Na prvního občánka Nového Jičína narozeného v místní porodnici si muselo město počkat do 8. ledna. A stálo to za to - děti přišly na svět hned dvě - dvojčata Emily a Linda. Zajímavostí je, že doma už na ně čekají dvě sestry - také dvojčata
Dvě holčičky - dvojčata - jsou prvními dětmi, které se v roce 2026 v novojičínské nemocnici narodily rodičům z Nového Jičína, a to 8. ledna. Jako prvním občanům města se jim dostalo náležitého přivítání.
Simona Riedel, maminka Emily a Lindy: “Jmenují se Linda a Emily a těší se na ně další dvě sestry dvojčata Ella a Laura, budou mít čtyři roky v dubnu. A byl to pro nás šok celkem.”
Adam Riedel, tatínek Emily a Lindy: “Co vaše dvě, které jsou doma, už asi jako vnímají, že budou další dvě sestřičky. Jak se těší, reagují? Jo, tak ty se neskutečně těší. Už to mají přerozdělené, která bude mít kterou. Takže budou mít takové živé panenky doma.”
Právě otec Adama Riedela je také z dvojčat.
Adam Riedel, tatínek Emily a Lindy: “Jsme za to samozřejmě rádi, za tenhle dar a uvidíme, co nám v budoucnu děti přinesou, a doufám, že nám budou dělat jenom radost.”
Martin Trhlík, primář gyn.-por. oddělení Nemocnice AGEL Nový Jičín: “Všechno proběhlo, tak jak mělo, naprosto v pořádku. Pro maminku jsou to dokonce už druhé dvojčátka, takže ta je velmi zkušená. Měly normální váhu, to znamená, i teď se mají k světu, jsou výborný.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Je to tak, že si myslím, že je to poprvé v historii města, že první novorozence není jeden, ale jsou dva. A jsou to dvě krásné, úžasné holčičky.”
Jakub Fejfar, ředitel Nemocnice AGEL Nový Jičín: “Je to krásný start do nového roku, samozřejmě ten potenciál tam všichni vidíme. Dvojčata jsou velice dobrým znamením pro Nemocnici Agel Nový Jičín a zejména pro porodníci jako takovou.”
V novojičínské nemocnici přišlo v loňském roce na svět 403 dětí, 179 děvčat a 224 chlapců.
---
Závislosti na drogách, alkoholu nebo hazardu patří k častým důvodům, proč se lidé opakovaně dostávají do konfliktu se zákonem. Ve věznici v Opavě proto fungují specializované léčebné kurzy, které dávají odsouzeným šanci začít znovu.
Opavská věznice není jen místem výkonu trestu. Pro odsouzené se závislostí na alkoholu, drogách nebo hazardu tu fungují dlouhodobé léčebné programy, jejichž cílem je připravit je na návrat do běžného života bez návykových látek.
David, bývalý klient: “Hodně mi ta léčba tady pomohla ke změně mého života, k tomu, aby zase rodiče mohli být pyšní na mě, celkové ke změně mých preferencí v životě.”
Léčebný program ve věznici trvá minimálně devět měsíců a přizpůsobuje se individuálním potřebám každého klienta. Podílí se na něm celý odborný tým.
Drahomíra Kyzková, zdravotní sestra: "V týmu mají terapeuta, psychiatra, psychologa, je tam taky sociální pracovník. Nejdůležitější článek je terapeut, který s nimi pracuje každý den.”
Do programu jsou zařazováni muži s nařízenou protialkoholní nebo protidrogovou léčbou. Nejčastěji se potýkají se závislostí na pervitinu a alkoholu.
Petr Chovanec, vychovatel: “Aktuálně tady máme deset odsouzených mužů. Tito muži přicházejí s nařízenou léčbou, ať už protialkoholní nebo psychosomatickou.”
Součástí programu jsou také setkání bývalých klientů, kteří se po propuštění vracejí a sdílejí své zkušenosti. Pro mnohé je to silná motivace.
Adam, bývalý klient: “Dostal jsem tady nový náhled na život. Za mě to dává smysl.”
Jakub, klient léčebného kurzu: “Léčím se na závislosti s pervitinem a marihuanou. Dospěl jsem tu, přišel jsem si na spoustu věcí, začal jsem obnovovat rodinné vztahy. (((Myslím si, že tenhle klub je hodně dobrá věc.”
Léčebné programy v opavské věznici tak dávají odsouzeným šanci přerušit bludný kruh závislosti a návratů za mříže.
---
Rekonstrukce návštěvnického zázemí Domu umění v Ostravě je u konce. Galerie se tak znovu otevřela po půlroční pauze pro návštěvníky, a to hned třemi ojedinělými výstavami. Odstartovala tak sérii akcí věnovaným oslavám sta let od vzniku této významné kulturní instituce.
Cílem rekonstrukce Galerie výtvarného umění bylo nejen zvýšení komfortu pro návštěvníky, ale také návrat k původní atmosféře budovy z roku 1926. Do vestibulu i na čelní stěnu se proto vrátila kulová svítidla připomínající první republiku. Restaurátorské průzkumy navíc odhalily původní barevnost stěn.
Jiří Jůza, ředitel GVUO: "Těch věcí bylo opravdu nakonec moc. Pořád jsme si vymýšleli, protože jsme cítili, že by to očekávání veřejnosti, které je velké, bychom nemuseli naplnit."
Galerie zahájila stoleté narozeniny Domu umění výstavami z vlastních sbírek. Návštěvníkům nabídla moderní umění z let 1899 až 1926, díla starých evropských mistrů i regionální fotografii.
Renata Skřebská, kurátorka: "Je to vlastně takový hold Ostravě, jak z těch šedesátých a sedmdesátých let. V té smutné rovině až vlastně po současnost."
anketa: návštěvníci výstavy: "Je to taková směs nostalgie něčeho, co vlastně bylo. Člověk si připomene mládí."
"My jsme součástí přátel Galerie výtvarného umění, takže jsme rádi, že se galerie opět otvírá."
Rekonstrukci galerie za 8,5 milionu korun financoval Moravskoslezský kraj. Na její průběh dohlížel Národní památkový ústav.
---
Když jde do tuhého, nastupují takzvaní těžkooděnci, neboli příslušníci Speciální pořádkové jednotky. Ta Moravskoslezská se sídlem ve Frýdku-Místku slavila patnáct let od svého založení. A u té příležitosti se rozdávala i prestižní ocenění.
Speciální pořádková jednotka vznikla v roce 2011 z důvodu nasazení většího počtu vycvičených policistů na bezpečnostní opatření, živelné pohromy, eskorty nebezpečných pachatelů, ozbrojené doprovody a další činnosti.
Robert Kuhn, velitel Speciální pořádkové jednotky MSK: "V poslední době jsme byli využíváni hlavně na hranicích, ať už v boji s migrací nebo slintavkou a kulhavkou. A v každém případě, co se týče nějakých živelných pohrom, tak jsme byli nasazeni na jižní Moravě v rámci tornáda."
Využití této jednotky je opravdu pestré.
Tomáš Kužel, ředitel Krajského ředitelství policie MS kraje: "Tito lidé participují na realizacích kriminální policie, participují na zajištění například předvánočního času. Na bezpečnostních akcích typu Dny NATO, Colours, Beats for Love a další a každodenně jsou nasazováni."
Jako dárek k výročí od Moravskoslezského kraje předal hejtman klíčky dvou vozů.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Předávali jsme jim dvě Toyoty, na které přispěl Moravskoslezský kraj, a složky integrovaného záchranného systému mají mít prostě kvalitní techniku. A pokud Moravskoslezský kraj může k tomu pořízení techniky přispět, tak by to měl udělat."
Řada policistů byla v rámci oslav oceněna. Nejvyšší ocenění, pamětní bodák, získal velitel speciální pořádkové jednotky.
---
Střední škola technická v Opavě se dočká nových moderních dílen. Moravskoslezský kraj dnes slavnostně zahájil stavbu specializovaného zázemí pro výuku technických oborů. Projekt za více než 70 milionů korun podpoří i Evropská unie.
V areálu Střední školy technické v Opavě oficiálně odstartovala stavba nových učňovských dílen. Moravskoslezský kraj tím chce posílit výuku technických oborů a nabídnout studentům moderní zázemí odpovídající současným potřebám firem i trhu práce.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Ta investice je přes 70 milionů korun a já se moc těším, až to bude dokončeno. Začíná se dneska a na tu stavbu je 450 dní.”
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Zahrnuje to nejen výstavbu nových dílen, ale také předprostor, oddychovou část pro studenty a učitele. Zhruba 61 milionů korun z toho poskytne Evropská unie, 7,2 milionů korun stát a zbytek doplatí kraj ze svého rozpočtu.”
Zároveň kraj symbolicky mění tradici poklepávání základního kamene. Nově stavby zahajuje položením první cihly, která bude součástí samotné budovy.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Bude ji umísťovat zhotovitel, tak se moc těším, doufám, že bude vidět.”
Podle vedení školy novostavba přinese zásadní zlepšení výuky.
Josef Vondál, ředitel SŠT Opava: “Učit se v této hale budou především mechanici, seřizovači CNC obráběcích strojů a elektrikáři oboru elektrikář silnoproud. Přinese to velkou výhodu v tom, že žáci získají větší prostor, nové stroje, nové možnosti, získají nové technologie a mohou získat daleko lépe potřebné dovednosti a kompetence k tomu, aby se uplatnili v životě.”
Škola chce nové dílny využít už od školního roku 2027/2028.
---
Ostravský obvod Poruba podporuje sportovní aktivity dětí už od těch nejmenších v mateřských školách. Pro rok 2025 pro ně měla vyčleněno 1,2 milionu korun. Ve spolupráci s hokejovým klubem RT TORAX PORUBA proto opět připravila také kurzy bruslení.
Děti z porubských mateřských škol se učí bruslit na zimním stadionu pod vedením profesionálních trenérů. Mezi školkami, a hlavně dětmi, je o bruslení velký zájem.
Martina Dušková (PIRÁTI), místostarostka Ostravy-Poruby: ,,Pro rodiče to má tu výhodu, že už nemusí nic doplácet. MOb Poruba má celkem 10 mateřských škol a možnost bruslení s radostí využívají všechny.”
Mateřské školy dochází bruslit na zimní stadion od října až do té doby, kdy je k dispozici led, tedy většinou do konce dubna.
Jan Dresler, manažer RT TORAX PORUBA: ,,Každý den v týdnu se prostřídá nějaká školka. Jako trenéři se tady prostřídáváme, abychom dětem předali základy. Součástí našich služeb je, že dětem půjčíme jak brusle, tak helmy.”
Vladimír Smyček, trenér mládeže RT TORAX PORUBA: ,,Používáme překážky, aby se jich děti pěkně chytly. Aby je to donutilo dát ten zadeček dolů a cupkat a zvedat nožičky.”
Radka Toráčová, učitelka MŠ Oty Synka: ,,My jako mateřská školka Oty Synka chodíme bruslit již několik let. Tento rok se nám přihlásilo velké množství dětí, takže chodíme s opravdu velkou skupinou. Vždycky nejhorší je ty děti všechny převléct.”
děti z MŠ Oty Synka: ,,Těším se. Bruslení mi jde dobře. Už jsem bruslila třikrát.”
,,Na bruslení chodím moc rád. Na ledě i trochu padám.”
Bruslení na zimním stadionu není jedinou aktivitou, kterou porubská radnice podporuje. Mezi další patří plavání a cvičení ve fitness centrech. Děti jsou tak vedeny nejen k pohybu, ale učí se i sociálním dovednostem.
---
Na prvního občánka Nového Jičína narozeného v místní porodnici si muselo město počkat do 8. ledna. A stálo to za to - děti přišly na svět hned dvě - dvojčata Emily a Linda. Zajímavostí je, že doma už na ně čekají dvě sestry - také dvojčata
Dvě holčičky - dvojčata - jsou prvními dětmi, které se v roce 2026 v novojičínské nemocnici narodily rodičům z Nového Jičína, a to 8. ledna. Jako prvním občanům města se jim dostalo náležitého přivítání.
Simona Riedel, maminka Emily a Lindy: “Jmenují se Linda a Emily a těší se na ně další dvě sestry dvojčata Ella a Laura, budou mít čtyři roky v dubnu. A byl to pro nás šok celkem.”
Adam Riedel, tatínek Emily a Lindy: “Co vaše dvě, které jsou doma, už asi jako vnímají, že budou další dvě sestřičky. Jak se těší, reagují? Jo, tak ty se neskutečně těší. Už to mají přerozdělené, která bude mít kterou. Takže budou mít takové živé panenky doma.”
Právě otec Adama Riedela je také z dvojčat.
Adam Riedel, tatínek Emily a Lindy: “Jsme za to samozřejmě rádi, za tenhle dar a uvidíme, co nám v budoucnu děti přinesou, a doufám, že nám budou dělat jenom radost.”
Martin Trhlík, primář gyn.-por. oddělení Nemocnice AGEL Nový Jičín: “Všechno proběhlo, tak jak mělo, naprosto v pořádku. Pro maminku jsou to dokonce už druhé dvojčátka, takže ta je velmi zkušená. Měly normální váhu, to znamená, i teď se mají k světu, jsou výborný.”
Stanislav Kopecký (ANO), starosta Nového Jičína: “Je to tak, že si myslím, že je to poprvé v historii města, že první novorozence není jeden, ale jsou dva. A jsou to dvě krásné, úžasné holčičky.”
Jakub Fejfar, ředitel Nemocnice AGEL Nový Jičín: “Je to krásný start do nového roku, samozřejmě ten potenciál tam všichni vidíme. Dvojčata jsou velice dobrým znamením pro Nemocnici Agel Nový Jičín a zejména pro porodníci jako takovou.”
V novojičínské nemocnici přišlo v loňském roce na svět 403 dětí, 179 děvčat a 224 chlapců.
---
Závislosti na drogách, alkoholu nebo hazardu patří k častým důvodům, proč se lidé opakovaně dostávají do konfliktu se zákonem. Ve věznici v Opavě proto fungují specializované léčebné kurzy, které dávají odsouzeným šanci začít znovu.
Opavská věznice není jen místem výkonu trestu. Pro odsouzené se závislostí na alkoholu, drogách nebo hazardu tu fungují dlouhodobé léčebné programy, jejichž cílem je připravit je na návrat do běžného života bez návykových látek.
David, bývalý klient: “Hodně mi ta léčba tady pomohla ke změně mého života, k tomu, aby zase rodiče mohli být pyšní na mě, celkové ke změně mých preferencí v životě.”
Léčebný program ve věznici trvá minimálně devět měsíců a přizpůsobuje se individuálním potřebám každého klienta. Podílí se na něm celý odborný tým.
Drahomíra Kyzková, zdravotní sestra: "V týmu mají terapeuta, psychiatra, psychologa, je tam taky sociální pracovník. Nejdůležitější článek je terapeut, který s nimi pracuje každý den.”
Do programu jsou zařazováni muži s nařízenou protialkoholní nebo protidrogovou léčbou. Nejčastěji se potýkají se závislostí na pervitinu a alkoholu.
Petr Chovanec, vychovatel: “Aktuálně tady máme deset odsouzených mužů. Tito muži přicházejí s nařízenou léčbou, ať už protialkoholní nebo psychosomatickou.”
Součástí programu jsou také setkání bývalých klientů, kteří se po propuštění vracejí a sdílejí své zkušenosti. Pro mnohé je to silná motivace.
Adam, bývalý klient: “Dostal jsem tady nový náhled na život. Za mě to dává smysl.”
Jakub, klient léčebného kurzu: “Léčím se na závislosti s pervitinem a marihuanou. Dospěl jsem tu, přišel jsem si na spoustu věcí, začal jsem obnovovat rodinné vztahy. (((Myslím si, že tenhle klub je hodně dobrá věc.”
Léčebné programy v opavské věznici tak dávají odsouzeným šanci přerušit bludný kruh závislosti a návratů za mříže.
---
Rekonstrukce návštěvnického zázemí Domu umění v Ostravě je u konce. Galerie se tak znovu otevřela po půlroční pauze pro návštěvníky, a to hned třemi ojedinělými výstavami. Odstartovala tak sérii akcí věnovaným oslavám sta let od vzniku této významné kulturní instituce.
Cílem rekonstrukce Galerie výtvarného umění bylo nejen zvýšení komfortu pro návštěvníky, ale také návrat k původní atmosféře budovy z roku 1926. Do vestibulu i na čelní stěnu se proto vrátila kulová svítidla připomínající první republiku. Restaurátorské průzkumy navíc odhalily původní barevnost stěn.
Jiří Jůza, ředitel GVUO: "Těch věcí bylo opravdu nakonec moc. Pořád jsme si vymýšleli, protože jsme cítili, že by to očekávání veřejnosti, které je velké, bychom nemuseli naplnit."
Galerie zahájila stoleté narozeniny Domu umění výstavami z vlastních sbírek. Návštěvníkům nabídla moderní umění z let 1899 až 1926, díla starých evropských mistrů i regionální fotografii.
Renata Skřebská, kurátorka: "Je to vlastně takový hold Ostravě, jak z těch šedesátých a sedmdesátých let. V té smutné rovině až vlastně po současnost."
anketa: návštěvníci výstavy: "Je to taková směs nostalgie něčeho, co vlastně bylo. Člověk si připomene mládí."
"My jsme součástí přátel Galerie výtvarného umění, takže jsme rádi, že se galerie opět otvírá."
Rekonstrukci galerie za 8,5 milionu korun financoval Moravskoslezský kraj. Na její průběh dohlížel Národní památkový ústav.
---
Když jde do tuhého, nastupují takzvaní těžkooděnci, neboli příslušníci Speciální pořádkové jednotky. Ta Moravskoslezská se sídlem ve Frýdku-Místku slavila patnáct let od svého založení. A u té příležitosti se rozdávala i prestižní ocenění.
Speciální pořádková jednotka vznikla v roce 2011 z důvodu nasazení většího počtu vycvičených policistů na bezpečnostní opatření, živelné pohromy, eskorty nebezpečných pachatelů, ozbrojené doprovody a další činnosti.
Robert Kuhn, velitel Speciální pořádkové jednotky MSK: "V poslední době jsme byli využíváni hlavně na hranicích, ať už v boji s migrací nebo slintavkou a kulhavkou. A v každém případě, co se týče nějakých živelných pohrom, tak jsme byli nasazeni na jižní Moravě v rámci tornáda."
Využití této jednotky je opravdu pestré.
Tomáš Kužel, ředitel Krajského ředitelství policie MS kraje: "Tito lidé participují na realizacích kriminální policie, participují na zajištění například předvánočního času. Na bezpečnostních akcích typu Dny NATO, Colours, Beats for Love a další a každodenně jsou nasazováni."
Jako dárek k výročí od Moravskoslezského kraje předal hejtman klíčky dvou vozů.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Předávali jsme jim dvě Toyoty, na které přispěl Moravskoslezský kraj, a složky integrovaného záchranného systému mají mít prostě kvalitní techniku. A pokud Moravskoslezský kraj může k tomu pořízení techniky přispět, tak by to měl udělat."
Řada policistů byla v rámci oslav oceněna. Nejvyšší ocenění, pamětní bodák, získal velitel speciální pořádkové jednotky.
---
Střední škola technická v Opavě se dočká nových moderních dílen. Moravskoslezský kraj dnes slavnostně zahájil stavbu specializovaného zázemí pro výuku technických oborů. Projekt za více než 70 milionů korun podpoří i Evropská unie.
V areálu Střední školy technické v Opavě oficiálně odstartovala stavba nových učňovských dílen. Moravskoslezský kraj tím chce posílit výuku technických oborů a nabídnout studentům moderní zázemí odpovídající současným potřebám firem i trhu práce.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Ta investice je přes 70 milionů korun a já se moc těším, až to bude dokončeno. Začíná se dneska a na tu stavbu je 450 dní.”
Michal Kokošek (ANO), náměstek hejtmana MSK: “Zahrnuje to nejen výstavbu nových dílen, ale také předprostor, oddychovou část pro studenty a učitele. Zhruba 61 milionů korun z toho poskytne Evropská unie, 7,2 milionů korun stát a zbytek doplatí kraj ze svého rozpočtu.”
Zároveň kraj symbolicky mění tradici poklepávání základního kamene. Nově stavby zahajuje položením první cihly, která bude součástí samotné budovy.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: “Bude ji umísťovat zhotovitel, tak se moc těším, doufám, že bude vidět.”
Podle vedení školy novostavba přinese zásadní zlepšení výuky.
Josef Vondál, ředitel SŠT Opava: “Učit se v této hale budou především mechanici, seřizovači CNC obráběcích strojů a elektrikáři oboru elektrikář silnoproud. Přinese to velkou výhodu v tom, že žáci získají větší prostor, nové stroje, nové možnosti, získají nové technologie a mohou získat daleko lépe potřebné dovednosti a kompetence k tomu, aby se uplatnili v životě.”
Škola chce nové dílny využít už od školního roku 2027/2028.
---
Ostravský obvod Poruba podporuje sportovní aktivity dětí už od těch nejmenších v mateřských školách. Pro rok 2025 pro ně měla vyčleněno 1,2 milionu korun. Ve spolupráci s hokejovým klubem RT TORAX PORUBA proto opět připravila také kurzy bruslení.
Děti z porubských mateřských škol se učí bruslit na zimním stadionu pod vedením profesionálních trenérů. Mezi školkami, a hlavně dětmi, je o bruslení velký zájem.
Martina Dušková (PIRÁTI), místostarostka Ostravy-Poruby: ,,Pro rodiče to má tu výhodu, že už nemusí nic doplácet. MOb Poruba má celkem 10 mateřských škol a možnost bruslení s radostí využívají všechny.”
Mateřské školy dochází bruslit na zimní stadion od října až do té doby, kdy je k dispozici led, tedy většinou do konce dubna.
Jan Dresler, manažer RT TORAX PORUBA: ,,Každý den v týdnu se prostřídá nějaká školka. Jako trenéři se tady prostřídáváme, abychom dětem předali základy. Součástí našich služeb je, že dětem půjčíme jak brusle, tak helmy.”
Vladimír Smyček, trenér mládeže RT TORAX PORUBA: ,,Používáme překážky, aby se jich děti pěkně chytly. Aby je to donutilo dát ten zadeček dolů a cupkat a zvedat nožičky.”
Radka Toráčová, učitelka MŠ Oty Synka: ,,My jako mateřská školka Oty Synka chodíme bruslit již několik let. Tento rok se nám přihlásilo velké množství dětí, takže chodíme s opravdu velkou skupinou. Vždycky nejhorší je ty děti všechny převléct.”
děti z MŠ Oty Synka: ,,Těším se. Bruslení mi jde dobře. Už jsem bruslila třikrát.”
,,Na bruslení chodím moc rád. Na ledě i trochu padám.”
Bruslení na zimním stadionu není jedinou aktivitou, kterou porubská radnice podporuje. Mezi další patří plavání a cvičení ve fitness centrech. Děti jsou tak vedeny nejen k pohybu, ale učí se i sociálním dovednostem.
---
