Jednou až dvakrát týdně přicházejí karvinští myslivci k hájence v Borku, aby tady připravili směs krmení pro zvěř. Tu mají uskladněnou v sudech, aby se do ní nepustili hlodavci.
Jaroslav Oszelda, revírník úseku Borek, člen MS Karviná-Ráj: "Každý myslivec si to určuje sám, jestli vidím, že ta strava je pryč, tak doplním. To znamená chodit kontrolovat a doplňovat. Záleží úživnost honitby, máme tam kaštany, žaludy, vidím, že tu srnčí hrabe, ono nehrabe proto, aby si hrálo, ale proto, aby našlo potravu. V této lokalitě vím, že hrabe kvůli žaludům."
Přikrmuje se zvěř pernatá, potrava se sype do zařízení nazvané zásyp.
Jaroslav Oszelda, revírník úseku Borek, člen MS Karviná-Ráj: "Momentálně stojíme u krmelce, to je zařízení pro zvěř spárkatou. Krmíme ovsem, může se dávat i řepa, listy z řepy a podobně, kdysi jsme dělali krmelci je objemové krmivo, je tam seno, pak můžeme dávat zrní."
Do krmení přidávají preventivně myslivci i lék proti střečkům, což je parazit, který klade larvy do těla spárkaté zvěře.
Jaroslav Oszelda, revírník úseku Borek, člen MS Karviná-Ráj: "Máme střečky podkožním, nosohltanové, je to moucha, která se zavrtá pod kůži, tam se zakuklí, je tam larva, která pak vylítne moucha. My to zjistíme, když ta zvěř kýchá, prská a když třeba myslivec ji uloví a stahuje tu kůži, tam vlastně jsou vidět ty larvičky, je to nepříjemné pro někoho, kdo to v životě neviděl."
Důležitá je pro zvěř i sůl, tu myslivci doplňují do takzvaného medicinálního lizu.
Jaroslav Oszelda, revírník úseku Borek, člen MS Karviná-Ráj: "To zařízení vypadá takto nebo to můžete dát na pařez, do pařezu. Ta sůl se deštěm roztápí a krásně vidíte, jak ta zvěř okusuje nebo olizuje ten strom. Teď už by se mělo pomalu končit, ale dobrý myslivec ví, že pokud je mráz a sníh, když ta zvěř trochu dostane, nic se nestane."
Myslivci se snaží regulovat počty přemnožené škodné zvěře, jako je liška, kuna, divočáci nebo straky.
Jan Musiolek, člen MS Karviná-Ráj: "To je všude známo, že jsou přemnoženi. Je to ale dost velký problém, může se stát, že při takové pochůzce člověk potká tu lišku. Z té pernaté se do konce února střílí ještě straka, to je taky škůdce malý, který vybírá hnízda a živí se masem, malými zajíci, bažantky, ale od konce února je pak hájení, taky mají mladé, tak se nestřílí. Všechno je zákonem dané, kdy se může co střílet."
V lesích se také vyskytuje psík mývalovitý.
Jan Musiolek, člen MS Karviná-Ráj: "To přišlo z Ukrajiny přes Slovensko. Je to škodná jako liška, ale dá se říct, že ještě horší."
Divočáci přicházejí sem k nám nejčastěji z Polska přes Černý les. Lišky se zase pohybují nejčastěji kolem domů, kde mají lidé drůbež. Problém myslivci ale nevidí jen v přemnožení škodné, ale i pohybu volně puštěných psů v lesích nebo na polích. Ti třeba srnu nedohoní, následky jsou ale pro ni, po samotném úprku před psem fatální.
Jan Musiolek, člen MS Karviná-Ráj: "Ona když utíká, je plná, uteče a potom pes se schová doma, do tepla, ona zůstane v té zimě spocená a většinou dostane zápal plic a uhyne."
Klid a toleranci bude potřebovat zvěř i v dubnu a květnu, kdy budou přivádět mladé.
Jan Musiolek, člen MS Karviná-Ráj: "Budou mít zajíčci mladé, bažanti mladé a ti volně puštění psi je vyhánějí."
Myslivci proto prosí majitelé psů, aby i v tomto období si své psy hlídali.