Ostravský magistrát se snaží být moderní a přívětivý k občanům a proto ve velkém předstihu spouští možnost ověření totožnosti prostřednictvím eDokladu. Stačí mít pouze aplikaci v mobilu.
20. leda začaly v naší zemi fungovat eDoklady, tedy vlastně občanský průkaz v mobilu. V první vlně je měly přijímat ústřední správní úřady například ministerstva. Od července pak kraje, obce s rozšířenou působnosti nebo také policie či matriky. Ostrava se ale snaží být moderní a proto rozjíždí možnost prokazování eDokladem už nyní.
Andrea Hoffmannová, náměstkyně primátora Ostravy: "Ostrava se zapojila do přijímání eDokladů. V tuto chvíli na magistrátu na více než 500 místech v rámci Ostravy testujeme přijímání eDokladů. Ze zákona musí na tento systém obce naskočit ve druhé polovině roku, ale my jsem se rozhodli tuto službu poskytnout občanům Ostravy co nejdříve."
Už přes 400pracovišť je schopných ověřit totožnost občana prostřednictvím eDokladu, přičemž magistrát každodenně pokračuje na zavádění služby v dalších organizačních jednotkách.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: "Elektronické doklady eobčanky jsou za mně určitě krok správným směrem. Je to významný postup k elektronizaci celého státu. Všichni to známe, dnes už mají lidé spoustu věcí, včetně platebních karet nahrány v mobilu."
Služba je v první fázi zprovozněna v prostředí pevných pracovišť, následovat bude její rozšíření na úředníky, ověřující totožnost občanů v terénu. Někteří z nich za tímto účelem obdrží novou techniku. V celkovém součtu by měl ostravský magistrát brzy disponovat až 600 zaměstnanci, schopnými eDoklad přijmout.
---
Frýdek-Místek usiluje o zlepšení bezpečnosti na rizikových přechodech pro chodce. Jedním z nich je aktuálně přechod na Bruzovské ulici. Nedávno tam byla vážně zraněna chodkyně a podle veřejnosti je nebezpečný. Město už má studie na úpravy, ale přechod mu nepatří, protože je na krajské silnici.
Přechod pro chodce přes čtyřproudou silnici v Bruzovské ulici ve Frýdku-Místku. Podle místních obyvatel je hlavně kvůli bezohlednosti některých řidičů velmi nebezpečný.
Anketa: 1.) Jak vnímáte tady ten přechod? - "Nebezpečně." – Proč? – "Když jde člověk přes, tak jedno auto jede, druhé zastaví a druhé jede."
Anketa: 2.) "Není to tak dokonalé, ale to, co říkala paní, opravdu to tak je. Jeden vám zastaví a další vás málem přejede. A ještě na vás ukáže kdoví co. I tady byl jeden velký úraz. I mě se málem stalo."
Anketa: 3.) "Jak jdu na návštěvu, tak ti řidiči dávají přednost těm chodcům."
Anketa: 4.) "Rozhodně by tady měla být světla, protože je to nebezpečné. Už se mi stalo, že jsem šla s vnučkou a jedno auto mě pustilo a druhé fičelo dál. Takže to bylo nebezpečné." – Nebo třeba ostrůvek? Jako je dál? – "Třeba. To už je mi jedno, ale ať je to bezpečné."
Podle norem má být přechod bezpečný. Přesto i město vnímá, že přechody na vícepruhových komunikacích mohou být rizikové. Tento přechod ale městu nepatří, je krajský. Město přesto jedná o možnosti zlepšení jeho bezpečnosti.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Ne všechny komunikace spravuje město. Velkou část komunikací druhé a první třídy spravuje kraj. A ty hlavní tahy spravuje stát. Takže ta spolupráce musí být vždycky mnohem složitější. A navíc, například u tohoto přechodu my už máme zpracovány studie, jak by mohl vypadat. Protože víme, že přechod přes 4 pruhy je nebezpečný. Je vhodné použít buďto dělící ostrůvek nebo speciální osvětlení a tak dále. Nicméně, i když máme zpracovanou studii, tak tady je problém navíc i s vlastnictvím pozemků, které nejsou městské. Nicméně, já věřím tomu, že se podaří v tomto roce majetkově to dořešit. A tak jako jiným místům, která bychom chtěli změnit, se podaří upravit tento přechod. Nicméně znovu zopakuji, že mnoho míst, která bychom chtěli vyřešit, buďto nejsou v majetku města, případně úpravám, a to je specialita pro komunikace, brání i některé další překážky. Jakože víme, že by byly vhodné někde přechody, nicméně není je možné z dopravně bezpečnostního hlediska zřídit. A i dopravní policie by byla proti."
Ve středu 24. ledna před 7. hodinou ráno srazilo na tomto přechodu osobní auto 29letou ženu, která skončila v ohrožení života v nemocnici. Policie nyní hledá svědky nehody.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: "Záchranáři byli na místě události během tří minut od převzetí výzvy. Devětadvacetiletá pacientka jevila známky poruchy vědomí, prvotní lékařské vyšetření ukazovalo na poranění hlavy, mozku a horní končetiny. Vyloučit nebylo možno ani další zranění. Stav ženy byl život ohrožující."
Kateřina Kubzová, mluvčí PČR Frýdek-Místek: "Frýdecko-místečtí kriminalisté ve věci zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu těžké ublížení na zdraví z nedbalosti. V souvislosti s prověřováním okolností této nehody se obrací na svědky, kteří se v uvedenou dobu na místě nehody nacházeli nebo místem projížděli a mohli by poskytnout informace vedoucí k objasnění průběhu dopravní nehody, popřípadě záznamy z palubních kamer."
Většina takových nehod bohužel vzniká, když někdo z účastníků silničního provozu poruší předpisy.
---
Slezská nemocnice v Opavě si pořídila novou magnetickou rezonanci. Ta původní pacientům sloužila 7 let a poslední dva roky s ní byly jen problémy.
V pavilonu G Slezské nemocnice v Opavě aktuálně instalují novou magnetickou rezonanci. Dostat ji dovnitř nebylo vzhledem k její velikosti a váze 3 a půl tuny vůbec jednoduché.
Kamil Hudeczek, primář Radiologického oddělení SNO: "Teďka stojíme před budovou rentgenu. Vidíme čerstvě zazděný otvor, kterým jsme stěhovali novou magnetickou rezonanci. Normálně dveřmi to nelze dostat do budovy, takže se musí bourat zeď, abychom ten magnet dostali vůbec tam, kde má stát."
Karel Siebert, ředitel SNO: "Magnetická rezonance v naší nemocnici byla 7 let a poslední dva roky se začaly objevovat problémy. Museli jsme obvolávat naše pacienty, takže jsme se rozhodli pro nový magnet."
Problémy se týkaly zejména častého úniku helia. Nemocnice tak musela volat servisní firmu a oprava trvala minimálně dva, tři dny. Navíc stála spoustu peněz, protože helium je drahé.
Kamil Hudeczek, primář Radiologického oddělení SNO: "Současný nový magnet potřebuje pouze 7 litrů chladícího média, což je helium. Předchozí magnet potřeboval minimálně 15 litrů."
Instalace nového magnetu bude probíhat do 23. února a poté se bude zaškolovat personál. Ostrý provoz bude spuštěn v druhé polovině března.
---
Ostrava je prvním městem v naší zemi, kde je koncepčně řešena menstruační chudoba u dívek na základních školách. Město nakoupí hygienické vložky, které budou na školách žákyním kdykoliv k dispozici. Zájem už projevily dvě třetiny škol ve městě.
Učitelky na základních školách poměrně často řeší problém dívek většinou ze sociálně slabších rodin, které nemají zajištěny hygienické vložky. Vedení Ostravy proto rozhodlo, že tzv. menstruační chudobu pomůže vyřešit. Hygienické pomůcky nakoupí z rozpočtu v rámci podpory prorodinné politiky.
Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy: "Vytipovali jsme si tu množinu, která se pohybuje v úrovni 500 až 600 dívek. Smyslem tohoto projektu je především poskytnout dívkám pocit jistoty, že bez ohledu na jejich sociální status naleznou v případě potřeby v naprosto standardním režimu snadné řešení jejich problému. Což jistě přispěje k posílení jejich vnitřní pohody, vyrovnanosti a tím i duševního zdraví. A možná i ke snížení absence dívek ve výuce z důvodu nedostupnosti vhodných hygienických potřeb a snad trochu i také k odtabuizování samotné menstruace z podvědomí společnosti."
V rámci tohoto projektu není ambicí města hledat plošné řešení menstruační chudoby, ale v tuto chvíli zacílit pomoc potřebným dívkám, navštěvujícím druhý stupeň základních škol.
Petra Hladíková, ředitelka ZŠ Horymírova: "Opravdu se stává, že dívky potřebují hygienické pomůcky. Vzhledem k tomu, že děvčata začínají menstruovat mnohem dříve, než v minulosti tzn. v 3. 4. třídě, tak opravdu ta problematika tady je. Osvěta bude přes třídní učitele, sdělí jim, že ta možnost tady je a přes ně to budeme i distribuovat."
Při poskytování menstruačních pomůcek dívkám je striktně pamatováno na zachování jejich naprosté anonymity. Ve spolupráci s řediteli škol bude tento projekt následně vyhodnocen, aby data mohla být využita při zvažování rozsahu jeho pokračování pro další období.
---
Senioři z organizace SenSen se během února snaží štafetově přeplavat délku průlivu mezi Velkou Británií a Francií v rámci výzvy Přeplavme svůj La Manche. Jedná se o jubilejní 10. ročník této celorepublikové akce a zúčastnit se mohou i rodinní příslušníci registrovaných seniorů.
Celkem 34 kilometrů. Jedná se o nejkratší vzdálenost z britského Doveru do francouzského Calais a zároveň plaveckou výzvu, jež se během února pokouší společnými silami pokořit 22 seniorů z Ostravy-Jihu. Společně proto chodí pravidelně do bazénu školy Alberta Kučery.
Šárka Zubková, organizátorka akcí pro seniory: „Plaveme každé úterý tady od půl sedmé a máme bazén rozdělený na 2 půlky s tím že v jedné jsou plavci, kteří opravdu neodpočívají, a v té druhé části plavou ti, co mají nějaké problémy, ale plavou pomalu, ale stále. A to je důležité, protože to pomáhá opravdu kloubům, kolenům, zádům – proto tu jsme.“
Bazén má na délku celkem 16 metrů, aby tedy senioři zdolali délku La Manche, musí ho celkem přeplavat 2 125 krát.
Pavel Janáč, účastník výzvy: „Já rád plavu, takže chodím tu protože rád plavu.“
Marie Ksionszková, účastnice výzvy: „To plavání nám pomáhá a vlastně se tady setkáváme, užíváme si.“
Konečné výsledky se budou za jednotlivé účastníky výzvy sčítat 29. února. Akce platí celorepublikově a letos byla vyhlášena už po desáté. Seniorům z Jihu se v minulých ročnících vždy podařilo délku La Manche zdolat a to i několikanásobně. Věří proto, že tomu ani letos nebude jinak.
---
Obnovený oddíl juda funguje v Novém Jičíně zhruba osm let, dosud se tu trenéři věnovali dětem. Od nového roku ale nastala změna - klub se rozšířil o skupinu dospělých a není jich málo.
Ještě do nedávna bychom na žíněnkách oddílu juda v Novém Jičíně potkali dospělé jedince jen jako ternéry. Od roku 2016, kdy byl oddíl po dvacetileté pauze obnoven, se tu učí tomuto olympijskému sportu především děti. Teď ale nastal další důležitý okamžik v existenci klubu - od nového roku se přidali i dospělí bojovníci.
Markéta Markelová, hlavní trenérka oddílu JUDO Nový Jičín: “Oni se mě ptali, vy to myslíte opravdu vážně, my jsme dospělí a my můžeme začít s judem? A jak vidíte, v podstatě máme za sebou pátou lekci a všichni si aktivně už nakoupili kimona a už se perou. Jsou tady úplní nováčci, ale jsou tady i ti, kteří se k tomu postupně vrátili a našli odvahu do toho kimona znovu vlézt. ”
Sama Markéta Markelová může být pro dospělé ideálním příkladem. S judem začala ve 33 let - a doma má medaile z mistrovství Evropy.
Markéta Markelová, hlavní trenérka oddílu JUDO Nový Jičín: “A co mě úplně fascinuje na těch lidech, oni se vrací do dětských let.”
Na žíněnkách spolu zápasí například i tento manželský pár.
Martin Podzemný, JUDO Nový Jičín: “Je to takové zajímavé, doma se ale nebijeme. Dcera dělá judo, jen jsme přihlíželi a tak jsem si řekli, že bychom to mohli zkusit o čem to je. Dovedla nás k tomu spíše ta zvědavost.”
Miroslava Podzemná, JUDO Nový Jičín: “Ne, nic mi neodpustí. Zkoušíme to naplno, máme z toho docela legraci, protože tím, že dcera dělá judo, tak my se doma předvádíme, jaký chvat jsme se naučili, takže ta z toho má také srandu.”
Dospělí se tu zatím schází jednou týdně, už se ale ozývají hlasy o rozšíření tréninků.
---
Ostravský magistrát se snaží být moderní a přívětivý k občanům a proto ve velkém předstihu spouští možnost ověření totožnosti prostřednictvím eDokladu. Stačí mít pouze aplikaci v mobilu.
20. leda začaly v naší zemi fungovat eDoklady, tedy vlastně občanský průkaz v mobilu. V první vlně je měly přijímat ústřední správní úřady například ministerstva. Od července pak kraje, obce s rozšířenou působnosti nebo také policie či matriky. Ostrava se ale snaží být moderní a proto rozjíždí možnost prokazování eDokladem už nyní.
Andrea Hoffmannová, náměstkyně primátora Ostravy: "Ostrava se zapojila do přijímání eDokladů. V tuto chvíli na magistrátu na více než 500 místech v rámci Ostravy testujeme přijímání eDokladů. Ze zákona musí na tento systém obce naskočit ve druhé polovině roku, ale my jsem se rozhodli tuto službu poskytnout občanům Ostravy co nejdříve."
Už přes 400pracovišť je schopných ověřit totožnost občana prostřednictvím eDokladu, přičemž magistrát každodenně pokračuje na zavádění služby v dalších organizačních jednotkách.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: "Elektronické doklady eobčanky jsou za mně určitě krok správným směrem. Je to významný postup k elektronizaci celého státu. Všichni to známe, dnes už mají lidé spoustu věcí, včetně platebních karet nahrány v mobilu."
Služba je v první fázi zprovozněna v prostředí pevných pracovišť, následovat bude její rozšíření na úředníky, ověřující totožnost občanů v terénu. Někteří z nich za tímto účelem obdrží novou techniku. V celkovém součtu by měl ostravský magistrát brzy disponovat až 600 zaměstnanci, schopnými eDoklad přijmout.
---
Frýdek-Místek usiluje o zlepšení bezpečnosti na rizikových přechodech pro chodce. Jedním z nich je aktuálně přechod na Bruzovské ulici. Nedávno tam byla vážně zraněna chodkyně a podle veřejnosti je nebezpečný. Město už má studie na úpravy, ale přechod mu nepatří, protože je na krajské silnici.
Přechod pro chodce přes čtyřproudou silnici v Bruzovské ulici ve Frýdku-Místku. Podle místních obyvatel je hlavně kvůli bezohlednosti některých řidičů velmi nebezpečný.
Anketa: 1.) Jak vnímáte tady ten přechod? - "Nebezpečně." – Proč? – "Když jde člověk přes, tak jedno auto jede, druhé zastaví a druhé jede."
Anketa: 2.) "Není to tak dokonalé, ale to, co říkala paní, opravdu to tak je. Jeden vám zastaví a další vás málem přejede. A ještě na vás ukáže kdoví co. I tady byl jeden velký úraz. I mě se málem stalo."
Anketa: 3.) "Jak jdu na návštěvu, tak ti řidiči dávají přednost těm chodcům."
Anketa: 4.) "Rozhodně by tady měla být světla, protože je to nebezpečné. Už se mi stalo, že jsem šla s vnučkou a jedno auto mě pustilo a druhé fičelo dál. Takže to bylo nebezpečné." – Nebo třeba ostrůvek? Jako je dál? – "Třeba. To už je mi jedno, ale ať je to bezpečné."
Podle norem má být přechod bezpečný. Přesto i město vnímá, že přechody na vícepruhových komunikacích mohou být rizikové. Tento přechod ale městu nepatří, je krajský. Město přesto jedná o možnosti zlepšení jeho bezpečnosti.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Ne všechny komunikace spravuje město. Velkou část komunikací druhé a první třídy spravuje kraj. A ty hlavní tahy spravuje stát. Takže ta spolupráce musí být vždycky mnohem složitější. A navíc, například u tohoto přechodu my už máme zpracovány studie, jak by mohl vypadat. Protože víme, že přechod přes 4 pruhy je nebezpečný. Je vhodné použít buďto dělící ostrůvek nebo speciální osvětlení a tak dále. Nicméně, i když máme zpracovanou studii, tak tady je problém navíc i s vlastnictvím pozemků, které nejsou městské. Nicméně, já věřím tomu, že se podaří v tomto roce majetkově to dořešit. A tak jako jiným místům, která bychom chtěli změnit, se podaří upravit tento přechod. Nicméně znovu zopakuji, že mnoho míst, která bychom chtěli vyřešit, buďto nejsou v majetku města, případně úpravám, a to je specialita pro komunikace, brání i některé další překážky. Jakože víme, že by byly vhodné někde přechody, nicméně není je možné z dopravně bezpečnostního hlediska zřídit. A i dopravní policie by byla proti."
Ve středu 24. ledna před 7. hodinou ráno srazilo na tomto přechodu osobní auto 29letou ženu, která skončila v ohrožení života v nemocnici. Policie nyní hledá svědky nehody.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK: "Záchranáři byli na místě události během tří minut od převzetí výzvy. Devětadvacetiletá pacientka jevila známky poruchy vědomí, prvotní lékařské vyšetření ukazovalo na poranění hlavy, mozku a horní končetiny. Vyloučit nebylo možno ani další zranění. Stav ženy byl život ohrožující."
Kateřina Kubzová, mluvčí PČR Frýdek-Místek: "Frýdecko-místečtí kriminalisté ve věci zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu těžké ublížení na zdraví z nedbalosti. V souvislosti s prověřováním okolností této nehody se obrací na svědky, kteří se v uvedenou dobu na místě nehody nacházeli nebo místem projížděli a mohli by poskytnout informace vedoucí k objasnění průběhu dopravní nehody, popřípadě záznamy z palubních kamer."
Většina takových nehod bohužel vzniká, když někdo z účastníků silničního provozu poruší předpisy.
---
Slezská nemocnice v Opavě si pořídila novou magnetickou rezonanci. Ta původní pacientům sloužila 7 let a poslední dva roky s ní byly jen problémy.
V pavilonu G Slezské nemocnice v Opavě aktuálně instalují novou magnetickou rezonanci. Dostat ji dovnitř nebylo vzhledem k její velikosti a váze 3 a půl tuny vůbec jednoduché.
Kamil Hudeczek, primář Radiologického oddělení SNO: "Teďka stojíme před budovou rentgenu. Vidíme čerstvě zazděný otvor, kterým jsme stěhovali novou magnetickou rezonanci. Normálně dveřmi to nelze dostat do budovy, takže se musí bourat zeď, abychom ten magnet dostali vůbec tam, kde má stát."
Karel Siebert, ředitel SNO: "Magnetická rezonance v naší nemocnici byla 7 let a poslední dva roky se začaly objevovat problémy. Museli jsme obvolávat naše pacienty, takže jsme se rozhodli pro nový magnet."
Problémy se týkaly zejména častého úniku helia. Nemocnice tak musela volat servisní firmu a oprava trvala minimálně dva, tři dny. Navíc stála spoustu peněz, protože helium je drahé.
Kamil Hudeczek, primář Radiologického oddělení SNO: "Současný nový magnet potřebuje pouze 7 litrů chladícího média, což je helium. Předchozí magnet potřeboval minimálně 15 litrů."
Instalace nového magnetu bude probíhat do 23. února a poté se bude zaškolovat personál. Ostrý provoz bude spuštěn v druhé polovině března.
---
Ostrava je prvním městem v naší zemi, kde je koncepčně řešena menstruační chudoba u dívek na základních školách. Město nakoupí hygienické vložky, které budou na školách žákyním kdykoliv k dispozici. Zájem už projevily dvě třetiny škol ve městě.
Učitelky na základních školách poměrně často řeší problém dívek většinou ze sociálně slabších rodin, které nemají zajištěny hygienické vložky. Vedení Ostravy proto rozhodlo, že tzv. menstruační chudobu pomůže vyřešit. Hygienické pomůcky nakoupí z rozpočtu v rámci podpory prorodinné politiky.
Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy: "Vytipovali jsme si tu množinu, která se pohybuje v úrovni 500 až 600 dívek. Smyslem tohoto projektu je především poskytnout dívkám pocit jistoty, že bez ohledu na jejich sociální status naleznou v případě potřeby v naprosto standardním režimu snadné řešení jejich problému. Což jistě přispěje k posílení jejich vnitřní pohody, vyrovnanosti a tím i duševního zdraví. A možná i ke snížení absence dívek ve výuce z důvodu nedostupnosti vhodných hygienických potřeb a snad trochu i také k odtabuizování samotné menstruace z podvědomí společnosti."
V rámci tohoto projektu není ambicí města hledat plošné řešení menstruační chudoby, ale v tuto chvíli zacílit pomoc potřebným dívkám, navštěvujícím druhý stupeň základních škol.
Petra Hladíková, ředitelka ZŠ Horymírova: "Opravdu se stává, že dívky potřebují hygienické pomůcky. Vzhledem k tomu, že děvčata začínají menstruovat mnohem dříve, než v minulosti tzn. v 3. 4. třídě, tak opravdu ta problematika tady je. Osvěta bude přes třídní učitele, sdělí jim, že ta možnost tady je a přes ně to budeme i distribuovat."
Při poskytování menstruačních pomůcek dívkám je striktně pamatováno na zachování jejich naprosté anonymity. Ve spolupráci s řediteli škol bude tento projekt následně vyhodnocen, aby data mohla být využita při zvažování rozsahu jeho pokračování pro další období.
---
Senioři z organizace SenSen se během února snaží štafetově přeplavat délku průlivu mezi Velkou Británií a Francií v rámci výzvy Přeplavme svůj La Manche. Jedná se o jubilejní 10. ročník této celorepublikové akce a zúčastnit se mohou i rodinní příslušníci registrovaných seniorů.
Celkem 34 kilometrů. Jedná se o nejkratší vzdálenost z britského Doveru do francouzského Calais a zároveň plaveckou výzvu, jež se během února pokouší společnými silami pokořit 22 seniorů z Ostravy-Jihu. Společně proto chodí pravidelně do bazénu školy Alberta Kučery.
Šárka Zubková, organizátorka akcí pro seniory: „Plaveme každé úterý tady od půl sedmé a máme bazén rozdělený na 2 půlky s tím že v jedné jsou plavci, kteří opravdu neodpočívají, a v té druhé části plavou ti, co mají nějaké problémy, ale plavou pomalu, ale stále. A to je důležité, protože to pomáhá opravdu kloubům, kolenům, zádům – proto tu jsme.“
Bazén má na délku celkem 16 metrů, aby tedy senioři zdolali délku La Manche, musí ho celkem přeplavat 2 125 krát.
Pavel Janáč, účastník výzvy: „Já rád plavu, takže chodím tu protože rád plavu.“
Marie Ksionszková, účastnice výzvy: „To plavání nám pomáhá a vlastně se tady setkáváme, užíváme si.“
Konečné výsledky se budou za jednotlivé účastníky výzvy sčítat 29. února. Akce platí celorepublikově a letos byla vyhlášena už po desáté. Seniorům z Jihu se v minulých ročnících vždy podařilo délku La Manche zdolat a to i několikanásobně. Věří proto, že tomu ani letos nebude jinak.
---
Obnovený oddíl juda funguje v Novém Jičíně zhruba osm let, dosud se tu trenéři věnovali dětem. Od nového roku ale nastala změna - klub se rozšířil o skupinu dospělých a není jich málo.
Ještě do nedávna bychom na žíněnkách oddílu juda v Novém Jičíně potkali dospělé jedince jen jako ternéry. Od roku 2016, kdy byl oddíl po dvacetileté pauze obnoven, se tu učí tomuto olympijskému sportu především děti. Teď ale nastal další důležitý okamžik v existenci klubu - od nového roku se přidali i dospělí bojovníci.
Markéta Markelová, hlavní trenérka oddílu JUDO Nový Jičín: “Oni se mě ptali, vy to myslíte opravdu vážně, my jsme dospělí a my můžeme začít s judem? A jak vidíte, v podstatě máme za sebou pátou lekci a všichni si aktivně už nakoupili kimona a už se perou. Jsou tady úplní nováčci, ale jsou tady i ti, kteří se k tomu postupně vrátili a našli odvahu do toho kimona znovu vlézt. ”
Sama Markéta Markelová může být pro dospělé ideálním příkladem. S judem začala ve 33 let - a doma má medaile z mistrovství Evropy.
Markéta Markelová, hlavní trenérka oddílu JUDO Nový Jičín: “A co mě úplně fascinuje na těch lidech, oni se vrací do dětských let.”
Na žíněnkách spolu zápasí například i tento manželský pár.
Martin Podzemný, JUDO Nový Jičín: “Je to takové zajímavé, doma se ale nebijeme. Dcera dělá judo, jen jsme přihlíželi a tak jsem si řekli, že bychom to mohli zkusit o čem to je. Dovedla nás k tomu spíše ta zvědavost.”
Miroslava Podzemná, JUDO Nový Jičín: “Ne, nic mi neodpustí. Zkoušíme to naplno, máme z toho docela legraci, protože tím, že dcera dělá judo, tak my se doma předvádíme, jaký chvat jsme se naučili, takže ta z toho má také srandu.”
Dospělí se tu zatím schází jednou týdně, už se ale ozývají hlasy o rozšíření tréninků.
---
