Bezpečnost obyvatel je pro každé město to nejdůležitější. Ostrava se proto spojila s hasičským záchranným sborem a vznikl soubor protipovodňových opatření, který obsahuje nejen nové a modernizované mapové údaje, ale také byl například doplněn a vylepšen systém varování obyvatelstva.
V roce 1997 zasáhla Ostravu katastrofální povodeň, která napáchala obrovské škody a zahynulo při ní i mnoho lidí. V dalších letech následovalo ještě několik menších lokálních záplav, na které už bylo město lépe a lépe připraveno. V současné době je situace nejlepší, protože byl dokončen nový projekt s názvem Protipovodňová opatření ve městě Ostrava.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: „Dlouhodobě a systematicky podporujeme veškeré aktivity vedoucí k zajištění bezpečnosti ve městě. Dokončený projekt nabídne účinnější systém pomoci v době povodní, což je pro tyto mimořádné situace zásadní a poskytne významnější možnosti ochrany osob a majetku na území Ostravy v krizové době."
V první části projektu byly vypracovány digitální povodňové plány jednotlivých městských částí, současně byly aktualizovány digitální povodňové plány obvodů.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „Výhodou digitálních povodňových plánů je okamžitá dostupnost kýžené informace pro povodňové orgány. V případě zasedání povodňových komisí a řešení krizových situací tak mají zúčastnění potřebné informace na jednom místě a aktuální v daném čase. Naleznou zde například plné kontaktní údaje jednotlivých povodňových komisí sousedních obcí, správce vodních toků, stupně povodňové aktivity, včetně způsobu vyhlašování, ohrožená místa, objekty, profily vodních toků, způsoby zabezpečení ochranných prostředků, dopravy."
Digitální povodňové plány mají přímé napojení na povodňový informační systém povis.cz , který je pravidelně aktualizován.
Jiří Němčík, náměstek ředitele HZS MS kraje: „Cílem projektu je zvýšení připravenosti orgánů krizového řízení a povodňových orgánů, zabezpečení poskytování včasných a aktuálních informací, zvýšení kvality zpracovaných povodňových plánů, rozšíření a zkvalitnění varovného systému a včasné a správné provedení varování a prvotního tísňového informování obyvatelstva v oblastech ohrožených povodněmi."
Druhá část projektu zahrnula modernizaci a dostavbu jednotného systému varování a vyrozumění. Pořízeno bylo 88 elektronických sirén, z toho šest bylo vybudováno v nových lokalitách,
---
Zákaz jízdy vozidel těžších než 12 tun by měl na trase přes Staré Hamry platit celoročně. Kamiony by měly jezdit po obchvatu, aby se snížilo riziko dopravních nehod a případného znečištění zdroje pitné vody pro celé Ostravsko.
O celoroční platnost zákazu jízdy pro nákladní automobily s hmotností vyšší než 12 tun usilují především starostové obcí podél horské silnice I/56. Zatím se jim podařilo dosáhnout trvalého zákazu přes zimu.
Helena Pešatová (Pro Frýdlant), starostka Frýdlantu nad Ostravicí, senátorka: “1. prosince vydal MSK opatření obecné povahy, které vyjadřuje, že na komunikaci I/56, která vede do Beskyd do chráněné krajinné oblasti, je od Frýdku-Místku zákaz vjezdu tranzitní nákladní dopravy. Je to vlastně výsledek dlouholetého působení a snahy starostů okolních obcí, hlavně je Staré Hamry, Ostravice a Bílá, aby doprava hlavně zimním období, ale i celoročně se nějakým způsobem upravila. Protože hlavně v zimním období dochází k velkému množství dopravních nehod a tyto způsobují komplikace nejenom vlastně lidem, kteří tam žijí v této oblasti, ale taky ohrožují zdroj pitné vody, kterým je vlastně přehradní nádrž Šance. Víme, že to je zdroj pitné vody pro Frýdecko-Místecko, ale také Karvinsko, Novojičínsko, Ostravsko a navíc i pro přilehlé části Polska. Takže ochrana zdroje pitné vody je pro nás vlastně prioritou."
Anketa: “No já nevím, ale od Frýdku jsou cedule se zákazem a ty kamiony tady stejně jezdí. Pak v kopci zastaví, nedá se je objet a tvoří se kolony.”
Helena Pešatová (Pro Frýdlant), starostka Frýdlantu nad Ostravicí, senátorka: “Tento zákaz vjezdu vlastně řešíme s těmi starosty uvedenými i s dalšími více než 50 statutárními zástupci obcí na Frýdecko-Místecku již dlouhodobě a konečně se nám vlastně podařilo tohoto dosáhnout. Znamenalo to nemalé úsilí vejít v jednání jak se všemi dotčenými ministerstvy. Jak životního prostředí, tak dopravy, tak zemědělství. Samozřejmě za velké podpory Moravskoslezského kraje a hlavně velký dík patří Ředitelství silnic a dálnic a Policii České republiky. Díky jejich podpoře se nám toho podařilo docílit a došli jsme, že byly umístěny dopravní značky na vytvořený obchvat města Frýdku-Místku s tím, že nabádají řidiče těžké nákladní kamionové dopravy k tomu, aby setrvali na obchvatu. Samozřejmě tohle to všechno se propsalo do navigaci, takže i navigační systémy informují řidiče o tom, že tedy nemají sjíždět na I/56 díky nevhodnému počasí a díky cestě, která tamtudy tím horským terénem vede. Už od roku 2015 jsou právě snahy starostů těch zmiňovaných obcí o to, aby ta těžká tranzitní nákladní doprava neprojížděla těmito horskými komunikacemi. Až jsem se stala senátorkou, tak jsem získala větší možnost bojovat na různých místech o vydání opatření a provedla jsem k tomu nejedno sezení v Senátu s tím, že mě tam senátoři v této záležitosti podpořili a já jsem hrozně ráda, že se nám tohle to povedlo. A jak jsem říkala, od prosince až do 31. března bude vlastně tento zákaz v platnosti. Samozřejmě, že nehody se stávají i v létě, nejenom mým cílem, ale cílem všech je, abychom tuto dopravní značku, která tam je, nechali trvale umístěnou a telematika, která informuje tyto řidiče kamionů o tom, že tady se nemá vyjíždět, aby svítila celoročně. Aby opravdu ta tranzitní doprava pokračovala dále na slovenské hranice, na Svrčinovec, aby chráněná krajinná oblast zůstala zachována pokud možno v co nejlepší formě.”
Zákaz jízdy nákladních vozidel kontrolují policisté, kteří hříšníkům ukládají pokuty.
Helena Pešatová (Pro Frýdlant), starostka Frýdlantu nad Ostravicí, senátorka: “Navzdory umístěnému dopravnímu značení přesto řidiči těchto kamionů porušují zákaz vjezdu do této oblasti. Samozřejmě, že je policie, která stojí u benzinové stanice na Ostravici, tyto řidiče, kteří porušují tento zákaz, otáčejí a vrací je zpět. Nicméně pokud ty pokuty, které za to jsou schopni udělit, jsou velice nízké. Já v téhle chvíli cítím, že je zapotřebí, aby zákonodárci se opravdu snažili o to, aby se pokuty za porušování těchto předpisů zvýšily. Na slovenské straně je pokuta za stejný přestupek 800 až 1000 euro, kdežto u nás to jsou 2000 korun, což je teda opravdu nepoměr a i tohle je ten důvod, proč si řidiči zkracují cestu horami touto trasou.”
---
Komíny rodinných domků patří k významným zdrojů znečištění na Ostravsku a to i přes jejích masivní výměnu v posledních letech. Aktuálně běží už 5. výzva kotlíkových dotací, která je cílena na seniory i nemajetné občany a Ostrava proto zdvojnásobila svůj příspěvek na 20 tisíc korun. Žadatel tak nemusí investovat ze svého ani korunu.
Vliv lokálních topenišť na ovzduší v Ostravě je stále vysoký a s úbytkem emisí z průmyslu nabývá snaha o jeho snižování na významu. Dotační program kotlíkové dotace, které momentálně běží už pátou výzvou, jsou tak pro občany důležitou pomocí. Tentokrát je program určen pro občany, kteří nemají financí nazbyt. Proto jim k příspěvku státu a MS kraje přidá Ostrava až 20 tisíc korun.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „Ostrava přispívá občanům v rámci kotlíkových dotací pravidelně, a to již od první výzvy. V předešlých výzvách podpořilo žadatele částkou 10 tisíc korun za vyměněný zdroj vytápění. Vzhledem k tomu, že pátá výzva by měla být cílena zejména na seniory anebo invalidní důchodce, rozhodlo se město příspěvek výrazně navýšit, a to částkou 20 tisíc korun."
Ovzduší se i díky kotlíkovým dotacím na Ostravsku natolik zlepšilo, že loňský rok je historicky první, kdy nebyly překročeny roční imisní limity pro prachové částice.
Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ: "Podali jsme důkazy o tom, že se snižuje podíl některých látek v sledovaných částicích PM10 a to je ukazatelem toho, že se zkvalitňuje vytápění v domácnostech."
Lidé by ale neměli přesto váhat s výměnou neekologických kotlů, protože od 1.9. bude možné legálně topit pouze v kotlích emisní třídy 3, 4 a 5.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: "V Ostravě bylo podle odhadů asi 2 a půl tisíc malých zdrojů, spíš více a v posledních 4. výzev se jich obměnilo 1910. "
Ostrava v průběhu všech výzev kotlíkových dotací podpořila výměnu 1 900 nevyhovujících kotlů celkovou částkou 17 miliónů korun.
---
Mateřská škola v Malých Hošticích prochází celkovou rekonstrukcí. Její součástí je také nová přístavba, díky které se rozroste o jedno oddělení. Kapacita školky se tak zvýší na 78 dětí.
Opavská radnice zvyšuje počet tříd ve školkách. Tímto krokem reagovala na demografický vývoj, kdy se v minulých letech rodilo na 550 dětí ročně. Chyběla nejen místa pro děti mladší než 3 roky, ale také logopedické třídy.
Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: “Protože máme velké množství odkladů a především z logopedických důvodů, tak chceme vytvořit možná další oddělení, která by měla logopedickou přípravu a tam je menší počet dětí.”
Nové oddělení loni vzniklo v MŠ Edvarda Beneše a další se dokončují v MŠ v Kylešovicích, kde kdysi byla knihovna a ve školce v Malých Hošticích.
Marcela Rojíčková, ředitelka ZŠ a MŠ Malé Hoštice: “Momentálně se v naší školce dělá přestavba, dělá se přístavba třídy a teď se dokončila v průběhu prosince nová výdejna stravy pro naše děti, aby už nemusely chodit do základní školy na obědy.”
Rekonstrukcí procházejí také veškeré sklepní prostory, kde vznikne mimo jiné prádelna, toalety pro děti a také sklady.
Marcela Rojíčková, ředitelka ZŠ a MŠ Malé Hoštice: “Tady tou přestavbou vznikne obrovská terasa, která propojí dvě třídy. Stávající třídu s novou třídou a taky tady vznikl úplně nový vchod do šaten pro děti, takže můžou jít přímo na zahradu."
Mateřskou školu v Malých Hošticích momentálně navštěvuje 50 dětí, což je plná kapacita. Díky rozšíření o novou třídu se zvýší o 28 dětí.
---
Porodní oddělení městské nemocnice zavedlo novou metodu preventivní, psychologické péče. Dotazník má rodičkám pomoct zjistit, jak se duševně vyrovnávají se složitým obdobím po porodu a případně nabídnout pomoc. Projekt Perinatal v nemocnici zavedli ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví.
Paní Binarová nyní tráví čas s novorozenou Zoe v porodnici Městské nemocnice. Je to už její druhé dítě a psychické problémy ji nepotkaly ani po jednom z porodů. Mnoho čerstvých maminek ale takové štěstí nemá.
Iva Staňová, vedoucí lékařka porodnice MNO: „I hladký porod může být někdy překvapujícně náročný pro tu ženu – psychicky náročný.“
Kristýna Hrdličková, psycholožka, Národní ústav duševního zdraví: „V období těhotenství nebo po porodu se můžou objevit u žen duševní potíže a ty jsou možná častější, než by se zdálo a můžou se dotknout až 15 % těch žen. My zároveň ale z našich dat víme, že až 75 % z těch žen, které by nějakou pomoc potřebovaly, ji nedostanou.“
Jednou z cest, jak tuto péči mezi ženy po porodu dostat, je plošný screening prostřednictvím dotazníku. Celý dotazník se skládá z 10 otázek a jeho vyplnění je záležitostí pouze několika minut.
Kristýna Hrdličková, psycholožka, Národní ústav duševního zdraví: „Žena dostane zpětnou vazbu na základě těch svých odpovědí a dostane možnost ozvat se na nějaké osvědčené formy pomoci.“
V městské nemocnici rodičkám s duševním zdravím pomáhali již před zavedením projektu Perinatal.
Iva Staňová , vedoucí lékařka porodnice MNO: „Máme peer konzultantky, klinické psychology, snažíme se vlastně, kde je potřeba nějak akutně zasáhnout, jim dopomoci.“
Ročně se v ostravské městské nemocnici narodí zhruba 1 200 dětí.
---
Frýdecká skládka naplánovala na leden svoz vánočních stromků. Jednou týdně objíždějí popeláři město, aby sesbírali u popelnic odložené stromky. Ty se pak sváží na skládku, kde se využijí pro výrobu kompostu. Důležité proto je, aby byly důkladně odstrojeny.
Ulice Frýdku-Místku v těchto lednových dnech brázdí kromě běžných popelářských vozů také tým, který má na starost svoz vánočních stromků. Popeláři to v mrazivých dnech nemají vůbec jednoduché.
Roman Baláž, popelář: "Je toho hodně, všude po městě. Co bych vám tak ještě řekl?" – Jak náročné je to v tom počasí? – "No hodně náročné, jsou těžké, zmrzlé, je to vysoko a je jich hodně. Lidé to vyhazují pozdě, tak musíme furt jezdit a dokola, dokola, dokola."
Petr, řidič popelářského vozu: Jak náročné je se proplétat mezi auty? - "Po těch sídlištích, jak parkují ta auta, je to hodně náročné." - To asi všeobecně během celého roku? - "No, asi jo." - Jak to řešíte? Projedete vždycky? - "Někdy se nedá projet, tak se to vynechá sveze se to někdy jindy."
Petr Bezruč, vedoucí střediska Skládka a Kompostárny: "Pravidelný svoz začal probíhat každé úterý, sváží se až do konce ledna. A vozí se to ze sídlišť a z větších lokalit. Nesváží se to od rodinných domů."
Do jednoho auta naházejí popeláři až čtyři tuny vánočních stromků.
Petr Bezruč, vedoucí střediska Skládka a Kompostárny: "Sváží se to na naši kompostárnu, tady se to zváží a soustřeďuje se to na tomto místě a následně dojde k štěpkování toho odpadu a k použití do výroby kompostu."
Pro výrobu je velmi důležité, aby byly stromky pečlivě odstrojeny od všech ozdob a háčků.
Petr Bezruč, vedoucí střediska Skládka a Kompostárny: "Pro nás je ideální, když ty stromky vypadají tak, jak je tady vidět. Když to není v igelitových pytlích nebo svázané plastovým povlakem. Protože to všechno potom musíme ručně vytřídit, aby se to nedostalo do toho kompostu."
Od března potom bude Frýdecká skládka kompost prodávat. Mezi lidmi je o něj vždy velký zájem.
---
Bezpečnost obyvatel je pro každé město to nejdůležitější. Ostrava se proto spojila s hasičským záchranným sborem a vznikl soubor protipovodňových opatření, který obsahuje nejen nové a modernizované mapové údaje, ale také byl například doplněn a vylepšen systém varování obyvatelstva.
V roce 1997 zasáhla Ostravu katastrofální povodeň, která napáchala obrovské škody a zahynulo při ní i mnoho lidí. V dalších letech následovalo ještě několik menších lokálních záplav, na které už bylo město lépe a lépe připraveno. V současné době je situace nejlepší, protože byl dokončen nový projekt s názvem Protipovodňová opatření ve městě Ostrava.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: „Dlouhodobě a systematicky podporujeme veškeré aktivity vedoucí k zajištění bezpečnosti ve městě. Dokončený projekt nabídne účinnější systém pomoci v době povodní, což je pro tyto mimořádné situace zásadní a poskytne významnější možnosti ochrany osob a majetku na území Ostravy v krizové době."
V první části projektu byly vypracovány digitální povodňové plány jednotlivých městských částí, současně byly aktualizovány digitální povodňové plány obvodů.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „Výhodou digitálních povodňových plánů je okamžitá dostupnost kýžené informace pro povodňové orgány. V případě zasedání povodňových komisí a řešení krizových situací tak mají zúčastnění potřebné informace na jednom místě a aktuální v daném čase. Naleznou zde například plné kontaktní údaje jednotlivých povodňových komisí sousedních obcí, správce vodních toků, stupně povodňové aktivity, včetně způsobu vyhlašování, ohrožená místa, objekty, profily vodních toků, způsoby zabezpečení ochranných prostředků, dopravy."
Digitální povodňové plány mají přímé napojení na povodňový informační systém povis.cz , který je pravidelně aktualizován.
Jiří Němčík, náměstek ředitele HZS MS kraje: „Cílem projektu je zvýšení připravenosti orgánů krizového řízení a povodňových orgánů, zabezpečení poskytování včasných a aktuálních informací, zvýšení kvality zpracovaných povodňových plánů, rozšíření a zkvalitnění varovného systému a včasné a správné provedení varování a prvotního tísňového informování obyvatelstva v oblastech ohrožených povodněmi."
Druhá část projektu zahrnula modernizaci a dostavbu jednotného systému varování a vyrozumění. Pořízeno bylo 88 elektronických sirén, z toho šest bylo vybudováno v nových lokalitách,
---
Zákaz jízdy vozidel těžších než 12 tun by měl na trase přes Staré Hamry platit celoročně. Kamiony by měly jezdit po obchvatu, aby se snížilo riziko dopravních nehod a případného znečištění zdroje pitné vody pro celé Ostravsko.
O celoroční platnost zákazu jízdy pro nákladní automobily s hmotností vyšší než 12 tun usilují především starostové obcí podél horské silnice I/56. Zatím se jim podařilo dosáhnout trvalého zákazu přes zimu.
Helena Pešatová (Pro Frýdlant), starostka Frýdlantu nad Ostravicí, senátorka: “1. prosince vydal MSK opatření obecné povahy, které vyjadřuje, že na komunikaci I/56, která vede do Beskyd do chráněné krajinné oblasti, je od Frýdku-Místku zákaz vjezdu tranzitní nákladní dopravy. Je to vlastně výsledek dlouholetého působení a snahy starostů okolních obcí, hlavně je Staré Hamry, Ostravice a Bílá, aby doprava hlavně zimním období, ale i celoročně se nějakým způsobem upravila. Protože hlavně v zimním období dochází k velkému množství dopravních nehod a tyto způsobují komplikace nejenom vlastně lidem, kteří tam žijí v této oblasti, ale taky ohrožují zdroj pitné vody, kterým je vlastně přehradní nádrž Šance. Víme, že to je zdroj pitné vody pro Frýdecko-Místecko, ale také Karvinsko, Novojičínsko, Ostravsko a navíc i pro přilehlé části Polska. Takže ochrana zdroje pitné vody je pro nás vlastně prioritou."
Anketa: “No já nevím, ale od Frýdku jsou cedule se zákazem a ty kamiony tady stejně jezdí. Pak v kopci zastaví, nedá se je objet a tvoří se kolony.”
Helena Pešatová (Pro Frýdlant), starostka Frýdlantu nad Ostravicí, senátorka: “Tento zákaz vjezdu vlastně řešíme s těmi starosty uvedenými i s dalšími více než 50 statutárními zástupci obcí na Frýdecko-Místecku již dlouhodobě a konečně se nám vlastně podařilo tohoto dosáhnout. Znamenalo to nemalé úsilí vejít v jednání jak se všemi dotčenými ministerstvy. Jak životního prostředí, tak dopravy, tak zemědělství. Samozřejmě za velké podpory Moravskoslezského kraje a hlavně velký dík patří Ředitelství silnic a dálnic a Policii České republiky. Díky jejich podpoře se nám toho podařilo docílit a došli jsme, že byly umístěny dopravní značky na vytvořený obchvat města Frýdku-Místku s tím, že nabádají řidiče těžké nákladní kamionové dopravy k tomu, aby setrvali na obchvatu. Samozřejmě tohle to všechno se propsalo do navigaci, takže i navigační systémy informují řidiče o tom, že tedy nemají sjíždět na I/56 díky nevhodnému počasí a díky cestě, která tamtudy tím horským terénem vede. Už od roku 2015 jsou právě snahy starostů těch zmiňovaných obcí o to, aby ta těžká tranzitní nákladní doprava neprojížděla těmito horskými komunikacemi. Až jsem se stala senátorkou, tak jsem získala větší možnost bojovat na různých místech o vydání opatření a provedla jsem k tomu nejedno sezení v Senátu s tím, že mě tam senátoři v této záležitosti podpořili a já jsem hrozně ráda, že se nám tohle to povedlo. A jak jsem říkala, od prosince až do 31. března bude vlastně tento zákaz v platnosti. Samozřejmě, že nehody se stávají i v létě, nejenom mým cílem, ale cílem všech je, abychom tuto dopravní značku, která tam je, nechali trvale umístěnou a telematika, která informuje tyto řidiče kamionů o tom, že tady se nemá vyjíždět, aby svítila celoročně. Aby opravdu ta tranzitní doprava pokračovala dále na slovenské hranice, na Svrčinovec, aby chráněná krajinná oblast zůstala zachována pokud možno v co nejlepší formě.”
Zákaz jízdy nákladních vozidel kontrolují policisté, kteří hříšníkům ukládají pokuty.
Helena Pešatová (Pro Frýdlant), starostka Frýdlantu nad Ostravicí, senátorka: “Navzdory umístěnému dopravnímu značení přesto řidiči těchto kamionů porušují zákaz vjezdu do této oblasti. Samozřejmě, že je policie, která stojí u benzinové stanice na Ostravici, tyto řidiče, kteří porušují tento zákaz, otáčejí a vrací je zpět. Nicméně pokud ty pokuty, které za to jsou schopni udělit, jsou velice nízké. Já v téhle chvíli cítím, že je zapotřebí, aby zákonodárci se opravdu snažili o to, aby se pokuty za porušování těchto předpisů zvýšily. Na slovenské straně je pokuta za stejný přestupek 800 až 1000 euro, kdežto u nás to jsou 2000 korun, což je teda opravdu nepoměr a i tohle je ten důvod, proč si řidiči zkracují cestu horami touto trasou.”
---
Komíny rodinných domků patří k významným zdrojů znečištění na Ostravsku a to i přes jejích masivní výměnu v posledních letech. Aktuálně běží už 5. výzva kotlíkových dotací, která je cílena na seniory i nemajetné občany a Ostrava proto zdvojnásobila svůj příspěvek na 20 tisíc korun. Žadatel tak nemusí investovat ze svého ani korunu.
Vliv lokálních topenišť na ovzduší v Ostravě je stále vysoký a s úbytkem emisí z průmyslu nabývá snaha o jeho snižování na významu. Dotační program kotlíkové dotace, které momentálně běží už pátou výzvou, jsou tak pro občany důležitou pomocí. Tentokrát je program určen pro občany, kteří nemají financí nazbyt. Proto jim k příspěvku státu a MS kraje přidá Ostrava až 20 tisíc korun.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „Ostrava přispívá občanům v rámci kotlíkových dotací pravidelně, a to již od první výzvy. V předešlých výzvách podpořilo žadatele částkou 10 tisíc korun za vyměněný zdroj vytápění. Vzhledem k tomu, že pátá výzva by měla být cílena zejména na seniory anebo invalidní důchodce, rozhodlo se město příspěvek výrazně navýšit, a to částkou 20 tisíc korun."
Ovzduší se i díky kotlíkovým dotacím na Ostravsku natolik zlepšilo, že loňský rok je historicky první, kdy nebyly překročeny roční imisní limity pro prachové částice.
Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ: "Podali jsme důkazy o tom, že se snižuje podíl některých látek v sledovaných částicích PM10 a to je ukazatelem toho, že se zkvalitňuje vytápění v domácnostech."
Lidé by ale neměli přesto váhat s výměnou neekologických kotlů, protože od 1.9. bude možné legálně topit pouze v kotlích emisní třídy 3, 4 a 5.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: "V Ostravě bylo podle odhadů asi 2 a půl tisíc malých zdrojů, spíš více a v posledních 4. výzev se jich obměnilo 1910. "
Ostrava v průběhu všech výzev kotlíkových dotací podpořila výměnu 1 900 nevyhovujících kotlů celkovou částkou 17 miliónů korun.
---
Mateřská škola v Malých Hošticích prochází celkovou rekonstrukcí. Její součástí je také nová přístavba, díky které se rozroste o jedno oddělení. Kapacita školky se tak zvýší na 78 dětí.
Opavská radnice zvyšuje počet tříd ve školkách. Tímto krokem reagovala na demografický vývoj, kdy se v minulých letech rodilo na 550 dětí ročně. Chyběla nejen místa pro děti mladší než 3 roky, ale také logopedické třídy.
Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: “Protože máme velké množství odkladů a především z logopedických důvodů, tak chceme vytvořit možná další oddělení, která by měla logopedickou přípravu a tam je menší počet dětí.”
Nové oddělení loni vzniklo v MŠ Edvarda Beneše a další se dokončují v MŠ v Kylešovicích, kde kdysi byla knihovna a ve školce v Malých Hošticích.
Marcela Rojíčková, ředitelka ZŠ a MŠ Malé Hoštice: “Momentálně se v naší školce dělá přestavba, dělá se přístavba třídy a teď se dokončila v průběhu prosince nová výdejna stravy pro naše děti, aby už nemusely chodit do základní školy na obědy.”
Rekonstrukcí procházejí také veškeré sklepní prostory, kde vznikne mimo jiné prádelna, toalety pro děti a také sklady.
Marcela Rojíčková, ředitelka ZŠ a MŠ Malé Hoštice: “Tady tou přestavbou vznikne obrovská terasa, která propojí dvě třídy. Stávající třídu s novou třídou a taky tady vznikl úplně nový vchod do šaten pro děti, takže můžou jít přímo na zahradu."
Mateřskou školu v Malých Hošticích momentálně navštěvuje 50 dětí, což je plná kapacita. Díky rozšíření o novou třídu se zvýší o 28 dětí.
---
Porodní oddělení městské nemocnice zavedlo novou metodu preventivní, psychologické péče. Dotazník má rodičkám pomoct zjistit, jak se duševně vyrovnávají se složitým obdobím po porodu a případně nabídnout pomoc. Projekt Perinatal v nemocnici zavedli ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví.
Paní Binarová nyní tráví čas s novorozenou Zoe v porodnici Městské nemocnice. Je to už její druhé dítě a psychické problémy ji nepotkaly ani po jednom z porodů. Mnoho čerstvých maminek ale takové štěstí nemá.
Iva Staňová, vedoucí lékařka porodnice MNO: „I hladký porod může být někdy překvapujícně náročný pro tu ženu – psychicky náročný.“
Kristýna Hrdličková, psycholožka, Národní ústav duševního zdraví: „V období těhotenství nebo po porodu se můžou objevit u žen duševní potíže a ty jsou možná častější, než by se zdálo a můžou se dotknout až 15 % těch žen. My zároveň ale z našich dat víme, že až 75 % z těch žen, které by nějakou pomoc potřebovaly, ji nedostanou.“
Jednou z cest, jak tuto péči mezi ženy po porodu dostat, je plošný screening prostřednictvím dotazníku. Celý dotazník se skládá z 10 otázek a jeho vyplnění je záležitostí pouze několika minut.
Kristýna Hrdličková, psycholožka, Národní ústav duševního zdraví: „Žena dostane zpětnou vazbu na základě těch svých odpovědí a dostane možnost ozvat se na nějaké osvědčené formy pomoci.“
V městské nemocnici rodičkám s duševním zdravím pomáhali již před zavedením projektu Perinatal.
Iva Staňová , vedoucí lékařka porodnice MNO: „Máme peer konzultantky, klinické psychology, snažíme se vlastně, kde je potřeba nějak akutně zasáhnout, jim dopomoci.“
Ročně se v ostravské městské nemocnici narodí zhruba 1 200 dětí.
---
Frýdecká skládka naplánovala na leden svoz vánočních stromků. Jednou týdně objíždějí popeláři město, aby sesbírali u popelnic odložené stromky. Ty se pak sváží na skládku, kde se využijí pro výrobu kompostu. Důležité proto je, aby byly důkladně odstrojeny.
Ulice Frýdku-Místku v těchto lednových dnech brázdí kromě běžných popelářských vozů také tým, který má na starost svoz vánočních stromků. Popeláři to v mrazivých dnech nemají vůbec jednoduché.
Roman Baláž, popelář: "Je toho hodně, všude po městě. Co bych vám tak ještě řekl?" – Jak náročné je to v tom počasí? – "No hodně náročné, jsou těžké, zmrzlé, je to vysoko a je jich hodně. Lidé to vyhazují pozdě, tak musíme furt jezdit a dokola, dokola, dokola."
Petr, řidič popelářského vozu: Jak náročné je se proplétat mezi auty? - "Po těch sídlištích, jak parkují ta auta, je to hodně náročné." - To asi všeobecně během celého roku? - "No, asi jo." - Jak to řešíte? Projedete vždycky? - "Někdy se nedá projet, tak se to vynechá sveze se to někdy jindy."
Petr Bezruč, vedoucí střediska Skládka a Kompostárny: "Pravidelný svoz začal probíhat každé úterý, sváží se až do konce ledna. A vozí se to ze sídlišť a z větších lokalit. Nesváží se to od rodinných domů."
Do jednoho auta naházejí popeláři až čtyři tuny vánočních stromků.
Petr Bezruč, vedoucí střediska Skládka a Kompostárny: "Sváží se to na naši kompostárnu, tady se to zváží a soustřeďuje se to na tomto místě a následně dojde k štěpkování toho odpadu a k použití do výroby kompostu."
Pro výrobu je velmi důležité, aby byly stromky pečlivě odstrojeny od všech ozdob a háčků.
Petr Bezruč, vedoucí střediska Skládka a Kompostárny: "Pro nás je ideální, když ty stromky vypadají tak, jak je tady vidět. Když to není v igelitových pytlích nebo svázané plastovým povlakem. Protože to všechno potom musíme ručně vytřídit, aby se to nedostalo do toho kompostu."
Od března potom bude Frýdecká skládka kompost prodávat. Mezi lidmi je o něj vždy velký zájem.
---
