Farní zahrada v Heřmanicích je velmi vyhledávaným místem pro rodiny s dětmi. Místní komunita ji navíc neustále vylepšuje a nyní se chystá další novinka - Chodníček do historie, který bude financován z programu Tvoříme prostor.
V okolí kostela sv. Marka v Heřmanicích se v průběhu let změnilo v jakési centrum této ostravské městské části. Součástí je také oblíbená farní zahrada, kterou místní komunita neustále rozvíjí. Nyní je připraven další projekt s názvem Chodníček do historie, který zastupitelstvo města podpořilo prostřednictvím programu Tvoříme prostor.
Leoš Ryška, farář: "Vznikne tady takové pěkné posezení. Chceme ho udělat z gabionu, aby bylo takové odstínění, aby i v létě, když tady svítí sluníčko, tak aby se bylo možné schovat. No a potom velký projekt je tady ten plot, ten je tady dole, vlastně celá ta část zahrady je potřeba znovu oplotit, protože ten plot se už rozpadá a tak chceme ten plot udělat krásný. Taky asi s gabiony a ze dřeva. Na tom budou interaktivní panely, které budou odkazovat na význačné osobnosti tohoto kraje."
Tento veřejný prostor žije bohatým komunitním životem. Dobrovolnická práce bude v tomto případě zahrnovat například terénní úpravy, instalaci některých prvků či průběžnou údržbu.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Městský obvod Slezská Ostrava vlastně od začátku podporuje myšlenku farní zahrady už vlastně od jejího vytvoření, kdy se spojily finanční prostředky z programu Tvoříme prostor městského obvodu a také dárců a farníků, kteří se do toho zapojili. Ti se tedy spojili, aby vznikla právě farní zahrada v tom dnešním slova smyslu. Vzniklo zde nové dětské hřiště, altán a několik prvků, které se tam daly využívat. Během léta se farní zahrada rozšiřuje. My finančně podporujeme nejenom to rozšiřování ve smyslu aktivit, které se tam dějí, ale přispěli jsme třeba i na vybudování veřejných toalet, které tam vznikly. Nyní tam vznikl takový komunitní prostor, vlastně taková společenská místnost, kde bude i kino, takže je tam spousta věcí, které vedly ke spojení sil městského obvodu, dotačních a jiných programů a farníků. Samozřejmě podporujeme i ten program, který na té zahradě je. To znamená, je tam i nějaký správce. Dnes se tam konají letní kina."
Novinkou bude také Photo Point, jehož finální podobu pomohou vybrat samotní návštěvníci zahrady.
Leoš Ryška, farář: "Bude někde tady, asi uprostřed. Chceme, aby ten tvar tvořili sami lidé, kteří tady přicházejí do zahrady, aby se spolupodíleli na vytváření tohoto artefaktu."
Dotace bude v tomto případě necelých 400 tisíc korun. Od roku 2017 už bylo díky programu Tvoříme prostor podpořeno 69 projektů za bezmála 21,5 milionu korun.
---
Jedinečnou příležitost mají do konce srpna návštěvníci Slezskoostravského hradu. Hradní galerie vystavila cyklus Ze života horníkova významného regionálního malíře Viléma Wünscheho. Ten byl původně malován na zakázku a veřejnosti je představen úplně poprvé.
Narážeči, budování nebo koupání - to jsou jen některé z námětů cyklu obrazů Ze života horníkova. Vilém Wünsche se v něm zobrazil celý pracovní cyklus šachty. Předválečné hornictví v takovém rozsahu zdokumentoval jako jediný.
Petr Maďa, spoluautor výstavy: "Objednávka zahrnovala cyklus dvaceti obrazů s hornickou tématikou o velikosti 70 x 100 cm. Měly být zasklené, měly být v blondelových rámech a tyto obrazy byly opravdu, skutečně všechny namalovány. Jedná se o neuvěřitelný cyklus, snad jedinečný v hornickém světě, který se nebojím pojmenovat jako hornickou, neboli ostravskou epopej."
anketa, návštěvníci vernisáže: "Výstava je opravdu velmi hezká, velmi moudrá. Ano. No a protože hornictví je mi blízké, tak samozřejmě to jméno taky znám. Tak jsem se těšila, po mnoha letech, že se tato tematika trošinku dostává zpátky k lidem."
anketa, návštěvníci vernisáže: "Líbí se mi koncepčně, že je důraz kladený vlastně opravdu na tyto obrazy a ten prostor je krásně vyplněn těmito instalacemi. Zaujalo mě, že i když mají všechny rukopis Viléma Wünscheho, tak je mezi nimi celkem rozdíl v provedení."
Součástí unikátní výstavy je také hravá dětská sekce a autentické předměty ze sbírek Ostravského muzea a Dolu Michal.
Lukáš Czopik, spoluautor výstavy: "Výstavu obrazů doplňují i předměty s montánní tematikou, která je časově zařazena do období, kdy obrazy vznikly. Ty obrazy vznikly ve čtyřicátých letech, v letech 1946 až 1949, a popisují nebo vyobrazují poválečné hornictví těch čtyřicátých let, které už si dnes ani horníci nepamatují."
Aktuálně je na hradě k vidění čtrnáct obrazů, další ale možná brzy přibydou.
Petr Maďa, spoluautor výstavy: "Máme dvanáct obrazů ze soukromé sbírky, máme obraz od pana starosty Vereše, máme obraz Galerie výtvarných umění města Ostravy, o třech obrazech víme, že existují, dva máme na fotografiích a jeden ještě pořád hledáme, který nikdo nikdy neviděl."
Vilém Wünsche se narodil v roce 1900 v Šenově a stal se jednou z klíčových osobností výtvarného umění Ostravska a místním patriotem.
Host 6: "Nesmírně hodný člověk, velice pracovitý, který miloval svoji rodinu, miloval svůj Šenov a myslím, že vystěhovat ho ze Šenova a tady z Ostravska by představovalo asi vystavit úmrtní list."
Dílo významného regionálního autora si mohou návštěvníci prohlédnout až do konce srpna.
---
Piráti, čarodějnice i Mach s Šebestovou čekali na slezskoostravské prvňáčky v hladnovské pobočce Knihovny města Ostravy. Vedení obvodu je tu postupně všechny pasovalo na čtenáře a nechyběl u toho zábavný program.
V průběhu dubna a května se z žáků prvních tříd slezskoostravských základních škol oficiálně stali čtenáři. Nejprve si ale museli s Machem a Šebestovou poradit s nebezpečnými piráty a vychytralou čarodějnicí.
Kateřina Krenželoková (ANO), místostarostka Slezské Ostravy: "Mají možnost přijít do knihovny Hladovská, kde vlastně hledají poklad a plní různé úkoly. A knihovnice si pro ně připravily úryvek z dětské knížky Mach a Šebestová. Tento příběh neodvypráví celý, aby děti měly možnost si knížku zapůjčit."
anketa, pasovaní čtenáři: "Hodně se mi to líbilo a dělali jsme nějaké úkoly."
Jaké třeba?
anketa, pasovaní čtenáři: "Museli jsme najít ten správný klíč, abychom mohli otevřít ten poklad."
anketa, pasovaní čtenáři: "Mně se nejvíc líbilo, když jsme stavěli ty puzzle, a ještě se mi nejvíc líbilo, že jsme museli odemknout klíčem ten poklad."
Miroslava Sabelová, vedoucí obvodu 2 Knihovny města Ostravy: "Pasování prvňáčků je tradiční akce, kterou děláme v knihovně mnoho let, a chceme samozřejmě dětem připravit zážitek, protože ony už ten velký zážitek mají, získaly dovednost čtení, ale chceme jim prostě zpestřit ten den a ten pobyt u nás v knihovně. Vlastně všechny příběhy, které my dětem představujeme v knížkách, jsou o fantazii, o dobrodružství. Kolegyně jsou ochotné převléci se do kostýmů."
Jednotlivé třídy se pasování zúčastnily v několika termínech. Program měl zároveň děti přirozeně motivovat ke čtení a rozvíjet jejich fantazii.
Markéta Širočková, vyučující ZŠ Bohumínská: "Líbilo se mi, jak to tedy měli připravené v knihovně, jak program, protože byl celý motivující, takový inspirativní, že děti hned nahlédly do pirátského světa, a myslím si, že to bylo krásně pojaté. I po té stránce, kdy si děti z toho odnesou, že si můžou přečíst knihu Mach a Šebestová, ale taky můžou přijít i do knihovny a něco si odnést."
anketa, pasovaní čtenáři: "Baví mě číst a ráda bych chodila do knihovny."
A co ráda čteš?
anketa, pasovaní čtenáři: "O Červené Karkulce."
anketa, pasovaní čtenáři: "Čtu hodně a tato knížka, kterou jsem četl, se mi moc líbila."
anketa, pasovaní čtenáři: "Ráda si čtu o princeznách a moc se mi líbí takové pohádky."
Samotné pasování proběhlo v pirátském duchu za pomoci vody a pádla. Žáci pak obdrželi od městského obvodu také malý dárek.
anketa, pasovaní čtenáři: "Líbily se mi ty omalovánky, a potom ještě se mi líbily ty gumy, protože byly takové veselé a zábavné."
Aktivity pomáhají v knihovně malé čtenáře udržet a také nalákat nové. Do slezskoostravských knihoven tak stále chodí dětí dostatek. Nejpodstatnější roli prý na tom ale mají rodiče a jejich výchova.
---
Farní zahrada v Heřmanicích je velmi vyhledávaným místem pro rodiny s dětmi. Místní komunita ji navíc neustále vylepšuje a nyní se chystá další novinka - Chodníček do historie, který bude financován z programu Tvoříme prostor.
V okolí kostela sv. Marka v Heřmanicích se v průběhu let změnilo v jakési centrum této ostravské městské části. Součástí je také oblíbená farní zahrada, kterou místní komunita neustále rozvíjí. Nyní je připraven další projekt s názvem Chodníček do historie, který zastupitelstvo města podpořilo prostřednictvím programu Tvoříme prostor.
Leoš Ryška, farář: "Vznikne tady takové pěkné posezení. Chceme ho udělat z gabionu, aby bylo takové odstínění, aby i v létě, když tady svítí sluníčko, tak aby se bylo možné schovat. No a potom velký projekt je tady ten plot, ten je tady dole, vlastně celá ta část zahrady je potřeba znovu oplotit, protože ten plot se už rozpadá a tak chceme ten plot udělat krásný. Taky asi s gabiony a ze dřeva. Na tom budou interaktivní panely, které budou odkazovat na význačné osobnosti tohoto kraje."
Tento veřejný prostor žije bohatým komunitním životem. Dobrovolnická práce bude v tomto případě zahrnovat například terénní úpravy, instalaci některých prvků či průběžnou údržbu.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Městský obvod Slezská Ostrava vlastně od začátku podporuje myšlenku farní zahrady už vlastně od jejího vytvoření, kdy se spojily finanční prostředky z programu Tvoříme prostor městského obvodu a také dárců a farníků, kteří se do toho zapojili. Ti se tedy spojili, aby vznikla právě farní zahrada v tom dnešním slova smyslu. Vzniklo zde nové dětské hřiště, altán a několik prvků, které se tam daly využívat. Během léta se farní zahrada rozšiřuje. My finančně podporujeme nejenom to rozšiřování ve smyslu aktivit, které se tam dějí, ale přispěli jsme třeba i na vybudování veřejných toalet, které tam vznikly. Nyní tam vznikl takový komunitní prostor, vlastně taková společenská místnost, kde bude i kino, takže je tam spousta věcí, které vedly ke spojení sil městského obvodu, dotačních a jiných programů a farníků. Samozřejmě podporujeme i ten program, který na té zahradě je. To znamená, je tam i nějaký správce. Dnes se tam konají letní kina."
Novinkou bude také Photo Point, jehož finální podobu pomohou vybrat samotní návštěvníci zahrady.
Leoš Ryška, farář: "Bude někde tady, asi uprostřed. Chceme, aby ten tvar tvořili sami lidé, kteří tady přicházejí do zahrady, aby se spolupodíleli na vytváření tohoto artefaktu."
Dotace bude v tomto případě necelých 400 tisíc korun. Od roku 2017 už bylo díky programu Tvoříme prostor podpořeno 69 projektů za bezmála 21,5 milionu korun.
---
Jedinečnou příležitost mají do konce srpna návštěvníci Slezskoostravského hradu. Hradní galerie vystavila cyklus Ze života horníkova významného regionálního malíře Viléma Wünscheho. Ten byl původně malován na zakázku a veřejnosti je představen úplně poprvé.
Narážeči, budování nebo koupání - to jsou jen některé z námětů cyklu obrazů Ze života horníkova. Vilém Wünsche se v něm zobrazil celý pracovní cyklus šachty. Předválečné hornictví v takovém rozsahu zdokumentoval jako jediný.
Petr Maďa, spoluautor výstavy: "Objednávka zahrnovala cyklus dvaceti obrazů s hornickou tématikou o velikosti 70 x 100 cm. Měly být zasklené, měly být v blondelových rámech a tyto obrazy byly opravdu, skutečně všechny namalovány. Jedná se o neuvěřitelný cyklus, snad jedinečný v hornickém světě, který se nebojím pojmenovat jako hornickou, neboli ostravskou epopej."
anketa, návštěvníci vernisáže: "Výstava je opravdu velmi hezká, velmi moudrá. Ano. No a protože hornictví je mi blízké, tak samozřejmě to jméno taky znám. Tak jsem se těšila, po mnoha letech, že se tato tematika trošinku dostává zpátky k lidem."
anketa, návštěvníci vernisáže: "Líbí se mi koncepčně, že je důraz kladený vlastně opravdu na tyto obrazy a ten prostor je krásně vyplněn těmito instalacemi. Zaujalo mě, že i když mají všechny rukopis Viléma Wünscheho, tak je mezi nimi celkem rozdíl v provedení."
Součástí unikátní výstavy je také hravá dětská sekce a autentické předměty ze sbírek Ostravského muzea a Dolu Michal.
Lukáš Czopik, spoluautor výstavy: "Výstavu obrazů doplňují i předměty s montánní tematikou, která je časově zařazena do období, kdy obrazy vznikly. Ty obrazy vznikly ve čtyřicátých letech, v letech 1946 až 1949, a popisují nebo vyobrazují poválečné hornictví těch čtyřicátých let, které už si dnes ani horníci nepamatují."
Aktuálně je na hradě k vidění čtrnáct obrazů, další ale možná brzy přibydou.
Petr Maďa, spoluautor výstavy: "Máme dvanáct obrazů ze soukromé sbírky, máme obraz od pana starosty Vereše, máme obraz Galerie výtvarných umění města Ostravy, o třech obrazech víme, že existují, dva máme na fotografiích a jeden ještě pořád hledáme, který nikdo nikdy neviděl."
Vilém Wünsche se narodil v roce 1900 v Šenově a stal se jednou z klíčových osobností výtvarného umění Ostravska a místním patriotem.
Host 6: "Nesmírně hodný člověk, velice pracovitý, který miloval svoji rodinu, miloval svůj Šenov a myslím, že vystěhovat ho ze Šenova a tady z Ostravska by představovalo asi vystavit úmrtní list."
Dílo významného regionálního autora si mohou návštěvníci prohlédnout až do konce srpna.
---
Piráti, čarodějnice i Mach s Šebestovou čekali na slezskoostravské prvňáčky v hladnovské pobočce Knihovny města Ostravy. Vedení obvodu je tu postupně všechny pasovalo na čtenáře a nechyběl u toho zábavný program.
V průběhu dubna a května se z žáků prvních tříd slezskoostravských základních škol oficiálně stali čtenáři. Nejprve si ale museli s Machem a Šebestovou poradit s nebezpečnými piráty a vychytralou čarodějnicí.
Kateřina Krenželoková (ANO), místostarostka Slezské Ostravy: "Mají možnost přijít do knihovny Hladovská, kde vlastně hledají poklad a plní různé úkoly. A knihovnice si pro ně připravily úryvek z dětské knížky Mach a Šebestová. Tento příběh neodvypráví celý, aby děti měly možnost si knížku zapůjčit."
anketa, pasovaní čtenáři: "Hodně se mi to líbilo a dělali jsme nějaké úkoly."
Jaké třeba?
anketa, pasovaní čtenáři: "Museli jsme najít ten správný klíč, abychom mohli otevřít ten poklad."
anketa, pasovaní čtenáři: "Mně se nejvíc líbilo, když jsme stavěli ty puzzle, a ještě se mi nejvíc líbilo, že jsme museli odemknout klíčem ten poklad."
Miroslava Sabelová, vedoucí obvodu 2 Knihovny města Ostravy: "Pasování prvňáčků je tradiční akce, kterou děláme v knihovně mnoho let, a chceme samozřejmě dětem připravit zážitek, protože ony už ten velký zážitek mají, získaly dovednost čtení, ale chceme jim prostě zpestřit ten den a ten pobyt u nás v knihovně. Vlastně všechny příběhy, které my dětem představujeme v knížkách, jsou o fantazii, o dobrodružství. Kolegyně jsou ochotné převléci se do kostýmů."
Jednotlivé třídy se pasování zúčastnily v několika termínech. Program měl zároveň děti přirozeně motivovat ke čtení a rozvíjet jejich fantazii.
Markéta Širočková, vyučující ZŠ Bohumínská: "Líbilo se mi, jak to tedy měli připravené v knihovně, jak program, protože byl celý motivující, takový inspirativní, že děti hned nahlédly do pirátského světa, a myslím si, že to bylo krásně pojaté. I po té stránce, kdy si děti z toho odnesou, že si můžou přečíst knihu Mach a Šebestová, ale taky můžou přijít i do knihovny a něco si odnést."
anketa, pasovaní čtenáři: "Baví mě číst a ráda bych chodila do knihovny."
A co ráda čteš?
anketa, pasovaní čtenáři: "O Červené Karkulce."
anketa, pasovaní čtenáři: "Čtu hodně a tato knížka, kterou jsem četl, se mi moc líbila."
anketa, pasovaní čtenáři: "Ráda si čtu o princeznách a moc se mi líbí takové pohádky."
Samotné pasování proběhlo v pirátském duchu za pomoci vody a pádla. Žáci pak obdrželi od městského obvodu také malý dárek.
anketa, pasovaní čtenáři: "Líbily se mi ty omalovánky, a potom ještě se mi líbily ty gumy, protože byly takové veselé a zábavné."
Aktivity pomáhají v knihovně malé čtenáře udržet a také nalákat nové. Do slezskoostravských knihoven tak stále chodí dětí dostatek. Nejpodstatnější roli prý na tom ale mají rodiče a jejich výchova.
---
