Farní budova se v Novém Jičíně připomíná poprvé v roce 1366. Stejně tak záznam hovoří o farním kostele a prvním faráři Mikulášovi.
“Ten letopočet je velice významný také z hlediska architektury města. Je to vůbec první oficiální písemná zmínka o nějaké stavbě, která ve městě vůbec stojí,” uvedl Radek Polách, historik Muzea Novojičínska.
Původně gotická a později barokní stavba získala současnou podobu v roce 1892. Budovu fary a zejména kostela před tím několikrát poškodily požáry.
“Byla na základě projektu Josefa Bluma, velice významného novojičínského stavitele, přestavěna,” upřesnil Radek Polách, historik Muzea Novojičínska.
Fara vždy sloužila jako příbytek pro faráře, ovšem význam budovy byl daleko větší.
“Do roku 1950 byly vedeny jediné matriky ať křestní a tím i rodné, na faře. Občané chodili, tak jak chodí dneska na matriční úřad, chodili vlastně na farní úřad,” sdělil Alois Peroutka, děkan a farář Římskokatolické církve Nový Jičín.
Dnes sem přicházejí věřící nejen řešit úřední záležitosti, ale je to také prostor pro různá setkávání.
“Ať z důvodu toho, že se tam učí náboženství nebo jsou tam biblické hodiny nebo se zde setkávají maminky, které mají malé děti, v Mamoáze nebo jsou tam rukodělné práce pro starší ženy,” dodal děkan Alois Peroutka.
Budova fary je i po 650 letech existence stále plná života.