Územní anomálie Kunov vyšla na povrch poté, co vodoprávní úřad začal řešit, co dál s náhonem, který v Kunově zásoboval vodou zkrachovalou fabriku a nevěděl, na koho se má obrátit. Jestli na Bruntál nebo Nové Heřminovy. Právě pod ty obec spadala před tím, než se Nové Heřminovy po sametové revoluci osamostatnily. Aby Kunov mohl zůstat pod Bruntálem, musela by je spojovat alespoň úzká stezka.
“Záleželo na tom, zda dojde k dohodě okolních obcí s městem Bruntál. Zpočátku to vypadalo, že se dohodneme jak s Širokou Nivou, Obornou i s Novými Heřminovami. Později Nové Heřminovy změnily názor a proto musí rozhodnout Ministerstvo vnitra,” říká Libor Unverdorben, místostarosta Bruntálu
“Bruntál přišel s návrhem. že uděláme takový asi 6 metrů široký proužek, který v délce asi 5 km propojí katastry, aby bylo zákonu učiněno za dost. Mě to přijde jako hodně divoké,” uvádí Ludvík Drobný, starosta Nových Heřminov
Kunov má pouze necelých 100 obyvatel, polovinu z tohoto počtu tvoří děti. Nové Heřminovy i Bruntál v anketě zjišťovali, pod koho chtějí spadat. Jednotní ale nebyli. A podobně dopadl i náš malý průzkum.
“Bruntál pro nás nikdy nic neudělal.” “Bruntál, ano Bruntál, já jsem pro Bruntál.” “Bruntál udělá pro nás víc si myslím.” “K Heřminovům každopádně.” “No tak já jsem pro Heřminky,” říkají různě obyvatelé obce.
Konečné slovo tak bude mít Ministerstvo vnitra, pro které ale názory obyvatel nehrají až tak velkou roli. Prioritou je katastrální území a historické mapy.
