To byla úvodní slova šéftrenéra hokejové mládeže ve Studénce na náborové akci v rámci celorepublikového Týdne hokeje. Přivítali na ni zhruba 25 nováčků, dětí od čtyř do osmi let, které to na ledě chtějí zkusit. U některých vzbudily zájem o tento sport televizní přenosy zápasů, jinde své děti inspirovali tatínci.
účastníci náboru:
“Kdysi jsem hrál v Havířově, je to už hodně dávno.”
“Jdeme prostě na zkoušku, abychom věděli, co to obnáší, co tam všechno bude.”
“Díval jsem se na různé zápasy a tam mě to začalo bavit.”
“Jak říkal brácha, dívali jsem se na hokej a chceme si to zkusit.”
Po úvodních informacích o zázemí klubu a trenérském obsazení si adepti hokeje nasadili brusle, helmy a vyrazili na tři čtvrtě hodinu na led. Většinou zatím s podporou branek.
Michal Nevrkla, šéftrenér mládeže, HC Studénka: “No super, jsem nadšený, protože jednak jsme měli překvapivě spoustu dětí na ledě a jednak jsem u nich viděl opravdu zapojení a chtěli se opravdu naučit to, proč jsou tady, to znamená bruslit. Takže za mě super.”
Rodiče, kteří své děti do hokeje na místě zaregistrovali, nemuseli mít obavu, že by bylo hned nutné do nezbytného vybavení investovat. Vše se dá u klubu zapůjčit.
Michal Nevrkla, šéftrenér mládeže, HC Studénka: “Studénka je v tomhle směru opravdu zdatná a můžeme nabídnout veškeré vybavení v rámci začátku, takže rodiče nemusím mít vůbec žádnou starost ohledně financí. My jsme schopni každému pomoci.”
Michal Nevrkla, šéftrenér mládeže, HC Studénka: “To trénování mám moc rád a chci opravdu předat moje zkušenosti a hlavně jim dát to srdíčko tak, aby ta dnešní, opravdu trošku jiná generace, získala cit pro ten pohyb a tím pádem i pozitivní myšlení do života.”
Michal Nevrkla je odchovancem kopřivnického hokeje, který hrál v nejvyšší italské lize, později v Itálii i jinde v zahraničí působil jako trenér. Do České republiky se vrátil v roce 2020, před zahájením letošní sezony se stal v létě hlavním trenérem mládeže ve Studénce.
Michal Nevrkla, šéftrenér mládeže, HC Studénka: “Já jsem hrál profesionální hokej a po kariéře jsem se začal věnovat dětem, úplně od těch nejmenších. Přešel jsem i k mužům a teď, když jsem přijel do Česka z ciziny, tak jsem se vrátil opět k dětem, k těm nejmenším až po 9 třídu.”
Prioritou je podle něj vůbec přivést děti k všeobecnému pohybu, aby na stadion chodily rády bez donucení, samotný hokejový drill přichází až později.