Ochutnat čerstvou tlačenku, jitrnice nebo jelítka, pochutnat si na ovárku, který se právě vytáhl z kotle, je opravdový kulinářský zážitek. Podívat se navíc, jak tyto dobroty pod rukama řezníka vznikají, také není k zahození.
Pavel Hančil: „Tak jsme se rozhodli ukázat lidem, jak se kdysi zabíjelo se vším všudy. To znamená s mletím, tlačením jitrnic, jelit, ovárek se vším všudy. U toho poslech cimbálovky.“
Denis Neminář, řezník: „Pro ukázku tady máme prase, které vlastně rozebereme, ukážeme lidem, co na jaký výrobek se používá.
Anketa: návštěvníci
„Ta jitrnice jde, ne prejt tolik ne. Já vám to řeknu, nevadí vám to? Sekaná výborná, takže jitrnice sekaná, ale víte co, on je dobrý i ten prejt, ale prostě máme jiné chutě každý.“
„Taky dobrý, výborný.“
„Já to vyzkouším, jak to bude chutnat. Určitě si zkusím celou zabíjačku.“
V dobách minulých nebyly zabíjačky žádnou vzácností, patřily prostě k vesnickému koloritu. Posléze o ně zájem postupně upadal, až se skoro vytratily. Dnes už je zase všechno jinak.
Denis Neminář, řezník: „Teď je takový trend, že posledníma rokama už se to vrací, protože všichni si chtějí na to vzpomenout, jaké to bylo. Ty rodiny se scházejí, koupí si toho pašíka, udělají si tu rodinnou akci. Zase bych řekl, že oproti jiným rokům se snaží ty lidi vrátit tu tradici.
Dnešní obliba tak zvaného retro stylu, kam domácí zabíjačka dozajista patří, svědčí zřejmě o tom, že lidé si opět začínají vážit starých dobrých a časem prověřených věcí.
