Přednáška nesla název Fenomén nářečí po našymu. Mezi lidmi, kteří si přišli povídání profesora Kadłlubiece poslechnout, byla většina místních. Přesto se rádi nechali poučit o odlišnostech mluvy v jednotlivých regionech Těšínska.
Daniel Kadłubiec, přednášející, učenec lingvistiky a folkloru: “Dnešní moje setkání tady v Jablunkově, na jejich přání, je věnováno nářečí, kterým se tady mluví a je to velice krásné a staré nářečí. Tady bych chtěl ještě jim vysvětlím nebo podotknout nebo ještě nějak zdůraznit, že to Těšínsko je nesmírně bohaté tím, že zde na tomto území, které má v těch historických hranicích 2280 čtverečních kilometrů, jsou tři nářečí. Jinak se mluví tady na jihu v okolí Jablunkova, jinak na středním Těšínsku od Bystřice po Chotěbuz a jinak na severu až k Bohumínu. Jsou to tři nářeční systémy, které potažmo způsobují to, že na Těšínsku máme tři folklorní subsystémy. Jinak se zpívá a tančí tady na jihu, jinak uprostřed a jinak na severu a všechno je způsobeno tím těmi nářečními systémy.”
Jiří Hamrozi (KDU-ČSL), starosta Jablunkova: “Kdybych měl zhodnotit, jak se používá nářečí po našymu, tak je to z 50 procent, když přijdou občané k nám něco vyřizovat, tak mluvíme po našymu. A když mluvíme v soukromí, tak většinou je to skoro z 90 procent. Málokdo mluví česky nebo polsky, takže myslím si, že to je pořád používaný jazyk. Můžu říct, že po našymu je můj různý jazyk a přemýšlím vlastně tady v tomto nářečí a vždycky hledám správná slova. Když mám informace, jak vznikaly, nebo jaké jsou odlišnosti mezi regiony, tak mě to vždycky překvapí a posune dál.”
Daniel Kadłubiec, přednášející, učenec lingvistiky a folkloru: “Tady je horalská oblast, která vtiskla svůj ráz tomu nářečí i tomu folkloru. Střední Těšínsko je zemědělské, severní Těšínsko je hornické. Ta diferenciace je taky způsobená tím, v jakém prostředí to nářečí žije.”