Policistům se podařilo vypátrat zloděje, kteří z garáže v Ostravě ukradli tři motorky. Bohužel mohli vrátit majiteli pouze dva stroje, třetí motorku totiž prý prodali do zahraničí.
Na jaře přijali kriminalisté oznámení o krádeži motorek. Zloději se vloupali do řadové garáže v Ostravě a ukradli hned tři stroje. kromě motorek ale odnesli i větší množství pracovního nářadí. Dohromady napočítal majitel škodu na 800 tisíc korun. Při pátrání pomohla policistům náhoda.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "K nalezení první motorky vedlo to, že její řidič vjel do zákazu vjezdu, čehož si všimli strážníci."
Než stačili řidiče řidiče pokutovat, seskočil z motorky a utekl. Strážníci pak zjistili, že jde o kradený stroj. Další pátrání kriminalisty zavedlo do Rychvaldu. Tam byli zadrženi dva muži a ve stodole byla nalezena druhá motorka i nářadí.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Hlavní 36letý aktér je v současné době ve výkonu trestu za předchozí páchání trestné činnosti. Ten měl celou krádež naplánovat. Vyšetřovatel také obvinil o 4 roky mladšího spolupachatele, který měl poskytnout vozidlo, kterým odcizené věci odvezli."
Policisté také zjistili, že na kradené motorce jel muž, který ji koupil za 10 tisíc, ale z krádeží neměl nic společného. Po třetí motorce policisté stále pátrají. Zloději tvrdí, že ji prodali do zahraničí. Mužům hrozí 5 let vězení.
---
Veřejná sbírka Vánoční strom ve Frýdku-Místku dostane novou bezpečnější pokladničku. Na jejím vzniku se podílejí žáci a studenti ve městě. Vítězný návrh podoby je od mladé dívky ze Základní umělecké školy a samotnou pokladničku už vyrábějí v dílnách Střední odborné školy Frýdek-Místek.
Studenti Střední odborné školy Frýdek-Místek společně s dílenskými mistry vyrábějí novou pokladničku pro městskou vánoční sbírku.
Radek Sklář, mistr odborného výcviku SOŠ Frýdek-Místek: "Studenti se na tom podíleli určitě nějakým vrtáním, střiháním. Snažili jsme se co nejvíce je do toho zapojit. Ne vše bylo možné, ale co nejvíce jsme je zapojili."
Nová podoba pokladničky vznikla ze soutěže, do které se zapojili žáci základních škol. Jako vítězný návrh vybrala porota dílo 12leté Moniky Bezecné z výtvarného oboru základní umělecké školy.
Hana Černohorská, výtvarný obor ZUŠ Frýdek-Místek: "Jsem moc vděčná za to, že jsme mohli zúčastnit a za to, že Monika zvítězila v tom velkém počtu. A když jsme přemýšleli o tom, jakým způsobem vymyslet něco nového. Zkusili jsme nějaké skládačky papírové, které řeší určitou plochu, kdy z plochy se vytváří nějaký prostorový tvar. Ale zároveň bylo nutné to spojit trošičku s určitým poetickým kouzlem, s nějakou takovou něžnou představou Vánoc."
Radek Sklář, mistr odborného výcviku SOŠ Frýdek-Místek: "Pokladnička je vyrobená z plechu, dle požadavku zadavatele Frýdku-Místku. Jelikož stávající pokladnička neodpovídala svým materiálem, dřevem, které dostávalo zabrat na tom dešti. Používali jsme nákres, co nakreslila dvanáctiletá studentka."
Hana Černohorská, výtvarný obor ZUŠ Frýdek-Místek: "Nakonec nám z toho vznikla jakási varianta japonských origami skládaček, které jsou velice křehké. A přitom obsahují mnoho krásných prvků. Zimní motiv vločky doplněný těmi krystaly, které jsou dole v té podstavě."
Podoba se upravila kvůli bezpečnosti, aby hrany nebyly tak ostré a v celku zůstal zachován vánoční motiv. Cílem bude také zajistit, aby pokladničku nemohl nikdo ukrást ani rozbít. Loni i předloni se do ní totiž vloupali zloději.
Radek Sklář, mistr odborného výcviku SOŠ Frýdek-Místek: "Spodní část je vyrobena z docela pevného materiálu, který je dost sám o sobě těžký, takže je problém to ve dvou unést. Vrchní část bude demontovatelná, aby šlo tu část sundat a odvézt ty peníze pryč, ať se to nevybírá na místě."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Vidíme rozpracovaný návrh, který za mě předčil má očekávání. Věřím, že se bude líbit i veřejnosti a je vidět, že studenti a pedagogické vedení, které s nimi na tom pracuje, velmi přemýšlí. A myslím si, že nová pokladnička, která bude pod vánočním stromem na místeckém náměstí bude nejenom bezpečná, ale opravdu velmi pěkná. A bude v ní cítit ta práce, kterou do ní dali děti a studenti."
Radek Sklář, mistr odborného výcviku SOŠ Frýdek-Místek: "Spolupráce fungovala perfektně, co se týče škol, tak všechno klapalo, i s Frýdkem-Místkem, co jsme potřebovali, tak jsme doladili. Tak, aby to fungovalo."
Pokladnička bude opět pod vánočním stromem na náměstí Svobody. V prosinci se také chystá výstava všech návrhů pokladniček, které vytvořili žáci zúčastněných škol. Loňský ročník veřejné sbírky Vánoční strom vynesl přes 76 tisíc korun pro městský hospic.
---
Unikátní kurz připravili hasiči ze záchranného útvaru v Hlučíně pro své kolegy z celé země. Jde o nácvik pro potápění do kontaminovaných vod, například při povodních nebo haváriích v chemičkách. Ty správné podmínky nasimulovali školitelé v čistírně odpadních vod v Ostravě.
Hasiči si umí poradit v každé situaci, ale možná nevíte, že jsou dokonce připraveni k náročným a nebezpečným zásahům pod vodou. Záchranný útvar v Hlučíně dokonce pro hasiče z celé země pořádá speciální kurzy, kde tuto dovednost mohou získat. Výcvik probíhá v čistírně odpadních vod, kde se skutečně potápěči noří do kontaminované vody.
Petr Staňa, instruktor, Záchranný útvar HZS ČR, Hlučín: "Provádíme výcvik kurzu potápěč přilbového potápění a obsluha přilbového potápění. Potápěči se potápí do velmi nebezpečného materiálu, v našem případě v čistírně odpadních vod Ostrava."
"Potápěč jedna, jak probíhá dekontaminace? Jo, jo sprchuje mě tady teď hadicí."
absolvent kurzu potápění: "Ta pohyblivost je horší. Většinou se řeší tepelný komfort. Člověk už musí mít větší zkušenosti, aby se neoblékl málo ani hodně, protože potom je zase zpocený a je mu zima."
Hasiči, kteří kurzem procházejí už musejí mít s potápěním zkušenosti. Celý oblek je těžký asi 50 kilogramů a jen helma má 15 kg. Pohyb po zemi je velmi obtížný a i vodě nejde o nic snadného.
absolvent kurzu potápění: "Měl jsem tam najít šoupě a vyšroubovat z toho dva šrouby a uložit je do pytlíku. Všechno jen hmatem."
Podobné zásahy, kdy hasiči pracují pod hladinou v kontaminované vodě jsou spíše výjimečné. Například ve Zlíně museli z nádrže v čistírně odpadních vod vylovit krumpáč, který mohl poškodit technologii.
---
Záchranná stanice pro volně žijící živočichy v Bartošovicích na Novojičínsku vznikla před 40 lety, byla první svého druhu v České republice a dokonce i ve střední Evropě. Ošetřili zde víc než 38 tisíc živočichů.
Symbolické vypouštění dvou zachráněných káňat a vysazení čtyř stromů - každý za jedno desetiletí, takto začaly oslavy 40 let Záchranné stanice pro volně žijící živočichy v Bartošovicích, jedná se o nejstarší zařízení tohoto druhu ve střední Evropě.
Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: “Je to čtyřicet let, kdy se spousta věcí podařila udělat, postavili jsme stanici, vybudovali jsme návštěvnické středisko, realizovali jsem celou řadu projektů v přírodě, v terénu, věnujeme se vypouštění sýčků, sov pálených. našim nosným projektem je návrat orla skalního do České republiky.”
U zrodu stanice stál v roce 1983 také Ivo Otáhal, vzpomíná, že datum jejího otevření přesně 28. října nebylo náhodou.
Ivo Otáhal, bývalý vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: “Na toho 28. října jsem si řekli, že to bude nejlepší datum, protože tehdy se to nenosilo a my jsme chtěli připomenout vznik republiky a to se tak trochu povedlo.”
Co se týče budoucích let, má bartošovická stanice před sebou ještě řadu cílů.
Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: “Chceme dobudovat stanici o některá zařízení, která nám chybí. Například je to ubikace pro velké savce, včetně velkých šelem.”
Za dobu existence zde ošetřili přes 38 tisíc živočichů, jejich úspěšnost návratu do volné přírody je kolem 60 procent.
---
Nemocnice Karviná-Ráj slavnostně uvedla do provozu nové pracoviště magnetické rezonance. Jeho předností bude možnost vyšetřovat touto moderní diagnostickou metodou i děti. Půjde o třetí nemocnice v kraji, která to malým pacientům umožní.
Pracoviště magnetické rezonance vzniklo za osm měsíců v novém objektu rájecké nemocnice poblíž centrálního příjmu. Slavnostně bylo uvedeno do provozu za účasti představitelů města i pojišťoven i zřizovatele MS kraje.
Jan Krkoška (ANO), hejtman MSK: "Do zdravotnictví jsou nejdůležitější investice, protože zdraví máme všichni jen jedno a pro mě je důležité, abychom měli kvalitní vybavení pro vyšetřování, ale i co je důležité - mít kvalitní personál a dostatek personálu.”
Jedinečnost tohoto pracoviště spočívá v tom, že disponuje i nemagnetickým anesteziologickým přístrojem, který nemocnice zakoupila díky dotaci z kraje.
Ivo Žolnerčík, ředitel Nemocnice Karviná-Ráj: "Ten přístroj máme kvůli tomu, že chceme dělat i malé děti a ty se musí uspat. Tady v okolí to dělá jen FNO a Nemocnice Třinec, takže budeme třetí nemocnicí, která to bude dělat, protože ty čekací doby jsou až rok.”
S výstavbou magnetické rezonance došlo k propojení se stávajícím pracovištěm CT a ke sjednocení radiodiagnostického oddělení. Obě vyšetřovací metody jsou tedy na jednom místě.
Renáta Kacířová, primářka Radiodiagnostického oddělení: "Specifické je to, že máme veškeré vybavení dedikovanými cívkami, což jsou cívky, které se přikládají na toho člověka a zvýrazňují celkový signál, který vychází z toho pacienta."
Magnetická rezonance je v současné době dostupná ve všech nemocnicích, které MSK zřizuje.
---
Velkou oblibu si za léta své existence vysloužil lampionový průvod, který se koná v Heřmanicích. Na děti a jejich rodiče tentokrát čekaly pohádkové bytosti a spousta her. Rodiče se v podzimním večeru zahřívali nejrůznějšími nápoji.
Tradice lampionového průvodu v Heřmanicích už získala takový věhlas, že se jej zdaleka neúčastní pouze místní děti. Sraz byl jako vždy u hasičské zbrojnice, kde už se děti před samotným pochodem zahřívaly na diskotéce tancem a hrami.
Jiří Prokeš, pořadatel: "Máme 15. ročník a jak se tak dívám kolem sebe, tak je to pořád větší a větší a my jsme moc rádi."
Úderem 17 hodiny se dal průvod do pohybu. Trasa vedla na fotbalové hřiště a děti čekala nejrůznější strašidelná i veselá překvapení.
Silvie Šeděnková, pořadatelka: "Není to je lampionový průvod, protože všichni se dostanou do pohádkové říše, kde budou strašidla a různé pohádkové bytosti. Je to takové divoké."
anketa, účastníci průvodu: "já se bojím."
"Je to moc pěkné a takové strašidelné i já jsem se bála."
Na hřišti na všechny čekalo občerstvení a spousta zábavy. Pobavily se nejen děti, ale i dospělí a vůbec nikdo neřešil, že vlastně ani neví, jaký je původ tradice lampionových průvodů. Někdo odkazuje na náboženské tradice, někdo si pamatuje výstřel z Aurory a někdo si myslí, že průvody souvisí s americkým halloweenem.
---
Policistům se podařilo vypátrat zloděje, kteří z garáže v Ostravě ukradli tři motorky. Bohužel mohli vrátit majiteli pouze dva stroje, třetí motorku totiž prý prodali do zahraničí.
Na jaře přijali kriminalisté oznámení o krádeži motorek. Zloději se vloupali do řadové garáže v Ostravě a ukradli hned tři stroje. kromě motorek ale odnesli i větší množství pracovního nářadí. Dohromady napočítal majitel škodu na 800 tisíc korun. Při pátrání pomohla policistům náhoda.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "K nalezení první motorky vedlo to, že její řidič vjel do zákazu vjezdu, čehož si všimli strážníci."
Než stačili řidiče řidiče pokutovat, seskočil z motorky a utekl. Strážníci pak zjistili, že jde o kradený stroj. Další pátrání kriminalisty zavedlo do Rychvaldu. Tam byli zadrženi dva muži a ve stodole byla nalezena druhá motorka i nářadí.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Hlavní 36letý aktér je v současné době ve výkonu trestu za předchozí páchání trestné činnosti. Ten měl celou krádež naplánovat. Vyšetřovatel také obvinil o 4 roky mladšího spolupachatele, který měl poskytnout vozidlo, kterým odcizené věci odvezli."
Policisté také zjistili, že na kradené motorce jel muž, který ji koupil za 10 tisíc, ale z krádeží neměl nic společného. Po třetí motorce policisté stále pátrají. Zloději tvrdí, že ji prodali do zahraničí. Mužům hrozí 5 let vězení.
---
Veřejná sbírka Vánoční strom ve Frýdku-Místku dostane novou bezpečnější pokladničku. Na jejím vzniku se podílejí žáci a studenti ve městě. Vítězný návrh podoby je od mladé dívky ze Základní umělecké školy a samotnou pokladničku už vyrábějí v dílnách Střední odborné školy Frýdek-Místek.
Studenti Střední odborné školy Frýdek-Místek společně s dílenskými mistry vyrábějí novou pokladničku pro městskou vánoční sbírku.
Radek Sklář, mistr odborného výcviku SOŠ Frýdek-Místek: "Studenti se na tom podíleli určitě nějakým vrtáním, střiháním. Snažili jsme se co nejvíce je do toho zapojit. Ne vše bylo možné, ale co nejvíce jsme je zapojili."
Nová podoba pokladničky vznikla ze soutěže, do které se zapojili žáci základních škol. Jako vítězný návrh vybrala porota dílo 12leté Moniky Bezecné z výtvarného oboru základní umělecké školy.
Hana Černohorská, výtvarný obor ZUŠ Frýdek-Místek: "Jsem moc vděčná za to, že jsme mohli zúčastnit a za to, že Monika zvítězila v tom velkém počtu. A když jsme přemýšleli o tom, jakým způsobem vymyslet něco nového. Zkusili jsme nějaké skládačky papírové, které řeší určitou plochu, kdy z plochy se vytváří nějaký prostorový tvar. Ale zároveň bylo nutné to spojit trošičku s určitým poetickým kouzlem, s nějakou takovou něžnou představou Vánoc."
Radek Sklář, mistr odborného výcviku SOŠ Frýdek-Místek: "Pokladnička je vyrobená z plechu, dle požadavku zadavatele Frýdku-Místku. Jelikož stávající pokladnička neodpovídala svým materiálem, dřevem, které dostávalo zabrat na tom dešti. Používali jsme nákres, co nakreslila dvanáctiletá studentka."
Hana Černohorská, výtvarný obor ZUŠ Frýdek-Místek: "Nakonec nám z toho vznikla jakási varianta japonských origami skládaček, které jsou velice křehké. A přitom obsahují mnoho krásných prvků. Zimní motiv vločky doplněný těmi krystaly, které jsou dole v té podstavě."
Podoba se upravila kvůli bezpečnosti, aby hrany nebyly tak ostré a v celku zůstal zachován vánoční motiv. Cílem bude také zajistit, aby pokladničku nemohl nikdo ukrást ani rozbít. Loni i předloni se do ní totiž vloupali zloději.
Radek Sklář, mistr odborného výcviku SOŠ Frýdek-Místek: "Spodní část je vyrobena z docela pevného materiálu, který je dost sám o sobě těžký, takže je problém to ve dvou unést. Vrchní část bude demontovatelná, aby šlo tu část sundat a odvézt ty peníze pryč, ať se to nevybírá na místě."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Vidíme rozpracovaný návrh, který za mě předčil má očekávání. Věřím, že se bude líbit i veřejnosti a je vidět, že studenti a pedagogické vedení, které s nimi na tom pracuje, velmi přemýšlí. A myslím si, že nová pokladnička, která bude pod vánočním stromem na místeckém náměstí bude nejenom bezpečná, ale opravdu velmi pěkná. A bude v ní cítit ta práce, kterou do ní dali děti a studenti."
Radek Sklář, mistr odborného výcviku SOŠ Frýdek-Místek: "Spolupráce fungovala perfektně, co se týče škol, tak všechno klapalo, i s Frýdkem-Místkem, co jsme potřebovali, tak jsme doladili. Tak, aby to fungovalo."
Pokladnička bude opět pod vánočním stromem na náměstí Svobody. V prosinci se také chystá výstava všech návrhů pokladniček, které vytvořili žáci zúčastněných škol. Loňský ročník veřejné sbírky Vánoční strom vynesl přes 76 tisíc korun pro městský hospic.
---
Unikátní kurz připravili hasiči ze záchranného útvaru v Hlučíně pro své kolegy z celé země. Jde o nácvik pro potápění do kontaminovaných vod, například při povodních nebo haváriích v chemičkách. Ty správné podmínky nasimulovali školitelé v čistírně odpadních vod v Ostravě.
Hasiči si umí poradit v každé situaci, ale možná nevíte, že jsou dokonce připraveni k náročným a nebezpečným zásahům pod vodou. Záchranný útvar v Hlučíně dokonce pro hasiče z celé země pořádá speciální kurzy, kde tuto dovednost mohou získat. Výcvik probíhá v čistírně odpadních vod, kde se skutečně potápěči noří do kontaminované vody.
Petr Staňa, instruktor, Záchranný útvar HZS ČR, Hlučín: "Provádíme výcvik kurzu potápěč přilbového potápění a obsluha přilbového potápění. Potápěči se potápí do velmi nebezpečného materiálu, v našem případě v čistírně odpadních vod Ostrava."
"Potápěč jedna, jak probíhá dekontaminace? Jo, jo sprchuje mě tady teď hadicí."
absolvent kurzu potápění: "Ta pohyblivost je horší. Většinou se řeší tepelný komfort. Člověk už musí mít větší zkušenosti, aby se neoblékl málo ani hodně, protože potom je zase zpocený a je mu zima."
Hasiči, kteří kurzem procházejí už musejí mít s potápěním zkušenosti. Celý oblek je těžký asi 50 kilogramů a jen helma má 15 kg. Pohyb po zemi je velmi obtížný a i vodě nejde o nic snadného.
absolvent kurzu potápění: "Měl jsem tam najít šoupě a vyšroubovat z toho dva šrouby a uložit je do pytlíku. Všechno jen hmatem."
Podobné zásahy, kdy hasiči pracují pod hladinou v kontaminované vodě jsou spíše výjimečné. Například ve Zlíně museli z nádrže v čistírně odpadních vod vylovit krumpáč, který mohl poškodit technologii.
---
Záchranná stanice pro volně žijící živočichy v Bartošovicích na Novojičínsku vznikla před 40 lety, byla první svého druhu v České republice a dokonce i ve střední Evropě. Ošetřili zde víc než 38 tisíc živočichů.
Symbolické vypouštění dvou zachráněných káňat a vysazení čtyř stromů - každý za jedno desetiletí, takto začaly oslavy 40 let Záchranné stanice pro volně žijící živočichy v Bartošovicích, jedná se o nejstarší zařízení tohoto druhu ve střední Evropě.
Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: “Je to čtyřicet let, kdy se spousta věcí podařila udělat, postavili jsme stanici, vybudovali jsme návštěvnické středisko, realizovali jsem celou řadu projektů v přírodě, v terénu, věnujeme se vypouštění sýčků, sov pálených. našim nosným projektem je návrat orla skalního do České republiky.”
U zrodu stanice stál v roce 1983 také Ivo Otáhal, vzpomíná, že datum jejího otevření přesně 28. října nebylo náhodou.
Ivo Otáhal, bývalý vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: “Na toho 28. října jsem si řekli, že to bude nejlepší datum, protože tehdy se to nenosilo a my jsme chtěli připomenout vznik republiky a to se tak trochu povedlo.”
Co se týče budoucích let, má bartošovická stanice před sebou ještě řadu cílů.
Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice Bartošovice: “Chceme dobudovat stanici o některá zařízení, která nám chybí. Například je to ubikace pro velké savce, včetně velkých šelem.”
Za dobu existence zde ošetřili přes 38 tisíc živočichů, jejich úspěšnost návratu do volné přírody je kolem 60 procent.
---
Nemocnice Karviná-Ráj slavnostně uvedla do provozu nové pracoviště magnetické rezonance. Jeho předností bude možnost vyšetřovat touto moderní diagnostickou metodou i děti. Půjde o třetí nemocnice v kraji, která to malým pacientům umožní.
Pracoviště magnetické rezonance vzniklo za osm měsíců v novém objektu rájecké nemocnice poblíž centrálního příjmu. Slavnostně bylo uvedeno do provozu za účasti představitelů města i pojišťoven i zřizovatele MS kraje.
Jan Krkoška (ANO), hejtman MSK: "Do zdravotnictví jsou nejdůležitější investice, protože zdraví máme všichni jen jedno a pro mě je důležité, abychom měli kvalitní vybavení pro vyšetřování, ale i co je důležité - mít kvalitní personál a dostatek personálu.”
Jedinečnost tohoto pracoviště spočívá v tom, že disponuje i nemagnetickým anesteziologickým přístrojem, který nemocnice zakoupila díky dotaci z kraje.
Ivo Žolnerčík, ředitel Nemocnice Karviná-Ráj: "Ten přístroj máme kvůli tomu, že chceme dělat i malé děti a ty se musí uspat. Tady v okolí to dělá jen FNO a Nemocnice Třinec, takže budeme třetí nemocnicí, která to bude dělat, protože ty čekací doby jsou až rok.”
S výstavbou magnetické rezonance došlo k propojení se stávajícím pracovištěm CT a ke sjednocení radiodiagnostického oddělení. Obě vyšetřovací metody jsou tedy na jednom místě.
Renáta Kacířová, primářka Radiodiagnostického oddělení: "Specifické je to, že máme veškeré vybavení dedikovanými cívkami, což jsou cívky, které se přikládají na toho člověka a zvýrazňují celkový signál, který vychází z toho pacienta."
Magnetická rezonance je v současné době dostupná ve všech nemocnicích, které MSK zřizuje.
---
Velkou oblibu si za léta své existence vysloužil lampionový průvod, který se koná v Heřmanicích. Na děti a jejich rodiče tentokrát čekaly pohádkové bytosti a spousta her. Rodiče se v podzimním večeru zahřívali nejrůznějšími nápoji.
Tradice lampionového průvodu v Heřmanicích už získala takový věhlas, že se jej zdaleka neúčastní pouze místní děti. Sraz byl jako vždy u hasičské zbrojnice, kde už se děti před samotným pochodem zahřívaly na diskotéce tancem a hrami.
Jiří Prokeš, pořadatel: "Máme 15. ročník a jak se tak dívám kolem sebe, tak je to pořád větší a větší a my jsme moc rádi."
Úderem 17 hodiny se dal průvod do pohybu. Trasa vedla na fotbalové hřiště a děti čekala nejrůznější strašidelná i veselá překvapení.
Silvie Šeděnková, pořadatelka: "Není to je lampionový průvod, protože všichni se dostanou do pohádkové říše, kde budou strašidla a různé pohádkové bytosti. Je to takové divoké."
anketa, účastníci průvodu: "já se bojím."
"Je to moc pěkné a takové strašidelné i já jsem se bála."
Na hřišti na všechny čekalo občerstvení a spousta zábavy. Pobavily se nejen děti, ale i dospělí a vůbec nikdo neřešil, že vlastně ani neví, jaký je původ tradice lampionových průvodů. Někdo odkazuje na náboženské tradice, někdo si pamatuje výstřel z Aurory a někdo si myslí, že průvody souvisí s americkým halloweenem.
---
