Výstava Děti ze srdce je součástí celorepublikového projektu, který propojuje umění a osvětu v oblasti náhradní rodinné péče. V galerii Eisler v Obecním domě jsou k vidění nejen práce dětí z náhradních rodin, ale i z výtvarné soutěže Oči se dívají, srdce vidí, do které se zapojily děti z mateřských i základních škol.
Jana Grohová, ředitelka, Středisko Náhradní rodinné péče: “Myšlenka výstavy vznikla před čtyřma lety ve středisku Náhradní rodinné péče v Praze. A reagovala na naší práci s náhradními rodinami, respektive dětmi a mladistvými, které malovaly krásné obrázky a bylo nám líto, že ty obrázky nevidí nikdo na venek. Takže jsme začali pořádat výstavy v Praze a postupně se to rozrostlo a výstavy se konají v jednotlivých krajích.”
Do soutěže se zapojilo téměř dvě stě dětí z osmdesáti zařízení. Na výstavě v Opavě je prezentováno jednatřicet nejlepších prací.
Jana Grohová, ředitelka, Středisko Náhradní rodinné péče: “Mottem naší organizace je, aby každé dítě mohlo vyrůstat doma ve své rodině. A když to nejde ve své, tak aby to bylo právě v rodině náhradní, ať pěstounské nebo rodině adoptivní. Bohužel pěstounů pořád není tolik, kolik je dětí, které by domov potřebovaly.”
Součástí výstavy jsou i autentické vzkazy náhradních rodičů.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Tematika je vlastně o tom, že je jedno, jestli dítě žije v rodině nebo v náhradní péči, v pěstounské péči, ale že potřebuje lásku, potřebuje podporu, potřebuje prostě rodinu. A celá ta tematika má směřovat k tomu, aby bylo co nejméně domovů a aby ty děti našly domovy u těch adoptivních rodičů nebo v rodinách. A ta výstava je úžasná, díla se dětem povedly a mám z toho velkou radost.”
Během vernisáže proběhlo i slavnostní ocenění autorů nejlepších prací.
anketa: oceněné děti: “Namalovala jsem velké srdíčko a je duhové a mám obrovskou radost, jak jsem dostala toto a jak se moc líbí to srdíčko. To jsem malovala.”
“Teď jsem malovala krvavé svíce, jsem hodně ráda, že jsem tady a nečekala jsem, že to vyhraju. Tak já třeba ráda maluju často nějaké panáčky nebo obličeje.”
“Já jsem kreslila vlka, který prostě vyje do měsíce a já ráda mám divoké zvířata, prostě to mě baví.”
“Já jsem namaloval kapybaru, protože já miluju kapybary a já miluju také kreslit.
To je ta kapybara a já jsem ji nazval kapybara háj.”
“Já jsem ten obrázek, který tenhle jsem namalovala já, je na plakátu a já mám strašnou radost, že ho vybrali na ten plakát a že jsem s ním byla na druhém místě na tom. A ještě jsem měla radost, že tady byly ty nanuky nakonec.”
Součástí výstavy bude i přednáška, beseda nebo workshop a připraven je i originální animační program s názvem Pod jednou střechou pro MŠ a 1. stupeň ZŠ. Nejdůležitější roli v něm hraje potřeba domova.
