Ještě dříve, než stačí silničáři ošetřit namrzající vozovky, most poblíž česko-polské hranice v Chotěbuzi se stačí postříkat nemrznoucí směsí sám.
Lukáš Robenek, Rocon meteo, projektový manažer: „Aktuálně se nacházíme na mostě silnice I/48, který je vybaven systémem automatického postřiku solankou. To znamená, že u paty mostu stojí meteorologická stanice, která nepřetržitě monitoruje data – jak z vozovky, tak teplotu vzduchu, srážky a další veličiny. Na základě naměřených hodnot a údajů ze sond je schopna automaticky spustit systém postřiku, který následně rozprašuje na vozovku chloridy sodné, tedy roztok solanky v koncentraci zhruba 22 až 24 procent. Podle aktuálních podmínek je pak most tímto postřikem ošetřen.“
Pavel Stonavský, ŘSD, mostní technik: „V současné době máme v Moravskoslezském kraji tento systém automatického postřiku instalovaný na silnici D48. Systém výrazně zvyšuje bezpečnost silničního provozu.“
Uprostřed vozovky jsou trysky, ze kterých v případě potřeby stříká solanka.
Lukáš Robenek, Rocon meteo, projektový manažer: „Pod mostem se nachází technologický kontejner, ve kterém jsou umístěny nádrže na solanku i na vodu a samozřejmě také čerpadlo, které zajišťuje tlakování celého systému. Vedení je taženo po mostovce nahoru na most, kde jsou umístěny ventilové skříně napojené na samotné trysky. Ty jsou zařezány u středového pruhu ve vozovce, a to v obou směrech po celé délce mostu. Zároveň jsou instalovány i předmostní postřiky, aby byla vozovka ošetřena ještě před najetím na samotný most, který je z hlediska namrzání nejkritičtější. Jedná se o malé čtvercové prvky, které jsou zařezány zhruba do hloubky čtyř centimetrů. Uvnitř jsou trysky a celý systém je propojen potrubím, kterým je vedena solanka. Trysky jsou rozmístěny přibližně po pěti metrech, aby dokázaly rovnoměrně ošetřit celou délku mostu a nevznikaly tam neošetřené mezery. Automatický postřik se nejčastěji instaluje na mosty, které jsou z hlediska provozu kritické. Jedná se například o mosty nad vodními toky, kde je vyšší riziko namrzání vlivem vlhkosti, nebo o úseky v oblastech se zhoršenými povětrnostními podmínkami, kde více fouká nebo je vyšší srážková činnost. Existují studie, které vytipovávají vhodná místa pro instalaci těchto systémů, aby bylo možné vozovku ošetřit v tom nejkritičtějším okamžiku, ještě před příjezdem sypače. Stanice může fungovat v několika režimech. Dokáže reagovat už na samotné srážky, například když začne sněžit nebo padá mrznoucí déšť, a spustit postřik preventivně ještě před navlhnutím vozovky. Zásadní roli ale hrají vozovkové sondy, které měří nejen teplotu, ale také výšku vodního sloupce. Pokud sonda zaznamená například 0,15 centimetru vody a teplotu pod bodem mrazu, systém vyhodnotí riziko namrzání a automaticky spustí postřik.“
V rámci celé České republiky je v tuto chvíli instalováno dvanáct takových zařízení a do budoucna bude automatických systémů postřiku vozovky solankou přibývat.
