Otřes se projevil chvíli po půl šesté. Epicentrum otřesu bylo v hloubce 737 metrů v lokalitě pod železničním přejezdem na silnici mezi Stonavou a Karvinou.
Společnost OKD neinformovala o tom, že by byly zasaženy důlní prostory některého z činných černouhelných dolů a zda tam došlo ke škodám či zranění horníků. K zásahu nebyla volána záchranná služba MSK a vše zůstalo v kompetenci báňských záchranářů.
Zachvění pocítili lidé především ve Stonavě a Karviné. Některé otřes vzbudil, jiní popisují, jak se jim zhoupla zem pod nohama a na chvíli se zachvěly různé předměty v domácnostech.
Jako po každém silnějším otřesu se však spustil standardní proces, při kterém se ověřuje bezpečnost na všech dotčených podzemních pracovištích. V akci jsou báňští záchranáři sloužící přímo na šachtách a z ostravské základny vyjíždí posily, včetně sanitních vozů. Kolona báňských záchranářů se prohnala Havířovem kolem 6. hodiny.
Podívejte se na reportáž o konci těžby v Dole Lazy v Orlové
Důlní otřesy způsobuje těžba
Důlní otřesy vznikají prudkým uvolněním nahromaděného pnutí v hornině nad důlním dílem. Buď toto napětí cíleně uvolní střelmistr odpálením nálože, nebo k němu dojde samovolně vlivem těžby černého uhlí.
Seismické jevy v hlubinných dolech vznikaly, vznikají a nadále budou vznikat v důsledku uvolňování energie nakumulované v masivu v souvislosti s přeskupováním napětí, ke kterému dochází při realizaci hornické činnosti. Seismické jevy doprovázejí hornictví od jeho počátků s ohledem na značný vertikální i horizontální rozsah vydobytých partií vytvořených hornickou činností za více než stoleté období a nadále vytvářených ve stále aktivní karvinské části revíru.
Dojde-li při geomechanickém jevu k náhlému vysunutí nebo vyvržení hornin s následkem deformace důlního díla, je označen za otřes. Otřesy se vyskytují především ve slojích sedlových vrstev karvinského souvrství dobývaných ve značných hloubkách a jsou způsobeny postupným hromaděním napětí v nadložních pevných horninách a jeho náhlým uvolněním.
Vznik otřesu nelze jednoznačně předpovědět, ani není možné, se stoprocentní účinností jeho vzniku předejít. Prováděnou prevencí je však možné výrazně omezit jeho následky. S využitím prostředků protiotřesové prevence firma omezuje hromadění napětí ve sloji nebo v nadloží, postupně uvolňuje již nahromaděné napětí, případně se snaží o vyvolání otřesu v době, kdy na pracovišti a v jeho blízkosti nejsou lidé. K těmto účelům slouží zavlažování slojí a okolních hornin, odlehčovací vrty, odlehčovací trhací práce ve sloji a bezvýlomová trhací práce velkého rozsahu v nadložních horninách. Současně je také zvyšována bezpečnost zaměstnanců používáním moderní, vysoce únosné mechanizované výztuže v porubech.
Graf: Geofyzikální ústav Akademie věd ČR
