Stonavští krojovaní horníci udržují tradice už 110 let

Stonavští krojovaní horníci letos oslavili významné jubileum – 110 let od založení svého spolku. Tradice, které sahají až do roku 1914, hrají v obci Stonava důležitou roli a jejich udržování je klíčové pro budoucí generace. Oslavy se nesly v duchu připomínání bohaté historie a hrdosti na hornické dědictví.

Slavnost začala pietním aktem, při němž si členové spolku připomněli nejen zesnulé horníky, ale také ty, kteří tragicky zahynuli při těžbě uhlí.

Tomáš Hejda, místopředseda Spolku krojovaných horníků při obci Stonava: „Dnešní akce začala pietním aktem. Vzpomněli jsme na naše zesnulé členy spolku za 110 let, ale taky jsme si připomněli i členy a horníky, kteří umřeli při výkony důlní činnosti nebo důlní práce na šachtách. Po pietním aktu jsme krásně pochodovali přes obec Stonavu, kde v areálu parku PZKO pokračoval program.“

Hornictví má ve Stonavě hluboké kořeny a podpora spolku krojovaných horníků je neodmyslitelnou součástí života obce.

Tomáš Wawrzyk (ANO), starosta Stonavy: „Stonava jako hornická obec, kde se v jejím katastru nacházely tři funkční velké doly, černouhelné, patří k těm, kteří ty tradice musí udržovat, musí podporovat tento spolek a zároveň jsme i rádi, že celý tento spolek je velmi aktivní ve společenském a kulturním životě obce.“

Ondřej Feber (ANO), senátor a místostarosta obce Stonava: „Pro obec to má velký význam, protože přece jenom jsme hornickou obcí a ta obec nejen, že brojila proti těžbě uhlí svým způsobem, ona ho taky využívala, tuto těžbu uhlí a zachovávala hornické tradice, což je velice podstatné. A já mám k tomu takový osobní vztah, protože když se nastoupil v roce 1990, tak Klub krojovaných horníků působil v Dělnickém domě za velice hrozných podmínek a my jsme jim pomohli vytvořit jasné podmínky k tomu, aby mohli působit. A dneska máme ovoce toho, co jsme kdysi způsobili.“

Kulturní program zahrnoval vystoupení dechového orchestru Sušanka, hudební skupiny Šlagr KLUCI s Petrem Šiškou a zábavu zajišťoval DJ Jarda Šenkyřík. Celým programem provázel imitátor Petr Stebnický. Akci doplnila i tombola s hodnotnými cenami a domácí koláče.

Tomáš Hejda, místopředseda Spolku krojovaných horníků při obci Stonava: „Pekli jsme domácí koláče, udírna je naplněná, pivo teče proudem, myslím si, že počasí nám přeje a akce se vydaří.“

V průběhu oslav se uskutečnilo slavnostní stužkování praporů a nabíjení „hřebů“ do pamětní desky, kde se zapíší jména členů spolku i zástupců dalších spolků. Na oslavy přijeli zástupci spolků krojovaných horníků nejen z regionu, ale i ze zahraničí.

Milan Malich, předseda Spolku krojovaných horníků při obci Stonava: „My spolupracujeme se všemi spolky, co jsou tady v regionu. Máme takovou dohodu o spolupráci s se slovenským Pezinokem, s Poláky a snažíme se udržovat takové příhraniční styky. Protože i tam to hornictví je už na úbytě, u nás taky, tak aby lidi nezapomněli, že to hornictví tady, bych řekl, tomu regionu dalo hodně.“

Předseda stonavského spolku Milan Malich zdůraznil význam spolupráce: „Spolupracujeme se slovenským Pezinokem a polskými spolky. Snažíme se udržovat příhraniční styky, aby lidé nezapomněli, že hornictví regionu dalo hodně.“

Ladislav Kajzar, bývalý předseda stonavských krojovaných horníků: „Jsem strašně rád, že ty tradice se udržují. A věřím, že i když šachty zavřou, že ta tradice a ta láska k tomu hornictví zůstane tady u srdce. Nikdo nezapomene na to, že dělal tak dlouho v dole a přežil a vzpomínal na kamarády, které bohužel mezi námi nejsou. Ale jsem rád, že to tak držíme.“

Jiří Kudera, bývalý předseda stonavských krojovaných horníků: „No je to proto, protože ty horníci vždycky drželi spolu. Drželi spolu a byli jako jeden pro druhého. I na dole záleželo na každém, protože když někdo udělal něco špatně, tak tím trpěli všichni ostatní.“

Oslavy 110. výročí spolku krojovaných horníků, kteří se mohou pyšnit oceněním Český permon za dlouholeté a trvalé šíření hornických tradic a hornického folkloru byly důstojnou připomínkou důležitosti hornické tradice pro Stonavu a její obyvatele.

Petr Šiška, zpěvák: „Kdybychom neudržovali tradice a nezdůrazňovali, buď to dobré, anebo to špatné z historie, tak si myslím, že bychom neustále opakovali ty chyby z historie a je potřeba se z nich poučit. A já si myslím, že tradice, lidová muzika, kroje, zvyky, to všechno je vlastně znakem hrdého národa a tím si myslím, že my Češi, Slováci nebo třeba i Poláci bezesporu jsme, takže jsem pro a jen víc a víc.“

Tomáš Hejda, místopředseda Spolku krojovaných horníků při obci Stonava: „Je třeba ukázat naší společnosti, mladým lidem, středních generaci, že je tady ten kraj hornický, ctíme hornické tradice a myslím si, že je třeba ukázat, že jsou tady ti chlapi, kteří jsou hrdí na tu hornickou uniformu a chtějí nadále pokračovat i z další generací do budoucna.“

---

Polscy legioniści na Śląsu Cieszyńskim

W Ośrodku Dokumentacji Kongresu Polaków w Czeskim Cieszynie można do końca września obejrzeć wystawę opowiadającą o pobycie polskich legionistów na Śląsku Cieszyńskim późną jesienią 1914 roku. Po niepowodzeniach Austriaków na froncie wschodnim i znacznym wykrwawieniu się 1. Polskiej Brygady postanowiono zapewnić legionistom godziwy odpoczynek.

Marian Steffek, historyk, autor wystawy: „Do Jabłonkowa i okolicy przybyły legiony polskie, konkretnie był to 1. Pułk Legionów, wielu z tych legionistów było rannych, chorych. Na terenie Jabłonkowa i okolicy utworzono kilka szpitali legionowych, między innymi w Szygle.”

Na siedzibę głównej grupy wybrano Nawsie. Tam mieścił się również departament wojskowy Naczelnego Komitetu Narodowego. Jako pierwsi przyjechali koleją przez Czadcę słuchacze szkoły podchorążych.

Marian Steffek, historyk, autor wystawy: „I tutaj na kilku zdjęciach można zobaczyć właśnie ćwiczenia tej podchorążówki, mieściła się ona w młynie dr. Sikory w jabłonkowskich Łazach.”

Wkrótce po nich przybył oddział tysiąca legionistów. Umieszczono ich w szkole w Nawsiu i w prywatnych domach, a także w Jabłonkowie, Wędryni, Piosku, Boconowicach, Łomnej, Bystrzycy, Milikowie a nawet Karwinie.

Marian Steffek, historyk, autor wystawy: „Samych legionistów to zaskoczyło, ta serdeczność miejscowych mieszkańców.”

Pod Beskidami znaleźli wówczas schronienie również liczni uchodźcy z Galicji, polscy działacze narodowi oraz rodziny legionistów.

Marian Steffek, historyk, autor wystawy: „Wspomnijmy może taką ciekawostkę, że na Śląsku Cieszyńskim działała wówczas również szkoła narciarska pod kierunkiem późniejszego generała Mariusza Zaruskiego.”

W połowie grudnia przybył do Jabłonkowa twórca legionów polskich Józef Piłsudski i uczestniczył we wspólnej wieczerzy wigilijnej.

Marian Steffek, historyk, autor wystawy: „Był tutaj przez kilka dni, mieszkał w willi Lorenczuków w Jabłonkowie, a po wypadku samochodu cztery dni spędził w Bystrzycy w domu Andrzeja Wałacha. Poniżej jest zdjęcie dawnego kina w Nawsiu, w którym właśnie odbyla się ta znana wigilia 24. grudnia 1914 roku.”

Jeszcze w tę noc wigilijną przyszedł rozkaz wymarszu. Następnego dnia oddziały legionowe pociągnęły do Królestwa. Zostali tylko ranni oraz cywile, lecz i oni wkrótce wyjechali. Pozostały groby tych, którzy zostali tu pogrzebani.

---