Podle zveřejněných dat pokračoval loni trend klesající spotřeby elektřiny, která po 3,8% meziročním poklesu v roce 2022 klesla o další 3,4 %. Jediným čtvrtletím, ve kterém spotřeba elektřiny meziročně vzrostla, bylo poslední čtvrtletí, a to meziročně o 2,1 %.
Po nízké výrobě z jaderných, větrných a vodních elektráren, která v letech 2021 a 2022 přispěla k prudkému růstu cen elektřiny, se výroba elektřiny z nízkoemisních zdrojů zvýšila či obnovila.
Přechod na obnovitelné zdroje byl v roce 2022 v důsledku energetické krize zpomalen. Trend se nicméně v roce 2023 otočil a výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů (solární, větrné, vodní a biomasové) dosáhla rekordního 45% podílu na výrobě elektřiny v EU, Norsku a Švýcarsku.
Celkem bylo z obnovitelných zdrojů vyrobeno 1 200 TWh elektřiny, zatímco součet výroby elektřiny z elektráren spalujících fosilní paliva činil 788 TWh.
Největším zdrojem elektřiny zůstaly s přehledem jaderné elektrárny, ze kterých bylo loni v EU, Norsku a Švýcarsku vyrobeno 613 TWh elektřiny, což je meziročně o 10 TWh více, avšak o více než 100 TWh méně než v roce 2021.
Ve snaze o snížení závislosti na fosilních palivech přidaly evropské státy loni dalších 43 GW výkonu v obnovitelných zdrojích. Instalovaný výkon větrných elektráren vzrostl ze 189 GW na 205 GW, zatímco instalovaný výkon solárních elektráren vzrostl dokonce o 29 GW na 164 GW. Celkový instalovaný výkon elektráren využívajících obnovitelné zdroje energie v EU, Norsku a Švýcarsku tak ke konci loňského roku činil 538 GW.
Instalovaný výkon jaderných, uhelných a plynových elektráren vzrostl loni o 1 GW na 391 GW, a to díky novým elektrárnám spalujícím zemní plyn, jejichž výkon vzrostl více, než kolik činil pokles celkového instalovaného výkonu uhelných elektráren.