienti, kteří jsou touto sanitkou převážení, tak aby se tam cítili co nejlépe.“
V roce 2026 bude příspěvek města nemocnici využit na pořízení nového inkubátoru.
---
V Havířově na Základní škole Františka Hrubína už několik měsíců probíhá rekonstrukce bazénu. Práce se chýlí ke konci a děti už se nemohou dočkat opět na výuku plavání. Nový bazén poslouží nejen žákům školy, ale i sportovním klubům a veřejnosti.
Základní škola Františka Hrubína v Havířově má jako jediná plavecký bazén. Byť to tak na první pohled nevypadá, bazén už byl v havarijním stavu a město muselo přistoupit k celkové rekonstrukci. Výuka plavání dětem chybí.
anketa: “My umíme plavat všichni už od druhé třídy. Každý pátek máme mít bazén, ale vlastně nemáme, kde plavat, takže všichni se těšíme.”
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: "Prakticky celá strojovna, celé zázemí bylo třeba vyměnit, protože opravdu ty trubky již byly zrezlé. Uvnitř těch trubek byly velké nánosy a celkově to špatně fungovalo, zatékalo. A ten provoz už byl opravdu na hraně udržitelnosti, a proto jsme přistoupili k celkové rekonstrukci bazénu."
Rekonstrukce by měla být dokončena v polovině listopadu.
David Ryška, ředitel ZŠ F. Hrubína: “Máme tu výhodu, že můžeme využívat bazén, který máme ve škole. Tím pádem máme zařazenou jednu hodinu tělesné výchovy povinně pro všechny ročníky v daném týdnu."
anketa: “Tak za mě je to super, protože nemusíme jezdit nikam autobusem. A jinak těším se na to moc. Paní plavčice je super, naučila mě plavat, od první třídy s námi chodila do vody."
Bazén bude po rekonstrukci opět k dispozici i ostatním školám, sportovním klubům, či veřejnosti. Oprava vyšla radnici na 15 milionů korun.
---
Ostrava pomůže městskému obvodu Hošťálkovice, aby se mohl co nejrychleji vypořádat s majiteli pozemků, kontaminovaných odpadem. Všichni dostanou zpět peníze, které za pozemky zaplatili. Vedení obvodu prý o skládce nevědělo a pochybení nezjistil ani magistrát.
Ostrava-Hošťálkovice před časem prodala osm pozemků na okraji obvodu pro stavbu rodinných domků za celkem 20 milionů korun. Když první majitelé začali kopat, našli podzemí nebezpečný odpad. Místní radnice prý o problému nevěděla a nabídla majitelům vrácení peněz. Peníze obvod už v rozpočtu nemá a tak pomůže magistrát.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Zastupitelstvo v podstatě rozhodlo o bezúročné výpomoci, půjčení těch peněz, které utratil městský obvod. To znamená té poloviny a ta druhá polovina, peníze, které přišly městu, budou vráceny rozpočtovým opatřením."
Hošťálkovice už jsou se všemi majiteli pozemků domluveny a právníci dolaďují smlouvy. Město také nechalo posoudit postup obvodu, aby bylo jasné, zda o problému mohlo vedení vědět.
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Tady jsme žádné pochybení neshledali, nicméně uvědomujeme si, že ty pozemky opravdu kontaminované jsou."
Jiří Jureček, (Starostové Pro Ostravu): "Já jsem dával minulý týden podnět k České inspekci životního prostředí a i tady s těmi úřady chceme opravdu zjistit, jak moc je zasažena ta lokalita a budeme potom řešit nějakou sanaci."
Ve hře jsou potom prý dvě možnosti prodeje: buď budou pozemky prodány i s ekologickou zátěží, ale pod cenou a nebo město nechá provést sanaci a prodány budou až potom.
---
Archeologický výzkum Žerotínského zámku v Novém Jičíně, který začal před více než rokem a půl, se blíží ke konci. Jeho výsledky pomohou zpřesnit chronologii vývoje původně hradního objektu z konce 14. století.
Pavel Stabrava začal s archeologickým průzkumem novojičínského Žerotínského zámku v červnu 2024, práce trvají už sedmnáct měsíců.
Pavel Stabrava, kurátor sbírky archeologie Muzea Novojičínska: “Aby byl čas na shromáždění poznatků jak o stavbě samé, tak souvisejících podzemních horizontech, které mají pro nás tu důležitou informaci, že nám datují postupné vznikání jednotlivých zděných částí a struktur zámku.”
Práce odkryly například původní zdivo, podlahy a také pozůstatek chlebové pece.
hovoří Pavel Stabrava, kurátor sbírky archeologie Muzea Novojičínska: “Vespod je komora pro pečení chleba a nahoře je očazený dymník, dymníkový komín, odkud byly odváděny spaliny a kouř směrem do komína, který byl ve střeše nad námi.”
Dalibor Halátek, Národní památkový ústav: “Archeologický výzkum odhalil velké množství původních dlažeb i některých otopných těles, které jsou velmi zajímavé a které jsou i na místech, které nás dost překvapily. Co se týče restaurátorského průzkumu, máme potvrzený renesanční omítky, máme potvrzeny manýristické omítky.”
Průzkum předchází realizaci projektu, který promění vstup zámku a část přízemí v nové zázemí pro návštěvníky, edukační centrum a přibudou zde výstavní místnosti.
Stavební firma, která už prostory rekonstruuje, brzy začne v interiérech budovat podlahy. Nalezená pec bude zatím zakonzervována a zakryta.
---
Pořádný kus práce odvedli o víkendu dobrovolníci, kteří přijeli na Horskou chatu Skalka v Beskydech. Společnými silami upravili některé značené stezky, aby byly pro turisty bezpečnější.
Akce se konala v rámci projektu Stezky z lásky, který spojuje dobrovolníky z celé republiky. Tentokrát parta lidí pomohla zvelebit okolí Skalky na Jablunkovsku.
Roman Šimanský, organizátor akce: „Dneska jsme se tady sešli proto, že se koná dobrovolnická brigáda. Je nás zhruba 22 a rozdělíme se do několika skupin. Jedna bude proklesťovat turistickou červenou trasu, druhá se vydá na žlutou, kde bude kopat odvodňovací žlábky, a třetí skupina půjde uklízet odpadky v lese. Na červené trase se také bude stavět kamenné schodiště.“
Do dobrovolnické akce se zapojují lidé z různých koutů Česka. Často přijíždějí i z velké dálky, aby přiložili ruku k dílu a poznali nové přátele.
Zuzana Vávrová, dobrovolnice: „Bydlím v Plzni, pocházím ze Slovenska a moje první stezka byla v Beskydech. Tady v Beskydech mám i závěrečnou stezku této sezóny, i když mě ještě čekají Slepičí hory. Beskydy si mě ale získaly. Sice je to z Plzně sem pořádný kus cesty, ale stojí to za to – ta parta je skvělá. Dělám to, protože mám volný čas, děti už jsou z domu a vnoučata ještě nepřišla, tak co s volným časem, že? Chtěla jsem víc poznat české hory, a takhle objevím i místa, kam bych se jinak nedostala. Navíc je tu skvělá parta, máme zajištěné ubytování i stravu a člověk se při tom udržuje v kondici – je to vlastně takové přírodní fitko.“
Součástí dobrovolnického víkendu byla páteční cestovatelská přednáška.
Martin Stiller, cestovatel, předseda technické rady KČT: „Skalka v pátek a v sobotu patří dobrovolníkům v rámci projektu Stezky z lásky, což je společná aktivita Klubu českých turistů a dalších dvou velkých společností. A protože je pro dobrovolníky vždy potřeba připravit nějaký kulturní program nebo zajímavost – zkrátka něco navíc pro stmelení týmu – na dnešní, páteční večer jsme si nachystali promítání, konkrétně o přechodu na těžko přes ostrov Réunion. Teď už nás čeká volná zábava, povídání, diskuze a zítra dobrovolníci začnou pomáhat s obnovou tras a dalších zajímavostí v okolí chaty.“
Martin Stiller, cestovatel, předseda technické rady KČT: „Rád jezdím promítat nejen po horských chatách, ale i po různých místech v Česku, protože si myslím, že by lidé měli cestovat – nejen ti starší, ale i mladí. I mě kdysi někdo inspiroval a nadchnul pro cestování, a tak se to snažím nějakým způsobem předávat dál. Na horských chatách panuje úžasná atmosféra, scházejí se tu turisté, cykloturisté a cestovatelé – lidé podobného ražení. Promítání tady je vždycky zážitek a zábava. Skalka je sama o sobě fenoménem a já sem jezdím moc rád.“
Martin Stiller, cestovatel, předseda technické rady KČT: „Snažím se cestovat nejen po Česku – rád chodím po chatách a horách – ale často vyrážím i do zahraničí. Tvrdím, že všude dobře, tak co doma. Na světě je nesmírně mnoho krásných míst. Byli jsme v Americe, v Africe, naposledy v Jižní Americe, loni na packraftech v Utahu, a každá cesta má své kouzlo. Někdy jedu na kole, protože podle mě je nejhezčí pohled na svět ze sedla kola, jindy jdu s batohem, nebo zase plujeme na packraftech. Je potřeba zkusit všechno, protože každý způsob cestování má něco do sebe a jedině poznáváním se člověk učí.“
Vedle Skalky dobrovolníci už dříve v Beskydech pracovali například na Lysé hoře, Prašivé a dalších místech.
---
