19. října loňského roku našla při procházce lesem v okolí Milovic nad Opavou houbařka z Ostravy 102 kusů stříbrných římských denárů. Zachovala se příkladně a nález odevzdala ostravskému muzeu. Místo nálezu prozkoumali odborníci.
Tomáš Niesner, historik, Muzeum Bruntál: „Nalezli v terénu nepatrné stopy původního nepravidelného výkopu. V něm byly ještě zbytky té původní výplně. Celá ta nálezová situace byla hodně pozměněna kořenovým systémem lesního porostu a zřejmě tyto kořeny mohly za to, že tyto mince byly vytlačeny k povrchu.“
Ostravské muzeum předalo poklad muzeu v Bruntále. Tady byly mince očištěny, změřeny a zváženy.
Tomáš Niesner, historik, Muzeum Bruntál: „V dnešní době tedy víme, že se jedná o mince z 2. století n.l. ražených v říši římské za panování císařů Traiana a Hadriana. Ti vládli v letech 98 až 117, 117 až 138. Byly nalezeny i mince jejich nástupců Antonia Pia, Marka Aurelia a je docela možné, že budou nalezeny ještě i nominály dalších panovníků.“
Nález dokládá styky Germánů, konkrétně Markomanů a Kvádů, s Římany. Jejich nejbližší přechodný tábor se nacházel v Neředíně u Olomouce.
Tomáš Niesner, historik, Muzeum Bruntál: „Ten nález svědčí o tom, že vlastně ta dnešní oblast Hornomoravského úvalu byla spojena se slezskými nížinami obchodními cestami, které vedly přes ten horský jesenický masiv.“
Co vedlo majitele k ukrytí mincí a důvod, proč si je nevyzvedl, už se asi zjistit nepodaří.
Tomáš Niesner, historik Muzeum Bruntál: „Každopádně tento nález má velkou hodnotu pro poznání minulosti nejenom tady na Bruntálsku, ale celého toho širšího moravsko – slezského pomezí.“
Stříbrné denáry byly v Římské říši nejběžnějším platidlem. Za jeden bylo možné koupit si třeba šestnáct bochníků chleba nebo šestnáct litrů vína.
