Rorýs obecný patří k našim nejpodivuhodnějším ptákům vůbec. Patří do řádu svišťounů, kam jsou řazeni např. i kolibříci. Jeden z nich skončil na přechodnou dobu v péči přírodovědné stanice, poté putoval do Záchranné stanice v Bartošovicích.
Naďa Sikorová, vedoucí Přírodovědné stanice SVČ Juventus Karviná: "Tady ten rorýs je už zřejmě starý, my jsme informovali stanici pro záchranu živočichů, že ho tu máme. Přes léto jich tu máme hodně, nám to lidé nosí v domnění, že mají nějakého dravce. Je to pták, který k nám přilétá z Afriky, kde zimuje, pak přilétá v dubnu. V květnu až červnu hnízdí a v srpnu zase odlétá. Je to jediný představitel svišťounů, nepatří mezi pěvce. Má taková srpovitá křídla, je velmi dobrý letec. Bylo změřeno, že dokáže letět rychlostí až 200 km/hod.”
Tento pták patří mezi zvlášť chráněné a ohrožené ptáky. Lidé ho poznají podle hlasitého pokřiku, kdy létá téměř permanentně celý den ve vzduchu.
Naďa Sikorová, vedoucí Přírodovědné stanice SVČ Juventus Karviná: “On v těch výškách přijímá potravu, pije, páří se, spí dokonce. Když spí, tak vylétá do vysoké výšky, kde krouží a upadá do mikrospánku.”
Stává se, že občas lidé na rorýse narazí, jak se na zemi snaží dostat z místa. Je špatný chodec, má krátké nožky, z trávy nevzlétne.
Naďa Sikorová, vedoucí Přírodovědné stanice SVČ Juventus Karviná: “Někdy stačí mu jenom pomoct, lehounce ho šoupnout do vzduchu a on letí, když ne, je třeba zavolat stanici nebo přinést k nám. Těm rorýsům se dá pomáhat tak, že jim připravíme hnízdní budky. Když se zateplují domy, zadělávají se škvíry, on nemá kde hnízdit, existuje program na zavěšování budek a ti svišťouni mohou v pohodě hnízdit.”
Pokud hnízdí v domě před rekonstrukcí, musí se počkat na jejich vyhnízdění.