Čtení příběhů z knížky “Policejní pohádky” bylo určeno hlavně předškolním dětem a žákům prvního stupně, které žijí ve vyloučené lokalitě na ulici Míru ve Frýdku-Místku. Děti ale z úst policejního mluvčího neslyšely pohádky o dracích nebo princeznách. Poslouchaly vyprávění, která vychází ze skutečných případů z policejní praxe.
Vlastimil Starzyk, mluvčí PČR F-M: “Je to knížka plná pohádek, ovšem ne takových, jaké děti znají. Jsou to vlastně policejní příběhy a my chceme takovouto formou dětem přiblížit, co všechno se jim může stát. Třeba dnes jsme probírali tematiku drog, která byla velice zajímavá. Děti na to i svým způsobem reagovaly.”
V knížce je celkem šestnáct příběhů, každý z nich se zabývá jinou tematikou. Na konci každé pohádky jsou slova soudce Přemysla, který dává dětem rady. Cílem je, aby děti pochopily, co je v příběhu správné a co ne.
Anketa, děti: “Dozvěděl jsem se, že drogy jsou špatné.” “Drogy jsou zlé a nesmíme je používat.”
Pan Bongilaj, domovník na ulici Míru ve F-M: “Děti mají pohádky rády, takže je to dobré. Takhle je to pro ty děti zajímavé i poučné.”
Autorem knihy je soudce Krajského soudu v Ostravě. Vydalo ji Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje. Je neprodejná. Děti se s ní ale mohou setkat v knihovnách nebo ve školách.
