Neplatit ani korunu za světlo a teplo a přitom nemrznout a nebýt potmě? To by bral každý. Jenže k takové soběstačnosti je třeba nejdříve investovat desítky milionů, postavit fermentační nádrže, denně je krmit tunami zelené hmoty a napojit na kogenerační jednotku, která plyn, vznikající při rozpadu biomasy, mění na čistou, tepelnou a světelnou energii. Stonavská farma s tím začala před 4 roky, aby mohla z vlastních zdrojů vytápět stáje pro prasata. Jenže výsledek moc uspokojivý nebyl.
Radek Koch, investor bioplynové stanice: "Při starém provozu se v zimě stávalo, že jsme nebyli schopni vytopit všechny stáje na farmě."
Zádrhel byl v míchadlech tří původních fermentorů. Loni proto farma postavila čtvrtý, od těch předchozích se liší nejen vzhledem, ale hlavně jiným způsobem míchání biomasy.
Radek Koch, investor bioplynové stanice: "Technologie, kterou jsme použili, je ta nejlepší na trhu a pro nás to přineslo hlavně navýšení výkonu a také zjednodušení provozu."
Nová míchadla dostaly i staré fermentory. Každý teď denně zpracuje 60 tun zelené hmoty, ze které je 1381 kilowatthodin energie. Farma sama spotřebuje jen 70 kilowatt, zbytek prodává do sítě.
Radek Koch, investor bioplynové stanice: "Zisky, které vzniknou, se zase použijí pro modernizaci a rozvoj celé farmy a nákup nových strojů."
Provoz tak velké bioplynové stanice ovšem předpokládá navýšení rostlinné výroby, především pěstování průmyslové kukuřice, aby farma nemusela krmení pro fermentory kupovat.
Radek Koch, investor bioplynové stanice: "Celý koncept jsme udělali na míru našim možnostem, takže veškerou biomasu si vyprodukujeme sami."
Letos proto farma zúrodnila další půdu a oseje jí o 250 hektarů víc než vloni. Výhledově se stále počítá s teplovodem, který by levným odpadním teplem zásoboval stonavské veřejné i obytné budovy.
