Frýdecko-Místecká teplárna definitivně odešla od spalování uhlí. Nově vyrábí teplo pro domácnosti a další odběratele už jen z biomasy a zemního plynu. Tímto krokem se završil proces ekologizace teplárny, zahájený v roce 2021.
Spalování uhlí ve frýdecko-místecké teplárně je již minulostí. Od 1. června získává teplo pro vytápění domácností a dalších objektů převážně z biomasy, která se stala hlavním využívaným palivem. V případě vyšší poptávky pomáhá také zemní plyn.
Zygmunt Recman, vedoucí lokalit Frýdek-Místek a Karviná: "Přijede sem automobil se štěpkou, který musíme zvážit. Když je zvážený, tak probíhá vykládka toho automobilu. Vykládá se buď do vnitřního nebo do vnějšího skladu. Z vnitřního skladu, pomocí automatické dopravy, je ta štěpka přesouvána směrem ke kotli, kde projde ještě tříděním. Projde přes třídič, přes magnet. Nadrozměr je odsypán od toho původního materiálu, železné zbytky, které by se tam náhodou vyskytly, tak jsou vyseparovány. Pak ta štěpka směřuje směrem ke kotli. V kotli je spálená, kde přemění vodu na páru, ta pára je směřována směrem na turbínu, na turbíně vyrobíme elektrickou energii, poté pára, která přechází přes turbínu, jde na výměník, který ohřívá vodu, která jde směrem do města."
Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: "V Teplárně Frýdek-Místek jsme v letošním roce odešli kompletně už od uhlí. Historicky už tady máme asi 10 roků spolu spalování biomasy, to znamená, že částečně jsme využívali biomasu pro výrobu tepla a elektřiny a částečně černé uhlí. V letošním roce došlo k odstavení černouhelného provozu, nahradili jsme ho zemním plynem. Od letošního roku spalujeme pouze biomasu a zemní plyn, žádné další uhlí, což vede samozřejmě ke značnému snížení emisí, zejména emisí CO a také k tomu, že dlouhodobě budeme schopni udržet zajímavou cenu pro občany města."
Jiří Čuda, předseda představenstva společnosti DISTEP: "V tuto chvíli je průměrná cena pro koncového zákazníka v oblasti zhruba 900 korun za GJ. Dlouhodobým sledováním máme zjištěno, že se pohybujeme na jedné z nejnižších cen v České republice v rámci dodávek tepelné energie."
Petr Korč (NMFM), primátor statutárního města Frýdku-Místku: "Nevstupují do toho emisní povolenky, čili je prostor pro vytvoření zajímavé ceny pro občany. A to je to nejdůležitější. My prostřednictvím naší distribuční společnosti Distep jsme sekundární distributor toho tepla do města. A tak jako jsme tu cenu drželi přijatelnou doposud, tak naším cílem je v rámci dlouhodobé smlouvy, kterou chceme uzavřít, dosáhnout toho, aby opět Frýdek-Místek a ti, kteří jsou napojeni na centrální dodávky tepla, měli tu cenu opravdu zajímavou."
Aktuálně je v provozu kotel na biomasu o výkonu 18 MW a dva kotle na zemní plyn, každý s výkonem 50 MW. Díky odstavení uhelného provozu se emise oxidu uhličitého sníží o 11 500 tun a oxidu siřičitého o 130 tun ročně.
Zygmunt Recman, vedoucí lokalit Frýdek-Místek a Karviná: "Ty plynové kotle používáme jako špičkovací, když nestačí teplo tady z toho biomasového kotle. Jinak celoročně je v provozu ten biomasový blok."
Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: "Ta investice celkově přišla na více než 500 milionů korun, řekněme větší část byla ta investice do toho bio kotle a menší část, zhruba 200 milionů korun byla investice do plynofikace těch uhelných kotlů. V Moravskoslezském kraji je frýdecká teplárna první, která kompletně odešla od uhlí. Do roku 2030 máme jako Veolia Energie v plánu odejít od uhlí ve všech našich teplárnách a provozech. To znamená, ať už se jedná o teplárnu v Krnově, v Ostravě, popřípadě v Karviné, která zásobuje Havířov a Karvinou."
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora statutárního města Frýdku-Místku: "Já jsem rád, že se nám daří plnit strategické cíle kraje. Konkrétně odklon od uhlí, tady v tomto provozu byla ukončena ta technologie od uhlí k 31. květnu. Samozřejmě to má pozitivní vliv na životní prostředí z hlediska snížení emisí. Je třeba říct, že se tady používá jako palivo odpadní odpad, štěpka. Takže nekácí se kvůli tomu lesy."
Zygmunt Recman, vedoucí lokalit Frýdek-Místek a Karviná: "Ročně spotřebujeme zhruba 55 tisíc tun štěpky. Záleží to samozřejmě na klimatických podmínkách, na tom, jaké jsou potřeby na dodávky tepla. Ale zhruba je to 55 tisíc tun." - A kolik toho vyrobíte? - "Vyrobíme zhruba, jak bylo řečeno, 36 GWh elektřiny, plus zhruba 320 tisíc GJ v teple."
Frýdecko-Místecká teplárna zásobuje zhruba 18 300 domácností a další odběratele, jako jsou například školy, nemocnice, kanceláře i obchodní centra.
---
Nedostatek míst v mateřské škole chtějí ve Studénce vyřešit provozem dětské skupiny. Její zřízení by měla z velké části pokrýt dotace. Podání žádosti o státní podporu schválili zastupitelé.
Mateřská škola ve Studénce má na šesti pracovištích 15 tříd a v nich zapsaných 297 dětí. Kapacita je i pro příští školní rok naplněna.
Pavla Honová, ředitelka Mateřské školy Studénka: “Nemáme v tuto chvíli ani jedno volné místo, u zápisu jsme nepřijali deset dětí, které by měly zájem o docházku do mateřské školy, z kapacitních důvodů jsme je vzít nemohli.”
Situaci, zejména pro rodiče dětí ve věku dvou let, má vyřešit zřízení dětské skupiny. Impulsem pro tento krok bylo i vypsání státních dotačních titulů, a také to, že město získalo od Moravskoslezského kraje do majetku bývalou budovu internátu, která má dle darovací smlouvy sloužit veřejnosti. Zřízení dětské skupiny odsouhlasilo zastupitelstvo.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “V tuhle chvíli je tedy požádáno o dotaci, běží výběrové řízení na zhotovitele.”
Plánovaná kapacita dětské skupiny je tedy 36 dětí ve dvou třídách. Dotace by měla vycházet na téměř 36 milionů korun.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Věříme, že se nám to podaří celé realizovat za maximálně nějakých 45, 46 milionů korun, takže spoluúčast města by měla být celkově maximálně deset milionů korun.”
Pokud vše půjde podle předpokladů, měla by dětská skupina začít ve Studénce fungovat od ledna roku 2026.
---
V Ostravě bude zase o trochu bezpečněji. Do rukou primátora Jana Dohnala složilo slib 13 nových městských policistů, kteří okamžitě nastupují na služebny po celém městě. Své úkoly ale samozřejmě budou plnit především přímo v ulicích.
Slavnostní síň nové radnice v Ostravě posloužila tentokrát pro slib nováčků městské policie. Nemohla samozřejmě chybět ani čestná jednotka. Slavnostní slib před primátorem Janem Dohnalem a ředitelem strážníků Miroslavem Plačkem složilo 13 nováčků.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Naše městská policie je druhou nejpočetnější na území České republiky. Hodně nám pomáhá s prací v ulicích. Trochu se potýkáme s naplněním stavů, takže jsem rád, že skončil další kurz."
Miroslav Plaček, ředitel MP Ostrava: "MP Ostrava má 46 strážníků pod stav. My dlouhodobě strážníky nabíráme. Už máme vybráno dalších 17 lidí, kteří nastoupí do nového rekvalifikačního kurzu k 2. 9. 2024."
Nedílnou součástí kurzu strážníka bylo také získání dovedností v poskytování první pomoci nebo zvládnutí střelby či sebeobrany.
anketa, noví strážníci: "Skončil jsem po 25 letech v armádě, tak jsme se vrátil do svého města."
"Byl to vždycky můj sen."
Slib je ale pouze formální část ukončení kurzu. Všichni noví strážníci museli kurz úspěšně zakončit závěrečnou zkouškou před komisí Ministerstva vnitra.
---
Policie, Státní plavební správa i rybářská stráž. Všechny tyto složky se zapojily do preventivní akce Bezpečně u vody. Kontrola probíhala i na Těrlické přehradě.
Na vodních plochách v Moravskoslezském kraji, které slouží rekreaci a vodním sportům, se v průběhu letních prázdnin konají preventivní kontroly. Zaměřené jsou na bezpečnost plavců i posádek plavidel. Kontrola se konala například na Žermanické přehradě a nyní na Těrlické přehradě.
Miroslav Kolátek, preventista Policie ČR MSK: “Jelikož jsou v letních měsících vodní plochy vyhledávaným místem k relaxaci a k trávení volného času, tak se tady srocuje více lidí a tak zaměřujeme pozornost i v rámci prevence právě na ty vodní plochy a jejich okolí. Dnes na Těrlické přehradě budeme realizovat celorepublikový preventivní počin s názvem Bezpečně u vody a spolupracovat na něm budou s námi pracovník Státní plavební správy a člen rybářské stráže.”
U rybářů se kontroluje, zda mají v pořádku potřebné dokumenty a zda loví podle pravidel.
Ladislav Kocián, rybář: “Zažil jsem už spoustu kontrol rybářských. Dneska byly takové mírnější chybičky se vloudily. nenapsaná váha u malých rybek." Jak se na kontroly díváte? “Je v pořádku, protože je spousta rybářů. Stačí se podívat kolem, dělají někteří nepořádek. Víme případy, kdy rybáři třeba upytlačili rybu.”
Těrlická přehrada je ideální pro vodní sporty. Kontrolou proto prošli i vůdci plavidel.
Zbyněk Mišurec, vůdce motorového člunu: “My tady jezdíme docela pravidelně se známými, jezdíme s více lodičkami a líbí se nám tady. Na blbnutí to stačí. V okolí je to tady nejblíž pro nás. Ještě jezdíme po Moravě a po Baťově kanále, takže tam je to takové jinačí, tady se můžeme více vyblbnout a s dětma vykoupat. Na Těrlické přehradě je to tady vyznačené poměrně pěkně, jsou tady značky, takže máme povědomí, jak bychom měli fungovat bez alkoholu a samozřejmě bez těchto negativních věcí. Jsou tady značky před kempy, je to vyznačené, jestli můžeme jet ve výtlaku nebo ve skluzu. Je tady dokonce vyhrazená plocha pro vodní sporty, kde se právě dá vyblbnout.”
Miroslav Kolátek, preventista Policie ČR MSK: “Naším cílem je poskytnout informace občanům, jak se bezpečně chovat na vodě, ve vodě i v její blízkosti, takže budeme komunikovat nejen o zabezpečení majetku, abychom eliminovali příležitosti k jeho odcizení, ale také o nebezpečí vstupu do vody pod vlivem alkoholu, případně skákání do neznámých vod. Svou pozornost věnujeme problematice alkoholu u řidičů, kteří budou k vodním plochám přijíždět a také u vůdců plavidel. Pro ty, kteří projdou úspěšně dechovou zkouškou, máme připravenou inspiraci, jak nahradit alkoholické nápoje v těchto letních teplých dnech, máme pro ně připraveno nealko pivo. Tyto akce budou v rámci prázdnin probíhat po celém Moravskoslezském kraji na vodních plochách, ale i v celé České republice. Problém bývá právě to, že si nedávají pozor na svoje věci, na svůj majetek, takže občas dochází k nějakým krádežím a také občas bývá problém právě ten alkoholu u vůdců plavidel.”
Podobné preventivní akce se do konce léta budou konat i na dalších vodních plochách v kraji.
---
V Havířově se povedl další velký projekt v rámci participativního rozpočtu. Areál minigolfu prošel celkovou modernizací. Mládež má největší radost zejména z nové sestavy trampolín.
V roce 2022 začala proměna areálu minigolfu v centru Havířova. Nejdříve se udělaly nové dráhy, v dalších letech se sportoviště rozrostlo o workoutové a prkourové sestavy a nově také o trampolíny a lanovou dráhu. Co vše se dá na trampolínách dělat, ukázali hned první návštěvníci.
anketa: “Já jsem na tom zkoušel jeden trik na koloběžce, nějaká salta a líbí se mi, jak to pruží a dá se na tom dělat hodně věcí."
anketa: “Je to tady dobrý, skáčou se tady dobře salta. Přijde mi to nové, protože to nikde není v Havířově ty trampolíny.”
anketa: “Ten parkour má dobré variace, dá se tam skákat, můžete tam vymyslet cokoliv a je dobré, že si tam moc nemůžete nic udělat, protože to není ani ve výšce.”
Nazim Afana, ředitel Správy sportovních a rekreačních zařízení: "Ty věci, které vidíte kolem nás, které se podařilo zařídit, mobiliář, cvičící prvky, trampolíny, pergoly, které jsou tady za vámi, byly z participativních projektů. To znamená, že o těchto projektech rozhodovali lidé, navrhovali si je sami a město na ně vyčlenilo speciální finanční prostředky."
Během srpna bude ještě dokončena rekonstrukce správní budovy s občerstvením. Celkově se do areálu postupně investovalo zhruba 11 milionů korun.
---
Tropické teploty lákají k vodě. V Porubě si lidé mohou bezpečně zaplavat na letním koupališti, které nabízí i jiné sportovní vyžití jako plážový volejbal, ping pong nebo badminton.
Na letním koupališti v Porubě padl rekord letošní sezony. V neděli tam zavítalo 6 400 lidí. Co se týká návštěvnosti, ta je zatím nižší než loni.
Lenka Papajová, mluvčí Sarezy: “Pravděpodobně to počasí není úplně takové jak by si představovali, takové stabilní. Většinou se zatáhne, jsou mraky, z ničeho nic se ochladí nebo je velké dusno a nedělá to těm lidem dobře.”
anketa: návštěvníci letního koupaliště: “Chodíme tu, co to tu stojí. Já myslím, že lepší místo v Ostravě na koupání není.”
“Hodně dobré, už tu jsem popáté. Voda dobrá, teplá docela, atrakce taky dobré."
Na letním koupališti už zaznamenali několik případů, kdy zachraňovali lidi, kteří na sluníčku přecenili své síly a poté se šli zchladit do vody.
Lenka Papajová, mluvčí Sarezy: “V každém případě neskákat, lézt do vody opatrně, nebo postupně se ochlazovat a v každém případě nepoužívat alkohol nebo nadměrné množství alkoholu, to určitě není dobré.”
Na bezpečnost na letním koupališti denně dohlíží zhruba 10 plavčíků.
---
Frýdecko-Místecká teplárna definitivně odešla od spalování uhlí. Nově vyrábí teplo pro domácnosti a další odběratele už jen z biomasy a zemního plynu. Tímto krokem se završil proces ekologizace teplárny, zahájený v roce 2021.
Spalování uhlí ve frýdecko-místecké teplárně je již minulostí. Od 1. června získává teplo pro vytápění domácností a dalších objektů převážně z biomasy, která se stala hlavním využívaným palivem. V případě vyšší poptávky pomáhá také zemní plyn.
Zygmunt Recman, vedoucí lokalit Frýdek-Místek a Karviná: "Přijede sem automobil se štěpkou, který musíme zvážit. Když je zvážený, tak probíhá vykládka toho automobilu. Vykládá se buď do vnitřního nebo do vnějšího skladu. Z vnitřního skladu, pomocí automatické dopravy, je ta štěpka přesouvána směrem ke kotli, kde projde ještě tříděním. Projde přes třídič, přes magnet. Nadrozměr je odsypán od toho původního materiálu, železné zbytky, které by se tam náhodou vyskytly, tak jsou vyseparovány. Pak ta štěpka směřuje směrem ke kotli. V kotli je spálená, kde přemění vodu na páru, ta pára je směřována směrem na turbínu, na turbíně vyrobíme elektrickou energii, poté pára, která přechází přes turbínu, jde na výměník, který ohřívá vodu, která jde směrem do města."
Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: "V Teplárně Frýdek-Místek jsme v letošním roce odešli kompletně už od uhlí. Historicky už tady máme asi 10 roků spolu spalování biomasy, to znamená, že částečně jsme využívali biomasu pro výrobu tepla a elektřiny a částečně černé uhlí. V letošním roce došlo k odstavení černouhelného provozu, nahradili jsme ho zemním plynem. Od letošního roku spalujeme pouze biomasu a zemní plyn, žádné další uhlí, což vede samozřejmě ke značnému snížení emisí, zejména emisí CO a také k tomu, že dlouhodobě budeme schopni udržet zajímavou cenu pro občany města."
Jiří Čuda, předseda představenstva společnosti DISTEP: "V tuto chvíli je průměrná cena pro koncového zákazníka v oblasti zhruba 900 korun za GJ. Dlouhodobým sledováním máme zjištěno, že se pohybujeme na jedné z nejnižších cen v České republice v rámci dodávek tepelné energie."
Petr Korč (NMFM), primátor statutárního města Frýdku-Místku: "Nevstupují do toho emisní povolenky, čili je prostor pro vytvoření zajímavé ceny pro občany. A to je to nejdůležitější. My prostřednictvím naší distribuční společnosti Distep jsme sekundární distributor toho tepla do města. A tak jako jsme tu cenu drželi přijatelnou doposud, tak naším cílem je v rámci dlouhodobé smlouvy, kterou chceme uzavřít, dosáhnout toho, aby opět Frýdek-Místek a ti, kteří jsou napojeni na centrální dodávky tepla, měli tu cenu opravdu zajímavou."
Aktuálně je v provozu kotel na biomasu o výkonu 18 MW a dva kotle na zemní plyn, každý s výkonem 50 MW. Díky odstavení uhelného provozu se emise oxidu uhličitého sníží o 11 500 tun a oxidu siřičitého o 130 tun ročně.
Zygmunt Recman, vedoucí lokalit Frýdek-Místek a Karviná: "Ty plynové kotle používáme jako špičkovací, když nestačí teplo tady z toho biomasového kotle. Jinak celoročně je v provozu ten biomasový blok."
Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: "Ta investice celkově přišla na více než 500 milionů korun, řekněme větší část byla ta investice do toho bio kotle a menší část, zhruba 200 milionů korun byla investice do plynofikace těch uhelných kotlů. V Moravskoslezském kraji je frýdecká teplárna první, která kompletně odešla od uhlí. Do roku 2030 máme jako Veolia Energie v plánu odejít od uhlí ve všech našich teplárnách a provozech. To znamená, ať už se jedná o teplárnu v Krnově, v Ostravě, popřípadě v Karviné, která zásobuje Havířov a Karvinou."
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora statutárního města Frýdku-Místku: "Já jsem rád, že se nám daří plnit strategické cíle kraje. Konkrétně odklon od uhlí, tady v tomto provozu byla ukončena ta technologie od uhlí k 31. květnu. Samozřejmě to má pozitivní vliv na životní prostředí z hlediska snížení emisí. Je třeba říct, že se tady používá jako palivo odpadní odpad, štěpka. Takže nekácí se kvůli tomu lesy."
Zygmunt Recman, vedoucí lokalit Frýdek-Místek a Karviná: "Ročně spotřebujeme zhruba 55 tisíc tun štěpky. Záleží to samozřejmě na klimatických podmínkách, na tom, jaké jsou potřeby na dodávky tepla. Ale zhruba je to 55 tisíc tun." - A kolik toho vyrobíte? - "Vyrobíme zhruba, jak bylo řečeno, 36 GWh elektřiny, plus zhruba 320 tisíc GJ v teple."
Frýdecko-Místecká teplárna zásobuje zhruba 18 300 domácností a další odběratele, jako jsou například školy, nemocnice, kanceláře i obchodní centra.
---
Nedostatek míst v mateřské škole chtějí ve Studénce vyřešit provozem dětské skupiny. Její zřízení by měla z velké části pokrýt dotace. Podání žádosti o státní podporu schválili zastupitelé.
Mateřská škola ve Studénce má na šesti pracovištích 15 tříd a v nich zapsaných 297 dětí. Kapacita je i pro příští školní rok naplněna.
Pavla Honová, ředitelka Mateřské školy Studénka: “Nemáme v tuto chvíli ani jedno volné místo, u zápisu jsme nepřijali deset dětí, které by měly zájem o docházku do mateřské školy, z kapacitních důvodů jsme je vzít nemohli.”
Situaci, zejména pro rodiče dětí ve věku dvou let, má vyřešit zřízení dětské skupiny. Impulsem pro tento krok bylo i vypsání státních dotačních titulů, a také to, že město získalo od Moravskoslezského kraje do majetku bývalou budovu internátu, která má dle darovací smlouvy sloužit veřejnosti. Zřízení dětské skupiny odsouhlasilo zastupitelstvo.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “V tuhle chvíli je tedy požádáno o dotaci, běží výběrové řízení na zhotovitele.”
Plánovaná kapacita dětské skupiny je tedy 36 dětí ve dvou třídách. Dotace by měla vycházet na téměř 36 milionů korun.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Věříme, že se nám to podaří celé realizovat za maximálně nějakých 45, 46 milionů korun, takže spoluúčast města by měla být celkově maximálně deset milionů korun.”
Pokud vše půjde podle předpokladů, měla by dětská skupina začít ve Studénce fungovat od ledna roku 2026.
---
V Ostravě bude zase o trochu bezpečněji. Do rukou primátora Jana Dohnala složilo slib 13 nových městských policistů, kteří okamžitě nastupují na služebny po celém městě. Své úkoly ale samozřejmě budou plnit především přímo v ulicích.
Slavnostní síň nové radnice v Ostravě posloužila tentokrát pro slib nováčků městské policie. Nemohla samozřejmě chybět ani čestná jednotka. Slavnostní slib před primátorem Janem Dohnalem a ředitelem strážníků Miroslavem Plačkem složilo 13 nováčků.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Naše městská policie je druhou nejpočetnější na území České republiky. Hodně nám pomáhá s prací v ulicích. Trochu se potýkáme s naplněním stavů, takže jsem rád, že skončil další kurz."
Miroslav Plaček, ředitel MP Ostrava: "MP Ostrava má 46 strážníků pod stav. My dlouhodobě strážníky nabíráme. Už máme vybráno dalších 17 lidí, kteří nastoupí do nového rekvalifikačního kurzu k 2. 9. 2024."
Nedílnou součástí kurzu strážníka bylo také získání dovedností v poskytování první pomoci nebo zvládnutí střelby či sebeobrany.
anketa, noví strážníci: "Skončil jsem po 25 letech v armádě, tak jsme se vrátil do svého města."
"Byl to vždycky můj sen."
Slib je ale pouze formální část ukončení kurzu. Všichni noví strážníci museli kurz úspěšně zakončit závěrečnou zkouškou před komisí Ministerstva vnitra.
---
Policie, Státní plavební správa i rybářská stráž. Všechny tyto složky se zapojily do preventivní akce Bezpečně u vody. Kontrola probíhala i na Těrlické přehradě.
Na vodních plochách v Moravskoslezském kraji, které slouží rekreaci a vodním sportům, se v průběhu letních prázdnin konají preventivní kontroly. Zaměřené jsou na bezpečnost plavců i posádek plavidel. Kontrola se konala například na Žermanické přehradě a nyní na Těrlické přehradě.
Miroslav Kolátek, preventista Policie ČR MSK: “Jelikož jsou v letních měsících vodní plochy vyhledávaným místem k relaxaci a k trávení volného času, tak se tady srocuje více lidí a tak zaměřujeme pozornost i v rámci prevence právě na ty vodní plochy a jejich okolí. Dnes na Těrlické přehradě budeme realizovat celorepublikový preventivní počin s názvem Bezpečně u vody a spolupracovat na něm budou s námi pracovník Státní plavební správy a člen rybářské stráže.”
U rybářů se kontroluje, zda mají v pořádku potřebné dokumenty a zda loví podle pravidel.
Ladislav Kocián, rybář: “Zažil jsem už spoustu kontrol rybářských. Dneska byly takové mírnější chybičky se vloudily. nenapsaná váha u malých rybek." Jak se na kontroly díváte? “Je v pořádku, protože je spousta rybářů. Stačí se podívat kolem, dělají někteří nepořádek. Víme případy, kdy rybáři třeba upytlačili rybu.”
Těrlická přehrada je ideální pro vodní sporty. Kontrolou proto prošli i vůdci plavidel.
Zbyněk Mišurec, vůdce motorového člunu: “My tady jezdíme docela pravidelně se známými, jezdíme s více lodičkami a líbí se nám tady. Na blbnutí to stačí. V okolí je to tady nejblíž pro nás. Ještě jezdíme po Moravě a po Baťově kanále, takže tam je to takové jinačí, tady se můžeme více vyblbnout a s dětma vykoupat. Na Těrlické přehradě je to tady vyznačené poměrně pěkně, jsou tady značky, takže máme povědomí, jak bychom měli fungovat bez alkoholu a samozřejmě bez těchto negativních věcí. Jsou tady značky před kempy, je to vyznačené, jestli můžeme jet ve výtlaku nebo ve skluzu. Je tady dokonce vyhrazená plocha pro vodní sporty, kde se právě dá vyblbnout.”
Miroslav Kolátek, preventista Policie ČR MSK: “Naším cílem je poskytnout informace občanům, jak se bezpečně chovat na vodě, ve vodě i v její blízkosti, takže budeme komunikovat nejen o zabezpečení majetku, abychom eliminovali příležitosti k jeho odcizení, ale také o nebezpečí vstupu do vody pod vlivem alkoholu, případně skákání do neznámých vod. Svou pozornost věnujeme problematice alkoholu u řidičů, kteří budou k vodním plochám přijíždět a také u vůdců plavidel. Pro ty, kteří projdou úspěšně dechovou zkouškou, máme připravenou inspiraci, jak nahradit alkoholické nápoje v těchto letních teplých dnech, máme pro ně připraveno nealko pivo. Tyto akce budou v rámci prázdnin probíhat po celém Moravskoslezském kraji na vodních plochách, ale i v celé České republice. Problém bývá právě to, že si nedávají pozor na svoje věci, na svůj majetek, takže občas dochází k nějakým krádežím a také občas bývá problém právě ten alkoholu u vůdců plavidel.”
Podobné preventivní akce se do konce léta budou konat i na dalších vodních plochách v kraji.
---
V Havířově se povedl další velký projekt v rámci participativního rozpočtu. Areál minigolfu prošel celkovou modernizací. Mládež má největší radost zejména z nové sestavy trampolín.
V roce 2022 začala proměna areálu minigolfu v centru Havířova. Nejdříve se udělaly nové dráhy, v dalších letech se sportoviště rozrostlo o workoutové a prkourové sestavy a nově také o trampolíny a lanovou dráhu. Co vše se dá na trampolínách dělat, ukázali hned první návštěvníci.
anketa: “Já jsem na tom zkoušel jeden trik na koloběžce, nějaká salta a líbí se mi, jak to pruží a dá se na tom dělat hodně věcí."
anketa: “Je to tady dobrý, skáčou se tady dobře salta. Přijde mi to nové, protože to nikde není v Havířově ty trampolíny.”
anketa: “Ten parkour má dobré variace, dá se tam skákat, můžete tam vymyslet cokoliv a je dobré, že si tam moc nemůžete nic udělat, protože to není ani ve výšce.”
Nazim Afana, ředitel Správy sportovních a rekreačních zařízení: "Ty věci, které vidíte kolem nás, které se podařilo zařídit, mobiliář, cvičící prvky, trampolíny, pergoly, které jsou tady za vámi, byly z participativních projektů. To znamená, že o těchto projektech rozhodovali lidé, navrhovali si je sami a město na ně vyčlenilo speciální finanční prostředky."
Během srpna bude ještě dokončena rekonstrukce správní budovy s občerstvením. Celkově se do areálu postupně investovalo zhruba 11 milionů korun.
---
Tropické teploty lákají k vodě. V Porubě si lidé mohou bezpečně zaplavat na letním koupališti, které nabízí i jiné sportovní vyžití jako plážový volejbal, ping pong nebo badminton.
Na letním koupališti v Porubě padl rekord letošní sezony. V neděli tam zavítalo 6 400 lidí. Co se týká návštěvnosti, ta je zatím nižší než loni.
Lenka Papajová, mluvčí Sarezy: “Pravděpodobně to počasí není úplně takové jak by si představovali, takové stabilní. Většinou se zatáhne, jsou mraky, z ničeho nic se ochladí nebo je velké dusno a nedělá to těm lidem dobře.”
anketa: návštěvníci letního koupaliště: “Chodíme tu, co to tu stojí. Já myslím, že lepší místo v Ostravě na koupání není.”
“Hodně dobré, už tu jsem popáté. Voda dobrá, teplá docela, atrakce taky dobré."
Na letním koupališti už zaznamenali několik případů, kdy zachraňovali lidi, kteří na sluníčku přecenili své síly a poté se šli zchladit do vody.
Lenka Papajová, mluvčí Sarezy: “V každém případě neskákat, lézt do vody opatrně, nebo postupně se ochlazovat a v každém případě nepoužívat alkohol nebo nadměrné množství alkoholu, to určitě není dobré.”
Na bezpečnost na letním koupališti denně dohlíží zhruba 10 plavčíků.
---
